|
|
Přežívání bifidobakterií v trávicím traktu dospělých dobrovolníků
Morgensternová, Tereza ; Vlková, Eva (vedoucí práce) ; Jitka, Jitka (oponent)
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které přispívají ke zlepšení zdraví. Mezi nejpoužívanější probiotika patří i bakterie rodu Bifidobacterium. Jsou to přirozeně
se vyskytující bakterie především v trávicím traktu savců. Ovlivňují trávicí procesy tím, že napomáhají optimalizovat složení střevní mikrobioty. Od probiotických bakterií se očekává přežívání v trávicím traktu a schopnost kolonizovat sliznici střeva.
Cílem diplomové práce bylo testovat bifidobakterie různého původu na některé funkční vlastnosti. Byly vybrány tři kmeny bifidobakterií: Bifidobacterium animalis ssp. lactis DAN (izolován z jogurtu Danone), Bifidobacterium bifidum JKM (izolován ze stolice kojence) a Bifidobacterium longum ssp. suis 5/9 (izolován z výkalů telete) a testovány v podmínkách in vitro a in vivo. Byla testována schopnost bakterií přežívat v simulovaných podmínkách trávicího traktu. Bifidobakterie byly vystaveny působení nízkého pH a žlučovým solím. Všechny kmeny přežívaly tyto podmínky v nezměněném počtu až do konce testování. Dále byla sledována autoagregace. Kmen Bifidobacterium animalis ssp. lactis DAN vykazoval průměrnou autoagregaci pouze 7,69 %. Zbylé dva kmeny měly průměrnou autoagregaci 16,10 % a 79,05 %. Autoagregace byla v korelaci s adherencí. Adherence byla testována na střevních buněčných liniích HT-29, Caco-2 a HT29-MTX, které se lišily ve schopnosti produkovat mucin. Ze všech testovaných bifidobakterií vykazoval kmen Bifidobacterium bifidum JKM nejlepší schopnost adherence ke střevním buňkám. Nejlépe adherovaly bifidobakterie ke Caco-2 buňkám. Dalším úkolem bylo zjistit, zda in vitro studie bude v korelaci s in vivo testováním a kmen bifidobakterií s nejlepší adherentní schopností bude přežívat v trávicím traktu dospělých dobrovolníků nejdelší dobu. Pro odlišení bifidobakterií podaných a přirozeně se vyskytujících ve střevě, byly dospělým dobrovolníkům podány rifampicin rezistentní varianty testovaných bakterií. Všechny testované bakterie přežívaly průchod trávicím traktem ve vysokých počtech (106 až 107 KTJ/g) a přetrvávaly v něm v přibližně stejných počtech po stejně dlouhou dobu, 12. den po podání již nebyly bakterie detekovány. Žádný z kmenů tedy nebyl schopen tlusté střevo dobrovolníků trvale kolonizovat a nebyla ani potvrzena hypotéza, že nejlépe adherující kmen bude v trávicím traktu přežívat nejdéle.
|
|
|
Vliv prebiotik na přežívání bifidobakterií v trávicím traktu
Štěrba, Vojtěch ; Vlková, Eva (vedoucí práce) ; Jitka, Jitka (oponent)
Mikrobiota intestinálního traktu hospodářských zvířat představuje složitý a rozmanitý ekosystém, který je v přímé korelaci se zdravotním stavem hostitele. Jednou z možností ovlivnění střevní mikrobioty pozitivním směrem je podávání probiotik, prebiotik nebo jejich vhodné kombinace zvané jako synbiotikum. Pomocí subtilních zásahů je možné dosáhnout zdravotních benefitů, zvýšení některých ukazatelů užitkovosti i zlepšení ekonomické situace chovu.
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký je vliv prebiotik na současně podávaná probiotika a celkové složení bakteriálních druhů střevní mikrobioty. Sledovány byly tři skupiny telat, jedné skupině byla ve věku dvou dní života podána probiotická směs pěti kmenů bifidobakterií: Bifidobacterium animalis ssp. animalis (2 kmeny), B. choerinum, B. thermophilum a B. longum ssp. suis, pro jejich snadnou diferenciaci, od přirozeně se vyskytujících bifidobakterií, z nich byly vytvořeni rifampicin rezistentní mutanti (RRBif), kteří byli podáni ve formě kysaného mléka. Druhé skupině telat byla podána stejná směs pěti kmenů bifidobakterií a každý den jim bylo do denní krmné dávky přidáváno prebiotikum složené z fruktooligosacharidů a galaktooligosacharidů. Třetí skupina, které nebyla podávána probiotika ani prebiotika, sloužila jako kontrola. Množství jednotlivých složek střevní mikrobioty bylo stanoveno kultivačně.
Z výsledků je patrné, že podané bifidobakterie jsou schopny přežívat průchod trávicím traktem a dva dny od podání se vykytovaly v množství 107 CFU/g u skupiny telat, kterým byla podávána pouze probiotika a 108 CFU/g u telat, kterým byla podávána synbiotika. Dále byl zaznamenán pozvolný pokles až na 104 CFU/g u obou skupin. Signifikantní rozdíl (p=0,05) mezi množstvím RRBif u skupin telat, kterým byla podávána probiotika a synbiotika byl zaznamenán pouze dva dny po podání toho aditiva, tzn. ve čtyřech dnech věku telat. Podávání probiotik a synbiotik zvýšilo množství přirozeně se vyskytujících bifidobakterií, avšak tyto rozdíly nejsou statisticky významné.
|
host ::
RSS.