|
|
Ketózy u dojného skotu, jejich léčba a profylaxe
Hronová, Julie
Ketóza je považována za nejčastější a ekonomicky velmi významné metabolické onemocnění u vysokoprodukčních dojnic. V období nástupu laktace, dochází k narušení energetického metabolismu u dojnic a dostávají se do negativní energetické bilance. Hlavním příznakem ketózy je zvýšená koncentrace ketolátek v moči, mléce a v krvi. Ketolátky jsou složeny z acetonu, kyseliny acetoctové a z kyseliny β-hydroxymáselné, jejíž hodnota vzhledem ke složení ketolátek, je nejvyšší. Klinické příznaky ketózy se vyznačují úbytkem hmotnosti, poklesem užitkovosti, narušením reprodukčních vlastností a možnosti výskytu dalších metabolických onemocnění. Aby nedocházelo ke vzniku ketóz a k velkým ekonomickým ztrátám, v důsledku tohoto onemocnění, je velmi důležitá prevence. Základním preventivním opatřením je správný management výživy v před a v poporodním období.
|
|
|
Vyhodnocení efektu zavedení bolusu Kexxtone do bachoru dojnic na jejich výkonnost a zdravotní stav po otelení
LHOTA, Jiří
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit efekt aplikace monensinu ve formě intraruminálního bolusu Kexxtone před otelením krav na reprodukci, užitkovost a zdravotní stav v následující laktaci. Sledování probíhalo v zemědělském podniku ZD Velká Chyška v období od začátku srpna roku 2022 do poloviny března roku 2023. Do sledování bylo celkem zařazeno 118 dojnic. Přibližně 3 týdny před porodem proběhla aplikace bolusu Kexxtone spolu s obodováním tělesné kondice a při poporodní kontrole kolem 7. dne po porodu proběhl odběr krve z podocasní žíly rovněž s obodováním tělesné kondice. Do sledovaných ukazatelů byly zahrnuty následující údaje: věk při 1. otelení, pořadí hodnocené laktace, počet dnů při podání bolusu před porodem, BCS před otelením, BCS po otelení, laktační den při vyšetření, hodnota BHB v krvi, laktační den při 1. říji, laktační den při 2. říji, laktační den při 1. inseminaci, celkový počet inseminací, servis perioda, laktační den při 1. onemocnění, počet onemocnění, laktační den při vrcholu laktace, denní nádoj při vrcholu laktace a nádoj za 100 dní laktace, laktační den při kontrolním dnu, denní nádoj, % tuku, % bílkovin a poměr obsahu tuku a bílkovin v mléce v prvních 5 kontrolních dnech. Sledované ukazatele byly tříděny podle pořadí laktace, podání bolusu, BCS před otelením, hladiny BHB v krvi a poměru obsahu tuku a bílkovin při 1. a 2. kontrole užitkovosti. U skupiny krav, kterým byl aplikován bolus Kexxtone nedošlo k pozitivnímu vlivu na reprodukční ukazatele, neboť jejich hodnoty byly téměř shodné s kontrolní skupinou bez podání bolusu. Efekt se neprojevil ani u časnějšího výskytu 1. říje po otelení. U krav, kterým byl bolus podán, byla zjištěna nižší hladina BHB v krvi po porodu, nebyl zjištěn rozdílný poměr obsahu tuku a bílkovin v mléce v prvních dvou kontrolách po otelení a byl zaznamenán nižší výskyt onemocnění. Krávy s bolusem měly vyšší dojivost za prvních 100 dnů laktace o 142 kg mléka.
