|
|
Sledování karanténního organismu Dothistroma septosporum na okrasných dřevinách v Arboretu Řícmanice
Petrovická, Kamila
Cílem práce je celkové zhodnocení míry napadení jehličnatých dřevin v arboretu, včetně zjištění sporulace patogenu v závislosti na klimatických údajích, vyhodnocení současného stavu zámeckého parku v Průhonicích, kontrola výskytu karanténního organismu D. septosporum a jeho vlivu na současnou kompozici dřevin. Navazujícím tématem bakalářské práce je také sledování sporulace červené sypavky borovic (D. septosporum) na území Arboreta Řícmanice. Sledování probíhalo nepřetržitě od konce května do konce listopadu roku 2010. Na území Arboreta Řícmanice byl tento patogen potvrzen na 31 jedincích hostitelů. Z monitorovaných druhů dřevin jsou karanténní sypavkou nejsilněji poškozeny borovice Pinus aristata, Pinus nigra, Pinus heldreichii a Pinus mugo. Oproti tomu výskyt patogenu nebyl potvrzen na borovici lesní (Pinus sylvestris) a modřínu (Larix sp.). Bylo prokázáno, že karanténní sypavky borovic jsou největší hrozbou pro nejmladší a nově vysazené jehličnaté dřeviny přibližně do 20 let věku. Tento problém hraje velkou roli při náhradě dřevin v kompozici arboreta, která bude v budoucnu ovlivněna nahrazováním stávajících hostitelských dřevin D. septosporum za druhy rezistentní k tomuto patogenu, nebo také listnatých okrasných dřevin, jejichž počet se tímto může v budoucnosti navyšovat na úkor jehličnatých. Na modelovém území Zámeckého parku Průhonice, nebyl silný výskyt D. septosporum potvrzen. Patogen se v Zámeckém parku vyskytuje, ovšem v tak malé míře, že nemůže ovlivnit původní kompoziční záměr parku. Kromě samotné D. septosporum jsou podobné symptomy na dřevinách v parku způsobeny dalšími chorobami asimilačního aparátu Cyclaneusma spp. a Lophodermium spp..
|
|
|
Výukové programy s botanickou tématikou pro Bečovskou botanickou zahradu
ŠPAKOVÁ, Markéta
Tato práce se zabývá výukovými programy v Bečovské botanické zahradě. Cílem práce bylo rozšířit stávající nabídku o další botanická témata. Pro nové výukové programy byla zvolena témata dendrologická. Celkem byly vytvořeny tři nové výukové programy. První se zabývá jehličnany, druhý šiškami jehličnatých dřevin a třetí listnatými dřevinami. Součástí všech nových výukových programů jsou i pracovní listy a metodické pokyny pro lektory a vyučující. K výukovému programu o šiškách byly vytvořeny i výukové pomůcky (určovací klíč, měřítko, výuková krabice).
|
|
|
Použití přípravku Rhizopon při množení dřevin
Mikisková, Alexandra
V této diplomové práci byl studován vliv stimulačního přípravku Rhizopon na zakořeňování řízků vybraných jehličnatých a stálezelených dřevin. Pro tento pokus bylo využito konifer jako Chamaecyparis pisifera 'Filifera Aurea Nana', Juniperus squamata 'Blue Star', Picea abies 'Nidiformis', Picea glauca 'Conica', Taxus baccata 'Repandens', Taxus x media 'Hicksii', Thuja occidentalis 'Teddy'. Ze stálezelených se jednalo o Buxus sempervirens 'Globosa' a Buxus sempervirens 'Winter Beauty'. Pro stimulaci řízků bylo využito dvacet variant přípravku Rhizopon v různých koncentracích a s různou účinnou látkou. Pokusem bylo zjištěno, že z jehličnatých druhů nejlépe zakořeňovaly Chamaecyparis pisifera 'Filifera Aurea Nana' a Taxus x media 'Hicksii', tyto druhy dosahovaly zakořenění až 90 %. Ze stálezelených nejlépe zakořeňoval Buxus sempervirens 'Globosa', který dosahoval procenta zakořenění až 100 %. Tyto výsledky však nelze považovat za konečné a je třeba pokus opakovat po několik sezon.
|
|
|
Strukturální změny somatických embryí jehličnanů během jejich zrání a konverze v rostliny uplatnitelné v krajinářské tvorbě
Pinkasová, Markéta
Somatická embryogeneze představuje atraktivní způsob vegetativního množení jehličnatých dřevin. Nicméně u mnoha druhů jehličnanů jsou stále problémy při pěstování kvalitních kotyledonárních somatických embryí. Z toho se poté odvíjí i nízká míra životaschopných rostlinek. Somatická embryogeneze je ucelený proces složený z několika na sebe navazujících kroků. Správné načasování jednotlivých kroků a vhodné in vitro prostředí je velice důležité, aby mohl být celý proces somatické embryogeneze zdárně dokončen. Avšak u mnoha jehličnanů je stále třeba zkoumat správné postupy a vytvářet vhodnější podmínky, aby bylo dosaženo úspěšně vypěstovaných rostlinek. Cílem této diplomové práce bylo studium vývoje somatických embryí jehličnatých dřevin během fáze maturace a konverze v životaschopné rostlinky. Zaměřili jsme se na míru výskytu abnormálních kotyledonárních somatických embryí vytvořených na konci fáze maturace a na to, zda tato somatická embrya mají potenciál vyvinout se v životaschopné rostlinky. Dále bylo zjištěno, že pokud se kotyledonární somatická embrya vyvinou ve fázi maturace určitým způsobem, následným pěstováním už nelze změnit vzhled ani strukturu somatického embrya, a tak podpořit vznik meristému, ze kterého by se samotná rostlinka začala dále vyvíjet. Dále jsme v této práci vyzkoušeli schopnost embryogenních linií smrku ztepilého (Picea abies) a jedle bělokoré (Abies alba) nastartovat proces maturace i po 3 letech udržování kultury na proliferačním médiu.
|
host ::
RSS.