|
|
Havárie jaderných elektráren a jejich dopady
BOROVKA, Petr
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou havárii Jaderných elektráren. Nejprve jsou vysvětleny základní pojmy pro jadernou energetiku. Následně je popsán reaktor a typy používaných reaktorů. Dále jsou rozebrány bezpečnostní systémy pro jadernou energetiku a jsou uvedeny příklady využívaných systémů. Byla popsána i jaderná elek-trárna Temelín, z důvodu následného porovnání. Poté se problematika ubírá k popisu třech závažných havárii. Konkrétně se jedná o havárie v Černobylské jaderné elektrárně, Fukušimské jaderné elektrárně a jaderné elektrárně na ostrově Three Mile Island. V následujících kapitolách byla provedena komparace jednotlivých popisovaných havárii s jadernou elektrárnou Temelín. Pro Černobylskou havárii komparace spočívá v porovnání biologického štítu s kontejnmentem, xenonové otravy a kladného dutinové-ho koeficientu, regulačních tyčí, záložních typů napájení a závěrem je zanalyzován vý-buch při havárii. Pro komparaci s Fukušimskou havárii je poukázáno na riziko živelných pohrom na území, kde se nachází jaderná elektrárna Temelín, byla provedena analýza vodních ploch v blízkosti jaderné elektrárny. S Fukušimskou havárii jsou popsány rozdí-ly v stavbách kontejnmentu a rizika spojená s havárii. Dále byla provedena komparace havárie na ostrově Three Mile Island s havárii v jaderné elektrárně Rovno, jelikož se jed-nalo o stejný druh havárie s jinými výsledky. Poté bylo provedeno porovnání v měření hladiny vody v reaktoru a popsán postup, jakým způsobem se měří hladina vody pro reaktor typu VVER-1000/V320.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva Jihočeského kraje o havárii v jaderné elektrárně Fukušima
TŘEŠNIČKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce je zpracována na téma informovanosti obyvatelstva Jihočeského kraje o havárii v jaderné elektrárně Fukušima. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí obyvatelstva o jaderné havárii a následně porovnat znalosti obyvatel žijících ve městech a obyvatel žijících v menších obcích. V rámci práce byly stanoveny dvě hypotézy: H1: Znalosti obyvatelstva Jihočeského kraje o havárii v jaderné elektrárně Fukušima budou dosahovat alespoň 70 % a H2: Informovanost obyvatelstva o havárii v jaderné elektrárně Fukušima žijícího ve městech bude statisticky významně vyšší než informovanost obyvatelstva žijícího v menších obcích. K dosažení vymezených cílů a ověření hypotéz byl sestaven dotazník, proveden dotazníkový průzkum a následně pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky vyhodnoceny výsledky. Předložený dotazník obsahoval 10 otázek. Výzkumný soubor tvořilo 55 obyvatel žijících ve městech a 54 obyvatel žijících v menších obcích. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že celková úspěšnost zodpovězených otázek byla 50 %, což lze považovat za průměrný výsledek. Obyvatelé žijící ve městech odpověděli na všechny otázky v 54 % správně a obyvatelé z menších obcí ve 46 % správně. Stanovených cílů bylo dosaženo. Obě hypotézy byly vyvráceny. Přínosem bakalářské práce je především získaný přehled o stavu informovanosti obyvatel Jihočeského kraje o havárii v jaderné elektrárně Fukušima. Získané výsledky mohou být využity jako informační materiál.
