|
| |
|
| |
|
|
Optimalizace a aplikace spektrofotometrického stanovení jodu v půdách.
HŘIVNÁČ, Jakub
Práce se zabývá obsahem jodu v půdách, rovněž získáním a zpracováním vlastních vzorků půd ze čtyř vybraných odběrových ploch nacházejících se v okolí osady Arnoštov na Prachaticku v podhůří Šumavy. Byly zde odebírány vzorky lesní půdy, louky, pastviny a úhoru v letech 2009 až 2011. Obsah jodu v půdách byl stanoven pomocí spektrofotometrické metody, jež byla optimalizována pro půdní vzorky. Koncentrace jodu v lyzimetrických vodách byla stanovena metodou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem. Výsledky byly porovnávány mezi sebou v rámci jednotlivých odběrových ploch, a také mezi jednotlivými plochami navzájem. Následně byly obsahy jodu v půdách porovnávány s koncentracemi jodu v lyzimetrických vodách. Bylo zjištěno, že největší obsah jodu v půdě byl naměřen ve vzorku z plochy 1(louka) z části B z hloubky 16 - 30 cm a to 8,67 mg I na kg půdy v červnu roku 2009. Nejnižší hodnota pak činila 1,42 mg I na kg suché půdy, z odběrové plochy č. 4 (les), z horizontu L s datem odběru červen 2010. Srovnáním obsahů jodu v půdách s koncentracemi jodu v lyzimetrických vodách se došlo k závěru, že koncentrace jodu v lyzimetrických vodách nezávisí na koncentracích jodu v půdách, a dokonce ani nereprezentuje absolutní obsah jodu v půdě, jak bylo zjištěno srovnáním vlastních výsledků z Arnoštova s převzatými daty z Agrovýzkumu Rapotín v Jeseníkách.
|
|
| |
|
|
Krevní hodnoty ovcí při definovaném příjmu selenu a jodu
KOCÁBOVÁ, Ivana
Teoretická část diplomové práce se zabývá funkčním uplatněním selenu a jodu, způsoby suplementace, riziky jejich neúměrného příjmu včetně změn biochemických a hematologických parametrů a způsoby hodnocení jejich dostatečné saturace. Praktická část analyzuje výsledky experimentu na ovcích s definovaným obsahem selenu a jodu v krmné dávce s vyhodnocením vybraných ukazatelů metabolického profilu bahnic a jejich jehňat. Výsledky jsou zpracovány statisticky. Je vyjádřena dynamika a vzájemné vztahy sledovaných parametrů.
|
|
|
Nezávislé monitorování ETE RC SÚJB České Budějovice, návrh nezávislého monitorování ETE za MÚ RC SÚJB České Budějovice
ZEMAN, Karel
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a Státní ústav radiační ochrany (SÚRO) se podílejí na nezávislém monitorování okolí jaderných elektráren (JE) v souladu s požadavky legislativy ČR (vyhláška č. 319/2002 Sb. o radiační monitorovací síti RMS, ve znění vyhlášky č. 27/2006 Sb.). Součástí monitorování je sledování vzorků životního prostředí, kde v případě radioaktivního úniku z JE mohou být radionuklidy detekovány. Odběry jsou prováděny ve složkách životního prostředí s pravidelnými intervaly týdenní periodou (2 odběrová místa z řeky Vltavy pod zaústěním odpadního kanálu z JE Temelín {--} Kořensko pod hrází, Újezd) a s měsíční periodou (5 odběrových míst z řeky Vltavy {--} 2 nad zaústěním, 3 pod zaústěním, a 1 odběrové místo z retenční nádrže dešťových vod Býšov). K měření aktivity Cs je podle metodiky používána gamaspektrometrie s vyhodnocovacím programem Gamat. K měření aktivity tritia podle metodiky ČSN ISO 9698 (757635) v povrchových vodách je používán kapalinový scintilační spektrometr beta TriCarb od firmy CANBERRA PACKARD. Cílem práce je shrnutí nezávislého monitorování ETE v letech 1999-2009 stanovení objemové, hmotnostní nebo plošné aktivity bodových vzorků životního prostředí z monitorovacích bodů SÚJB v okolí ETE. V práci je diskutována možnost zpětného stanovení aktivity a doby výpustě z ETE, jež by umožnilo SÚJB konfrontaci s poskytovanými údaji jadernou elektrárnou. Výsledky měření objemové aktivity tritia ve vodních tocích v okolí JE se nacházejí v dobré shodě při mezilaboratorním porovnání SÚJB a JETE. Výsledky prováděných měření umožňují v návaznosti na znalost doby a množství vypouštěných odpadních vod z JE Temelín posoudit šíření tritia ve vodním toku řeky Vltavy, jak v časovém horizontu, tak i v kvantitativním odhadu ředění vypouštěných aktivit v závislosti na průtocích. Vzhledem k dlouhodobosti sledování okolí JE je možné prokazatelně doložit, že v průběhu provozu JE nedochází k ohrožení zdraví kritické skupiny obyvatel v okolí JE Temelín, že radiační situace je stabilní a provozovatel JE plní požadavky a podmínky autorizovaných limitů pro uvádění radionuklidů do životního prostředí.
