|
|
Řešení sporů v mezinárodním ekonomickém právu - vybrané aspekty
Cibulková, Barbora ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá řešením sporů v mezinárodním ekonomickém právu, přičemž se soustředí zejména na mechanismus řešení sporů v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Cílem práce je zkoumat specifika a vývoj tohoto mechanismu a podrobit jeho fungování podrobnějšímu rozboru prostřednictvím případové analýzy. Objektem případové analýzy jsem zvolila případy, ve kterých Čínská lidová republika (Čína) vystupovala od svého přistoupení do WTO v roce 2001 buď na straně odpůrce, nebo na straně stěžovatele. Vzhledem k tomu, že s přistoupením Číny do WTO byla spojená jistá kontroverze a Čína je velmi známá jako stát, který není příliš nakloněn mezinárodnímu soudnictví, považuji otázku, proč je tento systém pro Čínu přitažlivější než jiné a jaké důsledky by to mohlo mít, za velmi zajímavou. Práce je členěna do čtyř hlavních částí, které jsou dále děleny do kapitol. První část práce zkoumá vývoj mechanismu řešení sporů WTO od jejího předchůdce GATT 1947 a nastiňuje hlavní rysy procesu řešení sporů. V druhé a třetí části je pozornost přesunuta na otázky týkající se Číny, a poskytuje tak základ pro případovou analýzu ve čtvrté části práce. Druhá část se zabývá specifickými okolnostmi přistoupení Číny do WTO a cílem třetí části je načrtnout historické a kulturní důvody, které formovaly přístup Číny k mezinárodnímu...
|
|
|
Procesněprávní aspekty řešení sporů v mezinárodním ekonomickém právu
Jakabová, Katarina ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Katarína Jakabová Shrnutí SHRNUTÍ Procesněprávní aspekty řešení sporů v mezinárodním ekonomickém právu Spory se v současném mezinárodním ekonomickém právu řeší více institucionalizovaným způsobem, než tomu bylo v posledním půlstoletí. Cíle je jasný: dosáhnout lepší vykonatelnosti práva (rozhodnutí) na základě rychlého a efektivního řízení "pod jednou střechou". Tato práce se zaměřuje na procesní aspekty řešení sporů v rámci Mezinárodní obchodní organizace (WTO), Mezinárodního centra pro řešení sporů z investic (ICSID) a Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA). Každá z těchto tří organizací má svou zvláštní procesní úpravu řešení sporů, která se zároveň odlišuje od práva mezinárodního obchodu tím, že alespoň jednou stranou sporu je stát. WTO jsem si vybrala z toho důvodu, že upravuje spory na mezistátní úrovni, vzniklé ze všech dohod WTO mezi všemi členy WTO, což ho činí největší (a dodejme, že také velmi efektivní) platformou k řešení sporů v celosvětovém měřítku. ICSID je zase první a nejpopulárnější smíšenou arbitráží, která umožnila nestátním aktérům vystupovat v řízení jako strana sporu. A konečně NAFTA, i když na hmotněprávní úrovni doplňuje právo WTO, tak na procesněprávní úrovni mu konkuruje, což ji činí zajímavou pro účel této práce. Skoro každý mechanismus umožňuje začít řešit spory...
|
|
|
Řešení sporů v mezinárodním ekonomickém právu - vybrané aspekty
Cibulková, Barbora ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá řešením sporů v mezinárodním ekonomickém právu, přičemž se soustředí zejména na mechanismus řešení sporů v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Cílem práce je zkoumat specifika a vývoj tohoto mechanismu a podrobit jeho fungování podrobnějšímu rozboru prostřednictvím případové analýzy. Objektem případové analýzy jsem zvolila případy, ve kterých Čínská lidová republika (Čína) vystupovala od svého přistoupení do WTO v roce 2001 buď na straně odpůrce, nebo na straně stěžovatele. Vzhledem k tomu, že s přistoupením Číny do WTO byla spojená jistá kontroverze a Čína je velmi známá jako stát, který není příliš nakloněn mezinárodnímu soudnictví, považuji otázku, proč je tento systém pro Čínu přitažlivější než jiné a jaké důsledky by to mohlo mít, za velmi zajímavou. Práce je členěna do čtyř hlavních částí, které jsou dále děleny do kapitol. První část práce zkoumá vývoj mechanismu řešení sporů WTO od jejího předchůdce GATT 1947 a nastiňuje hlavní rysy procesu řešení sporů. V druhé a třetí části je pozornost přesunuta na otázky týkající se Číny, a poskytuje tak základ pro případovou analýzu ve čtvrté části práce. Druhá část se zabývá specifickými okolnostmi přistoupení Číny do WTO a cílem třetí části je načrtnout historické a kulturní důvody, které formovaly přístup Číny k mezinárodnímu...
|
|
|
Procesněprávní aspekty řešení sporů v mezinárodním ekonomickém právu
Jakabová, Katarina ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Katarína Jakabová Shrnutí SHRNUTÍ Procesněprávní aspekty řešení sporů v mezinárodním ekonomickém právu Spory se v současném mezinárodním ekonomickém právu řeší více institucionalizovaným způsobem, než tomu bylo v posledním půlstoletí. Cíle je jasný: dosáhnout lepší vykonatelnosti práva (rozhodnutí) na základě rychlého a efektivního řízení "pod jednou střechou". Tato práce se zaměřuje na procesní aspekty řešení sporů v rámci Mezinárodní obchodní organizace (WTO), Mezinárodního centra pro řešení sporů z investic (ICSID) a Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA). Každá z těchto tří organizací má svou zvláštní procesní úpravu řešení sporů, která se zároveň odlišuje od práva mezinárodního obchodu tím, že alespoň jednou stranou sporu je stát. WTO jsem si vybrala z toho důvodu, že upravuje spory na mezistátní úrovni, vzniklé ze všech dohod WTO mezi všemi členy WTO, což ho činí největší (a dodejme, že také velmi efektivní) platformou k řešení sporů v celosvětovém měřítku. ICSID je zase první a nejpopulárnější smíšenou arbitráží, která umožnila nestátním aktérům vystupovat v řízení jako strana sporu. A konečně NAFTA, i když na hmotněprávní úrovni doplňuje právo WTO, tak na procesněprávní úrovni mu konkuruje, což ji činí zajímavou pro účel této práce. Skoro každý mechanismus umožňuje začít řešit spory...
|
host ::
RSS.