|
|
Zvyšování kvality ošetřovatelské péče v oblasti močových infekcí pomocí řízení rizik
KROCOVÁ, Jitka
Infekce močových cest spojené s katetrizací močového měchýře (Catheter-Associated Urinary Tract Infection - CAUTI) jsou nejčastějším typem infekcí souvisejících s poskytováním zdravotní péče, tvoří více než třetinu těchto infekcí. V oblasti prevence CAUTI se prokázala efektivita souborů opatření multifaktoriálního charakteru. Pro předcházení CAUTI je zásadní kvalitně a bezpečně poskytovaná ošetřovatelská péče. Aspekty prevence infekcí jsou monitorace indikátorů kvality, management kvality péče, vzdělávání, akceptace relevantních indikací katetrizace, vedení záznamů o katetrizaci, dostupnost materiálu a pomůcek ke katetrizaci a péči o pacienta s močovým katétrem, funkční týmy odborníků pro kontrolu a prevenci infekcí u poskytovatele zdravotní péče. Efektivita uvedených preventivních intervencí byla ověřena studiemi v klinické praxi, pokynem doporučených postupů prevence CAUTI je pak zavádění "balíčků" opatření. Cílem práce bylo zmapování implementace řízení kvality péče a řízení rizik při poskytování ošetřovatelské péče v kontextu prevence infekcí močových cest spojených se zdravotní péčí, které současně souvisí se zkvalitněním ošetřovatelské péče v této oblasti. Výzkum byl realizován kombinací kvantitativních a kvalitativních výzkumných metod, tzv. triangulací. Design výzkumu byl smíšený. Ve výzkumu byl použit model sekvenčního kombinování, kdy byl nejprve realizován kvantitativní výzkum a následně kvalitativní metoda výzkumu - schéma QUAN-QUAL. Kvantitativní výzkum měl design observační deskriptivní průřezové studie, metodou této fáze výzkumu bylo zvoleno dotazování s využitím dotazníků, resp. dvou nestandardizovaných a jednoho standardizovaného dotazníku využitého při realizaci projektu DUQuE (Deepening our Understanding of Quality Improvement in Europe). Respondenty kvantitativní části výzkumu byli nelékařští zdravotničtí pracovníci na pozici manažera (staniční, vedoucí, vrchní sestry a náměstkyně ošetřovatelské péče). Analýza dat byla provedena prostřednictvím programů SASD 1.5.8 (Statistická analýza dat) a SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). Strategií kvalitativního výzkumu byla zakotvená teorie, výzkumným nástrojem pak polostrukturovaný rozhovor. Kvalitativní výzkum byl využit k doplnění a vyjasnění oblastí výzkumu kvantitativního, konkrétně k ověření mimořádných nálezů a hodnot řadících se do kategorie mimořádných zjištění. Participanty kvalitativní fáze výzkumu pak byli manažeři kvality zaměstnaní u poskytovatelů akutní lůžkové péče v ČR.Závěr: Poskytovatelé akutní lůžkové péče mají zavedeny konkrétní kroky prevence infekcí močových cest spojených se zdravotní péčí, byly potvrzeny i aktivity pro zvyšování kvality péče v kontextu prevence těchto infekcí. Na základě výsledků výzkumu, jako doporučení, lze uvést monitoraci výsledkových indikátorů kvality péče, pokud je to možné, tak i zavedení elektronické formy zdravotnické dokumentace jednak pro potřeby vedení záznamů, ale i pro možnost průběžného sledování indikátorů kvality. Pro vzdělávání všeobecných sester je možno doporučit periodické školicí akce, pro předávání teoretických informací a pro případné testování znalostí je zde možnost využití IT technologií - vzdělávacích programů formou e-learningu.
