|
Neo-Pagan Features in Boyden's "Three Day Road"
Bohal, Vít ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Teze mé nadcházející bakalářské práce se bude zabývat tématem náboženství v románu kanadského spisovatele Josepha Boydena Three Day Road (2005). Konkrétně budu hájit hypotézu, že ve vzájemném dialogu animismu a křesťanství, který tvoří jeden ze základních pilířů celé výpravy, jsou přítomny velmi silné ideály a prvky novo-pohanství. Hlavní argument bude postaven na kulturním fenoménu tabu, a jeho vztahu k hlavním postavám, a i k celému příběhu. Na rozdíl od Freudova pohledu, kteý vidí tabu jako životu neprospívající a neurotický psychologický fenomén (použity budou Freudovy spisy Totem a Tabu a Budoucnost jedné iluze), jediní dva vypravěči vidí tabu jako pozitivní jev, a jeho nároky se náležitě řídí, zatímco Elijah Whiskeyjack tabu programově překračuje, a je za to potrestán. Tento morální aspekt příběhu je nejpatrnější ve vztahu dvou hlavních postav, zmíněného Elijahy Whiskeyjacka a Xaviera Birda, a je založen právě na jejich rozdílném vztahu ke kulturním tabu. Hlavní tabu, mající naprosto centrální roli, je tabu spojeno s kanibalismem, jak doslovným, tak metaforickým. Celý příběh hojně využívá odkazy na tradiční Algonkvínské monstrum zvané windigo, které je častou součástí metafor, a anylýza této postavy bude pro účely této práce velmi produktivní. Odmítnutí Feudova názory, že tabu je fenomén neproduktivní...
|
|
Bullying and its impacts in Margaret Atwood's Cat's Eye
Hemžalová, Simona ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá způsobem ztvárnění šikany v díle Cat's Eye (1988) od kanadské spisovatelky Margaret Atwood. Cílem práce je přiblížit problematiku šikany převážně ve skupině dívek včetně jejích dopadů na účastníky v pozdějších stádiích života a porovnat ji s jejím vyobrazením v díle Cat's Eye. Kromě typických znaků šikany a jejích příčin teoretická část práce popisuje způsoby zvládnutí situace pomocí ego-obranných mechanismů, jež byly navrženy Sigmundem Freudem, a arteterapie, která se soustřeďuje na podstatu problému a zároveň pomáhá klientovi vyjádřit své pocity skrze kreativní aktivitu. Praktická část práce pak zkoumá, jakým způsobem vyobrazení šikany v románu Cat's Eye odpovídá jeho teoretickému uchopení v odborné literatuře. Konkrétněji se zaměřuje na hlavní postavy, které jsou obětí šikany a analyzuje jejich vypořádání se s celkovou situací právě skrze zmíněné terapeutické prostředky. Dále práce sleduje, jakým způsobem šikana celkově zapadá do tvorby Margaret Atwood, a zda se dá považovat za typické téma, nebo jeho variaci, kterými se autorka ve svých dílech zabývá.
|
|
Canadian Literary Regionalism: Rural Ontario and Manitoba Pariries In the Works of Alice Munro and Margaret Laurence
Ondová, Zuzana ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá využitím regiónov v diele dvoch uznávaných kanadských autoriek 20. storočia, Margaret Laurencovej a Alice Munroovej. Na bližšiu analýzu som si vybrala Laurencovej román The Diviners (1974) (Hledači pramenů), ktorý uzatvára jej Manawaka cyklus piatich románov, a Munroovej prvú zbierku poviedok Dance of the Happy Shades (1968). Kanadské romány Laurencovej sa odohrávajú v malom fiktívnom mestečku Manawaka v manitobskej prérii, ktoré je podobné jej rodisku. Munroová, ktorá je spájaná s tzv. juhoontárijskou gotikou, nás zavedie do niekoľkých malých miest v južnom Ontáriu. Keďže obe autorky uspeli so svojou literatúrou aj mimo Kanady, je na mieste zvážiť či ich diela môžeme považovať nejakým spôsobom za zreteľne kanadské. V súčasnosti kanadské štúdia považujú regionalizmus za jeden z charakteristických znakov Kanady. Úvod tejto práce hovorí o tom, že v tak etnicky a geograficky rôznorodej krajine ako je Kanada prirodzene neexistuje jednotná národná kanadská identita alebo záujmy. Prvé, čo nám napadá pri téme kanadských regiónov je geografické rozdelenie na provincie a teritóriá, avšak to nie je jediný možný prístup - ak by sme chceli skúmať jazyk alebo podnebie Kanady, vznikli by nám odlišné regióny. Kritička Beverly Rasporichová tvrdí, že umelci často interpretujú svoje...
|
|
Neo-Pagan Features in Boyden's "Three Day Road"
Bohal, Vít ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Teze mé nadcházející bakalářské práce se bude zabývat tématem náboženství v románu kanadského spisovatele Josepha Boydena Three Day Road (2005). Konkrétně budu hájit hypotézu, že ve vzájemném dialogu animismu a křesťanství, který tvoří jeden ze základních pilířů celé výpravy, jsou přítomny velmi silné ideály a prvky novo-pohanství. Hlavní argument bude postaven na kulturním fenoménu tabu, a jeho vztahu k hlavním postavám, a i k celému příběhu. Na rozdíl od Freudova pohledu, kteý vidí tabu jako životu neprospívající a neurotický psychologický fenomén (použity budou Freudovy spisy Totem a Tabu a Budoucnost jedné iluze), jediní dva vypravěči vidí tabu jako pozitivní jev, a jeho nároky se náležitě řídí, zatímco Elijah Whiskeyjack tabu programově překračuje, a je za to potrestán. Tento morální aspekt příběhu je nejpatrnější ve vztahu dvou hlavních postav, zmíněného Elijahy Whiskeyjacka a Xaviera Birda, a je založen právě na jejich rozdílném vztahu ke kulturním tabu. Hlavní tabu, mající naprosto centrální roli, je tabu spojeno s kanibalismem, jak doslovným, tak metaforickým. Celý příběh hojně využívá odkazy na tradiční Algonkvínské monstrum zvané windigo, které je častou součástí metafor, a anylýza této postavy bude pro účely této práce velmi produktivní. Odmítnutí Feudova názory, že tabu je fenomén neproduktivní...
|