|
|
Problematika invazivních vstupů v intenzivní péči
ŠILHÁN, Daniel
V intenzivní péči představují invazivní vstupy naprosto esenciální podmínku při péči o kriticky nemocné. Zejména pak znalost a dovednost při jejich zajišťování a péči o ně. Hlavními cíli bylo zmapovat znalosti nelékařského zdravotnického personálu z prostředí intenzivní péče v oblasti vybraných invazivních vstupů, zjistit rozdíly mezi dodržováním doporučených postupů v rámci ošetřovatelské péče o invazivní vstupy v intenzivní péči napříč různým typem ošetřovatelského vzdělání a v neposlední řadě zjistit vliv délky praxe na dodržování doporučených postupů při ošetřování invazivních vstupů v intenzivní péči. Stanovené cíle byly dosaženy prostřednictvím využití kvantitativního výzkumného šetření s využitím online dotazníků distribuovaných mezi kolegy zdravotníky, kteří se v intenzivní péči pohybují delší či kratší dobu. Tito kolegové byli zastoupeni všeobecnými sestrami se specializací v intenzivní péči či bez specializace a zdravotnickými záchranáři. Na základě výsledků provedeného výzkumu lze konstatovat několik závěrů. Bylo zjištěno, že výzkumný vzorek neprokázal patřičné vědomosti ohledně vybraných invazivních vstupů. Medián poskytnutého dotazníku dosáhl hodnoty 60,6 %, což je významně méně, než zamýšlených 70 %. Dále se ukázalo, že existují rozdíly napříč různým typem dosaženého vzdělání v ošetřovatelství. Respondenti s maturitou dosahovali v průměru nejhorší výsledky (56,1 %). Nejlépe si průměrně vedli magistři (64,7 %). Lze tedy konstatovat, že dodržování doporučených postupů při ošetřování invazivních vstupů v intenzivní péči je závislé na vzdělání personálu. Nakonec, délka praxe zdravotníků se neprokázala jako významný faktor, který by ovlivňoval dodržování doporučených postupů při ošetřování invazivních vstupů v intenzivní péči.
|
|
|
Prevence vybraných infekcí spojených se zdravotní péčí v intenzivní péči
VITÁMVÁS, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou prevence vybraných infekcí spojených se zdravotní péčí v intenzivní péči. V rámci teorie byly představeny a blíže přiblíženy tři velké kapitoly. První kapitola se zabývala intenzivní péčí, její historií jak na našem území, tak ve světě. Rozdělením intenzivní péče a vzděláním a kompetencemi sester specialistek v intenzivní péči. Další velká kapitola byla zaměřena na zajištění pacientů v intenzivní péči. Zaměřili jsme se na zajištění dýchacích cest, krevního řečiště a močových cest pacienta. Poslední velká kapitola se zabývala infekcemi spojenými se zdravotní péčí. Jelikož se jednalo o velice rozsáhlé a komplexní téma, zaměřili jsme se pouze na pár vybraných infekcí spojených se zdravotní péčí. Konkrétně se jednalo o ventilátorové pneumonie, infekce krevního řečiště a močové infekce. V empirické části byla kvalitativní data zpracována pomocí schémat, v případě kvantitativních dat se jednalo o grafy. Ke sběru dat bylo využito nestandardizovaného dotazníku, který byl mezi respondenty rozeslán online formou a následně bylo využito šetření pozorováním uskutečněného na jednotkách intenzivní péče v krajské nemocnici. Cílem práce bylo zmapovat současnou situaci v dodržování doporučených postupů v péči o invazivní vstupy na jednotkách intenzivní péče. Dále zmapovat současnou situaci v dodržování postupů v péči o dýchací cesty s ohledem na výskyt infekcí spojených se zdravotní péčí. A jako poslední cíl bylo stanoveno zmapovat znalosti ošetřovatelského personálu pracujícího na jednotkách intenzivní péče v oblasti prevence infekcí spojených se zdravotní péčí. Výstupem práce je návrh řešení zjištěných nedostatků v praxi.