|
|
|
Pohavarijní a současná expoziční situace v rezidenčních oblastech Fukušimské prefektury - aspekty komunikace rizik nízkých dávek
ŠÁROVÁ, Romana
Tato diplomová práce řeší pohavarijní a současnou expoziční situaci v rezidenčních oblastech Fukušimské prefektury a zaměřuje se i na aspekty komunikace rizik tzv. nízkých dávek. Vyhodnocení probíhalo na základě rešerší a sběru informací a dat ze zdrojů jak už knižních, či elektronických. Výsledky poukazují na sled úkonů, které prefektura Fukušima a IAEA vykonávaly, a jak tyto úkony byly úspěšné. Cílem této diplomové práce je vytvořit přehledné porovnání monitorování v pohavarijní situaci v oblastech Fukušimské prefektury s dosaženým stavem po náročné dekontaminaci a remediaci životního prostředí. Také jsem rozvedla porovnání hodnot monitorovaných veličin při současné radiační situaci ve Fukušimské prefektuře s hodnotami v ČR, které jsou dostupné díky aplikaci MONRAS. Nemalou součástí je zhodnocení způsobu komunikace s obyvateli Fukušimy před evakuací a také po evakuaci, kdy byla obyvatelná část po procesu dekontaminace a vláda tak usilovala, a stále usiluje, o návrat obyvatel do těchto dekontaminovaných oblastí. Dále jsem se zaměřila na to, jak byl pojat přístup k optimalizaci radiační ochrany ve Fukušimě, jak tento princip interpretujeme v ČR a jak lze přispět k dostatečné informovanosti obyvatelstva ve smyslu informovanosti, pochopení principu limitování a optimalizace radiační ochrany v případě vzniku jaderné havárie. Za tímto účelem byla zpracována informativní brožura, která je vytvořená pomocí online editoru Canva Pro. Tato brožura je tedy praktickým výstupem této diplomové práce. Dekontaminační práce můžeme považovat za úspěšné, na základě faktu, že naměřený obsah cesia v životním prostředí se podařilo razantně snížit, negativním aspektem je vznik velkého množství radioaktivního odpadu. Dávkový příkon v ovzduší je již srovnatelný s celým světem a jeho pozadím. Proto se obyvatelé nemusí bát se vrátit do svých domovů.
|
|
|
Porovnání informovanosti studentů vysokých škol o haváriích na jaderných zařízeních ve vybraných lokalitách
JANDOVÁ, Kamila
Diplomová práce porovnávala informovanost studentů vysokých škol o jejich znalostech ohledně havárií na jaderných zařízeních. Cílem práce bylo posoudit a porovnat informovanost studentů vysokých škol v Českých Budějovicích (Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, Vysoká škola evropských a regionálních studií, Vysoká škola technická a ekonomická) a studentů Russian State Hydrometeorological University v Petrohradě (Ruská federace). V rámci práce byly sestaveny dvě hypotézy. První hypotéza měla za úkol zjistit, zda studenti Russian State Hydrometeorological University budou mít statisticky významně vyšší znalosti o haváriích na jaderných zařízeních než studenti vysokých škol v Českých Budějovicích. Druhá hypotéza zjišťovala, zda studenti Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity budou mít statisticky významně vyšší znalosti o haváriích na jaderných zařízeních než studenti ostatních vysokých škol v Českých Budějovicích. K dosažení stanoveného cíle a k ověření hypotéz byl vypracován dotazník a uskutečněno dotazníkové šetření, které bylo následně vyhodnoceno pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Dotazník obsahoval 15 otázek a celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 200 studentů z České republiky a Ruské federace. První hypotéza, která srovnávala znalost studentů Russian State Hydrometeorological University a studentů v Českých Budějovicích, byla vyvrácena. Druhá hypotéza, která srovnávala znalosti studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a dalších studentů z vysokých škol v Českých Budějovicích, byla potvrzena. Výsledky diplomové práce dokazují, že mezi ruskými a českými studenty a mezi studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a ostatních vysokých škol v Českých Budějovicích jsou statisticky významné rozdíly ve znalostech o haváriích na jaderných zařízeních.
