|
|
Analýza užitkovosti u masného skotu plemene Hereford
MAZALOVSKÁ, Lucie
V této práci je řešena problematika chovu skotu masného plemene Hereford a kříženců tohoto plemene s plemeny Charolais a Český strakatý skot. Byl sledován vliv pohlaví, plemenné příslušnosti otce i matky, pořadí a měsíce otelení na průměrné hmotnosti telat ve 120, 210 a 365 dnech věku zvířete. Dále byly hodnoceny přírůstky telat u jednotlivých kombinací užitkového křížení. Studie byla provedena ve vybraném chovu stádě čítajícím 215 ks skotu, z toho 85 ks plemene Hereford, 68 ks plemene Charolais a 62 ks plemene Český strakatý skot. Uvedené stádo je chováno na statku soukromého hospodářství o celkové rozloze 90 ha pastvin lokalizovaného v jihočeské obci Lhota u Mladošovic. Ke statistickému hodnocení byly využity získané informace o jednotlivých kusech ve stádě a data užitkovosti v rozmezí let 2017 a 2018. Tato diplomová práce potvrzuje, že vyšších průměrných hmotností mohou dosáhnout, jak kříženci masných plemen skotu, tak i kříženci s kombinovanými plemeny skotu. Dále že i telata narozená v pozdních měsících roku, například v listopadu, mohou dosáhnout vyšších průměrných hmotností. Ze statistické analýzy lze prokázat vliv rodičovské kombinace na průměrné hmotnosti telat a jejich přírůstky, kdy nejnižšího přírůstku dosáhly telata kombinace Charolais x Český strakatý skot 0,83 kg/kus/den, zatímco nejvyššího přírůstku dosáhla telata kombinace Charolais x Hereford čítající 1 kg/kus/den.
|
|
| |
|
|
Problematika kříženců a nepůvodních druhů sokolnických dravců (Falconiformes)
RICHTROVÁ, Zuzana
V posledních letech se čím dál častěji diskutuje o vlivu sokolnictví na volně žijící populace dravců. Zatímco dříve bylo hlavním tématem nelegální vybírání hnízd, dnes jde zejména o obavy týkající se mezidruhových kříženců a nepůvodních druhů. Práce se proto zaměřila na tuto problematiku a pokusila se shromáždit dostupné informace. Hlavním zjištěním bylo, že na toto téma neexistuje mnoho seriózních výzkumů, o které by bylo možno opřít jakékoliv tvrzení a z něj vyplývající zásahy do praxe. Z dostupných zdrojů vyšlo najevo, že nepůvodní druhy s největší pravděpodobností nepředstavují pro naši přírodu žádné riziko. Naproti tomu informace o křížencích byly místy velmi rozporuplné a často se rozcházely. Jistý vliv kříženci v přírodě pravděpodobně mají, na určení jeho závažnosti a nutnosti zásahů je však potřeba celou situaci vědecky lépe zmapovat. Pro tuto chvíli se jeví jako dostačující doporučená opatření sokolnickou organizací IAF (International Association for Falconry), která zahrnují: - zákaz svévolného vypouštění kříženců a nepůvodních druhů do přírody - zákaz jejich výcviku metodou volného letu - nutnost využívání telemetrie během výcviku - nutnost vynaložení maximálního úsilí pro jejich dohledání, pokud se ztratí - imprinting mláďat kříženců na druh, který se ve volné přírodě v okolí nevyskytuje Ke zlepšení by mělo dojít zejména na poli registrace dravců, která v tuto chvíli ve většině zemí neumožňuje spolehlivě dohledat rodiče ptáků a jednoznačně tak určit, že jde o křížence nebo čisté druhy.