|
|
|
Optimalizace množství jodové kontrastní látky (JKL) při CT vyšetření na multislice přístroji (64 řad detektorů)
KRAJÍČEK, Ondřej
Ve své práci jsem se zaměřil na optimalizaci množství jodové kontrastní látky při CT vyšetření pomocí srovnání různých množství kontrastní látky na kilogram pacienta. Srovnával jsem tři skupiny váhového množství {--} 1 ml/kg vs. 1,25 ml/kg vs. 1,5 ml/kg. Použil jsem metodu měření rozdílů v sycení orgánů a cév dutiny břišní - srovnání jejich sycení bylo provedeno kvantitativně v oblastech zájmu pomocí měření Hounsfieldových jednotek v aortě a parenchymu břišních orgánů, a kvalitativně pomocí nezávislého hodnocení radiologa. Měření jsem prováděl na CT přístroji GE Lightspeed se 64 řadami detektorů a s použitím tlakového injektoru. V průběhu celé studie se neměnily žádné parametry, čímž byly zachovány standardní podmínky pro kvalitní srovnání všech vyšetření. Ze sledovaných vyšetření jsem vyloučil pacienty s významnou lézí v měřeném orgánu a stejně tak jsem nezařadil pacienty s předpokladem postižení cirkulačního systému (pacienty ve vážném stavu, se srdečním selháním, v šoku apod.). Pro měření jsem použil kontrastní látku s konstantním obsahem jódu 300 mgJ/ml. Celý soubor měl 120 pacientů, z toho 51 žen a 69 mužů. U každého vyšetření jsem zaznamenal: číslo vyšetření, věk, pohlaví, váhu, naměřené hodnoty HU a hodnocení radiologa. Získané údaje jsem zapsal do tabulek a dále analyzoval. Srovnal jsem a vyhodnotil různé úrovně sycení HU a následně je porovnal v korelaci s hodnocením radiologa. Zjištěné optimální hodnoty množství kontrastní látky jsem také srovnal s běžně používanými hodnotami na daném pracovišti. Výsledkem jsou optimální hodnoty množství kontrastní látky pro vyšetření orgánů dutiny břišní a upravené standardy pro CT pracoviště. Přínos mé bakalářské práce vidím ve zpřesnění dávkování kontrastní látky při CT vyšetření.
|
|
|
Vliv koncentrace jodu v kontrastní látce na kvalitu CT zobrazení
RANŠOVÁ, Pavlína
V naší práci jsme měřením in vitro a in vivo zjišťovali absolutní i relativní denzity různých kontrastních látek v závislosti na obsahu jodu. Prokázali jsme, že relativní denzita kontrastních látek stoupá se snižujícím se obsahem jódu a tedy že absolutní hodnoty denzity nejsou přímo úměrné obsahu jodu v těchto látkách. Pro měření in vitro (originální balení ve skle) jsem použili 4 různé kontrastní látky pod obchodními názvy Visipaque 270, Visipaque 320, Ultravist 370 a Iomeron 400. Měření probíhalo na přístroji CT Somatom Emotion Duo (Siemens, Forchheim, Německo). Standardním protokolem za standardních podmínek jsme skenovali jednotlivě balení kontrastní látky. Údaje byly zapisovány do tabulek. Pro měření in vivo jsme použili retrospektivně vybraný soubor pacientů se standardním vyšetřením břicha se zadaným standardním protokolem na témže CT přístroji i na tlakovém injektoru CT 9000 Advantage (Liebel-Flarsheim, Mallinckrodt, USA). Celkově byla zaznamenána data 258 pacientů: věk, pohlaví, denzita krve po podání kontrastní látky i.v. v úrovni bráničního hiátu a v úrovni bifurkace, AP rozměr pacienta v úrovni hiátu. Průměrné denzity pak byly u jednotlivých značek kontrastních látek porovnávány a byla zjištěná dobrá korelace s výsledky měření in vitro. Naměřené hodnoty pak byly dále analyzovány. Zjišťovali jsme závislosti naměřených denzit k věku, změny denzity naměřené v úrovni hiátu a v úrovni bifurkace u jednotlivých kontrastních látek. Pro praktické použití jsme dále zkoumali závislost denzity krve na AP rozměru pacienta, kde jsme prokázali dobrou korelaci snížení denzity při vzrůstajícím AP rozměru, jako jednoduchém parametru nahrazujícím zjišťování váhy pacientů.
|
|
|
Obsah jodu ve vejcích
MIKULOVÁ, Magda
Cílem diplomové práce bylo sledování obsahu jodu ve vaječném žloutku konzumních vajec a zhodnocení jejich významu jako zdroje jódu v lidské výživě. Celkem byl jód stanoven ve žloutku 189 vajec z velkochovů a 210 vajec z malochovů. V porovnání s velkochovy obsahovala vejce z malochovů přibližně 3,2 krát méně jódu. Vejce z velkochovů se podílejí na pokrytí denní potřeby jódu dospělého člověka z 2 {--} 25% a vejce z malochovů jen z 0,4 {--} 12%. Obsah jódu ve vejcích závisí na jeho denním příjmu a na vlivu snáškového období. Koncentrace jódu ve vejcích byla stanovena spektrofotometrickou metodou založenou na Sandell-Kolthoffově reakci.
|
|
|
Obsah jodu ve výkalech krav
SRB, Josef
Obsah jodu ve výkalech. Byla zjištěna hodnota od 430 {$\pm$} 142,4 {$\mu$}g {$\bullet$} kg-1 do 6182,5 {$\pm$} 2625,6 {$\mu$}g {$\bullet$} kg-1 sušiny a průměr 2299,2 {$\pm$} 884,3 {$\mu$}g . kg-1 sušiny. Závislost mezi obsahem jodu ve výkalech a příjmem jodu byla nízká. Životní prostředí nebylo znečištěno.
|
host ::
RSS.