|
|
Porodnické operace a role porodní asistentky
LÁNÍKOVÁ, Alena
Tato práce se zabývá operacemi prováděnými v souvislosti s těhotenstvím, porodem a obdobím šestinedělí. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části popisuje jednotlivé chirurgické zákroky, jejich indikace a role porodních asistentek v nich. Rovněž otevírá tematiku informovanosti žen i porodních asistentek v těchto oblastech, na což navazuje část výzkumná, která se zaměřuje na studentky tohoto oboru a jejich informovanost a připravenost vykonávat svoji roli a edukaci. Výzkumná část ve formě dotazníkového šetření byla zaměřena na studentky porodní asistence z pěti univerzit v České republice. Byl zaměřen na kompetenci porodních asistentek instrumentovat císařský řez. Výzkumný soubor tvořilo celkem 80 respondentek. Všechny studentky byly ženského pohlaví a studovaly druhý nebo třetí ročník oboru porodní asistence.
|
|
|
Život pacienta po chirurgické léčbě pro maligní nádory kůže
KOLDOVÁ, Miroslava
Abstrakt: Tato bakalářská práce se věnuje životu pacientů po chirurgické léčbě pro maligní nádory kůže. Cíle práce: Zjistit, jak pacienti vnímají svůj život po chirurgické léčbě pro maligní nádor kůže. Zjistit, jaká je informovanost pacientů o režimových opatřeních po chirurgické léčbě pro maligní nádor kůže. Metodika a výzkumný soubor: Na základě zvolených cílů byly vytvořeny výzkumné otázky. Jak pacienti vnímají svůj život po chirurgickém odstranění maligní nádoru kůže? Jaká je informovanost pacientů o režimových opatřeních po chirurgické léčbě pro maligní nádor kůže? Pro uskutečnění mého výzkumného šetření jsem zvolila kvalitativní výzkumnou strategii, kdy se technikou sběru dat staly polostrukturované rozhovory. Výzkumný soubor tvořilo 12 pacientů, kteří si prošli chirurgickou léčbou maligní nádoru kůže. Pacienti byli záměrně oslovování za pomoci sociální sítě Facebook. Získané informace byly zpracovány metodou tužka - papír. Výsledky: Výzkumné šetření prokázalo, že pacienti v nynějším životě pociťují omezení v rámci ochrany před slunečním zářením, které jim neumožňuje věnovat se naplno svým aktivitám. Došlo u nich ke změně životních hodnot, narušení obrazu těla a potýkají se s neustálým strachem z relapsu onemocnění. Dále bylo zjištěno, že pacienti nejsou dostatečně informování o režimových opatřeních, což je často zapříčiněné nedostatkem času, empatie a ochoty pro sdělování informací ze stran zdravotnického personálu. Praktickým výstupem z bakalářské práce je vytvoření Informačního letáku pro pacienty a zároveň může být nápomocen k doplnění informací pro střední zdravotnický personál. Doporučení pro praxi: Doporučuji zahrnout do vzdělávání sester problematiku sdělování informací a edukaci v péči o nemocné s maligním onemocněním kůže. Vhodné je doporučit vzájemnou spolupráci s rodinnými příslušníky nemocného.
|
|
|
Možnosti domácí péče z pohledu sester a laické veřejnosti
PEŇÁSOVÁ, Petra
Bakalářská práce je zaměřena na povědomí sester a laické veřejnosti o službách agentur domácí zdravotní péče. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje problematiku domácí péče a charakteristiku role sester v domácí péči. V praktické části jsou zpracovány a vyhodnoceny výsledky získané ve výzkumném šetření. Pro bakalářskou práci byly zvoleny čtyři cíle, které jsou zaměřeny na informovanost sester a laické veřejnosti o možnostech domácí péče. Výzkumná část byla rozdělena do čtyř skupin. První dvě skupiny byly zaměřeny na sestry, kdy první skupinou oslovených byly sestry z lůžkových částí a druhou skupinou, sestry z ambulantních sektorů. Další dvě skupiny byly zaměřeny na laickou veřejnost, kdy třetí skupinou oslovených byla široká laická veřejnost a čtvrtou skupinu tvořili klienti aktuálně ošetřovaní agenturou domácí péče. Pro naplnění cílů byl zvolen polostrukturovaný rozhovor, který obsahoval osmnáct otázek pro sestry a dvanáct otázek pro pacienty. Z výsledků zaměřených na skupinu sester je patrné, že podrobnější informace o možnostech domácí péče mají pouze sestry, které jsou v tomto procesu přímo zapojeny. Dále pak na lůžkových odděleních vnímají sestry, jako zásadní bariéry v procesu předávání klientů agentuře domácí péče, nedostatek času a nedořešené smluvní vztahy s pojišťovnami. Z výsledků zaměřených na skupinu laické veřejnosti, která se osobně s touto službou nikdy nesetkala, je povědomí velmi všeobecné. Oproti tomu, klienti ošetřovaní agenturou domácí péče mají díky vlastní zkušenosti přehled o možnostech domácí péče. Předkládaná bakalářská práce umožňuje lépe porozumět problematice domácí péče, shledává nedostatky v informovanosti všeobecných sester i laické veřejnosti a poukazuje na problémy vzniklé během spolupráce mezi agenturou domácí péče a indikujícího zařízení.