|
|
|
Management rizik u pacientů na umělé plicní ventilaci
JANČOKOVÁ, Nikola
Současný stav: Léčebné i ošetřovatelské postupy v intenzivní péči prochází velkým rozvojem, což s sebou přináší důraz na poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče. Cílem práce bylo vyhodnotit rizika vztahující se k respiračnímu systému u pacientů se zajištěnými dýchacími cestami na umělé plicní ventilaci. Metodika: Byla použita kvalitativní metoda výzkumu, formou dotazování a pozorování. Hloubkové rozhovory poskytlo deset sester pracujících na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení vybraných nemocnic Kraje Vysočina. Zúčastněné pozorování probíhalo na Anesteziologicko-resuscitačních odděleních daných nemocnic a bylo zacíleno na sestry poskytující ošetřovatelskou péči pacientům na umělé plicní ventilaci. Výběr výzkumných souborů byl záměrný. Velikost souborů byla dána nasycením dat. Výsledky: Výzkumné šetření poukázalo na rozdílnost v ošetřovatelské péči o dýchací cesty pacientů na umělé plicní ventilaci. Sestry podceňují rizika, která jsou spojená s umělou plicní ventilací pacientů. Především jde o riziko výskytu ventilátorové pneumonie. Sestry provádí hygienu dutiny ústní v rozdílných intervalech, v některých případech neprovedly mechanickou očistu zubů a standardně nepoužívají ústní antiseptika obsahující chlorhexidin. Před endotracheálním odsáváním a před měřením tlaku v obturační manžetě sestry rutinně neprovádí odsávání ze subglotického prostoru. Rozdíly byly zaznamenány v intervalu výměny tracheostomické kanyly. U všech pozorování nebyl dodržen doporučený postup povytažení odsávací cévky před samotným odsáváním. Závěr: Závěrem lze konstatovat, že mezi sestrami byly identifikovány rozdíly v dodržování doporučených postupů ošetřovatelské péče. Výstupem práce je informační materiál určený sestrám, obsahující intervence týkající se péče o dýchací cesty a FMEA analýza.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o dítě s gastroschízou
NEŠVAROVÁ, Kristýna
Diplomová práce se zabývá tématem ošetřovatelské péče u dětí s gastroschízou. Jedná se o vrozenou rozštěpovou vadu břišní stěny, kdy se dítě narodí s defektem v břišní stěně, ze kterého mohou vyhřezávat orgány břišní dutiny. V teoretické části seznamujeme čtenáře okrajově se specifiky prenatálního a novorozeneckého období a dále se věnujeme konkrétně vadám gastrointestinálního traktu. Teoretická část je však především zaměřena na téma gastroschízy a vysvětluje rozdíly v porovnání s omfalokélou, popisuje etiologii vady, její symptomatologii, incidenci a prognózu. Poukazuje na zásady prenatální péče a způsoby vedení porodu. Seznamuje čtenáře s predikcí poškození střeva u novorozenců s gastroschízou. V teoretické části práce zmiňujeme také možnosti prevence a poradenství a zásady postnatální péče nejen o novorozence s gastroschízou, ale také o matku dítěte. Neméně podstatným bodem teoretické části je také celková chirurgická terapie gastroschízy, jejíž důležitou součástí je kvalitní ošetřovatelská péče zajišťovaná sestrami. Empirická část práce obsahuje prezentaci kazuistiky chlapce, který se narodil s prenatálně diagnostikovanou gastroschízou na specializovaném pracovišti. Výzkumná část práce je dále zpracována s cílem zjistit, jaké znalosti o zásadách péče u novorozence s gastroschízou mají sestry z jednotek intenzivní péče, z jednotek intermediární péče a z dalších dětských a novorozeneckých oddělení. Dalším cílem výzkumu je zjistit, jak v praxi funguje spolupráce mezi sestrami, které pečují o děti s gastroschízou, a mezi rodiči těchto dětí. V neposlední řadě bylo cílem výzkumu zjistit, jaká je prognóza gastroschízy v životě těchto dětí. Pro dosažení výzkumných cílů bylo využito kvalitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl proveden pomocí nestandardizovaných rozhovorů se sestrami, které pečují o novorozence s gastroschízou. Data byla vyhodnocena pomocí otevřeného kódování a využití programu ATLAS.TI. Jako výstup této diplomové práce je přiložena edukační brožura, ve které je vypracovaný edukační proces pro matky, které pečují o dítě s gastroschízou.
