Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dynamika růstu buku lesního (Fagus sylvatica L.) ve smíšeném lese a monokultuře ve Východních Karpatech
Vyčítalová, Hana
Práce je zaměřena na pozorování rozdílu dynamiky růstu buku lesního (Fagus sylvatica L.) v monokulturách a v porostech s přimíšením jehličnatých dřevin smrku ztepilého (Picea abies L.) a/nebo jedle bělokoré (Abies alba Mill.) v oblasti Východních Karpat. Měření přírůstu a půdní vlhkosti pomocí bodových dendrometrů a senzorů půdní vlhkosti probíhalo v blízkosti obce Râșca v regionu Suceava. Mimo vegetační sezonu zde byly také pořízeny hemisferiské („fish-eye“) snímky pro vyhodnocení canopy openness. Pro statistické vyhodnocení dat byly využity smíšené modely. V práci nebyl prokázán jednoznačný negativní vliv zvyšování procenta jehličnatých dřevin v porostu na přírůst ani na maximální rychlost růstu buku, což svědčí o jeho silné kompetiční schopnosti na stanovištích s příznivými podmínkami. Byl však prokázán negativní vliv vyššího zastoupení jehličnatých dřevin na dostupnost vody v půdě, pravděpodobně z důvodu vyšší intercepce, což naznačuje možné problémy při pěstování buku s vysokým přimíšením jehličnatých dřevin na suchem ohrožených lokalitách. Rychlost růstu byla nejvyšší na přelomu června a července, což odkazuje na závislost dynamiky růstu buku na slunečním cyklu a vypovídá o tom, že největší efekt na snížení přírůstu může mít sucho právě v období kolem letního slunovratu. Na základě získaných výsledků lze doporučit pěstování buku pouze s malou příměsí jehličnatých dřevin, a preferovat spíše přimíšení ostatních listnatých dřevin pro snížení intercepce porostu.
Analýza průběhu výkrmu býků českého strakatého plemene
BALDÍK, Rudolf
Český strakatý skot je původním plemenem skotu na území České republiky. Je součástí celosvětové populace strakatých plemen shodného fylogenetického původu, rozšířené, pro svoje vynikající vlastnosti a široké využití, na všech kontinentech. Na celkových stavech skotu v ČR se podílí v současné době přibližně jednou polovinou. Cílem práce bylo sledování přírůstků vykrmovaných býků, se zaměřením na poslední půl rok výkrmu a snahou co nejpřesněji určit inflexní bod výkrmu tohoto plemene za daných podmínek chovu. Dále byli sledovaní býci porovnáni na základě genetického potenciálu, tedy zastoupení krve českého strakatého plemene a podle otce. Býci ve výkrmu jsou pouze z vlastního chovu jako odstávčata od dojených stád. Býci jsou vykrmováni maximálně do věku 24 měsíců a jsou rozděleni do skupin po cca 24ks, podle váhy. Krmivo se jim podává 2x denně, v pravidelných intervalech, míchacím krmným vozem s váhou. Krmivo je tvořeno kukuřičnou siláží, jetelotravní senáží a jadrnou směsí, kterou si podnik vyrábí sám. Zjištěné výsledky neprokázaly statisticky významný rozdíl v porovnání živé hmotnosti před porážkou podle linie otce, podle měsíce narození sledovaných jedinců a ani podle stáří při porážce. Jen při porovnání skupin rozdělených dle zařazení do systému SEUROP, byl prokázán statisticky významný rozdíl na hladině významnosti P0,05 mezi hodnotami živé hmotnosti před porážkou.
Využití obilovin k přikrmování kapra na rybnících. Rybářství Lomnice nad Lužnicí
EISERT, Zdeněk
Téma mojí diplomové práce se zabývá vlivem obilovin na přikrmování kapra v rybnících Výzkum byl monitorován na 4 rybnících v Nadějské soustavě rybníků. Rybníky mají průměrně 2,4 cha. Rybníky byly nasazeny obsádkou kapra (363 ks K3 /ha lovenou jako K4) a byly přikrmovány podle stanoveného plánu různým druhem obilovin (pšenice, triticale, žito, kukuřice). Jeden rybník byl vždy vybrán jako kontrola (bez přikrmování, pouze na přirozené potravě). Měsíčně byly prováděny kontrolní odlovy ryb zátahovou sítí na plné vodě a byly sledovány tyto ukazatele: váha v gramech (přírůstek), délka těla (mm). Krmení probíhalo 3 dny v týdnu (po-st-pa) v denní dávce 2% hmotnosti obsádky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.