|
|
Souběžná obnova dubu zimního (Quercus petraeaMatt./ Liebl.) a dřevin přípravných
Žákovský, Jan
Tato práce se zaměřuje na alternativní řešení obnovy lesa na plochách postižených kalamitou, konkrétně na souběžnou obnovu dřevin cílových a přípravných. Cílem práce je zhodnotit experimenty souběžné obnovy dubu zimního (Quercus petraea Matt. / Libel.) a pionýrských dřevin – topolu šedého (Populus x canescens (Aiton) Sm.), topolu osiky (Populus tremola L.), olše lepkavé (Alnus glutinosa L.), břízy bělokoré (Betula Pendula Roth.) založené na plochách – Valšovice (SLT 3 B) a Olšovec (SLT 4 S, 4 O) v letech 2015 resp. 2016. Výsledky ukázaly, že z pionýrských dřevin nejrychleji do výšky přirůstá osika. Rychlý tloušťkový i výškový přírůst byl zaznamenán u olše a břízy. Na TVP Olšovec u olše došlo k výraznému zhoršení vitality v posledním roce šetření. Topol šedý na TVP Olšovec neprosperoval. Pozitivní vliv na odrůstání dubu se prokázal pouze u olše na TVP Valšovice. Vliv pionýrských dřevin na kvalitu dubu nebyl jednoznačný.
|
|
|
Stav a potenciál přirozené obnovy po kalamitě na revíru Polana, LS Jablunkov
Dyrčík, Vojtěch
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit stav a potenciál přirozené obnovy ve vazbě na stav přeživších jedinců mateřského porostu po kůrovcové kalamitě. Zájmovou lokalitou byl revír Polana, nacházející se na území lesní správy Jablunkov. Pro terénní šetření bylo vybráno 5 reprezentativních porostů, kde po odumření smrkové porostní složky zbyli v horní etáži jedinci mateřského porostu, nejčastěji buku lesního (Fagus sylvatica L.). S množstvím jedinců buku lesního (Fagus sylvatica L.) v mateřském porostu rostla i četnost zmlazení této dřeviny. V místech, kde bylo v porostech méně buku lesního (Fagus sylvatica L.) se výrazněji uplatnil smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst) a bříza bělokorá (Betula pendula Roth). V mateřském porostu byl nejvíce zastoupen: buk lesní (Fagus sylvatica L.), javor klen (Acer pseudoplatanus L.) a modřín opadavý (Larix decidua Mill). Vztah mezi zmlazením buku lesního (Fagus sylvatica L.). a stavem mateřského porostu byl zjištěn také na ploše, kde proběhla opakovaná inventarizace obnovy. I zde se v přirozené obnově výrazněji uplatnil také smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst). Na rozdíl od buku lesního (Fagus sylvatica L.). jeho početnost v obnově po dvou letech poklesla. Vzniklé zájmové plochy lze považovat jako obnovené na 94 % celkové plochy, přičemž z toho 77 % plochy vzniklo pouze přirozenou obnovou a 17 % plochy obnovou kombinovanou. Na 6 % plochy je potřeba doplnění mezer zmlazení.
|
|
|
Obnova jedle a přípravných dřevin na kalamitní holině
Sekanina, Jan
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit růst jedle bělokoré (Abies alba Mill.) a přípravných dřevin v iniciačních stádiích obnovy lesa na kalamitních holinách. Za tímto účelem byly založeny výzkumné objekty TVP Rakovec (ŠLP Křtiny) a TVP Tornádo (LČR LS Město Albrechtice). Uvedené objekty byly dále rozčleněny na dílčí plochy, na kterých proběhla na podzim r. 2014 a na jaře r. 2015 souběžná obnova jedle a břízy bělokoré (Betula pendula Roth.), olše lepkavé (Alnus glutinosa L.) a topolu osiky (Populus tremula L.). Růst jedle a přípravných dřevin byl následně hodnocen s ohledem na jejich výšku, tloušťku kořenového krčku a mortalitu. Na TVP Tornádo se jako nejlepší jevila varianta souběžné obnovy s břízou, pod kterou jedle již ve druhém roce po výsadbě dosahovala průměrné výšky 47 cm a mortality pouze 1,4 %. Bříza samotná v rámci této varianty dosahovala výšky 251 cm a tloušťky kořenového krčku 37 mm. Na TVP Rakovec jedle nejlépe rostla pod topolem osikou, pod kterou dosahovala průměrné výšky 40 cm. V rámci varianty s osikou ale jedle vykazovala také značné ztráty, přesněji 26,2 %. Z přípravných dřevin se na TVP Rakovec nejlépe vedlo olši, u které byly zjištěny nízké ztráty a dosahovala nejlepších růstových výsledků. Součástí diplomové práce byl i teoretický rozbor produkčních možností přípravných porostů, u kterého bylo zjištěno, že největší produkční potenciál z vybraných přípravných dřevin má ve všech bonitách topol osika, nejmenší naopak olše. Na obou výzkumných objektech bylo mimo jiné sledováno, zdali má přípravný porost již ve svém iniciačním stádiu vliv na klima kalamitních holin. Tento vliv se v raném stádiu vývoje přípravných porostů neprojevil.
