|
|
Manipulace s pacientem jako ošetřovatelský problém
BLÁHOVÁ, Kateřina
Současný stav Manipulace s pacientem je komplexní proces. Sestra s pacientem manipuluje po celou dobu jeho hospitalizace mnohokrát denně. Škála procesů, při nichž sestra s pacientem musí manipulovat, je rozsáhlá. Poměrně velký časový prostor i úsilí zabere sestře manipulace při polohování. Při manipulaci s pacientem je zatěžován pohybový aparát sestry, která je tímto ohrožena vznikem muskuloskeletárních poruch s možným následkem pracovní neschopnosti. Při nesprávné manipulaci je zvyšováno i riziko poškození pacienta. Tato rizika lze do jisté míry eliminovat použitím manipulačních pomůcek, dodržováním bariérové péče a pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Významnou roli hraje i vzdělávání sester a zdravotnických pracovníků v oblasti pohybově komunikačních konceptů. Cíle práce a výzkumné otázky Pro výzkumné šetření byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, s jakou problematikou se sestry při manipulaci s pacienty setkávají. Druhý cíl měl za úkol zmapovat pomůcky, které sestry při manipulaci nejčastěji využívají. Třetí cíl byl zaměřen na zkoumání vzdělání sester v oblasti manipulace s pacientem. K vytyčeným cílům bylo stanoveno šest výzkumných otázek. 1. Jaké nežádoucí události mohou vzniknout při manipulaci s pacienty? 2. V čem vidí sestry problém při manipulaci s pacienty? 3. Mají sestry k dispozici pomůcky pro zajištění bezpečné manipulace s pacienty? 4. Dokážou sestry správně používat pomůcky pro manipulaci s pacienty? 5. Jaké způsoby usnadnění manipulace s pacienty sestry používají? 6. Mají sestry možnost/zájem vzdělávat se v oblasti manipulace s pacienty? Metodika Pro vypracování empirické části bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl proveden dvěma technikami, technikou polostrukturovaného rozhovoru a zúčastněného, skrytého pozorování. Rozhovory probíhaly na podkladě předem připravených otázek s devíti sestrami pracujícími na třech lůžkových odděleních v nemocničním zařízení Jihočeského kraje. Pozorování bylo provedeno na totožných odděleních, kde proběhlo výzkumné šetření pomocí rozhovorů. Výsledná data byla kategorizována a vyhodnocena. Podmínkou provedení výzkumného šetření bylo dodržení anonymity všech respondentů a zdravotnického zařízení. Výsledky Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že nežádoucí události, které mohou při manipulaci vzniknout, jsou nejčastěji poškození zdraví pacienta nebo personálu. Sestry považují za zásadní problémy hmotnost pacienta a limitující podmínky prostředí. Přestože sestry udávají dostatek pomůcek k zajištění bezpečné manipulace s pacientem, ocenily by jejich jinou skladbu. Pozorování navíc prokazuje, že pomůcky nedokážou vždy používat zcela správným způsobem. K usnadnění manipulace sestrám slouží jednoduché netechnické manipulační pomůcky a manipulace ve více osobách. Závěr Z empirického šetření vyplývá, že manipulace s pacientem je činností, se kterou přijde sestra během výkonu své profese a poskytování ošetřovatelské péče denně do styku. Sestry jsou v souvislosti s tím vystaveny fyzické zátěži a musí řešit řadu problémů. K manipulaci přistupují značně konzervativním způsobem, k ulehčení mají k dispozici pouze několik základních manipulačních pomůcek. Složitější technické manipulační pomůcky na svých pracovištích nemají k dispozici a ani o ně prozatím nejeví zájem. Sestry při manipulaci nevyužívají žádný pohybově komunikační koncept, jakým je kinestetika. Drtivá většina sester o kinestetice dosud neslyšela nebo o ní má zcela mylné představy. Ze získaných výsledků můžeme usuzovat, že většina sester má zájem o vzdělání týkající se technik správné manipulace s pacientem. Nutností pro budoucnost vykonávání sesterské profese je tedy rozšíření vzdělávání sester v problematice manipulace s pacientem.
