|
|
Možnosti stanovení vybraných flavonoidů
Smělá, Margita ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Teoretická část bakalářské práce se zabývá popisem vybraných flavonoidů: apigeninu, kvercetinu, luteolinu, kaempferolu, rutinu a myricetinu a možnostmi jejich stanovení. V úvodní části jsou popsány charakteristické vlastnosti a účinky jednotlivých flavonoidů. Další kapitola je věnována principům separačních metod, zejména vysokoúčinné kapalinové chromatografii a kapilární elektroforéze. Největší pozornost je věnována literárnímu přehledu stanovení výše uvedených flavonoidních sloučenin kapalinovou chromatografií a kapilární elektroforézou. V praktické části je popsán sběr a příprava rostlinného matriálu pro extrakci flavonoidů. Bílé a modré hrozny byly ihned po oddělení od keře zmrazeny na suchém ledu, zpracovány v dusíkové atmosféře a lyofilizovány.
|
|
|
Vliv podmínek pěstování na biologicky aktivní látky v netradiční listové zelenině.
FRIEDBERGEROVÁ, Markéta
V současné době se většina zeleniny, která je vyprodukována na evropském kontinentě, vypěstuje ve sklenících. Tento způsob skýtá značnou řadu výhod: nižší spotřebu vody a tepla, ochranu proti škůdcům či meteorologickým jevům, jako jsou například kroupy, a tím pádem i vyšší výtěžnost. Nicméně, jednou z podstatných nevýhod těchto zařízení je fakt, že sklo není propustné pro UV-B záření, které podporuje biosyntézu flavonoidů, látek, jež mají blahodárné antioxidační účinky pro lidský organismus. Tento nežádoucí vliv je možné eliminovat instalací LED (Light-Emitting Diode, česky elektroluminiscenční dioda) osvětlení do skleníků. Je to z toho důvodu, že tato svítidla poskytují široké spektrum elektromagnetického záření čili vlnových délek, které rostliny využívají pro celou řadu svých procesů. V této diplomové práci byl zkoumán vliv podmínek pěstování na obsah biologicky aktivních látek, zejména kvercetinu a kemferolu v netradičních druzích asijské listové zeleniny, konkrétně Namenii, Sagami, Golden Lion, Choy Sum a Tatsoi. Všechny zmíněné odrůdy byly pěstovány ve dvou osevech (jarní a podzimní) ve skleníku a na záhoně v letech 2019-2021. Nejvyšší koncentrace celkového kvercetinu byla zaznamenána u jarního osevu Namenie vypěstované v roce 2019 na záhoně 1241 mg/kg sušiny. Rovněž nejvyšší obsah celkového kemferolu 1753 mg/kg sušiny byl zjištěn u Namenie, jednalo se o podzimní osev roku 2020, rovněž vypěstovaný na záhoně. Po přepočtu na čerstvou hmotu byly získány stejné výsledky, hodnota u kvercetinu byla 103 mg/kg čerstvé váhy a u kemferolu 142 mg/kg čerstvé váhy.
|
|
|
Biologicky aktivní látky v netradiční listové zelenině
FRIEDBERGEROVÁ, Markéta
Flavonoidy se v současné době stále více dostávají do popředí zájmu nejen vědecké obce, ale také veřejnosti. Byly shledány jako velice přínosné v oblasti prevence vzniku kardiovaskulárních, případně nádorových onemocnění. Dále u nich byly prokázány antioxidační, antialergické nebo protizánětlivé účinky. V této bakalářské práci byly zkoumány obsahy látek, konkrétně kvercetinu, kemferolu, morinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu, pomocí metody HPLC. K analýze byl vybrán lyofilizovaný materiál čtyř odrůd asijské listové zeleniny čeledi brukvovitých: Namenia, Sagami, Golden Lion a Tatsoi. Všechny vzorky byly pěstovány v jarním a podzimním osevu. Byly stanoveny pouze dva ze sledovaných aglykonů, a to kvercetin a kemferol. Nejvyšší obsah celkového kvercetinu byl zaznamenán v podzimním osevu Namenie 1360 mg/kg sušiny, obsah celkového kemferolu 1300 mg/kg sušiny v odrůdě Golden Lion, rovněž při podzimním osevu. Při přepočtu na čerstvou hmotu byly nejvyšší koncentrace obou aglykonů naměřeny u Namenie při podzimním osevu. Množství kvercetinu bylo stanoveno 157 mg/kg čerstvé hmoty, zatímco obsah kemferolu 114 mg/kg čerstvé hmoty.
