|
| |
|
|
Pohybová léčba a posturální odchylky u dětských pacientek s mentální anorexií
Ulrichová, Michaela ; Radvanský, Jiří (vedoucí práce) ; Procházka, Michal (oponent)
Bibliografická identifikace: ULRICHOVÁ, Michaela. Pohybová léčba a posturální poruchy u dětských pacientek s mentální anorexií. Praha 2017, 82s. Diplomová práce. Univerzita Karlova. 2. Lékařská fakulta. Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství. Vedoucí práce Doc. MUDr. Jiří Radvanský, CSc. Jméno a příjmení autora: Michaela Ulrichová Název diplomové práce: Pohybová léčba a posturální poruchy u dětských pacientek s mentální anorexií Pracoviště: Klinika rehabilitace Vedoucí diplomové práce: Doc. MUDr. Jiří Radvanský CSc. Rok obhajoby diplomové práce: 2017 Abstrakt: Existuje množství studií poukazujících na pozitivní vliv pohybové léčby na pacienty s mentální anorexií. Vhodně zvolený pohybový program může zlepšit kvalitu života hospitalizovaných pacientů, zvýšit týdenní váhové přírůstky, zlepšit patologický vztah k jídlu a snížit riziko relapsu. V rámci diplomové práce byl vypracován pohybový program pro dětské pacientky s touto diagnózou. Na skupině 25ti z nich bylo prokázáno, že program nemá negativní vliv na realimentační proces. Při vstupním kineziologickém vyšetření byly zjištěny významné posturální poruchy, jejichž výskyt je výrazně vyšší než u běžné populace. Specifické posturální změny vykazovalo 16 z 25ti vyšetřených pacientek. Na souboru šesti pacientek byl pomocí vizuální analogové škály...
|
|
| |
|
| |
|
|
Fyzioterapie jako prevence bolestivého porodu a protrahované rekonvalescence u druhorodiček
CHRÁSTKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem kinezioterapie, přesněji vlivem aktivace svalstva dna pánevního na průběh porodu a protrahovanou rekonvalescenci u druhorodiček. Těhotenství je pro organismus ženy velice zátěžovým obdobím, především proto, že tělo těhotné ženy v období gravidity vyživuje dva organismy, dítěte a rodičky. V teoretické části bakalářské práce je stručně nastíněna anatomie z pohledu kostěných a svalových struktur v oblasti pánve. Dále jsou popsány veškeré změny, které probíhají v těle těhotné ženy při graviditě. Jedná se především o změny reprodukčních orgánů, kardiovaskulárního systému, dýchacího ústrojí či příbytku na váze. Z hlediska fyzioterapeutického jsou popsány změny v posturálním systému, kdy rychlý nárůst hmotnosti má vliv na celkové držení těla. Dále je v teoretické části popsán fyziologický porod a jeho jednotlivé fáze. U jednotlivých fází porodu jsou popsány i časové délky. Poslední kapitola této bakalářské práce se zaobírá popisem jednotlivých nejčastěji používaných kinezioterapeutických metod. Jedná se o metodu aktivace svalstva dna pánevního, cvičení na velkých míčích (gymbalech), metodu Ludmily Mojžíšové a Feldenkraisovu metodu. Každá z metod je stručně popsána, vysvětlena a uvedena na příkladech cviků. Tato bakalářská práce má jednu výzkumnou otázku a stanovený jeden cíl. Cílem práce je zmapovat, zda má fyzioterapie vliv na průběh porodu. Výzkumná otázka se zaobírá hledáním, zda fyzioterapie a aktivace svalů pánevního dna, má vliv na průběh porodu a protrahovanou rekonvalescenci u druhorodiček. Pro naplnění cíle bakalářské práce bylo použito kvalitativního výzkumu a to v podobě zpracování kompletních kazuistik čtyř těhotných respondentek. Všechny respondentky navštěvovaly kurz cvičení pro těhotné. Pro získání všech potřebných dat byla u respondentek odebrána anamnéza. Rozhovory obsahovaly údaje o nynějších potížích, úrazech, operacích, předchozím porodu a o pohybových aktivitách jak před těhotenstvím, tak i v průběhu. Dále bylo u všech respondetek provedeno statické vyšetření aspekcí zepředu, zezadu a z boku. Jako další vyšetření bylo prováděno palpační vyšetření pánevního dna dle Tichého, Trendelenbug-Duchennova zkouška a goniometrické vyšetření kyčelních kloubů. Dále jsou v praktické části uvedeny průběhy terapií u všech respondentek. Výzkum je zakončen výstupním kineziologickým rozborem doplněným o rozhovory s repondentkami pár dní po porodu. Z výzkumu můžeme pozorovat pozitivní účinky kinezioterapie u všech respondentek. Klientky popisovaly psychickou i fyzickou pohybu během celého cvičení a také po porodu. Cítily zlepšení oproti prvnímu porodu a nyní. Problémy pohybového aparátu způsobené těhotenskými změnami byly kinezioterapií zlepšeny nebo úplně odstraněny. Jedna respondentka využila i autoterapii masáže hráze a měla na ni velice pozitivní účinek. Porod u všech respondentek proběhl v termínu a bez komplikací. Tato bakalářská práce může být využita jako studijní materiál pro studenty oboru fyzioterapie ale je vhodná i pro širokou veřejnost, zejména pro těhotné ženy a jejich informovanost o pohybových aktivitách v těhotenství.
|
|
|
Program Zdraví 21 s ohledem na duševně nemocné.
PROLOVÁ, Michaela
6. Shrnutí Díky této bakalářské práci, jsem si rozšířila své znalosti v oblasti péče o duševně nemocné. Bylo velmi těžké, vybrat z nastudované literatury {\clqq}to nejdůležitější``. Všechny informace, které jsem zpracovávala spolu souvisely a tvořily celek. Proto bych chtěla ve své práci pokračovat i v budoucnu formou diplomové práce. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že spolupráce psychiatrických zařízení se zařízeními komunitní péče se stále zlepšuje. Bohužel v ČR ještě není takové právní ošetření, které by umožňovalo výraznější změnu v systému péče o duševně nemocné. Jako hlavní úskalí komunitní péče uváděli profesionálové z oblasti péče o duševně nemocné: problémy s financováním komunitní péče, dále že v ČR je nedostatečná síť komunitních center,s čímž souvisí i jejich nedostatečná kapacita, a v neposlední řadě i nedostatečná ochrana okolí klienta v případě jeho agresivity. Jako hlavní úskalí ústavní péče uváděli profesionálové z oblasti péče o duševně nemocné: stigmatizaci, institucionalismus, hospitalismus a nedostatek personálu vzhledem ke kapacitě zařízení a tím pádem i nedostatečný kontakt s pacientem v důsledku nedostatku času, způsobeného mimo jiné i nadměrným papírováním. Závěrem bych chtěla říci, že základem změny postojů k duševně nemocným je informovanost, destigmatizace, celoživotní a hlavně následné postgraduální vzdělávání psychiatrických, psychologických a psychoterapeutických odborníků, vhodná legislativa, kladení důrazu na kvalitu života, lepší spolupráce a návaznost systému péče o duševně nemocné, finanční podpora ze strany státu. Jen tímto způsobem bude usnadněna resocializace a zvýší se integrace duševně nemocných do společnosti.
|
host ::
RSS.