|
|
Intenzivní chov okounka pstruhového (Micropterus salmoides) v RAS s různým světelným režimem
BOŇKO, Dominik
Okounek pstruhový (Micropterus salmoides) patří mezi druhy ryb, které nemají v České republice významnou pozici mezi chovanými druhy ryb. Poslední dobou ale přichází do popředí trend budování recirkulačních systémů s oteplenou vodou. Chov v takových podmínkách otevírá možnosti zavedení nových teplomilných druhů ryb mezi které okounek pstruhový rozhodně patří. Obecnými podmiňujícími faktory jeho úspěšného chovu jsou teplota a čistota vody, vhodná krmná směs a správná hustota obsádky. Tato práce se zabývá dalším faktorem, který se podílí nejen na úspěšnosti chovu, ale i na provozních nákladech systému. Jedná se o vliv fotoperiody během chovu. Během experimentu byly vytvořeno pět experimentálních skupin podle doby svícení (8, 12, 16, 20 a 24 hodin světla denně) se třemi opakováními. Experiment trval 16 týdnů. Průměrná teplota vody byla 24,6 °C. Počáteční hustota obsádky byla u všech nádrží totožná (20,6 kg . m-3). Nasazené ryby měly průměrnou hmotnost 32,6 +- 2,1 gramů. Krmná dávka byla stanovena na 1% biomasy denně. Jako krmivo byla použita plovoucí suchá krmná směs Skretting R-2 Europa 15 F o velikosti 2 mm. Krmivo obsahovalo 55 % proteinu a 16 % tuku. Ryby byly krmeny ručně. Všechny skupiny vykazovaly během experimentu vysoké přežití (99,4 - 100 %). Nejlepších výsledků dosáhla skupina 8 hodin, která měla nejnižší konverzi krmiva (FCR= 0,94 +- 0,06) a nejvyšší rychlost růstu (SWGR= 0,6 +- 0,04 % . den-1). Skupina 8 hodin dále vykazovala nejvyšší průměrnou individuální kusovou hmotnost ryb (W= 64,07 +- 2,82 g). Naopak jako nejhorší se jevila skupina 12 hodin, která měla nejnižší průměrnou individuální hmotnost 57,51 +- 1,51 g, rychlost růstu (SWGR= 0,49 +- 0,04 % . den-1) a nejnižší konverzi krmiva (FCR= 1,16 +- 0,08). Tyto dvě skupiny se ve většině produkčních ukazatelů významně statisticky lišily. Index perviscerálního tuku rostl společně s biomasou. Čím delší byla fotoperioda, tím vyšší byl obsah amoniaku a laktátu v krevní plazmě. Naopak se snižoval obsah glukózy. Delší fotoperioda také ovlivňovala vyšší tvorbu antioxidačních látek.
|
|
|
Vybrané aspekty intenzivního chovu síha marény (Coregonus maraena, Bloch) a peledě (Coregonus peled, Gmelin)
ŠEBESTA, Roman
Síh maréna a síh peleď jsou považovány za hospodářsky významné druhy ryb. Tato dizertační práce se zabývá testováním vybraných aspektů, které vykazují potenciál ke zlepšení kvality a efektivity chovu larev a juvenilů obou druhů ryb v recirkulačních akvakulturních systémech. Celou dizertační práci tvoří 9 kapitol, které jsou popsány na 125 stránkách. V kapitolách 2-8 jsou testovány jednotlivé faktory, které mohou ovlivňovat kvalitu intenzivního chovu jmenovaných druhů síhů. V kapitole 2 je testován efekt rozdílné světelné intenzity a barev nádrží na růst a přežití larev síha peledě. Kapitola 3 popisuje vliv různé teploty na růst a přežití larev síha marény. V kapitole 4 je testován efekt rozdílné hustoty obsádky na růst a přežití larev síha marény. Kapitola 5 popisuje vliv krmné strategie na přežití, růst a vývoj tenkého střeva a jater larev síha marény. V kapitole 6 je testován efekt rozdílného času odstavení z živé potravy na komerční krmnou směs a různého času společného krmení živou potravou a komerční krmnou směsí na růst a přežití larev síha peledě. Kapitola 7 popisuje vliv rozdílného nasycení vody kyslíkem na růst a hematologický profil juvenilů síha peledě. V kapitole 8 je zkoumán výskyt tělesných deformit u intenzivně chovaného síha peledě a porovnávána morfometrie u ryb v intenzivním chovu s rybami chovanými v rybničních podmínkách. Dizertační práce obsahuje důležité rady, které mohou být využity v rybářské praxi a zároveň zabraňují zvýšeným ztrátám ryb.
|
|
|
Problémy trestního soudnictví nad mládeží
Pošíková, Lenka ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Resumé Problémy trestního soudnictví nad mládeží Tato práce se zabývá problematikou trestního soudnictví ve věcech mládeže. Mým cílem bylo přinést objektivní náhled na stávající úpravu trestního soudnictví ve věcech mládeže a odhalit aktuální problémy. Právní úprava se snaží především o výchovné působení na mladistvého pachatele. Toto téma jsem si vybrala, protože se zajímám o delikvenci mladistvých i dětí mladších patnácti let. Chtěla jsem odhalit hlavní příčiny dětské kriminality a nastínit jejich možná řešení. Práce obsahuje dva velké okruhy, na které jsem se zaměřila. Těmi jsou problematika trestní odpovědnosti mládeže a systém trestních opatření jako reakce společnosti na dětskou kriminalitu. Diplomová práce se člení do šesti kapitol a ty jsou dále rozděleny do několika dalších podkapitol. V první kapitole vymezuji pojmy, které jsou důležité pro pochopení dané problematiky. Mezi ně patří termín mladistvý, dítě mladší patnácti let a další. Kapitola dvě popisuje historický vývoj legislativy v oblasti trestního práva nad mládeží od roku 1931 až do současnosti. Dělí do čtyř podkapitol. Hlavní pozornost je věnována současné právní úpravě obsažené v zákoně č. 218/2003 Sb. Snažím se ukázat nedostatky předchozí právní úpravy, které vedly k novelizaci a dále myšlenky a cíl úpravy nové. Věková hranice trestní...
|
host ::
RSS.