|
|
Definice referenčního stavu horských a podhorských toků jako součást ekomorfologického průzkumu
Leipeltová, Petra ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá definicí referenčních podmínek horských a podhorských toků ve vybraných zemích Evropy a na základě požadavků Rámcové směrnice o vodní politice 2000/60/EC. Je zde uvedena platná typologie vodních toků ČR a vymezení horských a podhorských typů ve vybraných lokalitách Krušných hor a Šumavy. Ve druhé části práce je řešen hydromorfologický stav vodních toků. Monitoring byl proveden na tocích Rolava, Černá voda, Křemelná, Slatinný p., Modravský p., Roklanský p. a Javoří p. Pro hodnocení stupně hydromorfologické kvality byla použita metodika Hydroekologický monitoring. Součástí práce je stručné zhodnocení fyzicko-geografických charakteristik zmiňovaných toků s důrazem na odtokový režim v jejich povodí. V závěru práce jsou vytipovány a vymezeny referenční úseky a je stručně popsána jejich charakteristika. Klíčová slova: referenční podmínky, typologie vodních toků, hydromorfologický stav, hydromorfologická kvalita, hydroekologický monitoring, odtokový režim
|
|
|
Posouzení vlivu zemědělské a antropogenní činnosti na Lhotickém a Vitickém potoce v povodí řeky Želivky
Jakešová, Helena ; Charvátová, Helena (vedoucí práce) ; Petrů, Anita (oponent)
Každý malý vodní tok je součástí rovnováhy v přírodě. Lidská činnost působí na kvalitu a fyzikálně chemické složení vody. Člověk mění koryta řek a hydrologické podmínky prostředí. Bakalářská práce se zabývá zhodnocením chemického složení experimentálních toků Lhotického a Vitického potoka v povodí řeky Želivky na Křemešnické vrchovině. Terénním průzkumem, monitoringem a vyhodnocením výsledků zkoumaných vzorků vody je zjištěn vliv lidské činnosti na kvalitu a složení vody. Území je antropogenně ovlivněno především splaškovou vodou obyvatel obcí, kde chybí čistírny odpadních vod. Zemědělská činnost vykazuje znečištění po celé délce toku. Potoky nemají upravená koryta, rozliv je umožněn do četných niv, vliv znečištění je zmírněn břehovou vegetací. Sledované ukazatele řadí experimentální toky do nejnižší jakostní třídy. V území je možné zachování zdravého ekosystému.
|
|
|
Chemismus rybničních vod ČR - dlouhodobý vývoj chemismu rybničních vod - efekt eutrofizace
STRNADOVÁ, Johana
Diplomová práce Chemismus rybničních vod ČR - dlouhodobý vývoj chemismu rybničních vod - efekt eutrofizace, se zabývá hydrochemismem rybničních vod v šestnácti rybničních oblastech (lokalitách) v České republice. Cílem práce bylo porovnat údaje o základním chemismu a živinách z hlediska eutrofizace, a vyhodnotit časové změny v průběhu let 1995 2003 a roku 2012. Data byla vyhodnocena statistickou metodou "ANOVA jednoduchého třídění" s Tukeyovým HSD post hoc testem a metodou lineární regrese. Z výsledků rozdílů mezi jednotlivými oblastmi (lokalitami) vyplývá, že pouze rybniční oblasti Lednice, Brno, Řežabinec a Ostrava ukázaly ve většině sledovaných parametrů opakované odlišnosti. Ostatní oblasti (lokality) se nejvíce lišily průměrnými hodnotami vodivosti a alkality, což je dáno především rozdílným charakterem rybničních oblastí např. přírodními podmínkami. Menší rozdíly byly zaznamenané pro celkový N a nejméně pro celkový P a chlorofyl. Tyto výsledky prokázaly, že trofie rybničních vod se ve sledovaných rybničních oblastech neliší. Vysoká míra eutrofizace byla prokázána podobností mezi sezónními trendy. Vzrůstající průměrné hodnoty celkového P z 0,23 mg/L na 0,32 mg/L a vzrůstající koncentrace chlorofylu ze 76 ?g/L na 218 ?g/L od jara do léta, jsou typické pro, silně živinami zatížené, mělké rybniční nádrže. Z provedeného časového vývoje se zjistilo, že kvalita rybničních vod se z hlediska eutrofizace nezlepšuje ani zhoršuje.
|
|
|
Hydrochemické charakteristiky povrchových vod malých povodí v oblasti horní Stropnice
BAXOVÁ CHMELOVÁ, Iva
Diplomová práce Hydrochemické charakteristiky povrchových vod malých povodí v oblasti horní Stropnice se zabývá chemismem povrchových vod čtyř potoků v oblasti horní Stropnice. Cílem bylo posoudit vliv faktorů jako je charakter a stupeň využívání krajiny člověkem na chemismus povrchových vod. V letech 2005 {--} 2007 byly sledovány měsíční koncentrace hlavních iontů a uhlíku v povrchové vodě osmi odběrových míst po dvojicích na každém ze čtyř potoků. Výsledky byl vyhodnoceny pomocí analýzy rozptylu s opakováním měření a Tukeyova HSD post hoc testu. Mezi horními odběrovými místy s charakterem přírodní krajiny nebyly prokázány rozdíly chemismu povrchových vod. Mezi dolními odběrovými místy ovlivněnými člověkem byly prokázány změny v chemismu povrchových vod. Změny v chemismu mezi horním a dolním odběrovým místem jednoho potoka byly prokázány ve 3 povodích se změnou využití krajiny a nebyly prokázány v povodí beze změny využití krajiny. Mezi chemismem povrchových vod a způsobem využití krajiny existuje pozitivní vztah. Člověk svým zásahem do krajinného ekosystému ovlivňuje jeho hydrologickou složku a napomáhá tak k destabilizaci celého systému.
|
host ::
RSS.