|
|
|
Využití a limitace přístroje Tobii u pacientů s termickým poraněním
Drobná, Veronika ; Bakalář, Bohumil (vedoucí práce) ; Macík, Miroslav (oponent)
Autor: Bc. Veronika Drobná Instituce: 3. Lékařská fakulta, Univerzita Karlova Název práce: Využití a limitace přístroje Tobii u pacientů s termickým poraněním Vedoucí práce: MUDr. Bohumil Bakalář Rok obhajoby: 2024 Klíčová slova: oční sledování, popáleniny, intenzivní péče, tracheostomie, komunikace s pacientem Diplomová práce je zpracována na základě implementace inovativní komunikační pomůcky Tobii Dynavox PCEY5 na jednotce intenzivní péče Kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Jedná se o oční sledování, které může pomoci k lepší komunikaci pacientům se zajištěnými dýchacími cestami. Cílem práce bylo zjistit využití přístroje, jeho limity či negativní účinky, a zároveň zmapovat zkušenosti i názory personálu. Teoretická část přibližuje problematiku termických poranění, komunikaci s pacienty v intenzivní péči a představuje přístroj Tobii. Empirická část je zpracována pomocí kvantitativních metod a rozdělena do dvou částí. První část výzkumu analyzuje epidemiologická data hospitalizovaných pacientů se zaměřením na pacienty, kteří využili komunikační pomůcku. Druhá část byla realizována pomocí dotazníkového šetření. Jeho cílem bylo zmapovat postavení sester k pomůcce, zjistit, kolik z nich přístroj využilo, a dle jejich zkušeností odhalit limitace použití či negativní...
|
|
|
Prevence katétrových infekcí se zaměřením na pacienty s potřebou intenzivní péče
SVOBODOVÁ, Alžběta
Současný stav: Pod pojmem sepse je označována systémová zánětlivá reakce na přítomnost infekce. Nejvyšší počet úmrtí související s infekcí krevního řečiště je spojen s těžkým septickým šokem. Mezi nejpoužívanější invazivní vstupy do krevního řečiště se řadí periferní a centrální venózní katétr, arteriální katétr dále pak PICC a Midline katétr. Alternativní metodou zajištění žilního řečiště je intraoseální vstup. Cílem práce bylo popsat spektrum ošetřovatelských postupů, které minimalizují riziko vzniku katétrových infekcí spojených s krevním řečištěm a dále vyhodnotit dovednosti sester v oblasti péče o vstupy do krevního řečiště. Metodika práce: Ke sběru dat byla použita kvalitativní výzkumná metoda technikou polostrukturovaných rozhovorů a zúčastněného pozorování. Výzkumné šetření probíhalo ve vybraných nemocnicích Kraje Vysočina a Jihočeského kraje. Šlo o záměrný výběr. Byly osloveny sestry pracující na oddělení intenzivního typu (tj. oddělení ARO a JIP). Zúčastněné pozorování probíhalo za účelem zjištění dodržování ošetřovatelských standardů a odhalení chyb při ošetřování invazivních vstupů v krevním oběhu. Velikost výzkumného souboru byla dána teoretickou saturací dat. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplývá, že dotazované všeobecné sestry mají v oblasti katétrových infekcí dostatečné znalosti, díky kterým lze jejich výskyt snížit. Ze zúčastněného pozorování, konkrétně ze zavádění periferní žilní kanyly vyplynulo, že sestry nekontrolují expiraci potřebných pomůcek k tomuto výkonu. Dále byl zjištěn nedostatek v oblasti hygienicko-epidemiologického opatření a odhazování jehly z kanyly do boxu na ostré předměty. Při ošetřování centrálního venózního katétru bylo prokázáno, že není používán sterilní stolek, avšak pouze sterilní nástroje, nesprávná hygiena rukou a používání osobních ochranných pomůcek. Závěr práce: Výstupem této diplomové práce je soubor doporučení pro nelékařský zdravotnický personál.
