|
| |
|
|
Psychologické aspekty péče o seniory
LACINOVÁ, Irena
Práce se zabývá psychologickými aspekty péče o seniory v závěrečné fázi života. Zaměřuje se na pečující profesionály a pečující laiky. Teoretická část popisuje fyziologické stárnutí a jednotlivé psychologické aspekty, které se mohou během péče o seniory v závěrečné fázi života vyskytnout. V praktické části zaznívají krátké výpovědi pečujících profesionálů a pečujících laiků, kteří mají zkušenost s péčí o umírající seniory. Práce se věnuje negativní pocitům a stavům, které se u pečujících profesionálů i laiků mohou vyskytnout a mohou vést k syndromu vyhoření. Nabízí i možnosti řešení tak, aby péče v poslední fázi života přinášela všem pečujícím vedle ztráty i naději.
|
|
|
Sociální vztahy ve stáří
VERUŇÁK, Ondřej
Bakalářská práce se zabývá problematikou sociálních vztahů ve stáří. Je členěna do tří kapitol. První kapitola vymezuje pojmy stárnutí a stáří, popisuje demografické změny ve společnosti a periodizaci stáří z kalendářního hlediska. Věnuje se též změnám, ke kterým ve stáří dochází v tělesné a psychické rovině. Druhá kapitola je věnována otázce, jak stáří ovlivňuje sociální život seniorů. Zaměřuje se na proměny rodinných, manželských a společenských vztahů ve stáří. Tato kapitola se dále zabývá problematikou ageismu a přechodu seniora do institucionální péče, vztahem seniorů k víře, spirituálními potřeby ve stáří společně s otázkou, jak vnímá smrt dnešní společnost. V rámci třetí kapitoly jsou realizovány, formou kvalitativního výzkumu, rozhovory s vybranými seniory na výše uvedená témata sociálních vztahů ve stáří.
|
|
|
Dlouhodobá péče o seniory z perspektivy ošetřovatelství
PAVLÍKOVÁ, Hana
Dlouhodobá péče o seniory je v posledních letech velmi diskutovaným tématem nejen v kruhu zdravotníků, ale i v rámci široké veřejnosti. A nebude tomu v budoucnu jinak. Dle údajů Českého statistického úřadu (2012) se v roce 2050 počet obyvatel starších 65 let zdvojnásobí, a počet obyvatel starších 85 let dokonce zpětinásobí. Tato práce se zabývá dlouhodobou péčí o seniory z perspektivy ošetřovatelství, jelikož současný demografický vývoj jej ovlivňuje velmi významně. S dlouhodobou hospitalizací seniora ve zdravotnických zařízeních je spojen výskyt mnoha komplikací, a to nejen fyziologických, ale i psychických, sociálních a spirituálních. Cílem diplomové práce na téma ?Dlouhodobá péče o seniory z perspektivy ošetřovatelství? bylo zjistit, co považují sestry při poskytování dlouhodobé péče seniorům za největší problémy, zda by uvítaly změny v kompetencích v oblasti dlouhodobé péče o seniory, a rovněž bylo cílem zjistit názor na dlouhodobou ústavní péči a dlouhodobou domácí péči. Byly porovnány jednotlivé názory sester z různých oddělení a bylo zjišťováno, v čem ony samotné vidí řešení současné problematiky dlouhodobé péče o seniory. Cíl 1. Zjistit, co sestry shledávají jako nejvýznamnější problém v poskytování dlouhodobé péče seniorům. Cíl 2. Zjistit, zda sestry vnímají nutnost změny v ošetřovatelských kompetencích v oblasti péče o dlouhodobě nemocného seniora. Cíl 3. Zjistit, jaký je názor sester na dlouhodobou ústavní péči o seniora oproti dlouhodobé komunitní péči v domácím prostředí. Základní výzkumná otázka vycházející z výzkumného problému a jeho cílů výzkumu byla definována následovně: Jaká je perspektiva dlouhodobé péče o seniory z pohledu ošetřovatelství? Byl zvolen explorativní přístup a k obecné výzkumné otázce byly hledány další souvislosti, které byly zkoumány hloubkově. Poměrně široké téma zahrnuté do výzkumné otázky bylo nadále dekomponováno do několika specifických otázek: 1. Bude nutné provést další změny ve financování péče o dlouhodobě nemocné z důvodu stále se navyšujícího demografického věku obyvatelstva? 2. Mohly by sestry v oblasti dlouhodobé péče o seniora přebrat některé kompetence doposud náležející lékařům? 3. Vzroste význam poskytování ošetřovatelské péče dlouhodobě nemocným seniorům v domácím prostředí? 