Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Porovnání různých způsobů chovu, výživy a řízené reprodukce mníka jednovousého (Lota lota)
ZÁVORKA, Milan
Na základě výsledků získaných po 216 dní trvajícího pokusu s různými odchovy mníku, lze konstatovat, že druh krmiva nehraje prvořadý význam. Tento fakt je založen na předchozí adaptaci mníka na danou potravu, to je důležité zejména u umělých krmiv. Důležitějším faktorem z našeho hlediska je teplota, intenzita a způsob odchovu. U věkově rozdílných skupin mníků byla provedena rozsáhlá potravní výběrovost zahrnující 11 druhů ryb. Všechny skupiny mníků preferovaly tyto druhy: amur bílý, candát obecný, lín obecný a střevlička východní. Nepreferovaným druhem byl ježdík obecný. A rozdílná preference byla stanovena pro kapra obecného, karase stříbřitého, mníka jednovousého, slunečnici pestrou a také pro plotici obecnou. Studie hodnotila reprodukční ukazatele u mníka jednovousého (Lota lota.) a věnovala se inkubační době ve dvou lokalitách. Výtěr mníka byl pozorován od ledna do začátku února při průměrné teplotě 1,55 +- 0,9 °C v Borové Ladě a 4,78 +- 0,11 °C v Mydlovarech. U mníku ve stáří 2+ bylo stanoveno průměrné množství nabobtnaných jiker v jednom gramu na 1166 +- 100 kusů jiker. Relativní plodnost 257260 +- 70678 kusů jiker na kilogram jikernačky. Absolutní plodnost byla v 24232 +- 6753. Posledním hodnoceným parametrem byla inkubační doba. Průměrná inkubační doba v letech 2020-2022 byla v Mydlovarech 202 +- 24,55 °D a v Borové Ladě 75,8 +- 16,67 °D. V souvislosti s umělým výtěrem v této studii dále poukazujeme na možnost odlepkování uměle vytřených jiker pomocí NaClO, u kterého jsme nepozorovali negativní vliv.
Reprodukce mníka jednovousého (\kur{Lota lota}) a inkubace jiker při různých teplotách v provozních podmínkách
MIKEŠOVÁ, Lucie
Studie hodnotila reprodukční ukazatele u mníka jednovousého (Lota lota L.) a porovnávala inkubační periodu ve dvou lokalitách. Bylo potvrzeno, že se mník jednovousý vytírá v období konce prosince a začátku ledna při průměrné teplotě 1,93 ? 0,8°C. Bylo zjištěno, že obsah jiker v 1 g je 3325 ? 248 kusů jiker a v 1 ml je 1434 ? 24 kusů jiker. Také se hodnotila velikost jiker před a po nabobtnání. Velikost před nabobtnáním byla 0,814,8 ? 8 mm a po nabobtnání 0,838 ? 7,1 mm. Dále byly stanoveny absolutní, relativní plodnosti a GSI, kdy absolutní plodnost byla 289 279 ? 204 759 kusů jiker, relativní plodnost 763 523 ? 110 061 kusů jiker na kilogram hmotnosti těla ryby a GSI činil 23,15 ? 3,9 %. Posledním hodnoceným parametrem byla inkubační doba. Inkubační doba byla ve Vodňanech 178,4 °D a v Borových Ladách 145,4 °D.
Vliv inkubačních podmínek na délku vývoje vybraného druhu strašilky
ŠIŠKOVÁ, Žaneta
Cílem této práce bylo porovnat délky inkubace v osmi typech líhní a vyhodnotit, zda rozdílné typy substrátu (s odlišnou schopností zadržovat vlhkost) mají vliv na rychlost líhnutí vybraného druhu strašilky. Pro experiment byl použit druh Ramulus sp. Výběr této strašilky byl podmíněn relativně krátkou inkubační dobou, nenáročností a její snadnou dostupností. Líhně byly uloženy v pokojových podmínkách a pravidelně vlhčeny. K měření vlhkosti a teploty byl použit datalloger. Nejkratší inkubační doba 46 dnů byla zjištěna v líhni {\clqq}vodní lázeň`` s průměrnou relativní vlhkostí 100%. Nejdelší inkubační dobu 56,5 dne vykazovala líheň {\clqq}kompost s pískem`` s průměrnou relativní vlhkostí 70,9%. Výsledky této práce by mohly pomoci chovatelům této skupiny hmyzu ke snadnějším a zejména efektivnějším odchovům.
Epidemiologicky závažná onemocnění a možnosti zábrany jejich zneužití a následného rozšíření v populaci
VAŇOVÁ, Naďa
Z historie jsou známy případy epidemií, které zredukovaly lidskou populaci mnohdy více, než válečné konflikty. Typickým příkladem je epidemie španělské chřipky za 1. světové války. Je všeobecně známo, že velká část naší populace nemá dostatečné znalosti o vysoce nebezpečných onemocněních, která lze zneužít bioteroristy, tuto hrozbu podceňují a mnohdy nemají ani ponětí, jak se před biologickými agens chránit nebo jak postupovat v případě možného napadení. Tuto tématiku jsem si pro diplomovou práci zvolila proto, že současný stav znalosti obyvatel o této problematice považuji za neuspokojivý. Cílem mé práce je definovat epidemiologicky závažná onemocnění, která jsou vhodná pro zneužití v rámci akcí bioteroristů, zaměřit se na jejich diagnostiku, léčbu a prevenci. Na základě studia odborné literatury a konzultací jsem navrhla preventivní opatření a pokyny, jak se chovat v případě možného rizika napadení biologickými bojovými látkami a následně jsem vytvořila dva typy informačních letáků pro širokou veřejnost. Tyto dva informační letáky jsem zároveň předala k odbornému posouzení právnické kanceláři, zda nenaplňují skutkovou podstatu trestného činu šíření poplašné zprávy. Výsledkem je názor, že leták s obecnými informacemi lze využít pro zvýšení znalostí obyvatelstva o preventivní ochraně před možným rizikem napadení nebo zneužití biologických agens. Druhý leták s detailnějšími informacemi lze využít pouze pro účely této diplomové práce, případně pro účely tematického nácviku součinnosti IZS a obyvatelstva v dané oblasti.
Ověření hypotézy o inkubační době v cementových pastách
Demo, Pavel ; Sveshnikov, Alexey ; Vodák, F.
Na základě měření elektrické vodivosti cementové pasty byly testovány čtyři hypotézy, týkající se tzv. inkubační doby. Bylo ukázáno, že na základě experimentálních dat je možno dvě z těchto domněnek spolehlivě vyloučit.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.