Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Postoj porodních asistentek k fyzioterapeutickým intervencím v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí
BÁRTOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá postojem porodních asistentek k fyzioterapeutickým intervencím v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí. Pro práci byly definovány dva cíle. Prvním cílem bylo sledovat zájem porodních asistentek o zařazení vybraných metod do své praxe a druhým cílem bylo ověřit zájem porodních asistentek o multidisciplinární spolupráci s fyzioterapeutem. Výzkumné šetření bylo vedeno na základě kvantitativního výzkumu pomocí dotazníků vlastní konstrukce. Dotazník byl distribuován elektronickou formou. Výzkumný soubor tvořilo 196 respondentů, z čehož bylo 195 žen a 1 muž. Největší zastoupení měla věková skupina mezi 25 a 36 lety. 75 % respondentů mělo vysokoškolské vzdělání, 11,2 % respondentů vystudovalo vyšší odbornou školu a 13,8 % respondentů uvedlo jako nejvyšší ukončené vzdělání střední školu. Výzkumné šetření prokázalo, že porodní asistentky mají zájem o zařazení metod do své praxe a o mezioborovou spolupráci s fyzioterapeutem. Porodní asistentky mladší 35 let vykazovaly vyšší zájem o navyšování vzdělání než porodní asistentky starší. Mezi věkem a používáním jednotlivých metod nebyla výzkumným šetřením prokázána korelace. Výsledky prokázaly, že 94 % respondentů považovalo multidisciplinární spolupráci za důležitou. 79,6 % respondentů mělo o multidisciplinární spolupráci s fyzioterapeutem zájem. Fyzioterapeuti, kteří působili na pracovištích respondentů, nejvíce řešili vertikalizaci a péči o jizvu u žen po císařském řezu a u žen po gynekologických operacích. Sami respondenti nejvíce využívali nácvik vstávání přes bok (93,9 %), vertikalizaci (86,7 %) a nácvik dýchání (79,6 %). Respondenti uváděli, že je největší posílení zapojení porodní asistentky do rehabilitační péče pociťují v péči o porodní poranění a jizvu (115x). Výsledky mohou být prezentovány na odborných konferencích pro porodní asistentky.
Formy regenerace a její současné trendy
PEKÁRKOVÁ, Petra
Bakalářská práce zahrnuje ucelený přehled jednotlivých regeneračních forem a jejich současných trendů. Úvod práce je zaměřen na regeneraci a relaxaci obecně, poté už je podrobněji věnována pozornost mechanoterapii - masáži, jejím druhům, zdravotním účinkům a historii. Na mechanoterapii navazuje termoterapie, která je zaměřena na saunu a její nové trendy. Do termoterapie jsou zařazeny i zábaly a obklady. V další části práce je charakterizovaná hydroterapie a její jednotlivé druhy. Dále tato práce věnuje pozornost elektroterapii a fototerapii. V poslední části práce se zabývám baňkováním, akupunkturou, oxygenoterapií, solnou jeskyní a vakuovou uhličitou koupelí. Výsledkem této bakalářské práce je ucelený přehled regeneračních forem určený pro širokou veřejnost.