|
|
|
Trénink netechnických dovedností jako prevence chyb v intenzivní péči
SVÁROVSKÁ, Tereza
Hlavním cílem této práce bylo zmapovat aktuální stav tréninku netechnických dovedností včetně subjektivních pocitů a zkušeností s tímto tréninkem. Zaměřili jsme se i na možnosti nejefektivnějšího tréninku netechnických dovedností v době studia i v praxi. Trénink netechnických dovedností může sloužit ke zkvalitnění bezpečné péče o kriticky nemocné pacienty, kteří se nachází na jednotkách intenzivní péče, kde jsou často náročné, stresující a vypjaté situace. Teoretická část ukotvuje stanovené základy k porozumění pojmům jako je intenzivní péče, netechnické dovednosti či simulační výuka a jejich náležitostem. Výzkum byl realizován se studenty navazujícího studia Specializace v ošetřovatelství, Intenzivní péče. Druhý výzkumný vzorek tvořil ošetřující personál působící na jednotkách intenzivní péče. Výzkum byl realizován metodou kvalitativního šetření a při výzkumu byl použit polostrukturovaný rozhovor s ošetřujícím personálem a se studenty absolvujícími simulační výuku a dále bylo použito nezúčastněné zjevné pozorování právě při již zmíněné simulační výuce. Stanovením prvního cíle jsme zjistili, že pouze v ojedinělých případech je tento trénink realizován pro zdravotníky přímo na jejich pracovištích. Studenti trénink netechnických dovedností absolvují v rámci simulační výuky. Z dalšího výzkumného šetření jsme zjistili, že v praxi zdravotníci ojediněle, a často nevědomky alespoň základy netechnických dovedností používají. Někteří zdravotníci trénink netechnických dovedností absolvovali buďto na jiných pracovištích nebo v rámci předchozího studia a mají s tímto tréninkem většinou pozitivní zkušenosti. Studentům chybí častější výuka v simulační místnosti, a jelikož výzkum byl realizován se studenty, kteří jsou všichni již zaměstnaní, tak by tento trénink i uvítali na jejich pracovištích s jejich kolegy. Nejčastější stěžejní dovednost byla při pozorování leader ve skupině a uzavírání komunikační smyčky. Mezi nejefektivnější metody jsme výzkumným šetřením zařadili především simulační výuku.
|
|
|
Přednemocniční a intenzivní péče o pacienty po cévní mozkové příhodě
KULHAVÝ, Jakub
Diplomová práce je obsahově rozčleněna na dvě základní části (teoretickou a empirickou) a zabývá se přednemocniční a intenzivní péčí o pacienty po cévní mozkové příhodě. Práce má celkem tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat vybrané aspekty procesu poskytování přednemocniční neodkladné péče u pacientů s podezřením na akutní cévní mozkovou příhodu. Druhým cílem bylo popsat průběh intenzivní ošetřovatelské péče o pacienty po cévní mozkové příhodě a třetím cílem bylo zjistit rozdílnost ošetřovatelské péče o pacienty s ischemickou cévní mozkovou příhodou a hemoragickou cévní mozkovou příhodou. Empirická část byla zaměřena na studium lékařské a především ošetřovatelské dokumentace. Získaná data byla zpracována kvantitativní výzkumnou metodou založenou na retrospektivní analýze dat, která byla následně interpretována. Data byla zaznamenána do záznamových archů vlastní tvorby, které byly zkonstruovány tak, aby odpovídaly předem vytyčeným cílům a hypotézám. Přínosem této diplomové práce je především neobvyklý náhled na danou problematiku, která se na jednom místě zabývá přednemocniční a současně intenzivní péčí o pacienty jak po ischemické, tak po hemoragické cévní mozkové příhodě. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že zásadní aspekty v přednemocniční péči tvoří především správná a rychlá diagnostika, zhodnocení vitálních funkcí, konzultace pacientova stavu s iktovým lékařem a rychlý transport do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení. Průběh intenzivní péče je zaměřen především na kontinuální monitoraci vitálních funkcí a jejich případnou stabilizaci spojenou s komplexní ošetřovatelskou péčí, která se odvíjí od stupně soběstačnosti pacientova stavu a zahrnuje veškerou péči o základní lidské potřeby především s cílem navrátit pacientovi veškeré funkce pro zvládání základních denních činností. Souhrnně lze říci, že pacienti s hemoragickou cévní mozkovou příhodou vyžadovali náročnější a komplexnější ošetřovatelskou péči oproti pacientům s ischemickou cévní mozkovou příhodou.
