|
|
Srovnání citlivosti letokruhových řad jedle bělokoré (Abies alba) a smrku ztepilého (Picea abies) vůči klimatickým parametrům
Jakubcová, Vanda
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem smrku ztepilého (Picea abies) a jedle bělokoré (Abies alba) na území LHC Janovice. Cílem bylo vytvořit co nejdelší letokruhové chronologie smrku ztepilého a jedle bělokoré z žijících stromů, určit citlivost radiálního růstu v závislosti na klimatických faktorech (průměrná měsíční/sezónní teplota a měsíční/sezónní úhrn srážek) a porovnat klimaticko-růstovou odezvu mezi těmito dřevinami. Z vybraných dřevin byly odebrány vzorky prostřednictvím Presslerova přírůstového nebozezu, které byly následně analyzovány. Byla provedena vizuální a statistická synchronizace, křížové datování, standardizace letokruhových řad a byly vypočteny klimaticko-růstové vztahy. Analýzou klimaticko-růstových odezev bylo zjištěno, že pro růst smrku ztepilého na daném stanovišti jsou klíčové vysoké teploty v jarním období a nízké teploty s dostupnými srážkami v měsíci červnu. Naproti tomu jedle bělokorá vykazovala vyšší citlivost vůči dostupnosti srážek před začátkem vegetačního období (únor) a v červenci. Jak jedle bělokorá, tak smrk ztepilý vykazovaly zvyšující citlivost k teplotám a srážkám po roce cca 1980.
|
|
|
Mortalita podsadeb buku lesního a jedle bělokoré vyzvednutých z přirozené obnovy
Gattnar, Matyáš
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo vyhodnotit mortalitu vyzvednutých a pod smrkový porost přesazených semenáčků jedle bělokoré (ze tří různých přírodních lesních oblastí) a buku lesního. Výzkum probíhal v Moravskoslezských Beskydech na revíru Kyčera, který je pod správou Lesů ČR s.p. a k jeho provedení byly využity dvě rozpadající se smrkové monokultury. Na živných stanovištích bylo vysázeno několik variant buku lesního a jedle bělokoré ze tří PLO (Beskydy, Jeseník, Žďár). Nejlepší výsledky měla varianta zakořeněného buku lesního, jež byl vysázen na jaře roku 2022. Z jedlí se nejlépe vedlo těm, které byly vyzvednuty z porostu ze stejné oblasti – Beskydy.
|
|
|
Poškození semenáčků jedle bělokoré ve výběrném lese na lokalitě Klepačov, ŠLP ML Křtiny
Uchytil, Lukáš
Diplomová práce se zabývá poškozením semenáčků jedle bělokoré (Abies alba Mill.) a vlivy na jejich zdárné odrůstání. Výzkumné šetření bylo provedeno v porostech v převodu na výběrný les Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, lokalita Klepačov. Terénní výzkum byl proveden na 14 oplocených a 4 neoplocených výzkumných plochách. Z naměřených dat bylo zjištěno, že jedlové zmlazení preferuje polostinné až stinné lokality a v místech s vysokou intenzitou dopadajícího světelného záření strádá. Dalším hodnoceným faktorem bylo složení substrátu, ze kterého se zjistilo, že jedlové semenáčky nejlépe prosperují na smíšeném a jehličnatém substrátu. Naopak nejméně prosperují na listnatém substrátu, z toho důvodu, že jedlové semeno není uzpůsobeno k prorůstání vysoké mocnosti opadu, především bukového. Zvěř i nadále sehrává velkou roli v neúspěšném růstu, avšak zvýšená intenzita odlovu se začíná kladně projevovat.
|
|
|
Využití potenciálu přirozené a kombinované obnovy na Lesní správě Nasavrky (Lesy České republiky s.p.)
Zemanová, Anna
Diplomová práce řešila téma chřadnutí porostů smrku ztepilého a jejich následnou obnovou na revíru Lichnice, v oblasti Lesní správy Nasavrky. Z výsledků získaných z lesní hospodářské evidence bylo zjištěno, že počátek chřadnutí smrku je zjištěn v roce 2018. Nejvyšší vykázaný objem nahodilé těžby byl vykázán v roce 2020 (46 405,92 m3). Největší vykázaná holina byla rovněž v roce 2020, a to 53,69 ha. Nejzastoupenější dřevinou při přirozené obnově a umělé obnově byl smrk ztepilý, ale i tak se jeho podíl postupně rok od roku snižuje, to ku prospěchu větší rozmanitosti dřevin na revíru. Dále byl proveden experiment se semenáčky lesních dřevin, které byly vyzvednuty a přesazeny jako podsadba ve smrkovém porostu 326A08. Zde byla vyhodnocena mortalita u třech výzkumných ploch. Nejlepších výsledků dosahovaly semenáčky jedle bělokoré, u které byla zjištěna minimální mortalita, naopak nejhůře skončily semenáčky dubu letního, kde byla téměř většinová mortalita.