|
|
|
Úloha chemoterapie, hormonální a biologické léčby v terapii nádoru prsu
BOUCHALOVÁ, Linda
Bakalářská práce se zabývá farmakologickou léčbou nádoru prsu. Nádory prsu jsou nejčastějším nádorovým onemocněním žen v České republice, proto je v úvodu věnována pozornost jeho incidenci a mortalitě. Dále teoretická část práce stručně popisuje základy anatomie a fyziologie prsu, vysvětluje rozdíly mezi nezhoubnými a zhoubnými nádory prsu a také je zaměřena na vznik a diagnostiku tohoto onemocnění. V kapitole, která se zabývá systémovou léčbou, je popisováno stěžejní téma práce - farmakologická terapie nádoru prsu, zahrnující chemoterapeutickou, hormonální a biologickou léčbu. Cílem bakalářské práce bylo zjistit míru informovanosti pacientek o možných rizicích vyplývajících z podstoupení farmakologické léčby. Samotné nežádoucí účinky léčby jsou popsány v teoretické části práce.
|
|
|
Hyperkinetický syndrom u žáků středních škol
Sojková, Jana
Tato práce pojednává o hyperkinetickém syndromu nebo-li ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) u žáků středních škol. Byla sledována informovanost o syndromu ADHD a jeho příznacích na základě dotazníku KADDS (Sciutto a kol., 2000) složeného ze tří škál u pedagogů středních odborných škol Jihomoravského kraje. Průzkumu se zúčastnilo 118 respondentů. Učitelé prokázali vyšší míru znalostí o symptomech ADHD než o všeobecných informacích týkajících se ADHD. Jedna třetina vyučujících se dostala do kontaktu s více jak 5 žáky s ADHD. To mohlo být důvodem lepších znalostí příznaků ADHD. Znalosti o ADHD jsou v České republice nižší než ve světě. Bylo by vhodné zvýšit povědomí a úroveň znalostí o ADHD u pedagogů na středních odborných školách, zajistit spolupráci s odborníky. V závěru práce jsou nastíněna doporučení pro pedagogickou praxi.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva a zaměstnanců JE Temelín o evakuaci při vzniku RMU
RYBÁK, Tomáš
Cílem diplomové práce bylo porovnat informovanost zaměstnanců jaderné elektrárny Temelín a laické veřejnosti o evakuaci při vzniku radiační mimořádné události. Pro tento účel bylo realizováno dotazníkové šetření. Distribuce a vyplnění dotazníků proběhlo pomocí internetového nástroje pro tvorbu dotazníků na stánkách survio.com. Teoretická část práce je zaměřena na jadernou elektrárnu Temelín, na její geografickou polohu a technický popis. Dále je práce zaměřena na radiační bezpečnost jaderné elektrárny, jejich pracovníků a obyvatel před ozářením. V teoretické části jsou dále popsané vybrané havárie jaderných elektráren Jaslovské Bohunice, Černobyl a Fukušima. Pro účely praktické části byl vytvořen shodný dotazník pro zaměstnance jaderné elektrárny Temelín a laickou veřejnost. Dotazník byl sestaven z 34 otázek, kdy první 4 otázky slouží rozdělení respondentů a zbylé otázky zjišťují informovanost o evakuaci při vzniku RMU dotázaných respondentů. Šetření se zúčastnilo celkem 100 respondentů z toho 50 zaměstnanců jaderné elektrárny Temelín a (50 %) a 50 respondentů z laické veřejnosti (50 %). Výsledky šetření byly vyhodnoceny pomocí internetového nástroje survio.com a softwarového programu Microsoft Excel. Cílem diplomové práce bylo porovnat informovanost laické veřejnosti a zaměstnanců JE Temelín na evakuaci při vzniku mimořádné radiační události. Z dotazníkového šetření je patrné, že míra informovanosti zaměstnanců jaderné elektrárny Temelín dosahuje 86 % a laické veřejnosti jen 68 %. Z výsledku je patrné, že zaměstnanci jsou lépe a více informováni než laická veřejnost. Na základě tohoto šetření bych doporučil více informovat veřejnost o možnostech evakuace při vzniku radiační mimořádné události.
