|
|
Hodnocení systému pěstování jetelovin v zemědělských podnicích a návrhy na zlepšení
WEINER, Vlastimil
Bakalářská práce je zaměřena na popsání systému pěstování jetelovin, které mají pro zemědělství význam v podobě zlepšování úrodnosti půdy a jako nízkonákladový zdroj krmiva. Práce popisuje hlavně jetel luční (Trifolium pratense L.) a vojtěšku setou (Medicago sativa L.). V první části je popsán význam pěstování jetelovin, charakteristika, morfologický popis a způsob konzervace píce. Dále jsou v práci uvedené secí stroje vhodné k setí jetelovin a příprava půdy před založením porostu. V druhé části je tato práce zaměřena na porosty jetele lučního (odrůdy Bonus a Garant), které obhospodařuje MIRABO a.s. v Plzeňském kraji. V průběhu roku byl sledován, jak způsob a termín založení porostů tak agrotechnika zvolená do přezimujících porostů. Byla sledována hustota rostlin na 1 m2, zdravotní stav a výnos jednotlivých porostů. Všechny porosty byly určeny na sklizení píce a následně byly silážovány v silážních žlabech a silážních vacích. Následně ze zjištěných dat byla navrhnuta opatření ke zlepšení systému pěstování jetele lučního v tomto podniku.
|
|
|
Analýza pěstování jetelovin ve zvoleném podniku a návrhy na zlepšení
KASÍK, Jakub
Bakalářská práce se zabývá pěstováním hlavních jetelovin v České republice, jimiž jsou vojtěška setá (Medicago sativa L.) a jetel luční (Trifolium pratense L.). V první části práce je uveden význam, charakteristika, nároky na prostředí, agrotechnická opatření a kvalita píce uvedených jetelovin. Výhodou vojtěšky je její vytrvalost a suchovzdornost, stále zamokření jí škodí více než sucho. Oproti tomu jetel luční má menší nároky na teplo a lépe snáší přechodné zamokření než nedostatek vláhy. Z důvodu pomalého počátečního růstu jsou jeteloviny často zakládány do krycích plodin, které kompenzují výnos píce v roce založení a zároveň potlačují plevele. Jako nejvhodnější krycí plodina se jeví úponkový hrách nebo jeho směska s ostatními plodinami, v praxi se však nejčastěji používají obilniny. Druhá část je zaměřena na vlastní sledování a hodnocení pícních porostů jetele lučního a vojtěšky seté v rámci Zemědělského družstva Čížová hospodařícím v Jihočeském kraji (bramborářská oblast). Na provozních plochách byl sledován způsob založení, počet rostlin na 1 m2 a výnos nově zakládaných porostů jetele lučního. Hodnoceny byly také porosty jetele lučního a vojtěšky seté v 1. užitkovém roce. Nejvyšších výnosů suché hmoty dosahovala vojtěška (8,8 t.ha-1), jetel měl lehce nižší výnos (8,2 t.ha-1). Na celkovém výnosu suché hmoty ze zakládaných porostů jetele měla krycí plodina podíl 60 %. Bylo zjištěno, že při hustotě porostu 170 rostlin u vojtěšky a 160 rostlin u jetele by se v porostu neměly vyskytovat žádné plevele.
|
|
|
Výskyt škůdců a jejich antagonistů v konvenčním a ekologickém zemědělství
Malec, Josef
Cílem diplomové práce bylo zjistit, kteří škůdci a jejich antagonisté se vyskytují v porostech plodin pěstovaných v rámci konvenčního a ekologického zemědělství. Výskyt škůdců a jejich antagonistů byl zjišťován v roce 2018 v porostech jetele lučního (Trifolium pratense) a pšenice seté (Triticum aestivum) v konvenčním a ekologickém systému hospodaření na pozemcích v okolí Rudy u Velkého Meziříčí. Použitými odchytovými metodami bylo smýkání a lepové desky. Celkem bylo odchyceno 16 131 jedinců (15951 hmyzu, 180 pavouků), 7359 (45,6 %) pomocí lepových desek, 8772 (54,3 %) smýkáním. U lepových desek nebyl prokázán výrazný rozdíl početností odchycených jedinců v závislosti na barvě lepových desek. V porostu pšenice bylo odchyceno 5853 (36,3 %) jedinců (3143 při konvenčním pěstování, 2710 při ekologickém), v porostu jetele 10278 (63,7 %) jedinců (3979 při konvenčním pěstování, 6299 při ekologickém). Škůdců bylo celkem odchyceno 12824, v porostu pšenice 4982 (2717 při konvenčním pěstování, 2265 při ekologickém), v porostu jetele 7842 (2965 při konvenčním pěstování, 4877 při ekologickém). Antagonistů bylo celkem odchyceno 1323, v porostu pšenice 377 (151 při konvenčním pěstování, 226 při ekologickém), v porostu jetele 946 (325 při konvenčním pěstování, 621 při ekologickém). V porostu pšenice seté byli nejúčinnějšími bioregulátory lumčíkovití, slunéčkovití a pestřenkovití, nejškodlivějším hmyzem jsou kohoutci a třásnokřídlí. Nejúčinnějšími bioregulátory v porostech jetele lučního jsou slunéčkovití, nejvýznamnějšími škůdci nosatčíci rodu Protapion.