|
|
|
Jaderné havárie a následná opatření ochrany obyvatelstva
SVITÁK, Daniel
Tato bakalářská práce se zabývá ochranou obyvatelstva a následnými opatřeními při radiační mimořádné události. Při porovnání dvou největších jaderných havárií (Černobyl a Fukušima) byla zjištěna velká podobnost nejen v zavádění ochranných opatření, ale i v chybách, kterých se odpovědné orgány dopustily. Na základě porovnání těchto událostí jsme mohli odpovědět na otázku, jak se lišil přístup k ochraně obyvatelstva v bipolárním rozdělení světa z pohledu "východního", který je zastoupen bývalým SSSR a pohledem "západního" reprezentovaným Japonskem. Výslednou analýzou bylo potvrzeno, že jak v případě SSSR, tak Japonska se tento přístup lišil pouze ve zdroji pravděpodobného rizika, kterému byla kladena pozornost větší než ostatním rizikům. V případě porovnání opatření ochrany obyvatelstva ČR, která jsou uvedena v havarijních plánech, s opatřeními, která jsou zaváděna ve světě v případě RMU jsme došli k závěru, že opatření ČR jsou na stejné úrovni a dají se považovat za světový standard. Pro podpoření výsledných tvrzení byla opatření zaváděná při RMU ve Fukušimě porovnána s opatřeními během havarijního cvičení Zóna 2015 na JE Temelín. Nedílnou součástí je zhodnocení úrovně informovanosti obyvatelstva ČR v oblasti ochrany obyvatelstva. Analýzou výsledků doplňkového dotazníkového šetření bylo potvrzeno tvrzení o nízké úrovni informovanosti obyvatel a proto se práce zaměřila i na nutnost zvyšování informovanosti obyvatelstva v oblasti ochrany obyvatelstva a jsou navržena opatření, pomocí kterých by byla úroveň informovanosti zvýšena na požadovanou úroveň.
|
|
|
Chování radioaktivních látek ve Vltavě a Labi při jaderné havárii
Juranová, Eva ; Hanslík, Eduard (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent) ; Světlík, Ivo (oponent)
Chování radioaktivních látek ve Vltavě a Labi při jaderné havárii Ing. Eva Juranová Školitel: Ing. Eduard Hanslík, CSc. Abstrakt Tato práce je věnována studiu chování radioaktivních látek, uvolněných do hydrosféry řeky Vltavy a následně i Labe při těžké havárii jaderné elektrárny Temelín. Je posouzen způsob hodnocení pozaďových hodnot umělých radionuklidů v povrchové vodě - reziduální kontaminace po havárii v Černobylu a po atmosférických testech jaderných zbraní. Protože je migrace kontaminace umělými radionuklidy ve vodním toku ovlivněna především jejich schopností sorbovat se na pevnou složku hydrosféry, byla sledována a vyhodnocována sorpce jednotlivých zástupců umělých radionuklidů na dnové sedimenty a nerozpuštěné látky ve vodním sloupci v několika lokalitách podél toku Vltavy a navazujícího toku Labe. Dále byla posouzena možnost využít tritia, které je za běžného provozu vypouštěno elektrárnou Temelín, jako stopovací látky pro účely modelování šíření znečištění.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva Kraje Vysočina o havárii jaderné elektrárny Černobyl
ROYIK, Tetyana
Diplomová práce se zabývá informovaností obyvatelstva o jaderné havárii v Černobylu v Kraji Vysočina. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí obyvatelstva o této havárii a následně porovnat znalosti obyvatel ve věku 18-44 let a ve věku nad 45 let. V rámci práce byly stanoveny dvě hypotézy, H1: Více než 2/3 všech oslovených obyvatel v rámci Kraje Vysočina bude mít v dotazníkovém šetření týkajícím se znalostí o jaderné havárii v Černobylu více než 60 % odpovědí správných a H2: Obyvatelé starší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti o jaderné havárii v Černobylu než obyvatelé mladší 45 let. K dosažení vymezených cílů a k ověření hypotéz byl sestaven dotazník, proveden dotazníkový průzkum a následně pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky vyhodnoceny výsledky. Sestavený dotazník obsahoval 15 otázek. Výzkumný soubor tvořilo 100 obyvatel ve věku 18-44 let a 100 obyvatel ve věku nad 45 let. