|
|
Informovanost pubescentních dívek o menstruačním cyklu
Koukolíková, Magda ; Skřenková, Jana (vedoucí práce) ; Poncová, Renata (oponent)
Menstruační cyklus je přirozený proces v životě téměř každé ženy. Z tohoto důvodu by měl být na edukaci a osvětu o menstruačním cyklu kladen větší důraz. Informovanost o menstruaci a menstruačním cyklu pozitivně ovlivňuje fyzické i psychické zdraví dívky. V této době existuje mnoho zdrojů informací o menstruaci a menstruačním cyklu, včetně knih, časopisů, webových stránek a mobilních aplikací. Je však důležité, aby dívky měly přístup ke spolehlivým zdrojům informací, pro zisk přesných a ucelených informací. Tato bakalářská práce je koncipována jako teoreticko-praktická. Teoretická část popisuje změny během pohlavního dospívání dívek, fyziologii a poruchy menstruačního cyklu, intimní a menstruační hygienu a způsoby vzdělávání dívek v oblasti menstruačního cyklu. Praktická část se zaobírá rozborem anonymního dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 106 dívek ve věku 11-15 let. Před samotným rozdáním dotazníků byl zákonným zástupcům rozdán informovaný souhlas s dotazníkovým šetřením a z důvodu nízkého věku a citlivosti tématu respondentek byla striktně zachována anonymita dívek. Dotazník byl rozdělen na dvě části. V první části dotazníku byla zjišťována vlastní zkušenost dívek o menstruačním cyklu a jakým způsobem byly o menstruačním cyklu informovány. Ve druhé části dotazníku dívky odpovídaly na...
|
|
|
Návrh vzdělávacího programu pro děti se zrakovým postižením předškolního věku zaměřený na rozvoj samostatnosti, sebeobsluhy a základních hygienických návyků
ZACHOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá tématem samostatnosti, sebeobsluhy a hygienických návyků u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Cílem je vyhledat a analyzovat teoretické poznatky a na jejich základě vytvořit návrh vzdělávacího programu pro pedagogy mateřských škol, kteří mají ve třídě právě dítě se zrakovým postižením. Pro naplnění cíle byla zvolena kvalitativní metoda (pozorování, analýza dokumentů, rozhovor). Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. První kapitola teoretické části se zabývá pojmem zrakové postižení, nejčastějšími zrakovými vadami u dětí, vývojem dítěte a možností péče o dítě se zrakovým postižením. Ve druhé kapitole je blíže specifikováno předškolní vzdělávání, včetně legislativních a kurikulárních dokumentů. Třetí kapitola se věnuje teoretickému podkladu pro praktickou část práce, tedy samostatnosti, sebeobsluze a hygienickým návykům u dětí se zrakovým postižením. Praktickou část tvoří návrh vzdělávacího programu, který je rozdělen na tři oblasti: oblast hygienický návyků a dovedností, oblast návyků a dovedností spojených s oblékáním a svlékáním a oblast návyků a dovedností spojených se stolováním. Každá z nich má několik podkapitol, kde jsou uvedeny aktivity, které mohou využít pedagogové v mateřských školách při edukaci dítěte se zrakovým postižením.
|
|
| |
|
|
Hygienické a pracovní návyky u levorukých žáků na 1. stupni ZŠ
KOLÁŘOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá hygienickými a pracovními návyky levorukých žáků na 1. stupni základních škol. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou a výzkumnou. Teoretická část práce pojednává o základních informacích o lateralitě, mozkových hemisférách a školní zralosti. Hlavní pozornost je zaměřena na leváka a psaní, kde se věnujeme přípravě na psaní i jednotlivým hygienickým a pracovním návykům žáků. Zmíněny jsou i poruchy psané řeči a slavní leváci. Výzkumná část je zaměřena na průzkum zjištění úrovně hygienických a pracovních návyků u žáků na 1. stupni základních škol. Výzkum probíhal formou pozorování. Získané výsledky jsou graficky zpracovány a interpretovány. V závěru je doporučení pro práci s leváky v praxi.
