|
|
Vliv pohlaví králíků plemene velký světlý stříbřitý na jatečnou hodnotu
Sysel, Zdeněk
Literární část práce se zabývá evolucí králíka domácího, jeho rozšířením po světě a rozdělením řádu Zajíců. Dále je zde zmíněna aktuální situace tuzemské produkce králičího masa a charakteristika brojlerového králíka, který je hlavním produktem. V práci se rovněž píše o užitkových vlastnostech králíků, jatečné hodnotě a vlivech, které na jatečnou hodnotu působí. Je zde rozepsána charakteristika králičího masa, jeho chemické složení a význam. Závěr literární části pojednává o svalové soustavě, kosterním svalstvu a základní struktuře svalového vlákna. Experimentální část vyhodnocuje jatečnou hodnotu, zabývá se chemickým rozborem svaloviny králíka domácího a množstvím mastných kyselin obsažených v králičím mase. Zjištěné výsledky jsou porovnány mezi skupinami jedinců samčího a samičího pohlaví. Dle výsledků byla zjištěna vyšší jatečná výtěžnost o 5 % u jedinců samičího pohlaví (58 %) a jejich vyšší porážková hmotnost. Výzkum rovněž prokázal nižší množství intramuskulárního tuku a bílkovin obsažených v mase samců králíka. Vyšší obsah mastných kyselin palmitolejové, linolové a α-linolenové se vyskytuje ve svalovině samic, naopak mastné kyseliny myristová, palmitová a stearová jasně převažují u jedinců samčího pohlaví.
|
|
|
Anorganicky vázaný Se a kmín kořenný (Carum carvi) v dietě pomalu rostoucích kuřat
Burian, Tomáš
Diplomová práce se zabývá anorganicky vázaným selenem a kmínem kořenným v dietě pomalu rostoucích kuřat. Práce je rozdělena na dvě části – část teoretickou a část praktickou. V rámci teoretické části je zpracována problematika týkající se anatomie trávicího traktu kura domácího, výživy a krmení pomalu rostoucích kuřat, dále se věnuje selenu ve výživě brojlerů, a nakonec kmínu kořennému (Carum Carvi) v dietách zvířat. Praktická část diplomové práce se pak zabývá pokusem, jež byl proveden na 144 pomalu rostoucích kohoutcích hybridního plemene Hubbard JA 57 A. Tito brojleři byli rozděleni na 4 skupiny podle přídavku složek do krmiva. První skupina (n=36) byla kontrolní a neměla žádné aditivum v dietě. Druhá skupina (n=36) měla v krmné směsi přídavek 0,4 mg/kg anorganicky vázaného selenu. Třetí skupina (n=36) měla selen doplněný o 1 % kmínu kořenného. Krmná dávka čtvrté skupiny (n=36)obsahovala pouze přídavek 1 % kmínu kořenného. Cílem bylo je zkoumat vliv anorganicky vázaného selenu a kmínu kořenného na spotřebu krmiva, konverzi krmiva, hmotnosti zvířat během výkrmu i na jeho konci, výtěžnost jatečně upraveného těla a jeho hlavních výsekových částí, obsahu selenu v krevní plazmě a v též biochemické parametry krve. Z uvedených výsledků je patrné, že vliv přidání selenu a kmínu kořenného do krmné směsi brojlerovým kuřatům, nebyl statisticky prokázán (P>0,05) ve spotřebě krmiva, konverzi krmiva, hmotnosti kuřat, jatečné výtěžnosti jatečně upraveného těla a hlavních výsekových částí a v biochemických parametrech krve. Naopak byl statisticky prokázán (P<0,05) vliv přídavku anorganického selenu na skupiny oproti skupinám bez tohoto přídavku.
|
|
|
Jatečná výtěžnost českého albína v porovnání s hybridním plemen králíků
ČERMÁK, Tomáš
Bakalářská práce je zaměřena na srovnání jatečné výtěžnosti králíků v podmínkách drobnochovu a velkochovu. Rešeršní část je věnována problematice spojené s chovem a odchovem králíků. V následujících kapitolách jsou charakterizovány faktory ovlivňující jatečnou výtěžnost, šlechtění hybridních plemen králíků a šlechtění českého albína. Závěrečná část rešerše specifikuje složení základní krmné dávky a poukazuje na možnosti využití odlišných typů krmiv ve velkochovu a drobnochovu. Metodika bakalářské práce porovnává jatečnou výtěžnost českého albína v závislosti na technologii ustájení a využití přídavku vojtěšky do kompletní krmné směsi v dobnochovu králíků ve srovnání s jatečnou výtěžností králíků plemene Hy-plus chovaných ve velkochovu v Kokořově.
