|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s hemodialýzou
STACHOVÁ, Klára
Chronické selhání ledvin je často bezpříznakové a bezbolestné. Mnoho nemocných si až příliš pozdě uvědomí, že se s jejich tělem, respektive funkcí ledvin něco děje. Při ledvinném selhání vzniká komplexní metabolická porucha a dochází k vodní a elektrolytové nerovnováze. Tento jev je bohužel ireverzibilní a mnoho nemocných musí posléze podstoupit hemodialyzační léčbu, která pouze nahrazuje práci ledvin, ale ledviny nevyléčí. Přestože v současné době je dialyzační technologie téměř na hranici dokonalosti, hemodialýza pro nemocného stále představuje riziko vzniku mnohých komplikací. Jejím principem je čištění krve pomocí dialyzačního přístroje. K mimotělnímu čištění je potřeba kvalitní dlouhotrvající cévní přístup, který zajistí dostatečný přívod krve do dialyzačního přístroje. Pro nemocného je prioritní záchrana života, proto musí několikrát týdně docházet do hemodialyzačního střediska. Tato léčba je především velmi fyzicky a psychicky náročná pro nemocného a jeho blízké a významně zasahuje do života nemocného. Značně ovlivní jeho životní styl a hodnoty. Při léčbě dochází k různým léčebným a ošetřovatelským doporučením ze strany zdravotnického a lékařského personálu dodržování diety se značným omezením tekutin, pravidelné užívání léků, regulace stresu aj. Cílem bakalářské práce s názvem "Ošetřovatelský proces u pacienta s hemodialýzou" bylo zmapování problematiky ošetřovatelského procesu u hemodialyzovaného pacienta na základě odborné literatury. Jedná se o téma zpracované teoreticky, metodou review a syntézy. Informace byly získány z domácí i zahraniční odborné literatury a z odborných časopisů na dané téma. Hemodialýza je jednou z nejnáročnějších léčebných eliminačních metod dlouhodobého charakteru. Velmi významnou roli při hemodialýze sehrává ošetřovatelská péče, která musí být efektivní, kvalitní, a především kontinuální, jelikož nemocný dochází do hemodialyzačního střediska jen některé dni v týdnu. Ošetřovatelská péče má nezastupitelnou roli v péči o zdraví. Nemocný je před, při i po hemodialýze odkázán na kvalitní ošetřovatelskou péči, jejíž nositelkou je sestra. Charakteristickým rysem moderní ošetřovatelské péče je ošetřovatelský proces, který vychází z poznání nemocného a z aktivního vyhledávání jeho potřeb. Klade důraz na promyšlenou návaznost, komplexnost péče a na individualitu nemocného. Uspokojování potřeb se v rámci ošetřovatelského procesu odehrává posloupně v dílčích krocích. Ošetřovatelský proces vyžaduje neustálou interakci sestry s nemocným. Pružnost, aktuálnost, opakovaná hodnocení, příp. změna tohoto procesu jsou výhodou nejen pro sestry, ale i pro nemocné a vedou k včasnému vyřešení problému a uspokojení potřeb nemocného. Tato práce odhaluje, že hemodialýza má velice úzký vztah s ošetřovatelským procesem a přispívá k výrazné spokojenosti nemocného. Ukazuje na důležitost plánování a vytváření ošetřovatelských diagnóz. Neméně důležitou součástí vytvoření plánu ošetřovatelské péče je zpětná vazba, nejen sestry, ale i nemocného, pro případné změny či vytvoření nového plánu péče. Získané informace o ošetřovatelském procesu u hemodialyzovaného nemocného jsou rozpracovány v jednotlivých kapitolách této bakalářské práce. Bakalářská práce je vodítkem nejen pro zkušené sestry, ale i pro studenty vysokých škol při plánování ošetřovatelského procesu a zaměření se na nejdůležitější problémy při hemodialyzačním léčení. Přispívá také k uvědomění si nutnosti vytváření a používání ošetřovatelského procesu v péči o hemodialyzované nemocné. Výsledkem práce je ucelený pohled na danou problematiku. Po usilovném a pečlivém prostudování odborné literatury vznikl studijní materiál pro studenty vysokých škol.
|
|
|
Intraoseální přístup - alternativa periferního žilního vstupu
TUROŇ, Jiří
Intraoseální vstup je alternativní metoda zajištění žilního řečiště ve stavech, kdy je obtížné nebo nemožné zajištění venózního vstupu. Používá se především u dětí, ale je možné jej použít i u dospělých osob. V bakalářské práci s názvem Intraoseální přístup ? alternativa periferního žilního vstupu se zabývám teorií problematiky zavádění intraoseálního vstupu. Z teoretické části vychází i část praktická, kde mapuji četnost použití intraoseálního vstupu a prověřuji znalosti zdravotnických záchranářů, pracujících na zdravotnické záchranné službě Moravskoslezského kraje. Pro ověření hypotéz byla provedena metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl proveden metodou dotazování, formou anonymního dotazníku. Tyto dotazníky byly rozdány na Zdravotnické záchranné služby v Moravskoslezském kraji, konkrétně do středisek Ostrava, Opava, Havířov, Karviná, Krnov, Třinec a Frýdek - Místek. Celkem bylo rozdáno 100 kusů dotazníků do sedmi oblastních středisek záchranné služby Moravskoslezského kraje. Zpět se jich vrátilo 81, návratnost je tedy 81 %. Výsledky výzkumu jsou vyjádřeny v procentech a uvedeny v grafech. Praktické znalosti záchranářů v Moravskoslezském kraji byly ve většině případů správné, ale našli se i odpovědi špatné, i přesto jsou výsledky výzkumu více než výborné. Četnost použití tohoto vstupu není tak častá, ale věřím, že se s těmito vědomostmi bude zavádění intraoseálního vstupu stále rozšiřovat. Určené hypotézy se potvrdily.
|
host ::
RSS.