|
|
|
Informovanost studentů vysoké školy o těhotenství po 35. roce života
KLOFÁČOVÁ, Petra
Tématem této bakalářské práce je "Informovanost studentů vysoké školy o těhotenství po 35. roce života". Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část popisuje, jakými změnami prochází ženské tělo v průběhu těhotenství, co znamená plánované rodičovství, a jak se mění plodnost s ohledem na věk. V teoretické části jsou dále zmíněny metody asistované reprodukce a rizika související s asistovanou reprodukcí, rizikové faktory pro matku po 35. roce života, rizikové faktory pro dítě u matky po 35. roce života a v neposlední řadě také edukace porodní asistentkou. K praktické části této bakalářské práce bylo využito kvantitativní výzkumné šetření za pomoci dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník byl tvořen 28 otázkami. Celkem byl pro tuto práci zvolen jeden cíl. Cílem práce bylo: "Zmapovat informovanost studentů vysokých škol o problematice gravidity po 35. roce života." Následně byly k cíli stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza zní: "Informovanost o rizicích těhotenství po 35. roce věku je vyšší u studentů vysokých škol se zaměřením na zdravotnictví než u studentů nezdravotnických oborů." Tato hypotéza platí. Druhá hypotéza zní: "Informovanost o rizicích v těhotenství po 35. roce života je lepší u studentek vysokých škol než u studentů vysokých škol." Tato hypotéza neplatí. Výzkumným souborem bylo celkem 225 studentů a studentek vysokých škol. Respondenti byli rozděleni podle pohlaví na muže (22,70 %) a ženy (77,30 %) a dále podle zaměření na studenty zdravotnických (23,50 %) a nezdravotnických oborů (76,50 %). Pro (76,90 %) respondentů je těhotenství po 35. roce života jedním z rizikových faktorů těhotenství. 64,40 % respondentů uvedlo, že je těhotenství po 35. roce života rizikové. Nejčastějším důvodem pro odkládání mateřství je podle respondentů finanční soběstačnost, kterou zmínilo (90,20 %) respondentů. Výsledky výzkumného šetření této bakalářské práce ukazují, že studenti a studentky vysokých škol mají o rizicích spojených s těhotenstvím po 35. roce života poměrně málo informací. Výsledky tak mohou sloužit jako zpětná vazba pro poskytovatele prenatální péče v České republice, ale i pro školy, kde by mělo být toto téma probíráno. Zároveň může tato práce sloužit jako informační materiál pro studenty středních i vysokých škol při probírání problematiky týkající se těhotenství, plánovaného rodičovství, odkládaného mateřství či asistované reprodukce.
