|
|
Mezigenerační reprodukce životního stylu
Bendová, Tereza ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Tato práce sleduje diferenciaci v životním stylu se zaměřením na mezigenerační reprodukci při jeho utváření. Působení tohoto procesu zkoumá v kontextu sociální změny, která v naší společnosti proběhla v období mezi 70. a 90. léty 20. století. Životní styl konceptualizuje jako různé sféry trávení volného času (vysokokulturní, aktivně-společenské mimo domov, domácí/pasivní a sledování televize). Na jejich diferenciaci se podílí značné množství faktorů, které lze obecně vymezit jako psychologické a ekonomické. Sekundární analýza dat z reprezentativních výzkumů kohorty třicetiletých v letech 1993 a 2008 se soustředí především na efekty rodinné socializace. Výsledky ukazují, že efekt stejných sfér volnočasových aktivit rodičů v době socializace je téměř dvakrát větší, než efekt vlastní pozice potomka v dospělosti (vyjádřené jeho socioekonomickým statusem, vzděláním a tím, zda sám vychovává dítě), u sféry vysokokulturních aktivit potomka, zhruba 1,5 krát větší u sféry aktivně-společenských činností a dokonce 7 krát větší u domácí/pasivní sféry volného času. V celkovém podílu však všechny zmíněné faktory vysvětlují varianci ve způsobech trávení volného času jen z necelé třetiny - to znamená, že z více jak dvou třetin vysvětlují diferenciaci volnočasových aktivit faktory jiné, jako třeba osobnostní rysy...
|
|
|
Mezigenerační reprodukce životního stylu
Bendová, Tereza ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Tato práce sleduje diferenciaci v životním stylu se zaměřením na mezigenerační reprodukci při jeho utváření. Působení tohoto procesu zkoumá v kontextu sociální změny, která v naší společnosti proběhla v období mezi 70. a 90. léty 20. století. Životní styl konceptualizuje jako různé sféry trávení volného času (vysokokulturní, aktivně-společenské mimo domov, domácí/pasivní a sledování televize). Na jejich diferenciaci se podílí značné množství faktorů, které lze obecně vymezit jako psychologické a ekonomické. Sekundární analýza dat z reprezentativních výzkumů kohorty třicetiletých v letech 1993 a 2008 se soustředí především na efekty rodinné socializace. Výsledky ukazují, že efekt stejných sfér volnočasových aktivit rodičů v době socializace je téměř dvakrát větší, než efekt vlastní pozice potomka v dospělosti (vyjádřené jeho socioekonomickým statusem, vzděláním a tím, zda sám vychovává dítě), u sféry vysokokulturních aktivit potomka, zhruba 1,5 krát větší u sféry aktivně-společenských činností a dokonce 7 krát větší u domácí/pasivní sféry volného času. V celkovém podílu však všechny zmíněné faktory vysvětlují varianci ve způsobech trávení volného času jen z necelé třetiny - to znamená, že z více jak dvou třetin vysvětlují diferenciaci volnočasových aktivit faktory jiné, jako třeba osobnostní rysy...
|
host ::
RSS.