|
|
|
Porovnání výsledků výkrmu býků různých plemen ve stejných podmínkách
KUBALOVÁ, Markéta
Chov skotu v České republice má v zemědělství dlouholetou tradici. Nyní chov dojeného skotu ustupuje chovu krav bez tržní produkce mléka, jehož stavy se zvyšují. K 1. dubnu 2014 je dle evidence Českého statistického úřadu v České republice celkem 191 tis. kusů krav bez tržní produkce mléka. Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat masnou užitkovost výkrmu masných plemen skotu, konkrétně kříženců plemen charolais a piemontese, přičemž výkrm obou plemen probíhal ve shodných podmínkách chovu. Do vyhodnocení vybraných ukazatelů bylo zařazeno celkem 44 kříženců z farmy ve Starém Městě u Frýdku-Místku. Byly vytvořeny skupiny býků dle plemenné příslušnosti a roku porážky. Byl zjišťován věk při porážce, živá hmotnost, hmotnost jatečně upraveného těla, netto přírůstek, průměrný denní přírůstek a zařazení do systému SEUROP do tříd zmasilosti a protučnělosti. Data byla zpracována pomocí programů Microsoft Excel a StatsoftStatistica. Významnost rozdílů byla vypočtena pomocí t-testu. Porážková hmotnost kříženců charolais byla 636,97 kg (porážkový věk 728,91 dne), u kříženců piemontese 639,17 kg (porážkový věk 736,52 dne). Minimální rozdíl byl zjištěný i u jatečně upraveného těla býků (357,85 kg v případě charolais resp. 359,08 kg u piemontese). Průměrné denní přírůstky byly také vyrovnané 818,61 g (charolais) a 814,86 g (piemontese). Diference mezi netto přírůstky byla taktéž malá, netto přírůstek kříženců charolais byl 490,74 g/den resp. 488,31 g/den kříženců piemontese. Rozdíly mezi plemeny nebyly statisticky průkazné. V rámci jednotlivých plemen byl zkoumán i rozdíl mezi rokem porážky (2013 a 2014), diference ani v tomto případě nebyla statisticky průkazná. Zatřídění jatečných těl v systému SEUROP bylo v případě kříženců charolaisv roce 2013 nejčastější ve třídě R (75 %), zatímco u kříženců piemontese ve třídě R 54,55 % a ve třídě U 45,45 %. V roce 2014 byla jatečná těla kříženců charolais nejčastěji zařazena do tříd U (45,45 %) a E (36,36 %), jatečná těla kříženců piemontese ve třídách E (30 %), U (40 %) a R (30 %). Zařazení za protučnělost bylo v obou letech, ve všech případech, do třídy 1. Zjištěné výsledky neprokázaly v daných podmínkách rozdíly mezi kříženci plemen charolais a piemontese. Rozdíl ve sledovaných ukazatelích mezi roky 2013 a 2014 v rámci těchto plemen také nebyl potvrzený, což nasvědčuje stálosti podmínek v chovu. Pro chovatele je mimo jiné důležité i zatřídění jatečných těl do systému SEUROP a výsledky naznačují na příznivější zatřídění jatečný těl kříženců piemontese.
|
|
|
Vnímavost různých druhů ryb ke koi herpesviróze (KHV) - přehledová studie
KOSTLÁN, Jakub
Koi herpesviróza (KHVD) je nebezpečné virové onemocnění, které poprvé vzplanulo v Izraeli roku 1998. V průběhu 17 ti let se nákaza díky výstavám a mezinárodním obchodům s rybami rozšířila téměř do celého světa a způsobila úhyn mnoha tun konzumních i okrasných kaprů a značné ekonomické ztráty počítané na desítky milionů dolarů. Evropská unie zařadila koi herpesvirózu vzhledem k její nebezpečnosti na seznam neexotických nákaz. Od roku 2008 povinnost hlášení z této nákazy platí i v České republice. Za původce onemocnění je považován koi herpesvirus, zařazený do systému virů jako Cyprinid herpesvirus 3 (CyHV-3). Za hlavní druhy ryb vnímavé ke KHVD jsou považováni koi kapr (Cyprinus carpio koi) a kapr obecný (Cyprinus carpio carpio). Bylo však prokázáno, že virus může být detekován i ve tkáních jiných druhů ryb a u některých z nich se mohou dokonce projevit i klinické příznaky. Je pravděpodobné, že tyto druhy ryb by mohly v akvakultuře hrát roli vironosičů a u některých druhů byla tato skutečnost v experimentálních podmínkách již prokázána. Vzhledem k tomu, že koi herpesvirózu nelze léčit a v České republice není možné ani použít vakcínu, je pro ochranu chovů ryb nejdůležitější zabránit zavlečení nákazy. Hromadným úhynům ryb způsobeným KHVD je třeba předcházet kontrolou dovážených a vyvážených ryb, monitoringem výskytu nákazy a zodpovědným přístupem ze strany chovatelů. Cílem této práce bylo formou přehledové studie sumarizovat dostupné informace o koi herpesviróze a o vnímavosti různých druhů ryb k tomuto nebezpečnému infekčnímu onemocnění.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.