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že celková úspěšnost zodpovězených otázek byla 66 %. Obyvatelé ve věku 18-44 let odpověděli celkem v 61 % správně a obyvatelé ve věku nad 45 let v 71 % správně. Stanovených cílů diplomové práce bylo dosaženo a obě hypotézy byly potvrzeny. Přínosem diplomové práce je především získaný obraz o stavu informovanosti obyvatel o jaderné havárii Černobyl v Kraji Vysočina. Získané výsledky diplomové práce mohou být využity například orgány krizového řízení týkající se problematiky jaderné energetiky či ochrany před ionizujícím zářením, a to jak v souvislosti s přípravou na tyto situace, tak i se zaměřením na preventivní výchovnou činnost.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina
ČERNÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá informovaností obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí obyvatelstva o jaderné havárii a následně porovnat znalosti obyvatel ve věku 18-44 let a ve věku nad 45 let. V rámci práce byly stanoveny dvě hypotézy, H1: znalosti obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě se budou blížit normálnímu rozdělení a H2: osoby mladší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti než osoby starší. K dosažení vymezených cílů a k ověření hypotéz byl sestaven dotazník, proveden dotazníkový průzkum a následně pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky vyhodnoceny výsledky. Předložený dotazník obsahoval 11 otázek. Výzkumný soubor tvořilo 100 obyvatel ve věku 18-44 let a 100 obyvatel ve věku nad 45 let. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že celková úspěšnost zodpovězených otázek byla 63,3 %, což lze považovat za mírně nadprůměrný výsledek. Obyvatelé ve věku 18-44 let odpověděli na všechny otázky v 66,1 % správně a obyvatelé ve věku nad 45 let v 60,6 % správně. Stanovených cílů bylo dosaženo a obě hypotézy byly potvrzeny. Přínosem diplomové práce je především získaný obraz o stavu informovanosti obyvatel o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina. Získané výsledky mohou být využity i orgány krizového řízení v souvislosti s přípravou a zaměřením preventivně výchovné činnosti týkající se problematiky jaderné energetiky či ochrany před ionizujícím zářením.
|
|
|
Etické otázky při evakuaci v okolí jaderné elektrárny Fukušima
DOČEKALOVÁ, Blanka
Předkládaná diplomová práce se zabývá etickými otázkami při evakuaci v okolí jaderné elektrárny Fukušima. Vezmeme-li v úvahu, že k evakuaci dochází většinou ve vypjatých situacích v důsledku mimořádné události, je nezbytné, aby byl proces evakuace kvalitně a účinně řízený, organizovaný a provedený. Nutné je také zajištění efektivní komunikace mezi všemi zúčastněnými složkami a obyvateli. Evakuace musí být zvládnuta kvalitně nejenom po technické stránce, ale po i stránce etické, mravní.Ke zpracování praktické části diplomové práce byly stanoveny výzkumné otázky, které zjišťovaly: a) jaké etické principy byly použity při řešení evakuace a při komunikaci s obyvateli, b) jaké alternativy etického přístupu lze použít, c) lze využít aplikovanou etiku v krizovém řízení. Při řešení evakuace a komunikaci s obyvateli zasaženými dopady havárie, byl použit paternalistický způsob vydávání příkazů, takže vláda rozhodla, jaké informace potřebují a pouze ty jim sdělila. Dle výpovědí obyvatel byly informace nedostatečné, nepřesné, v některých oblastech v prvních hodinách havárie žádné. V otázce alternativ etického přístupu, lze kromě již zmíněného paternalistického způsobu, použít demokratický nebo lépe autonomní přístup. Ten s sebou však přináší nároky na všechny zúčastněné, tj. na provozovatele jaderných elektráren, osoby z krizového řízení i radiační ochrany, na stát i na samotné obyvatele. Jedná se o zapojení všech jako rovnocenných partnerů, o otevřenost, pravdivost, čestnost, o zvýšení znalostí a povědomí o radiační ochraně. Použití aplikované etiky v krizovém řízení je možné, ale vyžaduje změnu osobního přístupu všech zainteresovaných osob. Jedním z cílů práce bylo porovnat paternalistický a demokratický přístup k podávání