4. Měla by být dlouhodobá péče o seniora přesunuta mimo nemocnice do specializovaných zařízení? 5. Bude nutné navýšit počet zdravotnických zařízení se zaměřením na dlouhodobou péči z důvodu vzrůstajícího počtu seniorů? 6. V souvislosti s rostoucím počtem hospitalizovaných seniorů budou zdravotnická zařízení disponovat dostatečným množstvím pomůcek? Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda rozhovoru. Se sestrami z různých oddělení byly vedeny rozhovory, které byly následně zpracovány metodou obsahové analýzy. Sestry jako perspektivu poskytování ošetřovatelské péče dlouhodobě nemocnému seniorovi vidí v: užším propojení zdravotních a sociálních služeb, zvýšení kvality poskytované péče, posílení autonomie seniora, důstojné péči o seniora, častějším využívání domácí péče a informování široké veřejnosti o ní, zefektivnění komunikace se seniorem a jeho rodinou, zvýšení bezpečnosti prostředí a zvýšení motivace sester k poskytování co nejkvalitnější ošetřovatelské péče.
|
|
|
Spolupráce s rodinami uživatelů v G-Centru Tábor, p.o.
HOLUBOVÁ, Karolína
Spolupráce s rodinami uživatelů v G-Centru Tábor Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Spolupráce s rodinami uživatelů v G-Centru Tábor, jde především o to zjistit, zda rodina neztrácí zájem o seniora,po převzetí péče o něj institucí, konkrétně G-Centrem Tábor ? Domovem pro seniory, p.o.. Ve 21. století je běžné, že se staráme o své starší příbuzné, a vůbec celkově o starší občany v naší zemi. Stáří nemusí být pouze slovem, kterým oznamujeme nemohoucnost, poslední léta života či nemoc. Avšak ne všichni senioři si mohou dopřát být v domácím prostředí až do konce svého života. Nejčastěji to nedovolují zdravotní problémy, které se často ve stáří kupí a narůstá riziko jejich výskytu. Proto často musí rodina a samotný senior volit cestu institucionální péče. Teoretická část práce je zaměřena na seniora jeho rodinu institucionální péči. V první části jsem chtěla poukázat na to, jak stáří vypadá, co sebou přináší a jak se senioři dokážou vyrovnávat se situacemi, které seniorský věk přináší. V další části jsem se zaměřila na rodinu, ta bezesporu hraje důležitou úlohu v seniorově životě. Zde jsem se zaměřila zejména na to, jak rodina vypadala dříve a jaké změny sebou nese v současné době. Dále také na to, jak důležitou a nezastupitelnou roli sehrává senior v celé rodině, jak vypadá soužití se seniorem a možné bariéry a problémy v komunikaci. V poslední části jsem se zaměřila na institucionální péči, co to vůbec institucionální péče je, jaké sociální služby může nabídnout, jak probíhá přijetí seniora do institucionální péče a jaké jsou práva a povinnosti nejen pracovníků těchto zařízení, ale také klientů, kteří zde žijí. Dále jsem se zaměřila na sociálního pracovníka jeho pracovní náplň a pracovní pozici v domově pro seniory. Pro praktickou část byl zvolen kvalitativní výzkum s použitím metody polořízeného rozhovoru. Výzkum probíhal v G-Centru Tábor - Domov pro seniory, p.o. Výzkumu se zúčastnilo celkem 11 respondentů. Osloveni byli klienti G-Centra, celkem 5 čtyři ženy a jeden muž ve věku od 72 do 85let. Dále jejich rodinní příslušníci ve věku od 22 let do 52 let. Všechny oslovené byly ženy čtyři dcery a jedna vnučka. Výzkum byl doplněn o rozhovor se sociální pracovnicí G-Centra. Ta zde pracuje na pozici sociální pracovnice 12 let, má vysokoškolské vzdělání. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem se rodiny zapojují do péče o uživatele v G-Centru Tábor. K dosažení cíle byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Zapojuje se rodina do péče o uživatele v G-Centru Tábor- Domov pro seniory, p.o.? A 3 dílčí výzkumné otázky. První z nich je: Jakým způsobem se rodina zapojuje do péče o uživatele v G-Centru Tábor- Domov pro seniory, p.o.? Druhá dílčí výzkumná otázka: Jaké možnosti nabízí G- Centrum Tábor- Domov pro seniory, p.o. pro zapojení rodiny do péče o uživatele? A další otázkou bylo: Zda rodiny uživatelů znají možnosti zapojení se od péče.