|
|
|
Ekonomické srovnání semenářské produkce jetelovin a obilnin
Doležalová, Šárka
Tématem této bakalářské práce je Ekonomické srovnání semenářské produkce jetelovin a obilnin ve vybraném podniku. V teoretické části práce je shrnuta historie semenářství jetelovin na území České republiky a současná situace v oblasti semenářství jetelovin. V rámci současné situace je popsán vývoj a aktuální stav semenářské produkce jetelovin z hlediska výměr, pěstovaných druhů a výnosů. Dále je zhodnocen stav v ČR a situace v zahraničí. V práci je charakterizovaná technologie pěstování jetele lučního, který patří k našim nejdůležitějším pícninám. Poté jsou zmíněny přínosy, které pěstování jetelovin pro podnik přináší například využití jetele lučního jako krmné píce z důvodů obsahu minerálních látek a bílkovin, zvyšování úrodnosti půdy. Praktická část je věnovaná výpočtům ekonomické efektivnosti jetele lučního a obilnin z údajů vybraného podniku. Ve SWOT analýze jsou shrnuty silné stránky, slabé stránky, hrozby a příležitosti pěstování jetele lučního.
|
|
|
Vliv aditiv na kvalitu siláží vyrobených z biomasy leguminóz
Peichl, Josef
Cílem této práce bylo vyhodnocení pokusných siláží vojtěšky seté a vzorků siláže jetele lučního. Hodnoceny byly první seče, které proběhly na přelomu května a června. Z pokusných siláží a odebraných vzorků byla provedena analýza výluhů a živinových ukazatelů. Obsah živin u pokusných siláží vojtěšky seté se pohyboval: sušina 300 – 319 g/kg, hrubý protein 304 – 319 g/kg sušiny, vláknina 308 – 329 g/kg sušiny a u výluhů byly hodnoty: kyselina mléčná 1,88 – 2,61 %, kyselina octová 0,68 – 1,40 % a pH 4,48 – 5,04. Pokusné siláže vojtěšky seté byly hodnoceny jako velmi kvalitní. U odebraných vzorků siláže jetele lučního se o obsah živin pohyboval: sušina 229 – 388 g/kg, hrubý protein 139 – 225 g/kg sušiny, vláknina 195 – 278 g/kg a u výluhů byly hodnoty: kyselina mléčná 1,87 – 3,45 %, kyselina octová 0,57 – 1,30 % a pH 4,21 – 4,71. Siláže jetele lučního odebrané ve dvou zemědělských podnicích byly hodnoceny jako velmi kvalitní, kromě vzorku, kde byl obsah s nízkou sušinou. Siláže s nízkou sušinou představují rizikový faktor při silážování jetele lučního.
|
|
|
Vliv aditiv na kvalitu a zdravotní bezpečnost siláží jetelovin
Florianová, Viola
Cílem této diplomové práce bylo porovnat kvalitu bílkovinných siláží vyrobených z píce vojtěšky seté (Medicago sativa L.) – odrůd Holyna a Tereza a jetele lučního (Trifolium pratense L.) – tetraploidní odrůdy Amos a diploidní odrůdy Spurt o nízké sušině 16–20 %. Pokusné porosty byly založeny v roce 2013, píce byla sklízena ve třech následujících letech u vojtěšky a ve dvou následujících letech u jetele lučního. Hmota byla bezprostředně po sklizni silážována v pokusných mikrosilážních nádobách. Porovnány byly varianty kontrolní bez použití silážního přípravku a varianty silážované s přidáním biologického aditiva (SiloSolve 5 mg/kg) a chemického aditiva (Soft-Acid 3,5 ml/kg). Kvalita siláží byla porovnávána v rámci použitého druhu a odrůdy jeteloviny a z hlediska použitého aditiva. Vyhodnocen byl obsah organických živin a stravitelnost zelené hmoty před silážováním. V silážích byl vyhodnocen obsah organických živin, stravitelnost, kvalita výluhů siláží, ztráty a produkce silážních šťáv. Siláže z jetele lučního vykazovaly výrazně lepší kvalitu oproti silážím vojtěšky seté, měly statisticky průkazně (p <0,05) nižší hodnoty pH, obsah amoniaku, obsah kyseliny máselné i úroveň proteolýzy, odrůda Amos měla navíc statisticky průkazně vyšší obsah kyseliny mléčné oproti oběma odrůdám vojtěšky. Zásadní vliv na kvalitu silážních výluhů mělo chemické silážní aditivum. Siláže ošetřené chemickým aditivem vykazovaly statisticky průkazně (p <0,05) nižší pH, obsah amoniaku, kyseliny octové, ethanolu a úroveň proteolýzy ve srovnání s kontrolní variantou a variantou ošetřenou biologickým přípravkem.