|
|
|
Obnova jedle a přípravných dřevin na kalamitní holině
Sekanina, Jan
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit růst jedle bělokoré (Abies alba Mill.) a přípravných dřevin v iniciačních stádiích obnovy lesa na kalamitních holinách. Za tímto účelem byly založeny výzkumné objekty TVP Rakovec (ŠLP Křtiny) a TVP Tornádo (LČR LS Město Albrechtice). Uvedené objekty byly dále rozčleněny na dílčí plochy, na kterých proběhla na podzim r. 2014 a na jaře r. 2015 souběžná obnova jedle a břízy bělokoré (Betula pendula Roth.), olše lepkavé (Alnus glutinosa L.) a topolu osiky (Populus tremula L.). Růst jedle a přípravných dřevin byl následně hodnocen s ohledem na jejich výšku, tloušťku kořenového krčku a mortalitu. Na TVP Tornádo se jako nejlepší jevila varianta souběžné obnovy s břízou, pod kterou jedle již ve druhém roce po výsadbě dosahovala průměrné výšky 47 cm a mortality pouze 1,4 %. Bříza samotná v rámci této varianty dosahovala výšky 251 cm a tloušťky kořenového krčku 37 mm. Na TVP Rakovec jedle nejlépe rostla pod topolem osikou, pod kterou dosahovala průměrné výšky 40 cm. V rámci varianty s osikou ale jedle vykazovala také značné ztráty, přesněji 26,2 %. Z přípravných dřevin se na TVP Rakovec nejlépe vedlo olši, u které byly zjištěny nízké ztráty a dosahovala nejlepších růstových výsledků. Součástí diplomové práce byl i teoretický rozbor produkčních možností přípravných porostů, u kterého bylo zjištěno, že největší produkční potenciál z vybraných přípravných dřevin má ve všech bonitách topol osika, nejmenší naopak olše. Na obou výzkumných objektech bylo mimo jiné sledováno, zdali má přípravný porost již ve svém iniciačním stádiu vliv na klima kalamitních holin. Tento vliv se v raném stádiu vývoje přípravných porostů neprojevil.
|
|
|
Genetické aspekty produkce lesního reprodukčního materiálu jedle bělokoré (Abies alba Mill.)
Ondrejčík, Róbert
Jedľa biela (Abies alba Mill.) bola v minulosti jednou z našich najdôležitejších hospodárskych drevín. Teoretická časť sa zaoberá rozšírením, ekologickými nárokmi a vplyvom hospodárenia na reprodukciu tejto dreviny. Cieľom bakalárskej práce je určenie genotypov zdrojového uznaného porastu jedle bielej a sadeníc v lesnej škôlke - potomstva materského porastu v 15 lokusoch pomocou DNA analýz. Z genotypov sú následne odvodené základné populačno-genetické charakteristiky, ako frekvencie alel a genotypov alebo genetická diverzita. Po interpretácii výsledkov sú, v rámci platnej legislatívy, navrhnuté konkrétne opatrenia pre zamedzenie ochudobňovania genofondu a možnosti znovunavrátenia tejto dreviny do našich lesov.
|
|
|
Vliv intenzity výchovného zásahu na formování březového porostu a růst podsadby jedle bělokoré
Pišlová, Tereza
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit formování přípravného březového porostu a odrůstání podsadby jedle bělokoré. Šetření probíhalo v letech 2015 – 2018 na TVP Skrchov. Plocha byla rozčleněna do 4 variant; bez zásahu – kontrolní, s intenzitou zásahu 30 %, 50 % a jedlový kotlík. V březovém porotu byla hodnocena výčetní tloušťka a její přírůst, velikost výčetní kruhové základny a na základě Shädelinovi klasifikace stromů byli vybráni cíloví jedinci. U podsadeb jedle byla sledována mortalita, tloušťka kořenového krčku, výška, tloušťkové a výškové přírůsty, zdravotní stav a velikost korunové projekce. Nejlepších hodnot dosahoval březový porost s intenzitou zásahu 50 %, kde došlo k reakci na uvolnění po výchovném zásahu. Naopak nejnižší hodnotovou produkci vykazovala plocha břízy bez provedeného výchovného zásahu. Přesto u všech variant byl zaznamenán vysoký štíhlostní kvocient 110 – 120 a nízký podíl živé koruny 33 – 35 %, což poukazuje na sníženou vitalitu a stabilitu březového porostu a vypovídá o pozdě provedeném výchovném zásahu. Nejlépe jedle odrůstala v kotlíku, kde dosáhla nejvyššího tloušťkového i výškového přírůstu a byl zde zjištěn nejlepší zdravotní stav a nejnižší mortalita. Z podsadeb nejlépe odrůstala jedle rostoucí pod březovým porostem bez zásahu a nejhůře odrůstala jedle na variantě s intenzitou výchovného zásahu 50 %.