|
|
| |
|
|
Produkce a zpracování drůbeže v české republice
SIAWELA, Saviour
Cílem bakalářské práce je porovnat a porozumět produkčním a zpracovatelským opatřením kombinace rodičů brojlerů a jejich potomků pro žádoucí typ chovu pro komerční chovatele brojlerových kuřat COBB 500 a ROSS 308. Údaje byly získány z Mezinárodního testování drůbeže, státního podniku v Ústrašicích. Testování rodičů hybridů COBB 500 a ROSS 308 se sestávalo z období odchovu rodičů do věku 154 dnů a snášky. Byly provedeny dva výkrmové testy ukončené ve 35 dnech, resp. ve 42 dnech. Výsledky testů naznačily, že kuřata ROSS 308 vykázala vyšší živou hmotnost ve srovnání s kuřaty COBB 500 v období odchovu v rodičovském testu. Nižší spotřeba krmné směsi byla realizována u hybridů COBB 500 v tomto období. Kromě toho byla pozorována nižší spotřeba krmné směsi na den u hybridů COBB 500 během období snášky. Vyšší počet vajec byl vykázán u slepic ROSS 308, ale počet vylíhlých kuřat na 1 nosnici byl vyšší u slepic COBB 500. Vyšší živá hmotnost a nižší spotřeba krmné směsi na 1 kg přírůstku hybridů byly dosaženy u ROSS 308 ve výkrmovém testu do období 35 dnů věku. Na druhou stranu kohoutci obou hybridních kombinací COBB 500 a ROSS 308 měli vyšší živou hmotnost a nižší spotřebu krmné směsi na kg 1 přírůstku. V každé hybridní kombinaci uhynulo během období výkrmu 2,3 % kuřat. U hybridů ROSS 308 byla zjištěna vyšší jatečná výtěžnost a vyšší hmotnost prsní a stehenní svaloviny. Bylo tomu tak proto, že hybridi ROSS 308 dosáhli vyšší živou hmotnost o 14 g během prodlouženého období testu výkrmnosti ve věku 42 dnů. U kohoutků však byla zjištěna vyšší živá hmotnost a nižší spotřeba krmné směsi ve srovnání se slepičkami obou genotypů. Během období výkrmového testu uhynulo 4,6 % kuřat COBB 500 a 5,4 % kuřat ROSS 308 v důsledku nesprávné ventilace, což je velmi důležitý faktor pro dobré životní podmínky zvířat obecně. Diference mezi hybridy COBB 500 a ROSS 308 byla 0,2 % v jatečně výtěžnosti, 7 g v hmotnosti prsní svaloviny a 9 g v hmotnosti stehenní svaloviny.
|
|
|
Využití netradičních krmiv ve výživě brojlerových kuřat
Mánková, Lucie
Diplomová práce se zabývala vlivem zařazení pokrutin z ostropestřece mariánského do krmné dávky hybridních brojlerů Ross 308. Byly zkoumány hmotnostní přírůstky, konverze krmiva, jatečná výtěžnost kuřat, retence dusíkatých látek a biochemické parametry krve. Experimentální skupina - MT40 obsahovala 40 % ostropestřecových pokrutin a byla srovnávána s kontrolní skupinou. Skupina MT40 vykazovala nižší hmotnostní přírůstky a vyšší konverzi krmiva oproti kontrolní skupině. S nižšími přírůstky koresponduje i nižší retence dusíkatých látek u skupiny MT40. Příznivé bylo vyhodnocení některých krevních parametrů, které byly u skupiny MT40 stabilizovány. Průkazně nižších hodnot dosahovaly jaterní enzymy - AST (alaninaminotransferáza), ALP (alkalická fosfáza) a LD (laktátdehydrogenáza), jejichž nižší aktivita souvisí se zlepšením jaterního profilu, případně se sníženým poškozením jiných orgánů, či kosterní svaloviny.