|
|
|
Vliv edukace všeobecnou sestrou na hygienické návyky u dětí předškolního věku
BOŘILOVÁ, Hana
Diplomová práce se zabývá problematikou hygienických návyků u dětí předškolního věku. V teoretické části jsme se proto zabývali specifikami předškolního, dále jsme vytvořili soubor hygienických návyků obsahující návod kdy je provádět, jaké pomůcky k tomu používat a především jak při jejich provádění postupovat. V této části jsme se také věnovali onemocněním úzce souvisejícím s nízkým hygienickým standardem, jejich mechanizmy vzniku, způsobem nákazy a především jejich prevenci. V empirické části bylo prvním cílem zjistit, jakých chyb se nejčastěji dopouštějí v oblasti hygienických návyků děti předškolního věku (4 ? 6 let). Za tímto účelem jsme oslovili záměrně vybraný soubor 16 dětí předškolního věku. Pro získávání potřebných dat jsme zvolili metodu kvalitativního výzkumu, kdy jsme vytvořili 9 speciálních obrázkových pracovních listů, přičemž každý byl zaměřen na jednu problematiku hygienických návyků. Šetření poté probíhalo v 9 dnech. Výsledkem tohoto šetření bylo, že každé dítě se dopustilo chyby ve více jak polovině úkolů a zároveň v každém úkolu se dopustila chyby více jak polovina dětí. Druhým cílem bylo vytvořit edukační kurz zaměřený na správné provádění hygienických návyků. V rámci plnění druhého cíle byl splněn i čtvrtý cíl, kdy jsme vytvořili soubor edukačních pohádkových příběhů zaměřených na jednotlivé oblasti hygieny, který byl obsažen v praktické části kurzu. S tím také úzce souvisel i třetí stanovený cíl práce, tento edukační kurz provést. Děti byly podrobeny každý den jedné lekci edukačního kurzu (to vše v dopoledních hodinách), která vždy tematicky korespondovala s pracovním listem, kterým se děti zabývaly daný den. Každá lekce obsahovala teoretickou a praktickou část. Pátým cílem práce bylo zjistit, k jaké změně v povědomí došlo v oblasti hygienických návyků u dětí předškolního věku po absolvování edukačního kurzu. Toto šetření vždy proběhlo ještě tentýž den v odpoledních hodinách. Po vyhodnocení činnosti respondentů bylo zjištěno, že každé dítě se dopustilo chyby v méně jak polovině úkolů a zároveň v každém úkolu se dopustila chyby méně jak polovina dětí. Výsledky obou časových úrovní šetření byly poté vyhodnoceny a porovnány a bylo zjištěno, že v povědomí dětí v oblasti hygienických návyků došlo k výrazné změně k lepšímu.Šestým cílem diplomové práce bylo předložit výsledky šetření u dětí rodičům, kteří mají doma dítě (děti) předškolního věku a na jejich základě zjistit, jaký by byl jejich zájem o provedení stejného edukačního kurzu i u jejich dítěte. K tomuto účelu jsme oslovili záměrně vybraný soubor 120 rodičů dětí předškolního věku (vyjma rodičů dětí, které se zúčastnili šetření ke splnění cílů 1 ? 5) a použili jsme kvantitativní metodu krátkého dotazníku, ve kterém byli dotazování na jejich pohlaví, věkovou kategorii, nejvyšší dosažené vzdělání a dosavadní počet dětí v rodině, v neposlední řadě pak zda by na základě předložených výsledků měli zájem o provedení edukačního kurzu i u jejich dítěte či ne. Rodičům byly předloženy krom dotazníků také souhrnné výsledky šetření před absolvováním edukačního kurzu a po absolvování edukačního kurzu. Dostali k dispozici rovněž ukázku pracovních listů a edukačních pohádek pro lepší představu o tom, jak šetření probíhalo. Mohli si rovněž prohlédnout demonstrační figuríny, které byly do edukace zapojené. Výsledky šetření ukázaly, že 93 respondentů (81%) by o provedení edukačního kurzu zájem mělo, přičemž nejčastějším důvodem pro to bylo, že se rodiče považují za důležité tuto problematiku zařadit do předškolního vzdělávání. Oproti tomu 27 rodičů (19%) by o jeho provedení zájem nemělo a nejčastějším důvodem pro to bylo, že dotázaní respondenti by raději naučili správným hygienickým návykům své dítě sami v domácím prostředí.
|
host ::
RSS.