|
|
|
Výskyt ketóz ve vybraném chovu dojených krav v letech 2020-2022
ŠTĚCHOVÁ, Petra
Ketóza je porucha energetického metabolismu charakterizována sníženou dojivostí, nechutenstvím a ztrátou tělesné hmotnosti. Má vliv i na složení mléka. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit výskyt ketóz ve vybraném chovu dojených krav. Hodnocení výskytu ketóz probíhalo za období tří let (2020-2022) u dojnic holštýnského skotu v chovu v Žákavé. Ketóza byla zjišťována na základě obsahu beta-hydroxybutyrátu (BHB) v krvi vyšetřovaných krav pomocí přístroje FreeStyle Optium NEO. Za jedince postiženého ketózou se považovala hodnota BHB 1,0 mmol/l a vyšší. Do studie bylo zařazeno celkem 1740 ks dojnic. Ketóza se ve vybraném chovu vyskytovala na relativně stabilní úrovni 20 %. V rámci jednotlivých ročních období došlo ke kolísání četnosti ketóz a stejně tak ke kolísání průměrného obsahu BHB v krvi. Také byl zjišťován vliv postupu léčby a vliv prevence na výskyt ketóz. Za sledované období byla úspěšnost léčby 80,41 %. Léčba monopropylenglykolem a prodigestanem byla z více jak 90 % úspěšná. Intravenózní aplikace glukózy měla o něco nižší úspěšnost. Preventivní opatření měla v rámci chovu příznivý vliv jak na četnost výskytu ketóz, tak i na průměrný obsah BHB v krvi. Dále se podle rozborových protokolů kontrol užitkovosti zjišťoval výskyt ketolátek v mléce, vztah obsahu ketolátek v krvi k obsahu ketolátek v mléce a vliv zvýšeného obsahu BHB v krvi na složení mléka. U nemocných krav došlo v mléce ke zvýšení obsahu acetonu i BHB. Hladiny ketolátek v mléce jsou v pozitivní závislosti na hladině BHB v krvi. Zvýšený obsah BHB v krvi má za následek změnu obsahu jednotlivých složek mléka. Nejvyšší rozdíl byl shledán v obsahu tuku, jednalo se o zvýšení o 4,89 %. S obsahem BHB v krvi dále vzrůstal obsah kyseliny citronové a klesal obsah bílkovin, laktózy, tukuprosté sušiny a močoviny.
|
|
| |
|
|
Úroveň energetického metabolizmu dojnic a složení mléčného tuku
KAUTSKÁ, Jitka
Cílem práce bylo vyhodnotit vztah mezi úrovní energetického metabolizmu vysokoprodukčních dojnic a množstvím mléčného tuku. Dále zastoupení a obsah mastných kyselin v mléčném tuku. Byl také vyhodnocen vliv antiketogenní profylaxe přípravku s obsahem monenzinu, souběžně byly vyhodnocovány parametry metabolizmu. Pokus probíhal v chovu vysokoužitkových dojnic plemene holštýn v podniku Agropodnik Košetice a.s. s Průměrná dojivost v chovu byla ve sledovaném období 11 553 kg mléka. Nejvyšší obsah mastných kyselin byl zaznamenám v 1. měsíci laktace a jejich obsah se postupně snižoval. Stejně tak, měli nejvyšší zastoupení nasycené mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SAFA). Aplikace monenzinu prokazatelně snížila výskyt subklinických ketóz, jak u prvotelek, tak u krav na druhé a další laktaci. Snížení obsahu kyseliny ß-hydroxymáselné v krvi a mléce potvrzuje význam použité antiketogenní profylaxe.
|
|
|
Vliv tělesné kondice dojnic na hladinu ketolátek v krvi
BEŇASOVÁ, Veronika
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit údaje o tělesné kondici holštýnských dojnic v době otelení a posoudit její vliv na hladinu ketolátek v krvi, potažmo výskyt ketózy. Sledování probíhalo ve vybraném zemědělském podniku v období od října 2017 do února 2019, celkem bylo sledováno 280 dojnic. V daném období byla hodnocena tělesná kondice v den otelení pomocí bodového kondičního skóre (BCS) a následně 10. laktační den byla měřena hladina B-hydroxybutyrátu (BHB) z krve. Zaznamenávány byly rovněž údaje o pořadí laktace, hmotnosti dojnice v den otelení, hmotnosti dojnice v 10. laktačním dni, obsah tuku a bílkoviny v mléce v 10. laktačním dni a denní nádoj v 10. laktačním dni. Průměrné BCS stáda bylo 3,7, maximální zaznamenaná hodnota dosahovala 5, minimální pak 2. Celkový výskyt ketózy na úrovni stáda při hranici BHB 1,0 mmol.l-1 byl 21,07 %, z toho se u 62,7 % jednalo o ketózu subklinickou a u 37,3 % případů o ketózu klinickou. Pomocí korelační analýzy byla zjištěna pozitivní závislost mezi pořadím laktace a hladinou BHB v krvi (r=0,15, p=0,01), kdy vyšší pořadí laktace mělo pozitivní dopad na hladinu ketolátek. Korelační analýzou byl vyhodnocen pozitivní vliv poměru tuk/bílkovina v mléce na hladinu BHB (r=0,31, p=0,00). Rovněž mezi hodnotou BCS při otelení a hladinou BHB v krvi 10. laktační den byla zjištěna pozitivní závislost (r=0,14 , p=0,02). V rámci negativní energetické bilance po otelení byl zjištěn pozitivní vztah mezi BCS při otelení a ztrátou tělesné hmotnosti (r=0,17 , p=0,00), tento fakt, že těžší krávy a tedy i krávy s vyšším BCS mobilizují více tukových zásob potvrdily i pozitivní vztahy mezi hmotností při otelení a ztrátou tělesné hmotnosti (r=0,47 , p=0,00) a mezi hmotností při otelení a poměrem tuk/bílkovina v mléce (r=0,27, p=0,00). Hmotnost při otelení měla průkazný vliv i na užitkovost (r=0,19, p=0,00). Pomocí jednofaktorové analýzy rozptylu byl zjištěn pozitivní vliv výskytu ketózy na užitkovost (p=0,02) a také na obsah tuku v mléce (p=0,02).