|
|
|
Plemena králíků vhodná na masnou produkci
Zálešáková, Dana
Cílem této bakalářské práce je charakteristika plemen králíků vhodných na masnou produkci. V první části práce je popsána historie, domestikace a obecná charakteristika králíka domácího, která se zaměřuje na stavbu těla, reprodukční vlastnosti a časté nemoci. Dále jsou v práci uvedeny vybrané ukazatele králičího masa a charakteristika plemen vhodných na masnou produkci. Poslední část je tvořena experimentem, který byl zaměřen na stanovení ukazatelů výkrmnosti a jatečné hodnoty u vybraných skupin králíků. Použito bylo pět mláďat plemene aljaška a pět kříženců kuního velkého a kalifornského králíka. Výpočtem byl zjištěn jejich netto přírůstek a jatečná výtěžnost. U aljašky byl zjištěn průměrný netto přírůstek 9,81 g za den a jatečná výtěžnost 59,1 %, tedy méně než u skupiny hybridů, kde průměrný netto přírůstek činil 10,38 g za den a jatečná výtěžnost 64,91 %.
|
|
|
Vyhodnocení přírůstků a jatečné hodnoty králíků v malochovu
HAMPLOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá hmotnostními přírůstky a jatečnou výtěžností vybraných kombinací masných plemen králíků v drobnochovu. Pokud chceme, aby králík byl zdrojem kvalitního masa, srsti a kůže, rozhodujícím činitelem je především výživa a krmení. Nejvhodnější je použití krmných směsí podle kategorií. Hlavním cílem výkrmu je zisk jatečně zralých králíků v co nejkratším čase. Nejkvalitnější maso získáváme z mladých zvířat, která jsou poražena ve věku 3 až 4 měsíce. Nejrychleji dosáhli jatečné zralosti králíci kombinace siamský velký x vídeňský modrý, jejichž výkrm trval 109 dní, králíci kombinace kalifornský x vídeňský modrý dosáhli porážkové hmotnosti ve věku 123 dní a nejdéle trval výkrm kombinace kuní velký x vídeňský modrý, a to 137 dní. Naopak nejplodnější byla samice plemene kuní velký, která vrhla a odchovala nejvíce mláďat. Průměrná jatečná výtěžnost všech vrhů se pohybovala v rozmezí 52 až 58%. Nejlepších hodnot jatečné výtěžnosti dosáhli králíci kombinace kuní velký x vídeňský modrý, a to 57,05 %.
|
|
|
Vyhodnocení masné užitkovosti králíků v drobnochovu
BOUCHALOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá masnou užitkovostí králíků v drobnochovu u velkých plemen, a to konkrétně u německého obrovitého strakáče a belgického obra. Pro porovnání bylo použito střední plemeno kalifornského králíka. U drobnochovatelů spíše převládají střední plemena králíků pro jejich velmi dobrou jatečnou výtěžnost a krátkou dobu výkrmu. Nejdůležitější při výkrmu je v co nejkratším čase dosáhnout jatečné zralosti. V našem pokusu trval výkrm králíka kalifornského 149 dní, přičemž průměrná porážková hmotnost činila 3144 g. U německého obrovitého strakáče byl výkrm prováděn 171 dní, avšak nejdéle trvající byl výkrm belgického obra, který trval celých 184 dní. Průměrná porážková hmotnost u německého obrovitého strakáče byla 4566 g a u belgického obra 4744 g. Nejnižší jateční výtěžnosti, tedy 48,6 % dosáhla v našem pokusu samice německého obrovitého strakáče, oproti tomu nejvyšší jateční výtěžnost vykazoval samec kalifornského králíka, a to 56,7 %.
|
|
|
Obchodní zatřídění jatečných prasat podle SEUROP - systému
Červená, Monika
Cílem diplomové práce bylo obchodní zatřídění jatečných prasat podle SEUROP systému, ve vybraném užitkovém chovu. Pokus byl proveden v zemědělském družstvu v Myslejovicích. V úvodní části práce jsem se zabývala literární rešerší na dané téma. V pokusu byla hodnocena porážková hmotnost, hmotnost JUT, zmasilost, zařazení do jednotlivých tříd SEUROP systému a nedílnou součástí bylo vyhodnocení ekonomiky produkce jatečných prasat. Získané údaje byly náležitě vyhodnoceny vhodnými, matematicko statistickými metodami. Do pokusu bylo zařazeno 314 jatečných prasat, sledované období bylo 6 zvolených měsíců. Po vyhodnocení výsledků se ukázalo, že 73 % jatečných prasat bylo zařazeno do třídy E, a průměrná cena za 1 kg JUT byla 37,82 Kč. Do třídy S bylo zařazeno 14 % kusů jatečných prasat, s průměrnou cenou 37,3 Kč za 1 kg JUT. Průměrná zmasilost za celé sledované období činila 57,6 %, přičemž nejvyšší průměrná zmasilost za jednotlivé měsíce byla zjištěna v prosinci, a to 59,52 %, naopak v letních měsících byla zmasilost znatelně nižší.
|
host ::
RSS.