|
|
Prenatální diagnostika a hemolytické onemocnění novorozence
Matějček, Martin ; Petrtýlová, Květoslava (vedoucí práce) ; Kracíková, Jitka (oponent)
V první části práce je popsán stav hemolytického onemocnění novorozence (HON), jeho etiopatogeneze a klinický průběh s možnostmi jeho léčby. Dále jsou popsány imunohematologické vyšetřovací metody pro diagnostiku a monitorování aloimunizace v průběhu gravidity včetně rutinně používaných laboratorních diagnostických systémů a diagnostik. Jsou zde uvedeny některé zajímavé kasuistiky vyšetřovaných gravidních žen za období let 2001-2005. Závěrem je rovněž zmíněna důležitost správné laboratorní praxe (SLP) a kontrol kvality imunohematologických vyšetřovacích metod. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Automatizace v imunohematologii
DOMINOVÁ, Alena
V současné době se automatizace imunohematologických vyšetření stává součástí rutinních metod transfuzních laboratoří,nemalý význam má v předtransfuzním vyšetření pacientů a v imunohematologickém vyšetření dárců krve.Automatizace v imunohematologii nastoupila jako poslední z laboratoří zdravotnických zařízení.Umožnilo ji teprve používání robustnějších technik.Těmito technikami jsou sloupcová aglutinace prováděná na gelu nebo na skleněných mikrokuličkách a technika pevné fáze.Nejnovější metodou je Erytrocytes Magnetizer technologie a není proto ještě příliš rozšířená.Cílem mé bakalářské práce je praktické provedení imunohematologických metod,krevní skupina,screening protilátek.Vyšetřených ve zkumavkách,na mikrotitračních deskách,sloupcovou aglutinací.Manuální provedení porovnat s analyzátory Qasar a Techno.Kvantitativně vyjádřit úsporu reagencií,lidské pracovní síly,zhodnotit dalších efekty,kterými jsou zcitlivění metod,daleko větší bezpečnost,vyloučení možné chyby během procesu při automatizovaném vyšetření.Teoretická část se zabývá jednotlivými vyšetřeními a možnými technikami jejich provedení.Automatizací dojde k minimalizaci možných nebezpečí.Automaty výrazně sníží procesní kroky,potřebu zásahů pracovníka a exponenciálně snižují chybový potenciál,standardizují postupy a reagencie pro zvýšení spolehlivosti,reprodukovatelnosti vstupů a výstupů testovaného procesu,generování spolehlivých výsledků,jejich objektivní interpretaci,lepší dokumentaci,sledovatelnost a dohledatelnost,úsporu pracovní síly.Přináší jistotu jak pacientům,tak zdravotníkům.Neodmyslitelnými náležitostmi jsou prostorové podmínky,servis přístrojů.Metodická část mé bakalářské práce byla zpracována na Transfuzním oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s.Soubor tvořilo 24 vzorků pacientů a 24 vzorků dárců krve a 2 vzorky sloužící pro vnitřní kontrolu kvality.U všech těchto 50 vzorků byla vyšetřena manuálně krevní skupina ve zkumavkách a na mikrotitračních deskách.Screening protilátek byl vyšetřen ve zkumavkách,na mikrotitračních deskách a sloupcovou aglutinací.Vzorky pacientů byly analyzovány na analyzátoru Techno a vzorky dárců krve byly analyzovány na poloautomatu Qasar.Dále bylo v průběhu roku 2013 manuálně ve zkumavkách a na mikrotitračních deskách opakováno 10 vzorků slabě pozitivních screeningů protilátek pacientů původně vyšetřených na analyzátoru Techno a 10 pozitivních screeningů protilátek vzorků dárců krve původně vyšetřených na poloautomatu Qasar.Bylo zjištěno,že provedení jak manuální tak automatické zaručuje shodné výsledky.Pouze u manuálního vyšetření screeningu protilátek ve zkumavce byla u obou pozitivních vyšetření Basic QC zjištěna slabší reakce,což je způsobeno menší citlivostí zkumavkové metody.U screeningu protilátek je kvantitativní úspora reagencií u sloupcové aglutinace jak manuální tak oběma analyzátory výrazná oproti vyšetření ve zkumavce.Uvážíme-li pracnost vyšetření ve zkumavce,časovou náročnost a neodmyslitelně hlavně menší citlivost tohoto vyšetření,bylo rozhodnutí o jeho nepoužívání správnou volbou.Toto porovnání jen potvrzuje hodnocení uvedené výše a také správnost rozhodnutí používat pro screening protilátek testy sloupcové aglutinace.Vyjádřená časová náročnost vyšetření jednotlivých souborů přinesla možnost jednoduchého kvantitativního vyjádření úspory lidské pracovní síly.Přinesla jednoznačný výsledek ušetření celkem dvou pracovních sil díky každému analyzátoru.V tabulce jsou zachyceny jednotlivé kroky během vyšetření a jestli mohou přinést možnost chyby.Manuální provedení sebou nese možnost chyby ve všech uvedených kritických bodech vyšetření.Automatizované pouze jednou u poloautomatu Qasar kde je možnost záměny při přípravě reagencií.Reagencie nejsou opatřeny čárovými kódy.Automat Techno prošel všemi kritickými body bez možnosti chyby.
|
|
|
Předtransfuzní vyšetření - zkouška slučitelnosti erytrocytárních transfuzních přípravků na Transfuzním oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s.
