|
|
Porovnání metod tréninku a přípravy skokových koní s rozdílným stupněm výkonnosti
VANČUROVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním metod tréninku a přípravy skokových koní různé výkonnostní úrovně. Bylo sledováno celkem šest koní s rozdílným stupněm výkonnosti od výkonnosti Z po T. Sledování probíhalo po dobu 3 měsíců, individuálně u každého koně. Byly sledovány rozdíly v metodách tréninku a objemy a frekvence intenzivní a klidové práce. Podrobným sledováním byly zjištěny rozdíly v intenzivní, ale i v klidové práci u sledovaných kategorií koní. Rozdíly mezi kategoriemi byly nejvíce ve skokové práci (každý kůň se individuálně připravoval podle potřeb a svých skokových zkušeností). Statisticky významné rozdíly byly zjištěny také v klidovém režimu práce, a to v trávení času ve výběhu (F= 6,924++). Přiježďovací práce byla nejvíce využita zejména u koní s výkonností Z - ZL než u ostatních koní. Přiježďování činilo během přípravy 66 %, resp. 70 % z celého obejmu intenzivní práce. A o něco méně a podobné to bylo u koní stupně S-ST (43 %, resp. 64 %) a u koně stupně T (45 %, resp. 63 %). Skoková práce do 100 cm byla využita u koní stupně Z - ZL v objemu 45 minut v 1. měsíci přípravy a postupně se stupňovala ve 2. a 3. měsíci (90, resp. 225 minut za měsíc). Skoková práce do 120 cm byla zastoupena pouze u koní s výkonností S-ST (45 resp. 135 min. za měsíc). Tato skupina koní taktéž více využívala skokovou práci do 125 cm (45, resp. 180 min. za měsíc). Kůň stupně T byl trénován na skocích od 110 cm do 135 cm během celé přípravy. Práce v terénu byla nejvíce používána v tréninku u koní s výkoností Z - ZL (45 minut, resp. 570 minut za měsíc). Lonžovací práce byla využívána u všech kategorií koní, nejvíce u koní stupně S - ST (60, resp. 360 minut za měsíc) a u koně stupně T, kde se objem lonžovací práce stupňoval.
|
host ::
RSS.