|
|
|
Život s permanentním močovým katétrem z pohledu pacienta
ZIKEŠOVÁ, Miroslava
V teoretické části je popsán močový systém, historie katetrizace močového měchýře, druhy močových katétrů, komplikace spojené s katetrizací a nejčastější onemocnění, při nichž je permanentní močový katétr zaváděn. Dále je řešena problematika ošetřovatelské péče o permanentní močový katétr v domácím prostředí a edukace pacientů. Praktická část práce obsahuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření získané z rozhovorů s pacienty s dlouhodobě zavedeným permanentním močovým katétrem a ze zúčastněného pozorování sester na urologickém oddělení. V praktické části bylo prvním cílem zjistit, zda jsou pacienti před propuštěním do domácího prostředí dostatečně seznámeni s péčí o permanentní močový katétr. K tomuto cíli byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jaké informace dostává pacient se zavedeným permanentním močovým katétrem před propuštěním do domácího ošetřování? V jaké oblasti má pacient nedostatek informací o péči o permanentní močový katétr? Druhým cílem práce bylo zjistit, zda pacienti zvládají péči o zavedený katétr v domácím prostředí. K tomuto cíli byly stanoveny rovněž dvě výzkumné otázky: S jakými problémy se setkává pacient v péči o permanentní močový katétr v domácím prostředí? Jak pacienti řeší eventuální problémy související s permanentním močovým katétrem? Kvalitativním výzkumným šetřením bylo zjištěno, že pacienti jsou seznámeni dostatečně s péčí o permanentní močový katétr v domácím prostředí a dokáží o něj pečovat bez větších problémů. Tato bakalářská práce by mohla sloužit jako podklad pro vytvoření informačního materiálu pro pacienty, kteří budou s permanentním močovým katétrem propuštěni do domácího prostředí.
|
|
|
Vybrané ošetřovatelské postupy v kontextu s vývojem
TURHOBROVÁ, Adéla
Rozvoj medicíny a technologií souvisejících s úrovní zdravotnictví jako celku je historicky doprovázen změnami v ošetřovatelských postupech, u nichž se v průběhu let zvyšovaly nároky na jejich úroveň. To vyvolalo specifickou potřebu diverzifikace ošetřovatelské činnosti a její specializace. Cílem této práce je zmapování specializovaných ošetřovatelských postupů oborů interny od jejich vzniku do současnosti ukazující zdravotnictví jako progresivní odvětví, kde nové poznatky a technologie vyvolávají potřebu nových činností, které zdravotnický nelékařský personál musí zvládnout ve prospěch pacienta. Tento základní cíl bude dokumentován na vybraných specializovaných činnostech ošetřovatelské péče členěných na tři odborné části - vývoj oxygenoterapie, katetrizace močového měchýře a odběr venózní krve. Východiskem pro diplomovou práci je rozvoj specializace ošetřovatelských postupů na základě ekonomického, politického, kulturního či náboženského vlivu. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že se vývoj ošetřovatelských postupů od jejich vzniku neustále mění a to nejen v souvislosti s rozvojem a dostupnosti kvalitních pomůcek, ale také snahou o vytvoření co nejefektivnějšího ošetřovatelského postupu s ohledem na potřeby pacienta a rovněž nelékařského zdravotnického personálu. Z diplomové práce jsou také patrné odborné kompetence, které všeobecným sestrám v kontextu s časem přibyly. V první části, zabývající se vývojem oxygenoterapie, je značná provázanost tohoto postupu s válečným obdobím. Rovněž byl zjištěn významný rozdíl v odlišnosti kompetencí při poskytování kyslíkové terapie u všeobecných sester v České republice a zahraničí. I přes to, že v současné době připravuje a následně aplikuje kyslíkovou léčbu nelékařský zdravotnický personál samostatně, může tak učinit pouze na základě ordinace lékaře. Oproti tomu např. již ve 30. letech v USA regulovala kyslík sestra sama a to v rámci svých kompetencí. Druhá část diplomové práce byla orientovaná na charakteristiku rozvoje katetrizace močového měchýře. Zejména v této části je patrný vývoj ošetřovatelských