|
|
Faktory ovlivňující inkubační úsilí poláka velkého
Drekslerová, Šárka ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent)
Inkubace ptačích vajec je energeticky náročný proces. Inkubující rodič čelí konfliktu mezi investicemi do optimálních teplotních podmínek snůšky a naplňováním vlastních energetických požadavků. To platí zejména u druhů, kde inkubuje pouze samice, např. u kachen. Během inkubace čerpá samice energii z uložených tukových zásob nebo z aktuálně přijímané potravy. Poměr využívání obou zdrojů se pak odráží v čase stráveném samicí na hnízdě. Cílem této práce bylo popsat inkubační rytmus u samic poláka velkého (Aythya ferina) a snažit se jej vztáhnout ke klimatickým proměnným a objasnit roli tělesné hmotnosti. Data byla získávána po tři hnízdní období v CHKO Poodří na volně žijících samicích. Pod hnízda byl umístěn vážící mechanismus a na něj napojený datalogger zaznamenával změny napětí, které mi poskytly informaci o hmotnosti samici a o čase, kdy z hnízda odcházela a na jak dlouho. Inkubační rytmus samic jsem popisovala dobou strávenou denně na hnízdě, počtem odchodů denně z hnízda a délkou odchodů z hnízda. Samice nejčastěji odcházely v noci a na přelomu světla a tmy (během svítání a stmívání). Pravděpodobnými vysvětlení takového chování je dostupnější potrava v noci a nižší riziko predace snůšek predátory, kteří se řídí především svým zrakem a v době svítání a stmívání jsou jejich schopnosti omezeny....
|
|
|
Vliv vnějších podmínek na inkubaci vajec u čejek rodu Vanellus v temperátním a subtropickém klimatu
Pešková, Lucie ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Během inkubace je u většiny ptáků nutná přítomnost alespoň jednoho rodiče, který zajišťuje vhodné inkubační podmínky pro vývoj embrya ve vejci. Mezi základní faktory, které ovlivňují vývoj embrya patří teplota, vlhkost a otáčení vejce. V této práci byly zkoumány podmínky inkubace u dvou biparentálních druhů rodu Vanellus, u čejky chocholaté (Vanellus vanellus) čelící v temperátních oblastech riziku podchlazení vajec a u čejky černoprsé (Vanellus indicus) čelící v subtropech riziku přehřátí vajec. Laboratorní experiment, který testoval tepelné vlastnosti výstelky čejky černoprsé, ukázal, že tento druh si do hnízdní výstelky vybírá materiál z okolí, který nejvíce zpomaluje růst teploty během zahřívání vajec, a zajišťuje tak vhodné termoregulační vlastnosti hnízda během nepřítomnosti rodičů při vysokých venkovních teplotách. Prostřednictvím instalace umělého vejce se zabudovaným dataloggerem do hnízd obou cílových druhů byla zjišťována teplota a manipulace s vejcem během inkubace. Průměrná teplota ve vejci dosahovala u čejky chocholaté 32,5 řC a u čejky černoprsé 35,0 řC. Naměřené hodnoty u obou druhů výrazně kolísaly v závislosti na mnoha faktorech. Teplota ve vejci rostla s narůstající venkovní teplotou, měla rytmický průběh v rámci dne a byla prokazatelně vyšší ve dne oproti noci. U čejky...