|
|
|
Ketolátky a volné mastné kyseliny v mléce vysokoužitkových krav
NOVÁ, Hana
Cílem předkládané diplomové práce bylo vyhodnotit výskyt ketolátek a volných mastných kyselin v mléce vysokoužitkových krav. Ketóza je velmi časté metabolické onemocnění u dojnic, jejímž důsledkem je snížení produkce mléka, narušení plodnosti a častější výskyt dalších onemocnění. Ketózy jsou nejen závažnými zdravotními, ale i ekonomickými problémy, kterým lze předejít vyvážeností krmné dávky respektující fyziologické potřeby pokrytí energetického výdeje po porodu a v počátku laktace vysokoužitkových krav. Sledování proběhlo v roce 2016 v chovu Chyšná, který je jedním ze středisek Agrodružstva Košetice a. s. Celkem bylo sledováno 1 407 krav v průběhu 6 kontrol užitkovosti (od ledna do června 2016). Výskyt subklinických ketóz byl definován podle obsahu ketolátek v mléce (aceton a kyselina betahydroxymáselná). Kritické se ukázalo období prvních 12 dní laktace, kdy byl výskyt subklinických ketóz nejvyšší, výskyt tohoto onemocnění byl však nižší než v jiných chovech. V chovu Chyšná je nízký výskyt subklinických ketóz ovlivněn hlavně zootechnickou prací a spoluprácí s krmivářským poradcem a firmou na výrobu krmných směsí. Mezi preventivní postupy lze doporučit pravidelné analýzy krmiv a vyšetření volných mastných kyselin a ketolátek v mléce.
|
|
|
Vybrané parametry látkového metabolismu dojených krav
KAŇKA, Vladimír
Cílem práce bylo vyhodnocení antiketogenní profylaxe veterinárního přípravku Kexxtone v chovu vysokoužitkových dojnic plemene Holštýn v podniku Agrodam Hořepník, s.r.o. Ve sledovaném stádě pak byly vyhodnoceny parametry metabolického stavu. Dále vyhodnocena dojivost, obsahu tuku, bílkovin, laktózy a somatických buněk v mléce ve 100 dnech laktace a následně byly zhodnocena úroveň zabřezávání po 1. a 2. Inseminaci. Pokus probíhal od července 2014 do prosince 2014. A to tak, že každé dva měsíce bylo vybráno 8 krav a 8 jalovic s podobným datem otelení. Následně byly roztříděny do dvou skupin tj. do pokusné (podávaný přípravek kexxtone) a kontrolní. Těmto dojnicím byla odebírána krev a mléko. Následně byly tyto biologické vzorky laboratorně diagnostikovány. U pokusné skupiny byl zjištěn vyšší nádoj a obsah mléčných složek, tj. tuku a bílkovin. Příznivý vliv antiketogenního přípravku na množství ketolátek v krvi a mléce podávaného pokusné skupině byl taktéž potvrzen. V ostatních sledovaných parametrech nebylo shledáno významných statistických rozdílů.
|
|
|
Výživný stav dojnic a výskyt metabolických poruch v poporodním období na rodinné farmě.
FREJLACH, Tomáš
Cílem této práce bylo zhodnotit výživný stav dojnic, výskyt subklinické ketózy a dalších poporodních problémů na rodinné farmě u 24 dojnic. Hodnocení probíhalo v rozmezí jeden měsíc před porodem a jeden měsíc po porodu. Toto období rozhoduje o průběhu následující laktace a dalším reprodukčním cyklu. Bylo zjištěno, že dojnice se nacházejí nejčastěji v optimální kondici (3 ? 3,5). Slabá subklinická ketóza se u dojnic na farmě vyskytuje zcela běžně a byla zjištěna u 23 (95,8 %) dojnic. Výskyt dalších poporodních poruch byl ve sledovaném období na farmě vzácný.
|
host ::
RSS.