Úloha sestry v péči o chronickou ránu s využitím alternativních metod a materiálů vlhkého hojení
SKŘÍŠOVSKÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá rozborem aktuální klasifikace ran a problematikou léčby chronické rány. V úvodu teoretické části práce je definován pojem rána společně s klasickým rozdělením ran z hlediska jejich patologicko-traumatologického vzniku. V následujících kapitolách je v obecné části rozebrán proces hojení rány z molekulárně biologického aspektu, definován pojem akutní a chronická rána, nově zavádí pro chronickou ránu termín nehojící se rána. Ve speciální části jsou popsány jednotlivé patologicko-chirurgické typy chronických ran z jejich molekulárně biologického, chirurgicko anatomického a terapeutického hlediska. Následně bakalářská práce specifikuje rizikové faktory ovlivňující proces hojení rány se zaměřením na jejich terapeutickou ovlivnitelnost. Tyto faktory jsou rozděleny na systémové a lokální. Bakalářská práce pokračuje rozborem terapeutických a ošetřovatelských možností v léčbě chronické rány od tradičních převazů s využitím sterilních mulových čtverců a dezinfekčních roztoků k materiálům vlhkého hojení, dále pak navazují kapitoly zabývající se moderními metodami débridementu chronické rány jako jsou ultrazvuková hydrochirurgie, terapie řízeným podtlakem nebo larvoterapie. Jednotlivé kapitoly popisují indikace a kontraindikace pro použití těchto metod, jejich výhody a přínos pro pacienta, zaměřují se na roli sestry v péči o chronickou ránu s využitím těchto metod. Závěr teoretické části práce je věnován nutriční podpoře a systémové enzymoterapii, která má zajistit organismu dostatečný příjem energie, všech makronutrientů i mikronutrientů důležitých a nezbytných pro stavbu nových tkání. Empirická část bakalářské práce je formou kvalitativního výzkumu zaměřena na zdokumentování role sestry v péči o pacienta s jedním typem chronické rány, konkrétně o pacienta po laparotomické operaci s rozsáhlým resekčním výkonem na GIT a následně sekundárně se hojící chronickou ránou. K dosažení tohoto cíle bylo použito metody případových kazuistik, kdy byl u skupiny cíleně vybraných pacientů zaznamenán průběh systémové terapie s podporou kardiovaskulárních, ventilačních a nutričních funkcí a se zřetelem na provedený operační výkon, doplněn popisem lokální terapie o chronickou ránu se zaměřením na podíl sestry v péči o tuto ránu, popis dokresluje pořízená fotodokumentace. Kazuistiky popisným způsobem přibližují regresi, stagnaci či progresi vývoje v procesu hojení rány, mapují roli a míru zapojení sestry do péče o tuto ránu, využití alternativních pomůcek v péči o tuto ránu, umění improvizace. Shrnutí výsledků v bakalářské práci přináší závěr, že vědeckotechnický pokrok, který otevírá pacientovi s chronickou ranou nové možnosti a zavádí do terapie chronické rány moderní technologické postupy, přesto existuje skupina pacientů po laparotomických operacích s provedeným rozsáhlým resekčním výkonem na GIT a následnou dehiscencí anastomozy, která je pro využití těchto technologií kontraindikována. Tito pacienti jsou odkázáni na holisticky poskytovanou péči multidisciplinárního týmu, v němž má sestra svojí nezastupitelnou pozici. Biopsychosociální potřeby takto nemocného pacienta kladou na sestru vysoké nároky po stránce osobnostní i profesionální. Úvaha na závěr zvažuje a navrhuje možnost zapojení sestry do předoperační přípravy pacienta k plánovanému resekčnímu výkonu na GIT, a to formou edukace v oblasti podpory nutričních funkcí a systémové enzymoterapie.
Zkušenosti porodních asistentek s porody do vody
KUBOUŠKOVÁ, Petra
