|
|
Fenomén města a místa
Trojanová, Kristýna ; Sládeček, Svatopluk (oponent) ; Kristek,, Jan (vedoucí práce)
Co je to vzpomínka? Co je to minulost? Vzpomínka se neodehrává v režimu terénu, řezu nebo půdorysu - vše se odehrává v rovině pohledu. Odmítám “nekonečnou” plochu výkresu a tyranii měřítka a začínám navrhovat od detailů, od útržků vzpomínek na obývání míst. V duchu procházím místnosti a domy, které jsou součástí tekutého prostoru mé paměti. Čas vytváří vztahy mezi věcmi, nábytkem, budovami. Vrstvy se překrývají, vznikají zvláštní momenty prolnutí. Zapomenuté objekty, zazděná okna, předměty, které leží na místech ze zvyku a mnoho let bez “funkce”. Vzpomínky jsou jako nezaostřený pohled fotoaparátu. Nejedná se přitom o pocit romantické nostalgie ale o existenciální potřebu kontinuity. Příběh rané moderny o odmítnutí minulosti a klamu ornamentu, který byl nahrazen “pravdivostí materiálu”, později vystřídal příběh abstrakce, optimalizace a efektivity. Ten kromě masové produkce, normových velikostí prostorů a prefabrikace umožnil také paradoxní návrat materiálu jako povrchové dekorace v podobě umělých potisků nejrůznějších druhů dřevin, chromového nástřiku na umělohmotné součásti interieru nebo umělého kamene od mramoru až po terraco. Projekt se pohybuje meziprostorech paradoxů moderny: nemaskuje současnost ale ani nepopírá minulost.
|
|
|
Terezie z Avily a Augustin: Bůh v nitru
Čadilová, Anna ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
Práce se věnuje tématu Boží přítomnosti v duši člověka u sv. Terezie z Ávily s přihlédnutím k téže myšlence u sv. Augustina. Zasazuje autorku do kontextu společenských proměn v 16. století a pak do kontextu literárního. Ten je sledován nejprve z diachronního hlediska, jakožto tradice mystické literatury, do níž patřili Augustin i Terezie, poté z hlediska synchronního, tedy jako španělská mystická literatura Zlatého věku. Dále je vylíčeno rodinné prostředí sv. Terezie, které ji vedlo k duchovní literatuře i k rytířským románům, vstup do kláštera a "druhá konverze" spojená s Augustinovými Vyznáními. Poté je popsána Tereziina tvorba a hlavně autorčina pozice ve společnosti, která vyžadovala poslušnost autoritám, ale přitom dovolovala i šíření vlastních názorů a jisté potěšení z psaní. Je zvláště zajímavý fakt, že se Terezie mohla dostat k původně latinsky psanému Augustinovu dílu, proto je představena nejprve celkově její četba, která zahrnovala vedle duchovní literatury také rytířské romány, poté konkrétně Augustinovo dílo, na které se Terezie přímo odvolávala jen výjimečně, ale zato v průběhu celé tvůrčí kariéry. Nakonec se práce zaměřuje přímo na Augustinova Vyznání, Tereziin Život a Hrad v nitru a v nich sleduje téma Boží přítomnosti v nitru člověka. Zjišťuje, že autorům jsou společné některé...
|
|
|
Fenomén města a místa
Trojanová, Kristýna ; Sládeček, Svatopluk (oponent) ; Kristek,, Jan (vedoucí práce)
Co je to vzpomínka? Co je to minulost? Vzpomínka se neodehrává v režimu terénu, řezu nebo půdorysu - vše se odehrává v rovině pohledu. Odmítám “nekonečnou” plochu výkresu a tyranii měřítka a začínám navrhovat od detailů, od útržků vzpomínek na obývání míst. V duchu procházím místnosti a domy, které jsou součástí tekutého prostoru mé paměti. Čas vytváří vztahy mezi věcmi, nábytkem, budovami. Vrstvy se překrývají, vznikají zvláštní momenty prolnutí. Zapomenuté objekty, zazděná okna, předměty, které leží na místech ze zvyku a mnoho let bez “funkce”. Vzpomínky jsou jako nezaostřený pohled fotoaparátu. Nejedná se přitom o pocit romantické nostalgie ale o existenciální potřebu kontinuity. Příběh rané moderny o odmítnutí minulosti a klamu ornamentu, který byl nahrazen “pravdivostí materiálu”, později vystřídal příběh abstrakce, optimalizace a efektivity. Ten kromě masové produkce, normových velikostí prostorů a prefabrikace umožnil také paradoxní návrat materiálu jako povrchové dekorace v podobě umělých potisků nejrůznějších druhů dřevin, chromového nástřiku na umělohmotné součásti interieru nebo umělého kamene od mramoru až po terraco. Projekt se pohybuje meziprostorech paradoxů moderny: nemaskuje současnost ale ani nepopírá minulost.
|
|
| |
host ::
RSS.