TESAŘOVÁ, Lucie
Krev je tělní tekutinou, kterou se zatím přes veškerý pokrok nepodařilo nahradit žádnými jinými umělými přípravky. První zmínky o transfuzi nacházíme již u starých Egypťanů, Asyřanů, Židů i Římanů. První historicky zaznamenaný pokus o krevní transfuzi popsal historik a právník Stephano Infessura roku 1492. Na území našeho státu byla vykonána první známá transfuze krve teprve v 19. století. Provedl ji pražský lékař Antonín Erpek roku 1879. Předtransfuzní vyšetření je soubor imunohematologických vyšetření prováděných před podáním transfuze krve pacientovi. Cílem předtransfuzního vyšetření je zajistit příjemci účinnou substituci, při které budou transfundované erytrocyty dostatečně dlouho přežívat v jeho krevním oběhu a nedojde k jejich destrukci. Základním principem všech předtransfuzních vyšetření je laboratorní potvrzení, že je krev příjemce slučitelná s krví dárce. Komplex předtransfuzních vyšetření před podáním erytrocytárního transfuzního přípravku povinně zahrnuje vyšetření krevní skupiny příjemce, screeningu antierytrocytárních protilátek příjemce, popř. doplněného identifikací protilátek, a vlastní zkoušky kompatibility transfuzního přípravku. Všechna tato vyšetření se provádějí aglutinačními metodami. Zkouška kompatibility je reakce séra/plazmy pacienta s erytrocyty dárce, která slouží k potvrzení, že je krev příjemce slučitelná s krví dárce. Může být vyšetřena buď serologicky (na sklíčku, ve zkumavce, sloupcovou gelovou aglutinací, metodami pevné fáze) nebo elektronicky (strategie type and screen, elektronická zkouška kompatibility). Platnost zkoušky kompatibility je 72 hod., počítáno od doby odběru vzorku příjemce krevní transfuze. Moje práce se zabývá vyšetřením vlastní zkoušky kompatibility transfuzního přípravku, literárním porovnáním jednotlivých metod a porovnáním provedení metody sloupcové gelové aglutinace (LISS/NAT) manuálně a na automatu Techno TwinStation, včetně porovnání provozně-ekonomického hlediska. Praktická část této práce byla zpracována na Transfuzním oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. Literárním porovnáním metod zkoušky kompatibility jsem dospěla k závěru, že nejcitlivější metodou používanou k vyšetření zkoušky kompatibility, je nepřímý antiglobulinový test (NAT) provedený sloupcovou gelovou aglutinací nebo metodami pevné fáze. Moje zjištění odpovídá Doporučení Společnosti pro transfuzní lékařství ČLS JEP. Výsledky této bakalářské práce potvrzují správnost volby vedení TRS provádět vyšetření zkoušky kompatibility metodou sloupcové gelové aglutinace (LISS/NAT). Výhody sloupcové gelové aglutinace oproti zkumavkovým metodám spočívají v tom, že se jedná o rychlou metodu, s menší spotřebou reagencií i vzorku, s možností standardizace, automatizace, dokumentace. V neposlední řadě metoda vykazuje vyšší citlivost, což zvyšuje bezpečnost krevní transfuze pro pacienta. Vyšetření zkoušky kompatibility metodou sloupcové gelové aglutinace (LISS/NAT) bylo provedeno manuálně a na automatu Techno TwinStation u 52 vzorků pacientů, celkem 118 testů. Výsledky vyšetření byly shodné bez ohledu na zvolený způsob provedení. Ani z provozně-ekonomického hlediska se oba typy provedení tohoto vyšetření výrazněji neliší (manuální cca 24 Kč, automatizované cca 26 Kč). Při manuálním provedení nelze vyloučit chyby lidského faktoru, které jsou v případě automatizace eliminovány. Další výhodou automatu je dohledatelnost všech prvků zapojených do analytického procesu, které jsou archivovány a zůstanou přístupné po provedení testu. Výhodou manuálního provedení zkoušky slučitelnosti je kratší celkový čas vyšetření (cca 30 ? 35 min) oproti automatizovanému (cca 45 ? 60 min dle počtu vzorků). Nevýhodou automatizovaného provedení zkoušky kompatibility na automatu Techno TwinStation je to, že není možné v průběhu pipetování přidávat další vzorky.
|
host ::
RSS.