|
|
|
Teplotně závislá antimikrobiální aktivita bílkových proteinů u prekociálních a altriciálních druhů ptáků
Novotná, Lucie ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Krist, Miloš (oponent)
Mikroorganismy jsou považovány za významný selekční faktor ovlivňující reprodukční úspěch ptáků. Předpokládá se, že mezi zásadní obranné mechanismy, eliminující infekci vnitřních struktur vajec, patří deponace antimikrobiálních proteinů do bílku a inkubační chování. Současné studie naznačují, že inkubační teploty mohou antimikrobiální aktivitu bílkových proteinů zásadně ovlivňovat. Koncentrace vybraných antimikrobiálních proteinů ale i způsoby inkubace snůšky se však liší u altriciálních a prekociálních druhů ptáků. Experimentálně však vliv inkubační teploty na antimikrobiální potenciál bílku u altriciálních a prekociálních druhů ptáků doposud nebyl studován. V této práci byl v manipulativním experimentu testován vliv částečné a plné inkubace, koncentrace lysozymu a ovotransferinu v bílku a jejich vzájemné interakce na antimikrobiální potenciál bílku u dvou modelových druhů ptáků - křepelky japonské (Coturnix japonica) a holuba domácího (Columba livia). Antimikrobiální potenciál bílku byl zjišťován metodou difúze v agaru vůči dvěma gram-positivním bakteriím - Bacillus subtilis a Micrococcus luteus, které byly detekovány jako patogeny bílku u několika druhů ptáků. Kromě toho byl sledován vliv inkubačních teplot a jejich intenzity na změny v koncentraci studovaných antimikrobiálních proteinů v bílku....
|
|
|
Vliv individuálních vlastností samic čejky chocholaté (Vanellus vanellus) na kvalitu snůšky, párovací status a inkubační úsilí samce
Sládeček, Martin ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Role ornamentace opeření a dalších individuálních vlastností v pohlavím výběru je u ptáků široce studovanou problematikou. Drtivá většina prací se ovšem zabývá významem ornamentace samců a samičími preferencemi při jejich výběru. Recentní poznatky ovšem ukazují, že podobně širokou škálu adaptací lze nalézt, zaměříme-li se na signální význam opeření samičího. Tato práce zkoumá potenciální význam melaninové ornamentace a dalších individuálních vlastností pro průběh hnízdního procesu u samic čejky chocholaté (Vanellus vanellus), známého a široce rozšířeného polygynního bahňáka zemědělské krajiny. Žádná ze studovaných charakteristik nesignalizovala investici do reprodukce prostřednictvím objemu vajec ve snůšce. Samice s delším křídlem, větším rozsahem předhnízdního pelichání loketních letek a větším rozsahem melaninové ornamentace ovšem začínaly hnízdit, poněkud překvapivě, později v sezoně. I přesto se ornamentace samic ukazuje jako pravděpodobně samci preferovaný znak, protože v průměru inkubovali více na hnízdech samic s výraznější ornamentací. Stejně tak inkubovali výrazněji v pozdních fázích inkubační periody. Žádný vliv na množství samčí inkubační péče naopak nebyl zjištěn u velikosti vajec, či načasování hnízda v rámci sezony. Podobně ani velikost hnízdního uskupení, coby ukazatel možnosti...
|
|
|
Vliv vnějších podmínek na inkubaci vajec u čejek rodu Vanellus v temperátním a subtropickém klimatu
Pešková, Lucie ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Během inkubace je u většiny ptáků nutná přítomnost alespoň jednoho rodiče, který zajišťuje vhodné inkubační podmínky pro vývoj embrya ve vejci. Mezi základní faktory, které ovlivňují vývoj embrya patří teplota, vlhkost a otáčení vejce. V této práci byly zkoumány podmínky inkubace u dvou biparentálních druhů rodu Vanellus, u čejky chocholaté (Vanellus vanellus) čelící v temperátních oblastech riziku podchlazení vajec a u čejky černoprsé (Vanellus indicus) čelící v subtropech riziku přehřátí vajec. Laboratorní experiment, který testoval tepelné vlastnosti výstelky čejky černoprsé, ukázal, že tento druh si do hnízdní výstelky vybírá materiál z okolí, který nejvíce zpomaluje růst teploty během zahřívání vajec, a zajišťuje tak vhodné termoregulační vlastnosti hnízda během nepřítomnosti rodičů při vysokých venkovních teplotách. Prostřednictvím instalace umělého vejce se zabudovaným dataloggerem do hnízd obou cílových druhů byla zjišťována teplota a manipulace s vejcem během inkubace. Průměrná teplota ve vejci dosahovala u čejky chocholaté 32,5 řC a u čejky černoprsé 35,0 řC. Naměřené hodnoty u obou druhů výrazně kolísaly v závislosti na mnoha faktorech. Teplota ve vejci rostla s narůstající venkovní teplotou, měla rytmický průběh v rámci dne a byla prokazatelně vyšší ve dne oproti noci. U čejky...