|
|
|
Bezpečí při mobilizaci a polohování pacienta
HŘEBEJKOVÁ, Blanka
Tato diplomová práce se zaměřuje především na ohrožení bezpečí ošetřujícího personálu. Jedná se mimo jiné o vysoké riziko úrazu při polohování a riziko rozvoje muskuloskeletálních poruch,které mohou vést až k dlouhodobé pracovní neschopnosti člena zdravotnického personálu. Teoretická část diplomové práce je rozdělena do čtyř částí. První část popisuje především potřebu bezpečí a jistoty a také faktory, které tuto potřebu u člověka ovlivňují. Dále je pozornost zaměřena na zajišťování bezpečí při poskytování ošetřovatelské péče, a to zejména při polohování pacientů. V souvislosti s bezpečím při této činnosti je v této diplomové práci jedna část věnována kinestetické mobilizaci, která nabízí trochu jiný pohled na polohování a manipulaci s pacientem. V poslední kapitole teoretické části jsou shrnuty poznatky týkající se prevence poškození zdraví všeobecných sester při poskytování ošetřovatelské péče. Předkládaná diplomová práce má stanoveny tři cíle, které byly formulovány následovně. Cíl 1: Zjistit, zda sestry při manipulaci s pacientem využívají principy kinestetiky. Cíl 2: Zjistit, zda sestry podle svého názoru mají dostatek pomůcek k zajištění bezpečí při manipulaci s pacientem a jeho polohování pacienta. Cíl 3: Zmapovat příčiny využívání nešetrných technik polohování pacienta. Na základě těchto cílů byla stanovena výzkumná otázka a tři hypotézy. Výzkumná otázka: Jaké jsou možnosti pro zlepšení manipulace s pacientem a jeho polohování pacienta v rámci ošetřovatelského procesu? Hypotéza 1: Využití kinestetiky je závislé na typu oddělení. Hypotéza 2: Sestry využívají špatné techniky polohování i přes vědomí, že mohou poškodit zdraví své i pacienta. Hypotéza 3: Nedostatek času je nejčastější příčinou využívání nešetrného způsobu polohování.Za účelem naplnění cílů bylo provedeno kvantitativní výzkumné šetření, pro které byla zvolena dotazníková metoda sběru dat.Dotazníky byly určené pro všeobecné sestry pracující na oddělení chirurgie, interny a oddělení následné péče. Výzkumné šetření probíhalo v 7 nemocnicích Jihočeského kraje.Celkem bylo do těchto nemocnic rozdáno 340 dotazníků. Konečný výzkumný soubor tvořilo 209 vyplněných dotazníků. Návratnost dotazníků byla celkem 61 %. Získaná data byla zpracována a vyhodnocena v programu Microsoft Excel 2013 a následně statisticky analyzována pomocí chí kvadrát testu. Výsledky byly zpracovány do grafů.Na základě výsledků můžeme konstatovat, že hypotéza 1 se potvrdila. Zjistili jsme, že kinestetika se nejvíce využívá na oddělení následné péče. Nejméně naopak na oddělení chirurgie. To je pravděpodobně zapříčiněno odlišnou skladbou pacientů na těchto odděleních.Hypotéza 2 byla pro účely testování rozdělena na dvě pracovní hypotézy.H2a: 60 % sester ví, že klasické principy polohování mohou poškodit jejich zdraví. Tato hypotéza byla vyvrácena. Platí tedy HA: Znalost sester o riziku poškození zdraví není 60%. Z výsledků výzkumu bylo dále zjištěno, že téměř tři čtvrtiny (74 %) sester vědí, že polohování může poškodit jejich zdraví.Druhá část hypotézy 2, tedy H2b: 60 % sester ví, že klasické principy polohování mohou poškodit zdraví pacienta, byla také vyvrácena, a platí tedy HA: Znalost sester o riziku poškození zdraví pacienta není 60%. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že pouze 24 % sester považuje klasický způsob polohování za rizikový pro zdraví pacienta.Hypotéza 3 byla naším výzkumným šetřením vyvrácena. Jako nejčastější příčinu pro využívání nešetrného postupu při polohování vidí sestry především nedostatek personálu. Výzkumnou otázku se nám podařilo zodpovědět pomocí analýzy literatury v teoretické části a provedením dotazníkového šetření v rámci praktické části této diplomové práce.Výstupem z této diplomové práce bude odborný článek publikovaný v odborném časopise a prezentace na odborné konferenci.
|
host ::
RSS.