|
|
|
Hodnocení založení a stavu porostů jetelovin na provozních plochách
TUPÁ, Kateřina
Diplomová práce se v první části zabývá významem a charakteristikou nejznámějších a u nás nejpěstovanějších jetelovin. Jeteloviny v dočasných i trvalých travních porostech zvyšují výrazně výnosy a produkci píce při malých nárocích na hnojení. Výroba kvalitních objemných krmiv na orné půdě a trvalých travních porostech vede k dosažení vyšší koncentrace živin pro vysokoužitková zvířata. Druhá část této diplomové práce je zaměřena na vlastní sledování jetele lučního, kde byly vybrány provozní plochy v Jihočeském kraji. Na provozních plochách, které byly 1-leté, 2-leté, 3-leté, byl sledován způsob založení porostu, početní metodou bylo zjišťováno množství rostlin a lodyh na 1 m2 a výnos píce jedné z nejvýznamnějších jetelovin pěstovaných v ČR. Závěrem lze konstatovat, že metody regulace výnosu píce a kvality rostlinné produkce zohledňují agrotechnické a technologické postupy, pěstované plodiny a v neposlední řadě zemědělské stroje ovlivňující jakost a celkový stav porostu. Protože pícninářství je důležité nejen z hlediska kvalitní píce, ale i z hlediska mimoprodukčních funkcí, ochrany životního prostředí, utváření krajiny, revitalizace a druhové diverzity.
|
|
|
Zhodnocení rozdílů v aktuálním zaplevelení vybraných polních plodin
Miškařík, Petr
Cílem práce bylo zjistit aktuální zaplevelení vybraných plodin ve dvou zemědělských podnicích s rozdílnými podmínkami pro pěstování rostlin. Vyhodnocení zaplevelení bylo provedeno početní metodou. Výsledky vyhodnocení zaplevelení byly zpracovány analýzou (DCA). Kanonickou korespondenční analýzou (CCA) bylo zjištěno, že se v porostech plodin nejvíce vyskytovaly druhy: Capsella bursa-pastoris v porostu Trifo-lium pretens a Zea mays , Papaver rodeas v porostu Triticum aestivum, Capsella bursa-pastoris v porostu Hordeum vulgare a Galium sarine v porostu Secale cereale
|
|
|
Detekce a identifikace virů pomocí sekvenování nové generace (NGS)
PODRÁBSKÁ, Kateřina
Sekvenování nové generace je moderní metoda aplikovaná v rostlinné virologii k citlivé detekci již charakterizovaných a nových patogenů bez jejich jakékoliv předešlé znalosti.V této studii byly detekovány tři nové a dva již popsané viry de-novo skládáním single- end čtení z NGS Illumina (Hi-Seq 2500 systém) z celkové poly(A) obohacené RNA nemocného jetele lučního (Trifolium pratense) a indikátorové rostliny tabáku (Nicotiana occidentalis 37B).Kompletní sekvence genomu nového viru Red clover carlavirus A byla určena ze čtení z NGS Illumina,5´,3´RACE, klonováním, RT-PCR a sangerovo sekvenováním.Přítomnost viru Red clover carlavirus A byla také potvrzena v mechanicky inokulovaném tabáku.
|
|
|
Porovnání vytrvalosti a produktivity vybraných odrůd jetele lučního
Bendiková, Simona
Jetel luční patří mezi naše důležité pícniny využívané pro produkci čerstvé nebo konzervované píce. Pěstuje se v čistých porostech i v různých typech směsí s dalšími jetelovinami a travami, kde zajišťuje symbiotickou fixaci dusíku a výrazně zvyšuje produkci píce. Na nové odrůdy jetele lučního jsou kladeny vysoké nároky, které vyžadují vysoké výnosy zelené hmoty i sušiny, zlepšenou kvalitu sklízené hmoty, zvýšenou odolnost proti chorobám a škůdcům a také zvýšenou vytrvalost. Vytrvalost a výnos píce 16 odrůd jetele lučního během čtyř užitkových let byly testovány ve Výzkumné stanici pícninářské ve Vatíně. V květnu roku 2011 bylo vyseto 15 odrůd jetele lučního a jeden planý ekotyp ve směsi s bojínkem lučním a kostřavou luční. Plošný podíl jetele lučního ve výsevku byl 70 % (14 kg osiva.ha-1), bojínku lučního 20 % (6 kg osiva.ha-1) a kostřavy luční 10 % (4 kg osiva.ha-1). V jednotlivých užitkových letech byly sklizeny tři seče ročně, z nichž byly odebrány vzorky pro stanovení obsahu sušiny. Nejvyšší průměrný výnos suché píce ve třetím užitkovém roce (2014) poskytla diploidní odrůda Dafila (16 t.ha-1), následovala tetraploidní odrůda Astur (15,7 t.ha-1), diploidní odrůdy Milvus (15,4 t.ha-1), Lestris (13,7 t.ha-1) a Start (13,5 t.ha-1). Průkazně nejnižší výnos píce poskytla diploidní odrůda AberRuby (7,4 t.ha-1). Při hodnocení indexu vytrvalosti se jako nejvytrvalejší projevila švýcarská tetraploidní odrůda Astur, následovaly diploidní odrůdy Milvus, Dafila, Elara a Start. Na posledním místě byla i zde diploidní britská odrůda AberRuby.
|
host ::
RSS.