|
| |
|
|
Odrůstaní výsadeb jedle bělokoré (Abies alba Mill.) pod mladými březovými porosty na severní Moravě
Dolenský, Šimon
V této práci bylo hodnoceno odrůstání jedlí v různých porostních situacích při využití přípravného březového porostu. Byly určeny dvě výzkumné plochy, které reprezentovali dvě odlišné lokality severní Moravy, s následujícími variantami: TVP Březiny (LT 3H5) – kotlík, holina, zásah, bez zásahu; TVP Hlubočec (LT 4S3) – zásah, kotlík. Jedle byly vysazeny na podzim v roce 2015. V roce 2018 a 2019 byly měřeny jejich výšky nadzemních částí, přírůsty, tloušťky kořenových krčků, plochy koruny a hodnocena jejich vitalita. Nejlépe odrůstaly jedle rostoucí na variantě kotlík. Nejhůře odrůstaly jedle na kontrolní bezzásahové variantě pod clonou plně zapojeného březového porostu. V práci byly posouzeny pozitivní a negativní aspekty jednotlivých variant.
|
|
|
Bříza bělokorá jako přípravná dřevina při zalesňování kalamitních holin jedlí bělokorou: vliv na podmínky prostředí a vybrané ekofyziologické parametry jedle
Štefková, Veronika
V této práci byl porovnán vliv různého použití přípravné dřeviny břízy bělokoré (Betula pendula Roth.) pro zalesnění kalamitní holiny jedlí bělokorou (Abies alba Mill.). Sazenice jedle byly na experimentální ploše vysazeny na podzim 2015, měření probíhalo ve vegetační sezóně 2016. Byly stanoveny 4 varianty experimentu; holina, probraný březový porost se zakmeněním 0,5, násek a plně zapojený březový porost. Byl zjišťován vliv přípravného porostu na podmínky prostředí, tj. množství srážek, výkyvy teplot, deficit tlaku vodních par (VPD), půdní vlhkost a průnik FAR k sazenicím jedlí (transmitance). Dále byl zjišťován vliv na zdravotní stav a odrůstání jedle a vliv na vybrané ekofyziologické parametry jedle: fluorescence chlorofylu, rychlost elektronového transportu (ETR), vodní potenciál, a plošná hustota jehlic. Přípravný porost eliminoval extremní teploty (v červnu až o 7 °C nižší oproti holině) a chránil nové výhony před poškozením jarními mrazy (o 2,2 °C nižší oproti holině). Na druhou stranu snížil půdní vlhkost o 23 % oproti kontrole v červenci a o 33 až 47 % oproti kontrole v září ve variantách probírka a bez zásahu. Největší výškový přírůst, 12 cm byl u varianty holina, nejmenší 7 cm u varianty bez zásahu. Plošná hustota listoví korelovala s přírůstem a dostupnosti světla a byla nejvyšší na holině a nejnižší pod porostem. Fluorescence chlorofylu nenaznačila snížení fotosyntetické kapacity (Fv/Fm bylo u všech variant vyšší než 0.80) a rozdíly ve fotosyntéze a přírůstu tak lze přičítat rozdílné dostupnosti světla. Na základě výsledků, které ukázaly významné rozdíly mezi variantami, bylo navrhnuto optimální použití přípravného porostu: u přípravného porostu byl doporučen velmi silný zásah s razantnějším snížením zakmenění. Právní doložka:Prohlašuji, že jsem práci: Bříza bělokorá jako přípravná dřevina při zalesňování kalamitních holin jedlí bělokorou: vliv na podmínky prostředí a vybrané ekofyziologické parametry jedle, zpracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47 b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle §60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladu spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
|
|
|
Natural regeneration of Silver fir (Abies alba Mill.) in the National nature reserve Salajka
Holík, Jan
Tato studie se zabývala vývojem přirozené obnovy dřevin v temperátním jedlo-bukovém přirozeném lese ponechaném samovolnému vývoji od 30. let 20. století. Výzkumná plocha se nacházela v přísně chráněné Národní přírodní rezervaci Salajka v Západních Karpatech. Předmětem výzkumu byl okus zvěří, zakládání a mortalita přirozené obnovy, které představují jedny z hlavních prvků koexistence druhů. Bylo použito dvou výběrových statistických metod, trvalé sítě 98 inventarizačních ploch rozmístěných pravidelně po celé rezervaci a transektu s 54 transektovými plochami. Buk si postupně získával absolutní převahu v přirozené obnově. Okus limitoval růst jedle, klenu a smrku, jedinci zřídka překonávali výšku 0,5 m. U jedle byl potvrzen efekt koncentrovaného zdroje, jelikož okus byl intenzivnější za přítomnosti vysokého počtu konspecifických jedinců. Zakládání nových jedinců a mortalita jedle a buku se lišila, což poukazuje na jejich specifické životní strategie. Výsledky zdůrazňují význam pravidelného, ale méně rozsáhlého vzniku nových jedinců jedle a masivního, ale relativně méně častého vzniku nových jedinců buku. Mortalita přirozeného obnovy převažovala nad zakládáním nových jedinců u obou druhů, ale na rozdíl od buku byl tento poměr u jedle téměř vyrovnaný. Výška jedinců přirozené obnovy jako jediná dobře predikovala jejich mortalitu. Okus zvěří, zakládání a mortalita přirozené obnovy tvoří důležitou část regeneračních procesů lesa a jejich role by měla být uznána jak v lesnictví, tak v ochraně přírody.
