|
|
Acidobazické chování roztoků karboxymethylcelulózy
Teslíková, Ivana ; Kislinger, Jiří (oponent) ; Janeček, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem acidobazického chování roztoků sodné soli karboxymethylcelulózy (CMC-Na). Acidobazické chování karboxymethylcelulózy bylo studováno pomocí acidimetrických titrací roztoků CMC-Na s potenciometrickou a konduktometrickou indikací. Pomocí metody Raye von Wandruszky navržené pro určení obsahu kyselých skupin v huminových látkách byl stanoven obsah karboxylových skupin ve dvou vzorcích CMC-Na lišících se molární hmotností a stupněm substituce (M1=90 kDa, DS1=0,7; M2=700 kDa, DS2=0,9). Stupně substituce zjištěné pomocí modifikované von Wandruszkovy metody vycházejí mírně nižší než hodnoty deklarované výrobcem. Tento rozdíl je možno připsat obsahu vlhkosti ve vzorcích. Dále byly prováděny acidimetrické titrace s potenciometrickou indikací v prostředí o různé iontové síle. Přestože vliv rostoucí iontové síly na průběh titračních křivek je patrný, nebylo možné tyto výsledky použít k teoretické interpretaci.
|
|
|
Využití polyaspartátu draselného pro zajištění krystalické stability vín
Meredová, Karin
Diplomová práce na téma „Využití polyaspartátu draselného pro zajištění krystalické stability vín“ je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část věnovala pozornost obecné definici koloidu a rozdělení disperzních soustav. Dále se zabývala popisem různých druhů zákalů v souvislosti s vínem. Tyto zákaly byly podrobně rozebrány, spolu se způsoby a možnostmi prevence vůči nim, prostřednictvím nejčastěji aplikovaných stabilizačních přípravků (karboxymethylcelulóza, kyselina metavinná, arabská guma). Experimentální, tedy praktická část, se zabývala samotným provedením pokusu. Principem bylo zaměření se na již v praxi používané přípravky, a jejich následné porovnání s přípravkem novým na bázi polyaspartátu draselného. Stabilizační přípravky se v rozdílných koncentracích, variantách a kombinacích přidaly do nestabilního vína. Následně se vína s patřičnými preparáty nalahvovaly a ve dvou variantách (sklepní teplota, pokojová teplota) uskladnily. Po celý čas skladování se u jednotlivých možností zkoumala změna barvy vín a tvorba krystalických zákalů. Od každé varianty se založily tři stejné láhve pro ověření potencionálních rozdílů při otevírání a hodnocení přípravků v závislosti na čase. Vína byla podrobena několika metodám vyhodnocení (vizuální kontrola, gravimetrie, vyhodnocení na přístroji Alpha, pH, turbidita). Závěrem byly výsledky pokusu statisticky vyhodnoceny a zpracovány. V návaznosti na tyto výsledky byl doporučen další výzkum na dané téma.
|
|
|
Acidobazické chování roztoků karboxymethylcelulózy
Teslíková, Ivana ; Kislinger, Jiří (oponent) ; Janeček, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem acidobazického chování roztoků sodné soli karboxymethylcelulózy (CMC-Na). Acidobazické chování karboxymethylcelulózy bylo studováno pomocí acidimetrických titrací roztoků CMC-Na s potenciometrickou a konduktometrickou indikací. Pomocí metody Raye von Wandruszky navržené pro určení obsahu kyselých skupin v huminových látkách byl stanoven obsah karboxylových skupin ve dvou vzorcích CMC-Na lišících se molární hmotností a stupněm substituce (M1=90 kDa, DS1=0,7; M2=700 kDa, DS2=0,9). Stupně substituce zjištěné pomocí modifikované von Wandruszkovy metody vycházejí mírně nižší než hodnoty deklarované výrobcem. Tento rozdíl je možno připsat obsahu vlhkosti ve vzorcích. Dále byly prováděny acidimetrické titrace s potenciometrickou indikací v prostředí o různé iontové síle. Přestože vliv rostoucí iontové síly na průběh titračních křivek je patrný, nebylo možné tyto výsledky použít k teoretické interpretaci.
|
|
|
Porovnání přípravků k zajištění koloidní stability bílých vín před lahvováním
Polehňa, Jan
Diplomová práce na téma porovnání přípravků k zajištění koloidní stability bílých vín před lahvováním se v teoretické části zabývala definicí koloidu, dělením disperzních soustav a jejich souvislostí s vínem. Dále byly popsány hlavní zákaly vyskytující se u vína a způsoby prevence vůči nim, se zaměřením na v praxi nejčastěji používané přípravky: kyselinu metavinnou, arabskou gumu a karboxymethylcelulózu (CMC). V praktické části byly tyto přípravky v různých variantách, kombinacích a koncentracích přidány do bílého vína, které bylo nestabilizováno vůči vinnému kameni a bílkovinám. Toto víno bylo vzápětí plněno do láhví a stejné varianty uloženy po dobu jednoho roku ve dvou rozdílných teplotách skladování. V průběhu skladování byla pozorována tvorba zákalů u jednotlivých láhví. Po roce byly všechny varianty otevřeny a zhodnoceny, proběhla celková senzorická analýza s kvalifikací a kvantifikací zákalů, filtrace a vážení usazenin, měření vodivosti a pH. Výsledky byly statisticky zpracovány a vyhodnoceny s doporučením pro praxi.
|
host ::
RSS.