informací obyvatelstvu a vydávání příkazů k evakuaci Porovnala jsem paternalistický a demokratický způsob, a došla jsem k závěru, že je třeba najít vhodnou míru použití z obou těchto způsobů. Druhým cílem bylo popsat kritéria evakuace aplikovaná ve Fukušimě s ohledem na výši radiační expozice a diferenciaci populace. Z hlediska výše obdržené expozice pro zasaženou populaci, byla největší část obyvatel evakuována před uvolněním radionuklidů do ovzduší a velmi pozitivní je, že nikdo při této havárii nezemřel na následky radiace. Dalším cílem bylo zjistit, jaký je v České republice názor běžných obyvatel a osob, které pracují v krizovém řízení, mají odpovědnost za průběh evakuace nebo pracují v oborech, které souvisí s radiačními činnostmi na problematiku poskytování informací a problematiku dlouhodobé evakuace při jaderné havárii. Ke sběru dat byl zpracován dotazník, který obsahoval devět uzavřených otázek. Sběr dat se uskutečnil oslovením obyvatel přítomných v době provádění dotazníkového průzkumu na ulici ve vylosovaných obcích a také prostřednictvím elektronické pošty. Odpovědi byly vyjádřeny graficky číselnou hodnotou a slovním zhodnocením. V diskusi jsou okomentovány zjištěné odpovědi respondentů. Diplomová práce může být využita k implementaci etických principů nejen do oblasti krizového řízení, ale již od samého počátku projektování a budování jaderné elektrárny v dané oblasti. Celý proces vzniku a provozu jaderné elektrárny nemá pouze technický rozměr, ale také etický. Práce může být využita jako studijní materiál pro výuku v oblasti připravenosti na mimořádné události, která rozšíří technické znalosti o etický rozměr, který je, jak se ukázalo ve Fukušimě, také velmi důležitý.
|
|
|
Vnímání obyvatel ČR o radiačních rizicích vyplývajících z havárie jaderné elektrárny Fukušima
ORTHOVÁ, Nikola
Fukušimská havárie se jistě řadí mezi jednu z největších jaderných havárií v dějinách lidstva. Tato havárie byla klasifikována nejvyšším stupněm mezinárodní stupnice pro klasifikaci radiačních událostí, protože došlo k masivnímu úniku radionuklidů do životního prostředí, zejména do ovzduší a podzemních vod, které se přirozeně prosakují do vod mořských. Stejný stupeň, tedy sedmý, měla i jaderná havárie v Černobylu. Tuto havárii způsobilo zemětřesení mořského dna a následná vlna tsunami, která vyřadila z provozu chlazení a napájení tří reaktorů. I když zde nedošlo k úmrtí vlivem ozáření, a dokonce u nikoho nebyla prokázána nemoc z ozáření, tak se stejně, jako po Černobylské havárii, i po této začalo diskutovat o jaderné energii po celém světě. V úvodní části jsem se věnovala vypracování přehledu možných zdrojů ozáření obyvatel, přehledu významných jaderných a radiačních havárií a podrobně jsem rozebrala Fukušimskou havárii a její následky. V další kapitole jsou vypracovány přehledy jednotlivých radiobiologických účinků ionizujícího záření na organismus člověka a dále jsem zde uvedla přehled zdravotních potíží a onemocnění způsobených radiačním ozářením. Poslední kapitola této bakalářské práce se věnuje základním systémům radiační ochrany. Zjištění stavu znalostí a mínění obyvatel žijících v České republice o radiačních rizicích vyplývajících z havárie jaderné elektrárny Fukušima jsem provedla za pomoci dotazníkového šetření, které probíhalo online, pomocí sociálních sítí. Všechny odpovědi respondentů jsem vyhodnotila a sestavila do tabulek. Získané výsledky vyhodnotila a statisticky zpracovala za pomoci 2 testu dobré schody, Dále jsem provedla vyhodnocení a porovnání této analýzy ve vztahu k bydlišti respondentů. Jednotlivé náhodně vybrané kraje jsem testovala za pomoci dvouvýběrového t-testu. Na základě těchto výsledků musím prohlásit, že znalosti obyvatel České republiky vykazují hrubé nedostatky. A je nutné prohlásit, že znalosti obyvatel České republiky se statisticky významně liší. Mohu prohlásit, že jsem splnila všechny předem stanovené cíle této bakalářské práce. Ale dané hypotézy byly vyvráceny.
|
host ::
RSS.