|
|
|
Distribution of Heterobasidion and Armillaria root rots in Vallombrosa fir forest, Italy
Dálya, László Benedek
Diplomová práce je zaměřena na studium aktuální fytopatologické charakteristiku porostů ve Vallombrosa Forest (Toskánsko, Itálie). Klíčovým faktorem, který ovlivňuje vitalitu jedle bělokoré v regionu jsou chronické infekce kořenovými hnilobami způsobené kořenovníkem Heterobasidion spp. a václavkami Armillaria spp. Podrobné znalosti o jejich rozšíření by mohly napomoci k implementaci ochranných opatření proti těmto patogenům. Zkoumané vzorky byly odebrány ze stromů z 52 míst. Byla provedena identifikace hub z půdy metodami založenými na DNA (TSCP, nested PCR, analýza RFLP). V širokém rozsahu ekologických podmínek lokality byla zjištěna vysoká frekvence obou původců kořenových hnilob. Analýza dat ukazuje na silný potenciál obou patogenů dále se na lokalitě šířit, a to především v důsledku stresové zátěže hostitelů nedostatkem vody.
|
|
|
Dynamika růstu výsadeb jedle bělokoré v závislosti na nadmořské výšce a expozici v Krkonošském národním parku
Zapadlo, Jan ; Kupka, Ivo (vedoucí práce) ; Baláš, Martin (oponent)
Práce se zabývá dynamikou vývoje výsadeb jedle bělokoré (Abies Alba Mill.) v závislosti na nadmořské výšce a expozici v horských podmínkách západní části Krkonošského národního parku. Dále zkoumá vliv věku stromů, průměrné teploty a srážkových úhrnů na tento vývoj.
Porovnávají se průměrné roční přírůsty jedle na čtyřech stanovištích, které se odlišují zejména nadmořskou výškou, ale i dalšími charakteristikami. Analýzy prokázaly, že existují statisticky významné rozdíly mezi průměrnou velikostí přírůstů na těchto stanovištích. Metodami korelační a regresní analýzy byly identifikovány samostatné vlivy dalších faktorů na tyto rozdíly i intenzita těchto vlivů. Kromě nadmořské výšky se jedná o faktor průměrné teploty, úhrnu srážek za období a věku stromů. Při zkoumání závislosti vývoje jedle na více faktorech současně byl vytvořen lineární regresní lineární model závislosti mezi velikostí přírůstů a společným působením výše uvedených faktorů.
|
|
|
Vývoj a struktura přirozeného zmlazení v NPR Razula
Mikulenčák, Josef
Národní přírodní rezervace Razula je pozůstatkem jedlobukového porostu pralesovitého charakteru s příměsí smrku ztepilého a javoru klenu, typického pro oblast Západních Karpat. Tato bakalářská práce se zabývá šetřením struktury a dynamikou přirozeného zmlazení. Šetření probíhalo na kruhových inventarizačních plochách, rovnoměrně rozmístěných ve čtvercové síti po celé ploše rezervace. Práce je mimo jiné zaměřena na podchycení přirozeného zmlazení jedle bělokoré, jejíž zastoupení v podobných typech porostů dlouhodobě klesá. I přesto, že je jedle nejpočetněji se zmlazující dřevinou v rámci rezervace, její jedinci jen zřídka dosáhnou výšky více než 0,5 m. Jako limitující faktor se zde ukazuje poškození zvěří, kterým trpí více než 60 % jedinců větších než 0,15 m. Dnes zde významnou roli hraje buk, který se na těchto stanovištích stává dominantní dřevinou. Jedním z faktorů, díky kterému se dokáže prosadit, je jeho schopnost lépe snášet okus.
|
|
|
Dynamika přirozené obnovy dřevin v západních Karpatech se zaměřením na jedli bělokorou
Holík, Ján
Tato bakalářská práce se zabývá vývojovou dynamikou přirozené obnovy v různověkém jedlo-bukovém lese Západních Karpat. Hlavní pozornost byla směřována na jedli bělokorou. Jedním z podstatných důvodů pro napsání práce byla snaha přispět k poznání příčin jejího dlouhodobě klesajícího zastoupení za současného nárůstu dominance buku lesního během 20. století. Změny struktury a druhového složení přirozené obnovy během let měření 2009--2013 byly zjišťovány na kruhových inventarizačních plochách a na liniovém transektu. Navzdory dostatečnému počtu jedinců ve zmlazení v iniciálních stádiích, jedle téměř vůbec nepřekračuje hranici 0,5 m výšky. Za hlavní limitující faktor je považováno poškození způsobené zvěří. Buk je už od 0,15 m výšky výrazně převládající složkou zmlazení. Malá míra poškození okusem mu neznemožňuje jeho další vývoj. Dynamika růstu a obnovy dřevin je druhově specifická, nicméně už od roku 2010 je zaznamenána klesající tendence počtu zmlazení všech dřevin do 0,15 m výšky.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.