|
| |
|
|
Analýza výskytu odmítání hříbat klisnami
Ničová, Klára
Odmítavé chování klisen ke svým hříbatům se objevuje v chovu poměrně vzácně.Četnost výskytu byla zaznamenána mezi 2 až 5 % případů. V praxi komplikuje život hříběti, klisně i chovateli. Dle literatury existuje několik forem odmítavého chování, které mají odlišný způsob prevence a řešení vzniklé situace. Za odmítavé chování klisen je považováno částečné odepření mateřské péče. Výsledkem odmítavého chování klisny může být nutná asistence člověka při péči o narozené hříbě. V krajních případech může důsledkem chování klisny dojít k osiření hříběte. V datovém souboru získaném od chovatelů z ČR došlo k projevům odmítavého chování u 15 z 344 (4,36 %) klisen. Tato nesourodá skupiny byla tvořena klisnami různého věku a plemen. Celkově tyto klisny porodily 48 hříbat, a vůči 20 z nich klisna projevila některý typ odmítavého chování. Pouze jedno hříbě zemřelo, což ale nebylo z důvodu odmítavého chování klisny, ale příčinou tohoto chování. Dvě hříbata nebyla matkou přijata ani po asistenci a musela být odchována člověkem. K nejčastějším projevům patří neochota kojení, která se projevila u 13 klisen. Běžně se klisna snaží své hříbě chránit před různými vlivy okolí. Nicméně u dvou klisen nebylo toto chování pozorováno. Dalšími formami odmítavého chování je bázlivost, ta se projevila u 20 % klisen, dvě klisny se snažily vyhýbat kontaktu se svým hříbětem. Zvukové projevy v podobě kvičení vydávalo 46,67 % klisen. Tři klisny své hříbě naháněly. Mezi projevy hrozeb patří snaha o kousnutí hříběte, kterou projevilo 7 klisen. Čtyři klisny po hříběti vykoply. Dvě klisny hříbata neočichávaly, další klisna nejevila zájem o olizování hříběte. Obě tato chování mají velký význam při utváření vzájemného pouta mezi matkou a potomkem. Nejčastěji se odmítavé chování projevilo u čtyřletých klisen, tedy klisen mladých a nezkušených. K odmítavému chování však došlo i u klisen majících zkušenosti s porodem a mateřskou péčí o potomka.
|
|
|
Porovnání výkonnosti nejvýznamnějších rodin a linií ŠCHK - Měník
Kubištová, Barbora
Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení vlivu rodin na exteriérové a výkonnostní znaky svého potomstva a vyhodnocení linií, které působí ve šlechtitelském chovu v Měníku. Získaná data byla rozdělena do tří databází a zpracovány v programu Statistika 12 Soft, pomocí Analýzy Rozptylu ANOVA. Pro účely této diplomové práce bylo vybráno 8 pokračujících rodin a dva nejvýznamnější plemenní hřebci 1028 Manillon Rouge a 2626 Sahib Kubišta poslední doby. Nejlepší výsledky vykazuje nejstarší rodina č. 1 Lecha zakladatelka 68 Lecha, s 52 zastoupenými hodnocenými klisnami. Velmi dobré a vyrovnané výsledky také prokazuje rodina č. 2 Forma zakladatelka Forma, s 20 ti zastoupenými hodnocenými klisnami Výsledky potvrzují jednoznačně důležitost zachování rodin v chovu. Dlouhodobě prochované rodiny prokazatelně potvrzují vliv na hodnocení exteriérových ukazatelů KVH, OH, Ohol, které přímo souvisí se zdravím a výkonností hodnocených koní. Ve druhé databázi se zabývám vyhodnocením vlivu plemenného hřebce 1028 Manillona Rouge. Konkrétně zde hodnotím jeho potomstvo a jejich vliv v jednotlivých rodinách, které jsou zpracovány v první databázi. Výsledkem této databáze je vysoce statisticky prokázaný vliv pohlaví výkonnostní znaky PK (svod) a ZZV. V tomto případě klisny mají pozitivní vliv na exteriérové a výkonnostní znaky. Vzájemný vliv potomstva po otci 1028 Manillon Rouge a hodnocených rodin nebyl statisticky prokázán. Třetí databáze hodnotí a vzájemně porovnává dcery plemenných hřebců 1028 Manillon Rouge a 2626 Sahib Kubišta. V této databází byl opět prokázán statistický vliv hřebců na své dcery. Výsledky s největším rozdílem byly prokázány ve výkonnostním znaku ZZV. Pozitivní vliv na své dcery se prokázal u plemenného hřebce 1028 Manillona Rouge. Díky těmto výsledkům můžeme plemenného hřebce 1028 Manillona Rouge nazvat jako zlepšovatele chovu.
|
|
| |
host ::
RSS.