|
|
|
Hodnocení nutričního stavu mladých fotbalistů
KRÁL, Robert
Téma bakalářské práce je "Hodnocení nutričního stavu mladých fotbalistů". Na mladé sportující jedince je kladen od útlého věku důraz na sportovní výkon, ke kterému patří i adekvátní výživa. Pokud tomu tak není, mladému sportovci hrozí problémy projevující se nízkou výkonností, četnějšími úrazy a zraněními a v neposlední řadě může dojít až k nevratným změnám či poruchám vývoje. Teoretická část se zabývá energetickým přehledem, zastoupením a významem makronutrientů a mikronutrientů ve stravě, pitným režimem, problematikou nedostatečné výživy, hodnocením nutričního stavu a na závěr doplňky stravy. Sběr dat byl proveden kvalitativní metodou. Bylo získáno 12 informantů pomocí metody sněhové koule, se kterými byl proveden semistrukturovaný rozhovor. Každý z informantů poskytl také jídelníček. Analýza dat byla provedena za pomoci techniky kódování a kategorizování údajů přepsaných z rozhovoru. Na zpracování dat z jídelníčku bylo využito programu Nutriservis Professional. Cíle práce byly zmapování nutričního stavu a případného výskytu malnutrice u sportujících fotbalistů a zmapování informovanosti dětí a jejich rodičů o sportovní výživě v kategorii starší přípravky a mladších žáků ve fotbale. Z výzkumu vyplynulo, že stravovací zvyklosti mladých fotbalistů se s rezervami řídí podle doporučení dětské výživy z hlediska kvality, nikoli však z hlediska kvantity stravy. Informovanost dětí má značné nedostatky ve znalosti načasování jídla s fyzickou aktivitou a ve využívání energie při pohybu. Povědomí o stravování je vzhledem k jejich věku poměrně obstojné a dokážou částečně rozlišit, co je pro ně vhodné a co nikoliv. Rodiče jsou dobře informováni o zdravém stravování a životním stylu, snaží se o výživu sami zajímat, ale nemají ucelené adekvátní informace o sportovní výživě v dětském věku.
|
|
|
Míra připravenosti obyvatelstva na nouzové přežití
ŠAFROVÁ, Veronika
Informovanost a připravenost obyvatelstva na nouzové přežití je problematika, která se nedá snadno vyřešit, jak se na první pohled může zdát. Životní styl a způsob samozásobitelství potravinami a dovednostmi je oproti stavu před rokem 1989 rapidně jiný. Společnost se celosvětově moderně vyvíjí a s tím souvisí i snižující se schopnost samostatnosti. Veškeré služby, produkty a potraviny máme v poslední době na dosah ruky. Dá se říct, že žijeme v době blahobytu a hojnosti - prozatím. To se však rapidně začalo měnit zhruba před dvěma lety, kdy nastala pandemie či uváděná epidemie covidu-19. Mnoho domácností si uvědomilo, že po dobu nutné karantény jsou odkázaní na své blízké a přátele, protože bez nutného nákupu, by nedokázalo vydržet ani 10-14 dní. Epidemie covidu-19 nebyla za poslední roky jedinou zkouškou, kterou si řada obyvatel musela projít. Další katastrofy byly historicky ve formě rozsáhlých povodní, nedávným tornádem na Moravě, nebo aktuální bezpečnostní hrozbou dění války na Ukrajině a aktuálně rozsáhlým požárem na obrovských plochách Českosaského Švýcarska. Tento požár ohrožuje nejenom životy osob, zvířat, ale i majetek a ochranu národního parku Českosaského Švýcarska. Tento rychlý spád v posledních pár měsících nám dává jasně najevo, že se situace na našem kontinentě razantně mění. Proto by se populace měla začít pomalu vracet k částečné soběstačnosti, protože jedinci, kteří to neudělají včas, možná budou muset do budoucna zaplatit cenu nejvyšší. Problematika informovanosti a připravenosti obyvatelstva na nouzové přežití je dle zkoumání autorky velice nízká, nové generace řeší zcela jiné návyky, než tomu bylo u našich prarodičů či praprarodičů. Proto se autorka rozhodla pro vlastní průzkum, který potvrdil její domněnku. Výsledek výzkumu potvrdil, že aktuální připravenost obyvatelstva na nouzové přežití v krizových situacích či katastrofách je opravdu velice nízká. Autorka těchto výsledků dosáhla prostřednictvím vlastního průzkumu formou elektronického dotazníkového šetření, kterých se zúčastnilo 555 domácností a zajímalo se o to celkem 1188 jedinců. Dalším výsledkem této práce je, že pokud autorka porovná naší generaci nebo generaci našich rodičů, rozdíly