|
Negativní dopady inbreedingu u volně žijících zvířat
Podhajecká, Iva ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Vostrý, Luboš (oponent)
Tato bakalářská práce nejprve vysvětluje pojem inbreeding, uvádí různé jeho definice a vzorce, pomocí kterých lze určovat stupeň inbreedingu u jedince. Dále je popsáno, jakým způsobem inbreeding ovlivňuje alelovou četnost populací a jaké jsou další efekty, které na ně působí, např. efekt hrdla láhve, efekt zakladatele či genetický drift. Inbreeding je v přírodě nežádoucí, protože vede k inbrední depresi, která se projevuje snížením fitness jedinců, což má zásadní vliv na dynamiku populací. Hlavní část práce je již zaměřena na volně žijící populace ptáků a savců. Stupeň inbreedingu se u nich zjišťuje nejčastěji analýzou rodokmenu, která je velice náročná, protože vyžaduje dlouhodobé pozorování populace v terénu a v mnoha případech i odběr vzorků na genetickou analýzu. Posledním krokem je pečlivá statistická analýza, která umožňuje co nejpřesněji určit příbuzenské vztahy v populaci. Z rodokmenu lze vypočítat koeficient inbreedingu F, s jehož pomocí se dá určit rozsah inbrední deprese. V poslední části práce jsou popisovány vlivy inbreedingu na fitness mláďat, reprodukční úspěšnost a imunitu v ptačích a savčích populacích. Každá populace má jiná specifika, nejprve je tedy uvedena její základní charakteristika a poté dopady inbreedingu na jednotlivé ukazatele fitness. Na volně žijící populace, na rozdíl od populací chovaných v zajetí, působí ještě další nepříznivé faktory, především environmentální, které mohou prohlubovat inbrední depresi. Studie zabývající se touto problematikou jsou proto velice důležité, neboť jejich poznatky se dají využít ke zlepšování managementu zachování ohrožených druhů.
|
|
Výsledky chovu české červinky v Jihočeském regionu
VAŇKOVÁ, Kateřina
Tato práce je zaměřena na vyhodnocení chovu českých červinek u chovatelů působících v Jihočeském regionu pod garancí Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Práce popisuje charakteristiku plemene, jeho původ a proces regenerace. Především prostřednictvím převodného křížení býky červinek plemenic českého strakatého plemene nabyla do současné doby téměř úplně zaniklá populace české červinky v případě samičích jedinců počtů lehce překračující hranici kriticky ohroženého plemene. Méně příznivá je situace u býků, jichž je stále absolutně kritický nedostatek, což trvale postup procesu regenerace ztěžuje a zpomaluje. Vzhledem k výborným předpokladům masné produkce, ale horším výsledkům užitkovosti mléčné, se jeví jako nejvhodnější chov krav bez tržní produkce mléka. Limitující je také záležitost dodržení bezpečné hranice koeficientu intenzity příbuzenské plemenitby u potenciálních potomků. Ani za předpokladu úspěšnosti tohoto procesu se chovatelé červinek neobejdou bez přiměřené výše finančních příspěvků poskytovaných dle kategorií na jednotlivá zvířata prokázaného genotypu. V současné době činí počet zvířat s genotypem CC, která spadají pod dohled jmenovaného pracoviště, 114 ks.
|