|
|
|
Hodnocení stavu obnovy na kalamitní holině v oblasti východních Čech
Pišlová, Tereza
Bakalářská práce se zabývá vyhodnocením stavu přirozené obnovy na kalamitní holině v oblasti východních Čech. Holina o velikosti přibližně 5 ha vznikla po větrné kalamitě v roce 2005.Původním porostem byla dospělá kmenovina s dominantním zastoupením smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karsten). V současné druhové skladbě dominují měkké listnáče pionýrského charakteru s převahou břízy bělokoré (Betula pendula Roth). Hlavní šetření probíhalo v letech 2015 - 2016. Za tímto účelem byla založená trvalá zkusná plocha o velikosti 125 m2, která byla rozdělena na dvacet samostatných dílců. Dále šetření probíhalo na třech kruhových plochách o velikosti 100 m2. Součástí této práce bylo i zhodnocení stavu umělé obnovy smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karsten). Přirozená obnova byla zjištěna v počtu 8080 ks/ha. Nejvyšší zastoupení na ploše měla bříza 70 %, která vykazovala vysoký potenciál obnovy a přirůstání a tvořila hlavní podíl horního stromového patra. Smrk, jako cílová dřevina, byl zastoupen ve 24 % z celkového počtu jedinců na ploše. Vyskytoval se pouze v podúrovni a jeho rozmístění v porostu bylo velmi nepravidelné. Umělá obnova smrku vykazovala oproti přirozené obnově vyšší průměrné tloušťky kmene a vyšší hodnotu výčetní kruhové základny.
|
|
|
Projekt zalesnění kalamitních holin na území LS LČR Rožnov pod Radhoštěm
Sobotka, Milan
Cílem diplomové práce je zpracovat komplexní projekt obnovy kalamitní holiny na revíru Rožnov. Revír se nachází pod správou státního podniku Lesy České republiky, konkrétněji pod lesní správou Rožnov pod Radhoštěm. Projekt řeší počátek změny druhové skladby vybraných porostů na ploše 3 rozsáhlých kalamitních holin vzniklých po nahodilé těžbě tak, aby v dlouhodobém výhledu došlo k vytvoření porostů dřevin z původní druhové skladby. Celková plocha těchto holin činí 65,42 ha. V letech 2019 – 2023 dojde k rozsáhlým výsadbám. V rámci projektových činností zde bude na celé ploše provedena umělá obnova lesa širokou paletou dřevin. Další části projektových aktivit jsou následné činnosti, které řeší počáteční ochranu založených porostů. Půjde o mechanickou i chemickou ochranou proti škodám zvěří, ochranu proti klikoru borovému a ochranu proti tlaku buřeně. Poslední část projektu tvoří úprava dřevinné skladby vznikajících porostů výřezem přípravných dřevin. Součástí celého projektu jsou i ekonomické kalkulace.
|
|
|
Projekt zalesnění kalamitních holin na území LS LČR Vítkov
Valíček, Jakub
Cílem diplomové práce je zpracovat komplexní projekt obnovy kalamitní holiny na revíru Odry a rekonstrukce smrčiny na revíru Heřmánky. Revíry se nachází pod správou státního podniku Lesy České republiky, konkrétněji pod Lesní správou Vítkov. Projekt obsahuje analýzu příčin chřadnutí a odumírání porostů na vybraném území, stav porostů, holin, kultur, přípravu stanoviště, volbu dřevinné skladby a způsoby obnovy, ochranná a obranná opatření do doby zajištění kultur, přímé ekonomické náklady.