jsou téměř nulové. Další výsledky šetření potvrdily, že je obrovský rozdíl v generaci našich prarodičů. Informovanost obyvatelstva obecně napříč generacemi je na lepší úrovni, avšak připravenost silně pokulhává, protože řada jedinců a domácností si horší katastrofy nepřipouští. I když poslední sled událostí naznačuje dobu jinou. Autorka se rozhodla zvolit dotazníkové šetření a na základě výsledků provést zkoumání a zhodnocení míry připravenosti obyvatelstva na nouzové přežití. Jako další cíl práce zpracovala základní charakteristiky nouzového přežití jedince či domácnosti. Tato charakteristika může částečně pomoci nováčkům/připravovatelům na možné nenadálé situace. V zahraničí se ujal pojem prepper nebo survivalista, který vystihuje tzv. připravovatele na mimořádné události či krizové situace. Tyto zpracované základní charakteristiky dokážou jedincům pomoci zvýšit ochranu a smýšlení. Toto smýšlení dokáže zvýšit jejich bezpečnost. Jelikož valná většina domácností se skládá z více členů, je zapotřebí se znovu naučit, jak bezpečně zaopatřit sebe a své blízké. Připravovatel se nesmí spoléhat na druhé nebo na stát, že se za každých okolností o něho postarají. Je třeba se částečně vrátit ke svým kořenům, znalostem a dovednostem, které naši předci ovládali. Připravovatel nikdy neví, kde a za jak dlouho se mu tyto zkušenosti mohou hodit, nebo co víc, zachránit mu život. Cílem dotazníkového šetření bylo respondenty navést na změnu smýšlení o problematice nouzového přežití. Cílem bylo ne respondenty vyděsit nebo přesvědčit, ale pouze navést na situace, které by mohly nastat, aby se na ně mohly lépe připravit.
|
|
|
Informovanost žen ve fertilním věku o pohlavně přenosných chorobách a jejich prevenci
VEBEROVÁ, Veronika
Tato práce se zabývá tématem pohlavně přenosných chorob. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část popisuje jednotlivé pohlavně přenosné choroby, jejich vliv na plod a novorozence a také prevenci. V teoretické části je dále zmíněn Registr pohlavních nemocí a také role porodní asistentky v oblasti edukace. Pro praktickou část této bakalářské práce byly vytyčeny 2 cíle. Prvním cílem práce bylo zmapovat míru informovanosti žen ve fertilním věku o pohlavně přenosných chorobách a jejich prevenci. Druhý cíl měl za úkol zmapovat informovanost žen ve fertilním věku o vlivu pohlavně přenosných chorob na plod a novorozence. V práci byly stanoveny 3 hypotézy. H1: Starší ženy jsou více informovány o pohlavně přenosných chorobách než mladší ženy. H2: Starší ženy jsou více informovány o prevenci pohlavně přenosných chorob než mladší ženy. H3: Starší ženy jsou více informovány o vlivu pohlavně přenosných chorob na plod a novorozence než mladší ženy. Cílů bylo dosaženo prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření formou online dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník obsahoval 35 uzavřených otázek a 1 polouzavřenou otázku. Dotazník byl konstruován do podoby testu. Správná odpověď byla ohodnocena 1 bodem, špatná odpověď nebo odpověď "nevím" byly hodnoceny 0 body. Vyhodnocení dotazníků proběhlo pomocí statistického testu Kruskal-Wallis. Výzkumný soubor čítal 245 žen ve fertilním věku rozdělených do 3 věkových kategorií 15-26 let, 27-35 let, 36-49 let. Dotazník byl umístěn do skupin sdružující teenagery, těhotné ženy a matky na sociální síti Facebook. Nejvíce respondentek bylo ve věku 27-35 let. Z výzkumného šetření vyplynulo, že věk respondentek nemá souvislost s mírou informovanosti o pohlavně přenosných chorobách, prevencí a vlivem na plod a novorozence. Žádná hypotéza se nepotvrdila. Závislost nebyla dokázána ani ve vztahu k nejvyššímu ukončenému vzdělání. Větší míra informovanosti byla ve výzkumném šetření zaznamenána u žen, jejichž studium nebo profese jsou spjaty se zdravotnictvím. Naopak respondentky, které neměly žádnou studijní nebo profesní vazbu na zdravotnictví, dosahovaly v průměru horších výsledků. Výzkumné šetření prokázalo, že ženy jsou obecně málo informovány o pohlavně přenosných chorobách. Z toho důvodu je klíčové zaměřit se na důslednou edukaci nejen ve školách, ale také v ordinaci lékařů primární péče.
|
host ::
RSS.