Porod je velice důležitý okamžik každé ženy. Budoucí maminky v dnešní době pečlivě plánují a přemýšlejí o způsobu, jak a kde přivedou své miminko na svět. Začínají se zajímat o přirozenější, alternativnější vedení porodu. Jednou z možností je i porod do vody. Teoretická část je zaměřena na shrnutí poznatků a o porodu, alternativním porodu a porodu do vody, který v roce 1999 akceptovala Česká gynekologicko- porodnická společnost. Praktická část je zaměřena na informovanost a zkušenosti porodních asistentek ve vybraných nemocnicích s porody do vody. Ke zpracování dané problematiky a zjištění jmenovaných cílů byla zvolena kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. Kvantitativní forma výzkumu proběhla formou dotazníku, který byl anonymní a byl určen pro porodní asistentky v nemocnici České Budějovice, a. s., Český Krumlov, a. s. a FN Plzeň. Kvalitativní forma výzkumu proběhla formou nestandardizovaného rozhovoru s porodními asistentkami, které mají zkušenost s porody do vody v Česko ? německé horské nemocnici Krkonoše, s. r. o. Stanoveno bylo 5 cílů a s nimi související hypotézy. Cílem práce bylo zjistit, zda mají porodní asistentky informace o porodech do vody ve vybraných nemocnicích, zda mají porodní asistentky potřebné vybavení porodních sálů pro provádění porodů do vody ve vybraných nemocnicích, dále zjistit postoje porodních asistentek k porodům do vody ve vybraných porodnicích. Cíl práce byl také zjistit, zda mají porodní asistentky zájem provádět porody do vody ve vybraných porodnicích a v neposlední řadě, zda mají zkušenosti s porody do vody ve vybraných porodnicích. Všechny cíle byly splněny. Hypotéza 1, která zní ?Porodní asistentky mají informace o porodech do vody ve vybraných porodnicích?, se potvrdila. Potvrdila se také hypotéza 3, tedy že porodní asistentky mají negativní postoje k provádění porodů do vody ve vybraných porodnicích. Ostatní hypotézy se nepotvrdily. Nepotvrdilo se, že porodní asistentky mají potřebné vybavení porodních sálů pro provádění porodů do vody ve vybraných porodnicích, že porodní asistentky nemají zájem provádět porody do vody ve vybraných porodnicích a také že porodní asistentky mají zkušenosti s prováděním porodů do vody ve vybraných porodnicích. Tato bakalářská práce může posloužit jako zdroj informací a studijní materiál pro další ročníky porodních asistentek. Dále by se tato práce dala využít jako edukační materiál pro porodní asistentky v praxi a i pro budoucí rodičky, které o porodu do vody uvažují.
Plavání pro děti s disabilitou v Českých Budějovicích a Jihlavě
TRINGLOVÁ, Lenka
Bakalářská práce s názvem {\clqq}Plavání pro děti s disabilitou v Českých Budějovicích a v Jihlavě`` je zaměřena na realizaci plavání pro děti s disabilitou v občanských sdruženích KONTAKT bB a SK Vodomílek. Teoretická část práce charakterizuje vliv vodního prostředí, význam a využití plavání pro děti s disabilitou. Je zde dále specifikována hydroterapie, hydrokinezioterapie, plavání kojenců a plavecká klasifikace. Cílem práce bylo zjistit jak je realizováno plavání pro děti s disabilitou ve dvou již zmíněných sdruženích. Tohoto cíle bylo dosaženo pomocí strukturovaného rozhovoru s rodiči a dětmi z KONTAKTU bB ČB a z SK Vodomílek, a také prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s odborníky z dané oblasti. Výzkum byl dále doplněn pozorováním dětí s disabilitou při plaveckých hodinách. Srovnání teoretické a praktické části ukazuje, že plavání umožňuje dětem s disabilitou všestranný rozvoj a zvyšuje jejich samostatnost. Přispívá také k socializaci a resocializaci dítěte. Učí člověka poznat sebe samého, své tělo a jeho možnosti. Dále pak zvyšuje tělesnou zdatnost a odolnost organismu. Je prokázáno, že realizace plaveckých lekcí se shoduje s představami rodičů dětí s disabilitou, v obou organizacích. Plavání realizují především dobrovolníci, kteří musí být empatičtí, vytrvalí a odolní. V neposlední řadě to mohou to být i samotní rodiče. Z výsledků vyplývá, že způsob realizace plavání v KONTAKTU bB ČB a v SK Vodomílek se neshoduje. Společný je individuální přístup k dětem i typické rozložení plavecké hodiny. Rozdíl spočívá v metodice, kterou obě organizace poskytují. KONTAKT bB postupuje podle vlastní metodické řady, SK Vodomílek kombinuje různé metodiky. Výsledky tohoto výzkumu budou sloužit k lepšímu pochopení smyslu plavání pro děti s disabilitou a pomohou k propagaci této sportovní aktivity. Teoretická část i výzkum mohou sloužit jako shrnutí poznatků o problematice plavání dětí s disabilitou. Využít ji mohou rodiče, dobrovolníci, plavečtí trenéři a jiní, kteří chtějí či potřebují získat podrobnější informace o tématu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.