|
|
Přednemocniční neodkladná péče o pacienty s otravami oxidem uhelnatým
HAJÍČKOVÁ, Iva
Bakalářská práce se zabývá tématem přednemocniční neodkladné péče o pacienty s otravami oxidem uhelnatým. Tato problematika je známá už řadu let, ale až v poslední době se začala více objevovat v médiích. Oxid uhelnatý je bezbarvý plyn, který není smysly rozpoznatelný. Vzniká jako vedlejší produkt nedokonalého spalování uhlíkatých látek. Po jeho inhalaci dochází k výraznému narušení dodávky kyslíku do tkání. Závažnost těchto projevů závisí na intenzitě otravy. Cílem této práce bylo zmapovat problematiku ošetřování klienta s podezřením na otravu oxidem uhelnatým z pohledu zdravotnické záchranné služby a ostatních složek integrovaného záchranného systému. Dále jsem prověřovala znalosti laické veřejnosti v souvislosti s otravami oxidem uhelnatým. Výzkum probíhal formou polořízených rozhovorů se zdravotnickými záchranáři a lékaři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Stejný postup výzkumu proběhl i u Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. Výzkumný soubor tvořilo devět respondentů různého pohlaví, věku a délky praxe. Respondentům bylo položeno osm otázek, které zjišťovaly, s kolika případy týkající se otrav oxidem uhelnatým se ve své praxi setkali. Dále jaké nejčastější důvody vzniku intoxikace otravu způsobily a následně jaká péče byla u intoxikovaných poskytnuta. U laické veřejnosti byly znalosti zjišťovány technikou ankety. I tento výzkumný soubor tvořilo devět respondentů, kteří byli náhodně osloveni v prostorách školy, při cestování po městě, v obchodních centrech a při sportovních událostech. Mezi dotazovanými se nejčastěji objevili studenti, dále pak například zdravotní sestra nebo zástupce ředitele jedné firmy. Dotazovaní odpovídali na sedm předem předtištěných otázek. Smyslem těchto otázek bylo zjistit, jaké má alespoň malá část laické veřejnosti povědomí o otravách oxidem uhelnatým. Zda se s intoxikací oxidem uhelnatým někdy setkali, jak by se v této situaci zachovali a jakým způsobem by případně poskytli první pomoc. V obou částech výzkumu jsou výsledky prezentovány v tabulkách z důvodu lepší přehlednosti. V rozhovorech se ukázalo, že co se týče výskytu intoxikace oxidu uhelnatého, nezáleží velmi na délce praxe, neboť i osoby pracující v oboru již delší dobu, nemají tak velký počet zásahů u otrav oxidem uhelnatým jako někteří jejich kolegové, kteří se v praxi pohybují jen pár let. Dále bylo zjištěno, že k nejvíce případům intoxikace oxidem uhelnatým došlo v souvislosti s karmou a následně pak při požárech. Zdravotní stav postižených se pohyboval od lehkých otrav až po velmi těžké otravy s následkem smrti. V závislosti na těchto stavech byla odborníky poskytnuta adekvátní přednemocniční péče, která byla následně dokončena v nemocničním zařízení. Ukázalo se, že ačkoliv většina respondentů nedokázala s jistotou říci, zda se počet otrav oxidem uhelnatým zvyšuje či snižuje, jejich odpovědi se ve většině případů shodují, že výskyt spíše klesá. Co se týče laické veřejnosti, jednalo se pouze o malou část respondentů a výsledky výzkumu tedy nemůžeme kvantifikovat. Tato část výzkumu ukázala, že i když se z dotazovaných nikdo s intoxikací oxidem uhelnatým nesetkal, ve většině případů respondenti věděli, jak se v případě otravy chovat a jakým způsobem poskytnout první pomoc. Nejčastějším zdrojem jejich informací o otravách oxidem uhelnatým a první pomoci byly znalosti získané během studia. Další podrobnosti týkající se výzkumu jsou podrobně rozepsány v diskuzi. Všeobecné povědomí lidí o otravách se díky vzdělání a médiím udržuje na slušné úrovni. Není radno však intoxikace podceňovat. Opakování je matka moudrosti, a proto je dobré neustále si znalosti prověřovat, aby v případě potřeby nebyl člověk zaskočen a věděl, jak se v dané situaci zachovat. Život máme jen jeden, a je zbytečné kvůli neznalosti riskovat.
|
|
|
Studium zplodin vznikajících hořením vybraných látek
ŠEBA, Jaroslav
Téma mojí diplomové práce navazuje na bakalářskou práci, ve které byly popsány zplodiny hoření vybraných látek při dokonalém hoření. Diplomová práce byla zaměřena na nedokonalé hoření u stejných látek pro možnost porovnání. V kapitole o látkách vybraných pro pálení, byly látky popsány nejprve teoreticky. Dále bylo provedeno pálení, vzniklé zplodiny najímány do odběrových vaků a odeslány k rozborům do laboratoře Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč. Po obdržení protokolů o rozborech bylo provedeno vyhodnocení možných účinků na lidské zdraví a výsledky porovnány s výsledky z bakalářské práce. Rozbory ukázaly, že se u všech látek v rozborech objevil oxid uhelnatý a oxid siřičitý, ostatní látky se lišily jen minimálně, ale jsou v daleko vyšších koncentracích než u dokonalého hoření. Mezi látky, které byly páleny, jsem přidal dvě další, které nebyly v bakalářské práci, ale za dva roky se jejich používání stalo běžnou věcí a zaujímají v našem životě stále větší místo. V kapitole detekční technika bylo úkolem zjistit a popsat možnosti velitele, jak detekovat zplodiny hoření přímo na místě samotného zásahu v co nejkratší době, aby mohl navrhnout ochranu hasičů. Po případě, jaké jsou možnosti odběru vzorků, dopravy do laboratoře, provedení laboratorního rozboru a stanovení orientační doby, kdy by mohl mít zpět první výsledky odběrů. Vše bylo zaměřeno na možnosti Hasičského záchranného sboru JčK (HZS JčK). Další kapitola se týkala kolegů u HZS JčK České Budějovice, kdy na ně bylo zaměřeno dotazníkové šetření, které bylo stejné jako v bakalářské práci. Jelikož se podařilo výsledky bakalářské práce zapracovat do školení, byl jsem zvědav, jestli se znalosti zlepší, nebo ne. Po porovnání výsledků z bakalářské práce s novými byly závěry potěšující a naznačily, kudy by se měla ubírat cesta ve školení nejen profesionálních jednotek. Na základě výsledků nového dotazníkového šetření, kdy došlo ke zlepšení, by měla být vytvořena kampaň zaměřená na laickou veřejnost a seznámit ji s tím co dýchají v případě, že pálí různý odpad. Věřím, že i zde by se dostavily výsledky v podobě větších znalostí a dýchatelnějšího ovzduší
|
host ::
RSS.