|
|
Průběh kalamity a stav obnovy na revíru Polana, LS Jablunkov
Dyrčík, Vojtěch
Tato bakalářská práce se zabývá kalamitou a následnou obnovou na holinách revíru Polana LS Jablunkov, Lesy České republiky, s.p. Dle lesní hospodářské evidence byl zjišťován průběh kalamity a obnovy v letech 2009–2020. Za počátek kalamity lze považovat rok 2016, kdy objem těženého dříví vzrostl o dvojnásobek objemu předchozího roku a stále se zvětšoval. S narůstající plochou holin vzrůstal také rozsah obnovy. Nejčastěji používaná dřevina pro umělou obnovu na celém revíru je buk lesní (Fagus sylvatica L.). Rovněž v přirozeném zmlazení se nejvíce uplatnil buk. Na třech vybraných holinách byl zjišťován stav přirozené obnovy. Vybrané holiny se nachází v 4., 5. a 6. lesním vegetačním stupni. Na síti inventarizačních ploch byly zjišťovány a hodnoceny tyto parametry obnovy: výška, druh rostlin, počet a poškození zvěří okusem. Z výsledků je patrné, že holina v 6. lesním vegetačním stupni má menší početnost přirozené obnovy. Nejvíce zastoupenou dřevinou v přirozené obnově na vybraných holinách byl smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst.).
|
|
|
Odrůstaní výsadeb jedle bělokoré (Abies alba Mill.) pod mladými březovými porosty na severní Moravě
Dolenský, Šimon
V této práci bylo hodnoceno odrůstání jedlí v různých porostních situacích při využití přípravného březového porostu. Byly určeny dvě výzkumné plochy, které reprezentovali dvě odlišné lokality severní Moravy, s následujícími variantami: TVP Březiny (LT 3H5) – kotlík, holina, zásah, bez zásahu; TVP Hlubočec (LT 4S3) – zásah, kotlík. Jedle byly vysazeny na podzim v roce 2015. V roce 2018 a 2019 byly měřeny jejich výšky nadzemních částí, přírůsty, tloušťky kořenových krčků, plochy koruny a hodnocena jejich vitalita. Nejlépe odrůstaly jedle rostoucí na variantě kotlík. Nejhůře odrůstaly jedle na kontrolní bezzásahové variantě pod clonou plně zapojeného březového porostu. V práci byly posouzeny pozitivní a negativní aspekty jednotlivých variant.
|
|
|
Bříza bělokorá jako přípravná dřevina při zalesňování kalamitních holin jedlí bělokorou: vliv na podmínky prostředí a vybrané ekofyziologické parametry jedle
Štefková, Veronika
V této práci byl porovnán vliv různého použití přípravné dřeviny břízy bělokoré (Betula pendula Roth.) pro zalesnění kalamitní holiny jedlí bělokorou (Abies alba Mill.). Sazenice jedle byly na experimentální ploše vysazeny na podzim 2015, měření probíhalo ve vegetační sezóně 2016. Byly stanoveny 4 varianty experimentu; holina, probraný březový porost se zakmeněním 0,5, násek a plně zapojený březový porost. Byl zjišťován vliv přípravného porostu na podmínky prostředí, tj. množství srážek, výkyvy teplot, deficit tlaku vodních par (VPD), půdní vlhkost a průnik FAR k sazenicím jedlí (transmitance). Dále byl zjišťován vliv na zdravotní stav a odrůstání jedle a vliv na vybrané ekofyziologické parametry jedle: fluorescence chlorofylu, rychlost elektronového transportu (ETR), vodní potenciál, a plošná hustota jehlic. Přípravný porost eliminoval extremní teploty (v červnu až o 7 °C nižší oproti holině) a chránil nové výhony před poškozením jarními mrazy (o 2,2 °C nižší oproti holině). Na druhou stranu snížil půdní vlhkost o 23 % oproti kontrole v červenci a o 33 až 47 % oproti kontrole v září ve variantách probírka a bez zásahu. Největší výškový přírůst, 12 cm byl u varianty holina, nejmenší 7 cm u varianty bez zásahu. Plošná hustota listoví korelovala s přírůstem a dostupnosti světla a byla nejvyšší na holině a nejnižší pod porostem. Fluorescence chlorofylu nenaznačila snížení fotosyntetické kapacity (Fv/Fm bylo u všech variant vyšší než 0.80) a rozdíly ve fotosyntéze a přírůstu tak lze přičítat rozdílné dostupnosti světla. Na základě výsledků, které ukázaly významné rozdíly mezi variantami, bylo navrhnuto optimální použití přípravného porostu: u přípravného porostu byl doporučen velmi silný zásah s razantnějším snížením zakmenění. Právní doložka:Prohlašuji, že jsem práci: Bříza bělokorá jako přípravná dřevina při zalesňování kalamitních holin jedlí bělokorou: vliv na podmínky prostředí a vybrané ekofyziologické parametry jedle, zpracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47 b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle §60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladu spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