|
|
|
Akutní pooperační komplikace v podmínkách chirurgických jednotek intenzivní péče
HLOBILKOVÁ, Magda
Diplomová práce se věnuje problematice akutních pooperačních komplikací v podmínkách chirurgických jednotek intenzivní péče z pohledu sestry. Práce je tvořena teoretickou a výzkumnou částí. Teoretická část je věnována problematice chirurgie, jednotek intenzivní péče a akutním pooperačním komplikacím. Výzkumná část zahrnuje cíle, metodiku a výsledky výzkumu. Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny tři cíle. Cíl 1: Zjistit vztah mezi délkou praxe, nejvyšším dosaženým vzděláním a orientovaností sester v problematice akutních pooperačních komplikací. Cíl 2: Zjistit zájem sester o vzdělávání v problematice akutních pooperačních komplikací. Cíl 3: Zmapovat nejčastější akutní pooperační komplikace na chirurgických jednotkách intenzivní péče. Výzkumná část diplomové práce je řešena formou kombinovaného výzkumu, do kterého se zapojily sestry chirurgických jednotek intenzivní péče různé délky praxe a nejvyššího dosaženého vzdělání. Výzkum probíhal ve čtyřech nemocnicích Jihomoravského a Zlínského kraje. Kvantitativní část výzkumu byla realizována prostřednictví nestandardizovaného dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořilo 138 respondentů. Kvalitativní část byla realizována polostrukturovanými rozhovory s 10 sestrami. Z provedeného výzkumného šetření vyplývá několik závěrů. Byl pozorován statisticky významný vztah mezi orientovaností sester v problematice akutních pooperačních komplikací, délkou praxe a nejvyšším dosaženým vzděláním. S narůstající délkou praxe dochází ke zvyšovaní orientovanosti sester, stejně tak s narůstající úrovní nejvyššího dosaženého vzdělání. Zúčastněné sestry projevují zájem o vzdělávání se v problematice, který však není ze strany zaměstnavatele dostatečně kompenzován. Nejčastější akutní pooperační komplikace na chirurgických jednotkách intenzivní péče z pohledu sester jsou bolest a akutní krvácení. Výstupem diplomové práce je návrh obsahu semináře pro zvýšení orientace sester v konkrétní akutní pooperační komplikaci.
|
|
|
Historie a vývoj intenzivní péče
KADLECOVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá historií a vývojem intenzivní péče s důrazem na české země. Jejím cílem je popsat historický vývoj intenzivní péče a ošetřovatelství v českých zemích s akcentem na aspekty (například nové techniky, přístroje a podobně), které tento proces determinovaly. Jádro práce tvoří tři hlavní kapitoly. První z nich stanovuje základní východiska práce, věnuje se tedy definici intenzivní péče, dějin medicíny a ošetřovatelství. Druhá hlavní kapitola analyzuje počátky intenzivní péče v mezinárodním kontextu - v tomto kontextu akcentuje zejména vliv Florence Nightingale na vznik intenzivní péče a reflexi práce této ošetřovatelky v českých zemích. Třetí kapitola již popisuje historii a vývoj intenzivní péče a ošetřovatelství v českých zemích - tento výklad je rozčleněn do chronologicky seřazených podkapitol. Práce vychází zejména z historických pramenů (primárně se jedná o dobové publikace a časopisecké články, které vznikaly v popisované době a přímo tak reflektují tehdejší diskurs) a z odborné literatury. Jako důležité období je reflektováno komunistické Československo, kdy byl značně omezen kontakt československé medicíny se západními poznatky a intenzivní péče i ošetřovatelství byly značně ideologicky podmíněny, což v mnoha aspektech vedlo k zaostávání za Západem.
|
host ::
RSS.