|
|
| |
|
| |
|
|
Péče o staré občany s demencí
PRŮCHA, Vlastimil
Práce se zabývá projevy a důsledky stárnutí a stáří. A to jak z pohledu seniora a jeho prožívání této životní etapy, tak i z pohledu rodiny a společnosti, která ho obklopuje. Dále upozorňuje na důležitost provázanosti zdravotní a sociální péče o občany se zdravotním postižením a vyzdvihuje význam sociální práce v péči o seniory. V další části vysvětluje pojem demence a zaměřuje se na Alzheimerovu demenci. Ukazuje základní problémy, které život člověka s demencí provázejí a podává informace, které mohou pomoci jeho rodině i všem, kteří mu pomáhají. V závěru práce hodnotím význam stacionární péče a zamýšlím se nad potřebností podpory neinstitucionální péče a tím vyzdvihuji význam pečující rodiny, lidskosti a pochopení, které jsou důležité pro kvalitní život uživatelů s demencí. Což je cílem mé práce.
|
|
|
Institucionální péče u psychicky nemocných seniorů
PROCHÁZKOVÁ, Helena
Se stárnutím populace a zvyšujícím se výskytem demencí vyvstává potřeba zvýšení kapacity stávajících a vytvoření nových služeb. Potřeba speciální rezidenční péče roste s věkem a stupněm mentálního postižení. V současnosti jsou zařízení poskytující tuto péči limitována početně i finančně. Pro zajištění kvality života seniorů s demencí v institucionální péči je nutné bezpečné stabilní prostředí, vhodný personál, možnost častého styku s rodinou. Pro zabezpečení těchto potřeb byla vytvořena oddělení se zvláštním režimem při domovech pro seniory. Cílem práce bylo zhodnocení možností oddělení a kvality péče. Kvalita péče na dvou zkoumaných odděleních je vzhledem k daným technickým a finančním podmínkám a díky dobrému managementu relativně dobrá, velkou roli hraje lidský faktor, kvalita vedení, motivace a osobní kvality přijímaného personálu.
|
|
|
Úrazy seniorů v ústavní péči
SOUKUPOVÁ, Marta
Prostředí, ve kterém žijeme, obytné prostředí, velmi výrazně ovlivňuje kvalitu našeho života. O to důležitější je pro seniory, kterým ubývá schopností lehce se v našem světě pohybovat. Úrazy představují v nemocnosti seniorů závažnou a specifickou položku. Jsou tím častější, čím křehčí je zdravotní a funkční stav seniorů. Oproti mladšímu věku je jejich léčení složitější, delší a přináší horší výsledky a vyšší náklady. Závažné úrazy jsou spojeny s vyšší úmrtností než obdobná poranění v mladším věku. V diplomové práci se autorka snažila zhodnotit prevenci úrazů seniorů v domovech pro seniory a zmapovat faktory, které tuto adaptaci nejvíce ovlivňují. V první části práce se zmiňuje o postoji ke starým lidem v průřezu dějin a zároveň uvádí současnou situaci pohledu na stáří. Další kapitoly pojednávají o rozdělení období lidského života, o bio-psycho-sociálních změnách ve stáří, o nejčastějších zdravotních problémech ve stáří a jejich prevenci, rehabilitaci. V druhé části práce se autorka zabývá průzkumem v domovech pro seniory. Zjišťuje, zda ve vybraných zařízeních, je primárně bydlení a život seniorů zajištěn tak, aby bylo riziko úrazů minimální. Pro získání potřebných dat ke stanovení cíle byla použita metoda dotazování a pozorování. Náhodně byly vybrány tři domovy pro seniory v Jihočeském kraji. Jednalo se kvantitativní výzkum. Hypotéza, zda Domovy pro seniory mají vybavení, které minimalizuje riziko úrazů, byla potvrzena.
|
host ::
RSS.