|
|
|
Vliv inkubační teploty na růst pracovního a převodního myokardu u kuřecího embrya
Skuhrová, Kristýna ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Gregorovičová, Martina (oponent)
Před téměř 50 lety bylo ukázáno, že vlivem hypotermní inkubace u kuřat dochází k celkovému zmenšení embryí a zároveň zvětšení srdce, jež bylo připisováno hypertrofii (zvětšenému objemu buněk). Oplozená kuřecí vejce byla inkubována v normotermii (37,5řC) a hypotermii (33,5řC) od jedenáctého embryonálního dne. Sedmnáctý den byla embrya zvážena a poté byla zvážena i jejich srdce. V souladu s předchozími výsledky byla hypotermní embrya o 29% menší a měla srdce o 18% větší. Poměr hmotností srdce a těla byl u hypotermní skupiny o 67% vyšší. Naměřená velikost buněk byla v cílových oblastech velmi vyrovnaná a to i mezi oběma skupinami. Tloušťka stěny levé komory byla dvojnásobná oproti pravé komoře a u hypotermního modelu byla nesignifikantně vyšší. Terminální část převodního systému, Purkyňova vlákna, byla menší než pracovní kardiomyocyty. U hypotermie byla Purkyňova vlákna mírně zvětšena. Proliferační aktivita byla měřena pomocí imunohistochemického značení anti-phoshohiston H3. U experimentální skupiny byla znatelně vyšší proliferace, v pravé komoře dosáhla statistické významnosti. V mechanismu růstu embryonálního srdce při hypotermní inkubaci převažuje tedy hyperplazie (zvětšená proliferace buněk) nad hypertrofií.
|
|
|
Význam částečné inkubace u ptáků
Březinová, Monika ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
U mnoha druhů ptáků bylo pozorováno, že samice inkubují svojí snůšku ještě před jejím dokončením. Tomuto typu chování, jenž probíhá pouze několik hodin denně, se říká částečná inkubace. Ptačí vejce, jsou od doby snesení až po zahájení plné inkubace vystavena mnoha nepříznivým vlivům, jež snižují životaschopnost embryí a přežití snůšky. Proto někteří ptáci využívají jako ochranu před těmito negativními vlivy právě částečnou inkubaci. Mezi pravděpodobné funkce částečné inkubace patří ochrana před predací, vnitrodruhovým nebo mezidruhovým hnízdním parazitismem, ochrana snůšky před mikrobiální infekcí či aktivace proteinů nacházejících se ve vaječném bílku a žloutku, z nichž některé mají antimikrobiální vlastnosti. Tato bakalářská práce na základě dostupné literatury shrnuje poznatky o částečné inkubaci, její incidenci a funkci u ptáků. Také poukazuje na to, jak je možné, že u některých ptáků, jež vykazují částečnou inkubaci, se ptačí mláďata nelíhnou asynchronně, ale synchronně. Ze shrnutí dostupných prací vyplývá, že přes prokázané významné funkce částečné inkubace u ptáků je toto chování studováno stále velmi okrajově a zřetel by měl být kladen především na komparativní observační studie částečné inkubace u druhů obývající různé klimatické pásy, ale také na mechanismy, jež probíhají uvnitř vejce na...