|
|
|
Obnovní experiment na kalamitní holině - Rakovec I (ŠLP Křtiny)
Schramm, Daniel
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit úspěšnost spolu s ekonomickým zhodnocením obnovního experimentu na ploše Rakovec I (ŠLP Křtiny). Za tímto účelem bylo na ploše o velikosti 0,15 ha založeno 5 různých variant obnovy porostu na holině, která vznikla po větrné kalamitě v převážně nepůvodním smrkovém porostu. Monitoring na ploše probíhal od jara roku 2013 do podzimu roku 2015. Varianta A simuluje obnovu porostu pomocí síje olše lepkavé (Alnus glutinosa (L.) Gaertn) do předem ručně připravené půdy. Varianta B zastupuje obnovu porostu za použití celoplošné síje břízy bělokoré (Betula pendula Roth.). Varianta C zastupuje obnovu porostu pomocí síje, jak olše lepkavé (Alnus glutinosa (L.) Gaertn), tak i břízy bělokoré (Betula pendula Roth.), do předem mechanizovaně připravené půdy. Varianty D a E simulují obnovu porostu za použití sazenic vysázených jamkovou úrovňovou sadbou. Pro variantu D je zvolena dřevina olše lepkavá (Alnus glutinosa (L.) Gaertn) a pro variantu E smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karsten). Podle ekonomického hlediska je nejméně nákladná varianta B (13.508,37 Kč/ha), u které je nákladem pouze koupě osiva a jeho následné vysetí. Naopak nejnákladnější variantou je varianta E (81270 Kč/ha). Nejvyšší úspěšnost obnovy porostu má varianta D, kdy se z celkového počtu 93 ks sazenic na podzim roku 2015 nacházelo na ploše 90 ks životaschopných jedinců. Nejnižší úspěšnost obnovy porostu má varianta C, u které bylo šetřením na podzim roku 2014 nalezeno pouze 22 ks životaschopných jedinců na ploše 0,021 ha.
|
|
|
Založení přípravného porostu na kalamitní holině plocha Rakovec II (ŠLP Křtiny)
Sekanina, Jan
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit úspěšnost založení přípravného porostu a navrhnout následná doporučení pro obnovu lesa na ploše Rakovec II (ŠLP Křtiny). Za tímto účelem byl na ploše analyzován stav a vývoj obnovy břízy bělokoré (Betula pendula Roth.) síjí a přirozené obnovy všech dřevin na holině, která vznikla po větrné kalamitě, v převážně nepůvodním smrkovém porostu. Na větší části plochy (0,25 ha) byla provedena celoplošná síje břízy a zbylá část plochy (0,125 ha) byla ponechána bez zásahu, jako kontrola. Inventarizační šetření probíhalo na 100 ploškách pro variantu síje a na 50 ploškách pro variantu kontrola. Dále zde proběhla šetření analyzující vliv substrátu a přípravy půdy na iniciaci a přežívaní obnovy. Monitoring na ploše probíhal od jara r. 2013 do podzimu r. 2014. Zatímco na ploše hlavní, kde proběhla síje, byla početnost semenáčku břízy na konci pokusu 261 ks, na ploše kontrolní to bylo pouze 6 ks. Z celkového počtu 267 ks semenáčků břízy se jich naprostá většina vyskytovala na minerální půdě -- 72 %. K hodnocení vlivu následné přípravy půdy na obnovu břízy bude potřeba ještě dalšího sledování. Limitem úspěšnosti založení přípravného porostu síjí břízou jsou vhodné půdní podmínky a doporučit lze i přípravu půdy, jako předpoklad pro úspěšnou obnovu břízy na stanovišti.
|
|
|
Vyhodnocení síje břízy (Betula pendula Roth.) na kalamitní holinu (ŠLP Křtiny)
Fojcik, Vítězslav
ABSTRACT Hlavním cílem této bakalářské práce bylo založit experiment a provést prvotní vyhodnocení úspěšnosti obnovy břízy na kalamitní holinu. Za tímto účelem byly na holině založeny dvě TVP, velká 900 metrů čtverečních a malá 625 metrů čtverečních. Bříza byla obnovována síjí ve dvou termínech na podzim a na jaře. Výsevná dávka byla pro oba termíny 1g na 1 metr čtvereční. Součástí práce bylo hodnocení kvality osiva. Pro sledování úspěšnosti obnovy byly TVP rozděleny na dílce o velikosti 25 metrů čtverečních, v jejíchž středech byla vytyčená ploška. Na této plošce proběhlo hodnocení výskytu dřevin a pokryvnosti vegetace a kvality půdního substrátu. Současně byly na ploše holiny založeny plošky ke sledování vlivu přípravy půdy a termínu výsevu na úspěšnost obnovy. Hodnocení proběhlo ve dvou termínech a to na jaře na podzim. Na konci vegetační sezóny byly na každém dílci změřeny výšky a tloušťky kořenových krčků a největších semenáčků. Na jaře prvního roku po založení byla průměrná početnost břízy na ploškách velké plochy 14,44 ks, na plochách malé plochy 0,37 ks. Průměrná jarní pokryvnost vegetace na malé ploše byla 47,4% a na velké ploše 24,22%. Z celkového počtu variant obnovy síjí na ploškách byla nejúspěšnější podzimní a jarní síje bez přípravy půdy. Průměrná výška 36 vzorníku břízy byla po prvním roce 38,17 cm a tloušťka kořenového krčku 5,75 mm.
|
host ::
RSS.