kompetencí, neboť to bylo právě cévkování močového měchýře, které bylo v historii výhradně v kompetenci zkušeného lékaře. V diplomové práci je tak zjevný nejen rozvoj postupu, pomůcek, snížení rizik doprovázející tuto metodu, ale také postupná asistence nelékařského zdravotnického personálu až po vymezení období, kdy je k tomuto úkonu plně kompetentní. Poslední část diplomové práce se zaměřovala na vývoj odběru venózní krve za účelem získání dostatečného množství potřebného k analýze krve. V této oblasti je nejen zřetelný rozvoj ošetřovatelského postupu v souvislosti s technikou či pomůckami, ale také nutností dodržování aseptického přístupu. Výsledek předkládané práce představuje značný přínos, neboť jedině při znalosti ošetřovatelské techniky v celém rozsahu, se lze vyvarovat chybám z historie. Rovněž pohled na vybraný ošetřovatelského postup v kontextu s časem přináší poznání neuzavřenosti vývoje a je tak nespornou motivací nelékařského zdravotnického personálu podílet se na stálé inovaci ošetřovatelských postupů a tím prohlubovat specializaci a úroveň ošetřovatelské péče.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s permanentním močovým katétrem
MÁCOVÁ, Pavlína
Tématem bakalářské práce je ošetřovatelská péče o pacienta s permanentním močovým katétrem. Péče o močový katétr ze strany ošetřujícího personálu nebo samotného pacienta je velmi důležitá. Musí být důkladná, častá a správně prováděná. Nejen správná hygiena, ale i ostatní faktory, například dodržování pitného režimu, pohybová aktivita, správné umístění sběrného sáčku na moč či sledování průchodnosti močového katétru jsou nedílnou součástí bezproblémového chodu močového katétru. Edukace pacienta ze strany ošetřujícího personálu v péči o močový katétr hraje velice důležitou roli. Dostatek informací a zájem od ošetřujícího personálu dodá pacientovi pocit důvěry, která následně vede k úspěšné léčbě. V teoretické části byla popsaná katetrizace močového měchýře neboli cévkování. V dnešní době je katetrizace močového měchýře hojně používanou metodou u pacientů po úrazech, operacích močového měchýře nebo u starých lidí, kteří trpí močovou inkontinencí. Katetrizaci můžeme rozdělit do tří hlavních skupin, které tvoří jednorázová katetrizace, intermitentní katetrizace a permanentní katetrizace. Důležitou informací je, že cévkování ženy může provádět všeobecná sestra, porodní asistentka, zdravotnický záchranář nebo zdravotnický asistent pod odborným dohledem. U muže smí katetrizaci močového měchýře provádět pouze lékař nebo sestra se specializovanou způsobilostí v oboru intenzivní péče. Praktická část této práce obsahuje výsledky kvantitativního šetření, které byly získány výzkumným šetřením pomocí nestandardizovaných anonymních dotazníků pro pacienty a všeobecné sestry. Výzkumné šetření probíhalo v Nemocnici České Budějovice, a.s. a Nemocnici Třebíč, příspěvkové organizaci na vybraných odděleních. Dotazník pro pacienty obsahoval 17 otázek. Celkem bylo pacientům rozdáno 100 dotazníků. Všechny dotazníky od pacientů se vrátily, ale pro neúplnost dat bylo 14 dotazníků vyřazeno a ke zpracování použito 86 dotazníků. V dotazníku byly otázky identifikační a otázky zaměřené na informovanost pacientů v oblasti péče o permanentní močový katétr. Druhý dotazník byl určen pro všeobecné sestry. Z celkového počtu 80 dotazníků se vrátilo a bylo zpracováno 62 dotazníků. V jeho úvodu byly identifikační otázky a poté otázky orientované na postupy, podle kterých se sestry řídí při zavádění permanentního močového katétru a o péči o pacienta s permanentním močovým katétrem. V praktické části byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza - ošetřující personál zná hygienické zásady při péči o pacienta s PMK. Druhá hypotéza - zdravotnický personál se řídí dle standardu při zavádění permanentního močového katétru. K ověření hypotéz bylo provedeno kvantitativní výzkumné šetření. Výsledky šetření potvrdily první i druhou hypotézu.
|
host ::
RSS.