|
|
|
Vyhodnocení úspěšnosti obnovy lesa na kalamitních holinách LS LČR Jablunkov
Baselides, Andrzej
Práce se zabývá problematikou umělé obnovy lesa na kalamitních holinách LS LČR Jablunkov. Hlavním cílem práce bylo zhodnotit vývoj odrůstání kultur smrku ztepilého, jedle bělokoré, buku lesního, dubu letního, lípy malolisté a olše lepkavé ve věku 5 až 8 let po výsadbě na vodou ovlivněných stanovištích a porovnat výsledky s odrůstáním na živných stanovištích. Hodnoceny byly tyto parametry: ztráty, délka nadzemní části, poslední přírůst, tloušťka kořenového krčku, délka jehlic, velikost asimilačního aparátu listů, barva jehlic, poškození, zvlnění kmene, odklon kmene od svislice, výška nasazení dvojáků/trojáků, tvar kmene a koruny. Součástí práce bylo také vyhodnocení kořenového sytému posuzovaných dřevin. Z výsledku vyplynulo, že na vodou ovlivněných stanovištích nejlépe odrůstá olše lepkavá a smrk ztepilý. Naopak se neosvědčilo použíti lípy malolisté a dubu letního. Dalším vážným problém byla skutečnost, že všechny dřeviny měly nejzávažnější deformace kořenového systému. Posledním vážným problémem byly vysoké ztráty způsobené nekvalitním sadebním materiálem, nevhodnou technikou sadby a velkým množstvím vyskytující se zvěře. Ze vzájemného porovnání vodou ovlivněných a živných stanovišť vyplývá, že dřeviny na živných stanovištích lépe odrůstají, dosahují celkových větších hodnot a menších ztrát po výsadbě než na vodou ovlivněných stanovištích.
|
|
|
Odrůstání kultur na kalamitních holinách horských poloh
Albrechtová, Petra
Práce se zabývá problematikou obnovy kalamitních holin horských poloh. Sledován byl vývoj na výzkumných plochách Sokol v Hrubém Jeseníku (15 parcel) a Jizerka v Jizerských horách (15 parcel). Cílem práce bylo zhodnotit vývoj odrůstání zejména smrku ztepilého, buku lesního, modřínu opadavého a břízy karpatské a dále také javoru klenu, jeřábu ptačího a vrby slezské ve věku 9 - 14 let po výsadbě. Hodnocení bylo zaměřeno především na dendrometrické veličiny dřevin (výšku, tloušťku kořenového krčku, průměr koruny a jejich přírůsty). Součástí práce bylo vyhodnocení stavu půdního prostředí, výživy, architektoniky a zdravotního stavu kořenového systému smrku ztepilého posouzení architektoniky a zdravotního stavu kořenového systému smrků ztepilých. Z výsledků vyplynulo, že nejlépe odrůstá modřín opadavý. Naopak se neosvědčilo použití javoru klenu, jeřábu ptačího a vrby slezské. Byl potvrzen významný vliv smíšení na odrůstání dřevin smrku ztepilého a buku lesního. Kořenový systém je omezený pouze na humusové horizonty a u všech jedinců byla nalezena deformace do strboulu. Z analýz půdních podmínek vyplývá, že i po 30 letech od aplikace stále přetrvává vliv vápněním a výživový stav dřevin ukazuje na luxusní výživu zejména vápníkem a hořčíkem.
|
|
|
Potenciál využití sukcese při obnově kalamitní holiny
Květoň, Lukáš
Předmětem této bakalářské práce bylo analyzovat úspěšnost obnovy lesa na kalamitní holině vzniklé po větrné kalamitě "Antonín". Po rozpadu přibližně 1,7 ha velkého bukového porostu na živném stanovišti byla v roce 2012 založena trvalá výzkumná plocha o velikosti 15x110 m. Na bodové síti (5x5 m) byl sledován samovolný vývoj dřevinné a bylinné vegetace. Výstupem práce bylo vyhodnocení hustoty přirozeného zmlazení ze dvou vegetačních období. Podle platné legislativy (Zákon 289/1995 Sb., vyhláška 139/2004 Sb.) lze hodnotit obnovu za neúspěšnou, především kvůli nízkému počtu cílových dřevin 7 779 ks/ha, které nevyhovují minimálnímu počtu jedinců na hektar. Hustota ostatních dřevin činila pouze 476 ks/ha. V následujícím roce byl zjištěn pokles cílových dřevin, hustota dosahovala 7 619 ks/ha a nárůst ostatních dřevin s hustotou 952 ks/ha. V prvním roce byla zaznamenána největší hustota u buku (3 175 ks/ha) a dubu (2 222 k/ha), v roce nadcházejícím tyto dřeviny vykazovaly největší pokles. Velmi výrazný vliv na hustotu zmlazení byla vzdálenost od okraje okolního porostu, kdy do 5 m od okraje porostu hustota zmalení dosahovala 70 000 ks/ha, nad 45 m od okraje porostu nedosahovala hustota zmlazení více než 10 000 ks/ha.
|
host ::
RSS.