|
|
|
Vliv individuálních vlastností samic čejky chocholaté (Vanellus vanellus) na kvalitu snůšky, párovací status a inkubační úsilí samce
Sládeček, Martin ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Role ornamentace opeření a dalších individuálních vlastností v pohlavím výběru je u ptáků široce studovanou problematikou. Drtivá většina prací se ovšem zabývá významem ornamentace samců a samičími preferencemi při jejich výběru. Recentní poznatky ovšem ukazují, že podobně širokou škálu adaptací lze nalézt, zaměříme-li se na signální význam opeření samičího. Tato práce zkoumá potenciální význam melaninové ornamentace a dalších individuálních vlastností pro průběh hnízdního procesu u samic čejky chocholaté (Vanellus vanellus), známého a široce rozšířeného polygynního bahňáka zemědělské krajiny. Žádná ze studovaných charakteristik nesignalizovala investici do reprodukce prostřednictvím objemu vajec ve snůšce. Samice s delším křídlem, větším rozsahem předhnízdního pelichání loketních letek a větším rozsahem melaninové ornamentace ovšem začínaly hnízdit, poněkud překvapivě, později v sezoně. I přesto se ornamentace samic ukazuje jako pravděpodobně samci preferovaný znak, protože v průměru inkubovali více na hnízdech samic s výraznější ornamentací. Stejně tak inkubovali výrazněji v pozdních fázích inkubační periody. Žádný vliv na množství samčí inkubační péče naopak nebyl zjištěn u velikosti vajec, či načasování hnízda v rámci sezony. Podobně ani velikost hnízdního uskupení, coby ukazatel možnosti...
|
|
|
Teplotně závislá antimikrobiální aktivita bílkových proteinů u prekociálních a altriciálních druhů ptáků
Novotná, Lucie ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Krist, Miloš (oponent)
Mikroorganismy jsou považovány za významný selekční faktor ovlivňující reprodukční úspěch ptáků. Předpokládá se, že mezi zásadní obranné mechanismy, eliminující infekci vnitřních struktur vajec, patří deponace antimikrobiálních proteinů do bílku a inkubační chování. Současné studie naznačují, že inkubační teploty mohou antimikrobiální aktivitu bílkových proteinů zásadně ovlivňovat. Koncentrace vybraných antimikrobiálních proteinů ale i způsoby inkubace snůšky se však liší u altriciálních a prekociálních druhů ptáků. Experimentálně však vliv inkubační teploty na antimikrobiální potenciál bílku u altriciálních a prekociálních druhů ptáků doposud nebyl studován. V této práci byl v manipulativním experimentu testován vliv částečné a plné inkubace, koncentrace lysozymu a ovotransferinu v bílku a jejich vzájemné interakce na antimikrobiální potenciál bílku u dvou modelových druhů ptáků - křepelky japonské (Coturnix japonica) a holuba domácího (Columba livia). Antimikrobiální potenciál bílku byl zjišťován metodou difúze v agaru vůči dvěma gram-positivním bakteriím - Bacillus subtilis a Micrococcus luteus, které byly detekovány jako patogeny bílku u několika druhů ptáků. Kromě toho byl sledován vliv inkubačních teplot a jejich intenzity na změny v koncentraci studovaných antimikrobiálních proteinů v bílku....
|
|
|
Faktory ovlivňující inkubační úsilí poláka velkého
Drekslerová, Šárka ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent)
Inkubace ptačích vajec je energeticky náročný proces. Inkubující rodič čelí konfliktu mezi investicemi do optimálních teplotních podmínek snůšky a naplňováním vlastních energetických požadavků. To platí zejména u druhů, kde inkubuje pouze samice, např. u kachen. Během inkubace čerpá samice energii z uložených tukových zásob nebo z aktuálně přijímané potravy. Poměr využívání obou zdrojů se pak odráží v čase stráveném samicí na hnízdě. Cílem této práce bylo popsat inkubační rytmus u samic poláka velkého (Aythya ferina) a snažit se jej vztáhnout ke klimatickým proměnným a objasnit roli tělesné hmotnosti. Data byla získávána po tři hnízdní období v CHKO Poodří na volně žijících samicích. Pod hnízda byl umístěn vážící mechanismus a na něj napojený datalogger zaznamenával změny napětí, které mi poskytly informaci o hmotnosti samici a o čase, kdy z hnízda odcházela a na jak dlouho. Inkubační rytmus samic jsem popisovala dobou strávenou denně na hnízdě, počtem odchodů denně z hnízda a délkou odchodů z hnízda. Samice nejčastěji odcházely v noci a na přelomu světla a tmy (během svítání a stmívání). Pravděpodobnými vysvětlení takového chování je dostupnější potrava v noci a nižší riziko predace snůšek predátory, kteří se řídí především svým zrakem a v době svítání a stmívání jsou jejich schopnosti omezeny....
|
host ::
RSS.