|
|
|
Inventarizace a ekologie přirozené obnovy se zvláštním zřetelem na jedli bělokorou v souboru porostů v převodu na výběrný les na ŠLP Křtiny
Koudelka, Oldřich
Bakalářská práce zkoumá a hodnotí faktory působící na přirozenou obnovu jedle bělokoré (Abies alba Mill.) a to především působení světla, tlak zvěře, vliv buřeně a složení opadu. Měření bylo prováděno v porostech v převodu na výběrný les na Školním lesním podniku Křtiny, lokalita Klepačov. Z výsledků je prokazatelný negativní vliv zvěře na jedlové zmlazení. Jedli se nejlépe daří v polostinných až stinných místech a v mládí vůbec neprosperuje na ploškách s vysokou intenzitou dopadajícího světla. Z hlediska složení substrátu výzkum zjistil, že jedli více vyhovoval substrát jehličnatý a smíšený a nejméně vyhovoval listnatý. Hustota pokryvnosti vegetace neprokázala významné rozdíly ve vlivu na početnost jedle.
|
|
|
Hodnocení ekologických limitů a zdravotního stavu jedle bělokoré (Abies alba) v oblasti Šumavy
Kopa, Václav
Jedle bělokorá byla v našich lesích nejhojnějším jehličnanem. Dnes ji ovšem patří mizivé procento v zastoupení našich lesů. Proto jsem se rozhodl zpracovat práci která bude pojednávat o jedli bělokoré ve vegetačních stupních (VS) přírodních lesních oblastí (PLO) Šumavy, Přehoří Šumavy a Novohradských hor. Nejníže položenou plochou v mapování byla lokalita nedaleko Čímic u Čímického jezírka v nadmořské výšce 553 m. n. m. ve 4. VS. Nejvýše položenou lokalitou byla plocha nedaleko Horské Kvildy na okraji Zhůřské slatě v 8. VS v nadmořské výšce 1144 m. n. m. Hodnocen byl momentální zdravotní stav jedlí bělokorých a vliv biotických a abiotických činitelů na její životní projevy. Nejvýraznějším limitujícím faktorem je zvěř.
|
|
|
Struktura a dynamika přirozené obnovy po skupinové seči ve smíšeném lese na ŠLP Křtiny
Bíšek, Tomáš
Náplní práce bylo zhodnotit dynamiku a strukturu přirozené obnovy smíšeného lesa v jemnějších (maloplošných) způsobech hospodaření a optimalizovat pěstební (obnovní) postupy. Pro výzkum byly vybrány 3 porostní typy (bukový, smíšený a smrkový), do kterých bylo v zimě 2013/2014 umístěno 10 různě velkých obnovních prvků - kotlíků (0,02 - 0,13 ha) skupinovou sečí. Zde byly analyzovány světelné poměry, bylinné patro, hustota a parametry zmlazení před a po zásahu. Hustota zmlazení byla analyzována v závislosti na světelných podmínkách a postavení ve skupinových sečích. Z měření bylo zjištěno, že přirozená obnova nejsnáze probíhala ve smrkovém porostním typu. V těchto podmínkách ovšem bylo docíleno nižší diverzity dřevin, nejvyšší byla zaznamenána v kotlících smíšených. V porovnání malých kotlíků (do 0,05 ha) a velkých kotlíků (0,05 - 0,13 ha) bylo vyšších hustot zmlazení naměřeno v kotlících velkých. Diverzita dřevin uvnitř kotlíku odpovídá světelným nárokům dřevin. Ve středové části převažoval modřín, v části přechodové pod stěnou dospělého porostu buk a smrk. Pod ochranou okolního porostu se nejlépe zmlazovala jedle. Zmlazení zkoumaných dřevin se orientovalo k západní, jižní a východní části kotlíků. Tento fakt odpovídá převaze difuzního záření (ISF). Výsledky této práce prokazují, že v daném časovém okamžiku na dané lokalitě lze skupinovými sečemi zvýšit druhovou diverzitu zmlazení. Optimalizace obnovního postupu skupinovou sečí by v daných přírodních podmínkách spočívala především v tvorbě větších obnovních prvků (do 0,1 ha) s elipsovitým protažením ve směru V - Z. K přesnějším závěrům však bude zapotřebí delší doba sledování.
|
host ::
RSS.