Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Perioperační ošetřovatelská péče na gynekologickém oddělení
WOLFOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče v období před, během a po gynekologické operaci. Gynekologické operace se rozdělují na malé a velké. Jako malé gynekologické operace jsou označovány takové, k jejichž provedení postačuje jeden operatér a hospitalizace pacientky nepřesáhne 24 hodin. Velké operace jsou takové, kdy je nutná přítomnost více operatérů, pacientka je delší dobu pod vlivem anestezie a hospitalizace je delší než 24 hodin. Pro účely této bakalářské práce jsme se zaměřili na perioperační péči o ženy po velké gynekologické operaci. Péče během perioperačního období je nedílnou součástí práce porodní asistentky, neboť obor gynekologie je z velké části oborem chirurgickým. Se stále se zvyšujícím pokrokem techniky a nových operačních metod přibývají také různé druhy operací, které si vyžadují svá specifika v oblasti ošetřovatelské péče. Efektivní perioperační péče je důležitá pro bezproblémovou rekonvalescenci ženy po operaci. K perioperační péči patří nejen ošetřovatelské výkony jako takové, ale i informovanost klientky o průběhu hospitalizace a péče. Perioperační péče je velmi náročná jak pro ženu samotnou, tak pro celý tým, který se na péči podílí. Pro perioperační péči je nezbytná interakce veškerého zdravotnického personálu za účelem zajištění odborné péče dle standardů. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké potřeby pacientky jsou během perioperačního období nejvíce narušeny. Výzkum byl zaměřen na to, jak ženy vnímají perioperační péči a přístup zdravotníků a do jaké míry jsou naplněna jejich očekávání.
Management rizik v intraoperační ošetřovatelské péči
KUDRLIČKOVÁ, Dagmar
Současný stav: Management rizik představuje strategii nasměrovanou k dobré pověsti zdravotnického zařízení, k ochraně majetku, pacientů a zaměstnanců před případnými škodami na zdraví. Management rizik se skládá ze čtyř navzájem propojených fází: identifikace, ohodnocení, zmírnění a monitoringu. Prevence rizik a bezpečnost pacienta a zdravotnického personálu vyžaduje zapojení všech členů multidisciplinárního týmu (Pokojová, 2011; Škrla a Škrlová, 2003). Předmět: Hlavním záměrem výzkumného šetření bylo identifikovat rizika při poskytování ošetřovatelské péče v intraoperačním období a zmapovat zabudování preventivních mechanizmů do rizikových procesů při poskytování ošetřovatelské péče v tomto období. Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Technika sběru dat probíhala pomocí nestandardizovaného (hloubkového) rozhovoru se sestrami. Spoluúčast na rozhovorech byla dobrovolná a anonymní. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně doslovně přepsány. Na začátku rozhovorů byla zjišťována objektivní data týkající se věku, délky praxe ve zdravotnictví a nejvyššího dosaženého vzdělání sester. První část rozhovorů byla zaměřená na otázky týkající se identifikace rizik ošetřovatelské péče v intraoperačním období. Následovala část s otázkami, které se vztahovaly k zmapování preventivních mechanismů do rizikových procesů v intraoperačním období.Výzkumný soubor: Výzkumný soubor byl zaměřen na výzkumný problém. Soubor byl tvořen sestrami Nemocnice Písek, a.s. Osloveno bylo šest sester. Tři sestry pracovaly jako perioperační sestry a další tři jako anesteziologické sestry. Rozhovory a výzkumné otázky byly zaměřeny na rizika ošetřovatelské péče v intraoperačním období z pohledu anesteziologických a perioperačních sester. Místem konání rozhovorů bylo sesterské zázemí centrálních operačních sálů. Ke kritériím výběru sester patřilo: odlišná délka praxe, odlišné vzdělání a různá věková kategorie sester. Všechny sestry splňovaly také kritérium v poskytování ošetřovatelské péče v intraoperačním období.Výsledky: Anesteziologické a perioperační sestry jsou při poskytování ošetřovatelské péče v intraoperarčním období ohroženy riziky, které mají souvislost s jejich pracovním prostředím na operačních sálech. K těmto pracovním rizikům patří fyzikální (ionizující záření), chemické (riziko inhalace anestetik), biologické (riziko infekce) a psychologické zátěžové faktory (stres). Pacient je intraoperačním období ohrožen riziky, které mají souvislost s podáváním anestézie (obtížná intubace), s operačním výkonem (riziko popálení) a s celkovým pobytem pacienta na operačním sále (klimatizované prostředí). Jako možné způsoby předcházení a řešení rizik pracovního prostředí sester lze uvést dostatečnou komunikaci v multidisciplinárním týmu, používání jednorázových ochranných pomůcek, dostatek volna po náročných službách a dodržování směrnic, standardů a platné legislativy. V prevenci vybraných rizik, které ohrožují pacienta v intraoperačním období, lze jako možné eventuality prevence doporučit: během podávání anestézie (kontrolu anesteziologické techniky, léků a pomůcek), během operačního výkonu (dodržování aseptických postupů) a v průběhu celého pobytu pacienta na operačním sále lze doporučit (pravidelné audity intraoperační péče a zdravotnické dokumentace spolu s dodržováním směrnic a standardů ošetřovatelské péči).Závěry: Intraoperační ošetřovatelská péče patří k nejrizikovější části celé hospitalizace pacienta ve zdravotnickém zařízení. V tomto období je podstatná monitorace a předcházení rizikům, které bezprostředně pacienta ohrožují.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.