Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Realizace edukačního programu u klienta s diagnózou infarkt myokardu
MATUCHOVÁ, Mária
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou realizace edukačního programu u klienta po infarktu myokardu. Přesto, že úmrtnost na nemoci oběhové soustavy pozvolna klesá, stále je znatelně vyšší oproti ostatním zemím EU. Zásluhou rozvíjejících se diagnostických a léčebných možností je dnes již možné úspěšně léčit a prodloužit život tisícům lidí. Zdravotníci, ale také mnozí pacienti, jistě chápou, že ani sebemenší léčba není příliš účinná bez aktivní spolupráce klienta a že léčba je příliš nákladná, jestliže se nezaměřuje na prevenci. Úkolem lékaře a nelékařského zdravotnického personálu je vedle provádění léčebné a ošetřovatelské péče také určitě edukace, výchova a informování klientů, aby tito mohli aktivně spolupracovat při realizaci, prevenci a léčbě. Již během hospitalizace klient dostane základní informace, na které je potřeba navázat v průběhu ošetřovatelské péče v kardiologických ambulancích. Ve většině zdravotnických zařízení však edukace probíhá neorganizovaně, tudíž kontinuita edukace není zdaleka tak dobrá jako kontinuita léčebné a ošetřovatelské péče. Cílem výzkumného šetření bylo proto zjistit, z jakých zdrojů klienti získávají informace o infarktu myokardu a do jaké míry realizují edukační program. Předpokládané hypotézy, které byly stanoveny, jsou následující. Klienti jsou nejvíce informováni od sester a nejvíce informací získávají z časopisů a brožur. Klienti realizují edukační program, z toho více ženy. Výzkumným šetřením vyplynuly tyto skutečnosti. První dvě hypotézy nebyly potvrzeny a zbývající dvě se potvrdily. Z výsledků vyplývá, že nejvíce informací klientům poskytl lékař. Nejvíce informací klienti získali slovně, což znamená, že upřednostňují osobní komunikaci. Pokud jde o poslední dvě hypotézy, z dalšího šetření vyplynulo, že většina klientů dodržuje edukační program, více se na jeho realizaci podílejí ženy. Tímto se tyto hypotézy potvrdily. Zjištění získaná touto bakalářskou prací jsou přínosná, neboť edukace kardiaků ve zdravotnických zařízeních nebo mimo ně je důležitým a nepostradatelným prvkem ke snížení počtu osob s infarktem myokardu.
Způsoby přikládání elastických bandáží v ošetřovatelské praxi
KAŇKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá způsobem přikládání elastických bandáží v ošetřovatelské praxi. Teoretická část pojednává o anatomii žilního a mízního systému. Dále bylo rozebíráno vyšetřením žil a onemocněním žilního a mízního systému, při kterých je přikládání elastických bandáží nedílnou součástí. Byly uvedeny role sestry při přikládání elastických bandáží a bandáže v ošetřovatelské praxi. Pro tuto práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jakým způsobem sestry přikládají elastickou bandáž. Druhým cílem bylo zjistit, jakými informacemi o přikládání elastických bandáží sestry disponují. Třetím cílem bylo navrhnout podklady k vytvoření manuálu pro praktické přikládání elastických bandáží. Všechny cíle pro tuto bakalářskou práci se podařilo splnit. Tato práce obsahuje čtyři hypotézy. Hypotéza č. 1 {\clqq}sestry preferují klasové otočky při přikládání elastických obinadel``, byla potvrzena. Hypotéza č. 2 {\clqq}sestry umí vysvětlit rozdíl mezi krátkotažnými a dlouhotažnými obinadly``, nebyla potvrzena. Hypotéza č. 3 {\clqq}sestry si uvědomují komplikace při nesprávném přiložení elastických bandáží``, byla potvrzena. K výzkumnému šetření byl použit dotazník, který obsahoval 26 otázek. Dotazníku obsahuje uzavřené, polozavřené a otevřené otázky. Sběr dat probíhal v měsíci březnu roku 2009 v nemocnici České Budějovice. Celkem bylo rozdáno 110 dotazníků. Z toho bylo vráceno 98 dotazníků. Pro nedostatečné vyplnění bylo vyřazeno 5 dotazníků. Celkový počet hodnocených dotazníků je tedy 93. Což je úspěšnost 89,1 %. V rámci stanoveného cíle byl vytvořen manuál pro přikládání elastických bandáží. Který by měl sloužit ke zkvalitnění znalosti sester. Sloužil by také k lepšímu zvládnutí správného přikládání elastických bandáží.
Sestra a fyzikální vyšetření klienta/pacienta
BENEDIKTOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá tím, zda sestry na interních a chirurgických odděleních znají správný postup při fyzikálním vyšetření klienta/pacienta a zda toto vyšetření provádějí. Respondenty výzkumu byly sestry interních a chirurgických oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Bakalářská práce se v teoretické části věnuje kompletnímu fyzikálnímu vyšetření a jeho definici. Fyzikální vyšetření je zaměřené na somatický stav jedince a proto jej sestra musí provádět {\clq}qod hlavy až k patě``. Cílem fyzikálního vyšetření je pouze zaznamenat, co sestra zjistila svými smysly tj. zrakem, sluchem, hmatem eventuelně i čichem. Při vyšetření používá sestra tzv. 5P, což je: pohled, pohmat, poslech, poklep a vyšetření per rektum. Dále se bakalářská práce věnuje tomu, jak by mělo fyzikální vyšetření správně vypadat a proč by ho sestry měly provádět. Též jsem se zabývala otázkou, proč by se toto vyšetření mělo stát běžnou součástí ošetřovatelského procesu v péči o klienta/pacienta.
Vliv ošetřovatelské péče na průběh hospitalizace klienta s diagnózou MRSA
ŠTVERÁKOVÁ, Martina
Bakalářská práce mapuje vliv ošetřovatelské péče na průběh hospitalizace klienta s diagnózou MRSA. Z výsledků šetření vyplynulo, že nemocní s MRSA hospitalizovaní v izolaci jsou o důvodu izolace a o pravidlech ošetřovatelské péčw v ní poskytované ve 100 % informováni zdravotnickým personálem, a že tato pravidla a opatření vnímají pozitivně, jako potřebná opatření k prevenci přenosu nemocí. Cíl práce byl splněn, hypotéza byla potvrzena.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.