|
|
|
Sledování biologicky aktivních látek v asijské zelenině z čeledi Brukvovité
SVOBODOVÁ, Martina
V bakalářské práci je sledován obsah polyfenolických látek v netradiční listové zelenině v různou roční dobu. Mezi experimentálně zkoumanou zeleninu jsou zařazeny: hořčice čínská zelená (Brassica rapa var. komatsuna), hořčice čínská červená (Brassica juncea (L.) Czern.), mizuna a mibuna (Brassica rapa ssp. japonica (L.)). Ač se jedná o asijskou listovou zeleninu, v současné době je rozšířena i u nás a lze ji sehnat jak v podobě semen, tak i jako listy pro konzumaci. Proto je otázka obsahu prospěšných biologicky aktivních látek tak aktuální. Do skupiny fenolických látek řadíme flavonoidy, které jsou lehce dostupné a významná je i jejich biologická aktivita. Zelenina má díky flavonoidům antioxidační vlastnosti, což zabraňuje peroxidaci lipidů a jsou tak likvidovány volné radikály. Tato vlastnost je prospěšná i pro člověka, a proto se flavonoidní látky používají i v lékařství. Mohou předcházet vzniku chronických onemocnění, jako je kardiovaskulární onemocnění nebo ateroskleróza. Flavonoidům se také připisují preventivní účinky proti rakovině a diabetu mellitu. Vzorky brukvovité listové zeleniny byly vypěstovány v roce 2017 na pokusném pozemku Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na volné ploše záhonu v jarním a podzimním osevu. Pro naměření obsahu flavonoidních látek byla využita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Ve vybrané zelenině byly sledovány tyto látky: myricetin, morin, luteolin, kvercetin, apigenin a kemferol. Bohužel myricetin, morin, luteolin a apigenin se pomocí HPLC detekovat nepodařilo. Pro výsledné srovnání s odbornými články byly naměřeny koncentrace pouze kvercetinu a kemferolu. Doba osevu neměla ve většině vzorků vliv na výsledný obsah kvercetinu a kemferolu. Pouze vzorek hořčice čínské červené z podzimního osevu obsahoval více biologicky aktivních látek.
|
|
|
Možnosti stanovení vybraných flavonoidů
Smělá, Margita ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Teoretická část bakalářské práce se zabývá popisem vybraných flavonoidů: apigeninu, kvercetinu, luteolinu, kaempferolu, rutinu a myricetinu a možnostmi jejich stanovení. V úvodní části jsou popsány charakteristické vlastnosti a účinky jednotlivých flavonoidů. Další kapitola je věnována principům separačních metod, zejména vysokoúčinné kapalinové chromatografii a kapilární elektroforéze. Největší pozornost je věnována literárnímu přehledu stanovení výše uvedených flavonoidních sloučenin kapalinovou chromatografií a kapilární elektroforézou. V praktické části je popsán sběr a příprava rostlinného matriálu pro extrakci flavonoidů. Bílé a modré hrozny byly ihned po oddělení od keře zmrazeny na suchém ledu, zpracovány v dusíkové atmosféře a lyofilizovány.
|
|
|
Obsah vybraných fenolických látek v kořeninových rostlinách.
BERANOVÁ, Zuzana
Práce se věnuje obsahu vybraných fenolických látek v některých zástupcích čeledi Alliaceae, Lamiaceae a Apiaceae. Fenolické látky se v rostlinách vyskytují v širokém zastoupení a ve vysokých koncentracích. Flavonoidy jsou jednou z menších skupin fenolických látek, ale poměrně významnou. Konzumací potravin obsahujících flavonoidy se předchází výskytu některých onemocnění, jako je ateroskleróza, kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Pro výjimečné biologické účinky byla pozornost věnována pěti flavonoidům: kemferolu, kvercetinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu. Pro stanovení obsahu fenolických látek byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Analyzováni byli tři zástupci čeledi Alliaceae, dva zástupci čeledi Lamiaceae a tři zástupci čeledi Apiaceae. K analýze byly použity jen jedlé části rostlin a porovnávaly se obsahy fenolických látek jednotlivých druhů rostlin pěstovaných na záhoně a ve skleníku. Metodou HPLC se nejdříve zjistilo kvalitativní zastoupení fenolických látek. Výsledkem jsou chromatografické profily, z kterých byly vypočítány obsahy jednotlivých fenolických látek. Poté se metodou HPLC stanovil obsah celkového kemferolu, kvercetinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu. Nejvyšší obsah celkového kemferolu byl stanoven u petržele hladkolisté pěstované na záhoně (588 mg/kg čerstvé hmoty) a ve skleníku (340 mg/kg čerstvé hmoty). Nejvyšší obsah kvercetinu byl zjištěn u cibule červené pěstované ve skleníku (773 mg/kg čerstvé hmoty) a u bazalky zelené velkolisté pěstované na záhoně (535 mg/kg čerstvé hmoty). Nejvyšší obsah celkového apigeninu byl stanoven u petržele hladkolisté pěstované ve skleníku (1790 mg/kg čerstvé hmoty) a u petržele kadeřavé pěstované na záhoně (3690 mg/kg čerstvé hmoty).
|
host ::
RSS.