Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Prognostický dopad nutričního stavu pacientů s karcinomem hlavy a krku na účinnost léčby konkomitantní radio(chemo)terapií: Prospektivní klinické hodnocení
Králová, Anna ; Dršata, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vítek, Pavel (oponent)
Práce je koncipována jako prospektivní klinické hodnocení. Do souboru byli zařazeni pacienti s histologicky ověřeným karcinomem hlavy a krku léčeni radioterapií s kurativním záměrem. Cílem bylo stanovit vztah nutričního stavu pacientů před zahájením a na konci léčby k celkovému přežívání a lokoregionální / distanční kontrole onemocnění. Za parametry charakterizující nutriční stav pacienta byly vybrány - hmotnost pacienta, body mass index, sérová hladina celkové bílkoviny, albuminu, prealbuminu, transferinu a cholinesterázy. Tyto parametry byly stanoveny na počátku a po skončení léčby ozařováním. Univariační a multivariační regresní analýza byla provedena s cílem zhodnocení prognostických faktorů spojených s přežitím a kontrolou nádorového onemocnění. Hodnocení prokázalo, že snížení nutričního stavu před zahájením kurativní radioterapie, má negativní vliv na následnou kontrolu nádorového onemocnění. Jako nejcitlivější z parametrů se ukázala sérová hladina cholinesterázy, u které se hodnota  108 kat/l prokázala jako nezávislý negativní prognostický faktor pro lokoregionální i distanční kontrolu nádorového onemocnění. Výsledky mé práce ukazují na nutnost intenzivní nutriční podpory v době před zahájením vlastní kurativní léčby.
Prognostický dopad nutričního stavu pacientů s karcinomem hlavy a krku na účinnost léčby konkomitantní radio(chemo)terapií: Prospektivní klinické hodnocení
Králová, Anna ; Dršata, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vítek, Pavel (oponent)
Práce je koncipována jako prospektivní klinické hodnocení. Do souboru byli zařazeni pacienti s histologicky ověřeným karcinomem hlavy a krku léčeni radioterapií s kurativním záměrem. Cílem bylo stanovit vztah nutričního stavu pacientů před zahájením a na konci léčby k celkovému přežívání a lokoregionální / distanční kontrole onemocnění. Za parametry charakterizující nutriční stav pacienta byly vybrány - hmotnost pacienta, body mass index, sérová hladina celkové bílkoviny, albuminu, prealbuminu, transferinu a cholinesterázy. Tyto parametry byly stanoveny na počátku a po skončení léčby ozařováním. Univariační a multivariační regresní analýza byla provedena s cílem zhodnocení prognostických faktorů spojených s přežitím a kontrolou nádorového onemocnění. Hodnocení prokázalo, že snížení nutričního stavu před zahájením kurativní radioterapie, má negativní vliv na následnou kontrolu nádorového onemocnění. Jako nejcitlivější z parametrů se ukázala sérová hladina cholinesterázy, u které se hodnota  108 kat/l prokázala jako nezávislý negativní prognostický faktor pro lokoregionální i distanční kontrolu nádorového onemocnění. Výsledky mé práce ukazují na nutnost intenzivní nutriční podpory v době před zahájením vlastní kurativní léčby.
Význam verifikačních snímků při IMRT v oblasti hlavy a krku.
MYSLÍKOVÁ, Petra
Nádory hlavy a krku patří v České Republice k pátému nejčastějšímu nádorovému onemocnění. I přes snadnou dostupnost vyšetření a dobře zjistitelné příznaky přichází většina pacientů k léčbě s různými typy nádorů v pokročilých stádiích, čímž se snižuje jejich šance na vyléčení. Technika IMRT se stala v posledních letech nejčastěji využívanou metodou v léčbě tumorů hlavy a krku, umožňující dokonalejší šetření zdravých tkání a kritických orgánů v této lokalitě. Bakalářskou práci rozděluji na část teoretickou a praktickou. V jednotlivých kapitolách první části jsou rozebírány oblasti hlavy a krku a typy nádorového onemocnění, které v těchto lokalitách můžeme nalézt - jejich příznaky, etiologii, diagnostiku, prognózu a samozřejmě jejich léčbu. Dále jsem do této části zahrnula obecný průběh plánování a nakonec jsem zmínila historii a současnost verifikačních snímků. Druhá část obsahuje kapitoly zahrnující cíle práce a hypotézu. Cílem práce je posouzení a zhodnocení portálových verifikačních snímků cílového objemu u tumorů v oblasti hlavy a krku a jejich srovnání s referenčními verifikačními snímky, stanovení odchylek v ozařovací poloze a z toho následné potvrzení významu verifikačních snímků v oblasti hlavy a krku. Dále jsou v této části zahrnuty kapitoly popisující metodiku, ve které jsou uvedeny zdroje, ze kterých bylo čerpáno do této práce, průběh procesu plánování u pacienta s IMRT technikou a dále výsledky zkoumaného souboru 50 pacientů s tumorem hlavy a krku, kteří podstoupili ozáření technikou IMRT a u kterých byly hodnoceny verifikační snímky cílového objemu. Předpokládané cíle práce byly splněny a hypotéza byla vyvrácena. Verifikační portálové snímky se na onkologickém oddělení zhotovují jedenkrát týdně. Navrhovala bych, aby se portálové snímky s fixační maskou zhotovovaly alespoň dvakrát týdně za účelem dosažení ještě lepší přesnosti a kontroly ozařovací polohy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.