|
| |
|
|
Vliv pastevních pozemků na parametry vody v malém vodním toku
KUBELOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá porovnáním vybraných vlastností povrchových vod v malém vodním toku v povodí Paseckého a Váčkového potoka v letech 2018 a 2019. Hodnocení bylo prováděno ve třech měrných profilech - horní měrný profil Váčkového potoka, dolní měrný profil Váčkového potoka a Pasecký potok. Rozdílnost povodí těchto toků spočívá v obhospodařování krajiny a v jejím využití člověkem, což má za následek významný vliv na chemismus povrchové vody. Sledované hydrochemické ukazatele v profilech byly: elektrolytická konduktivita, pH, nerozpuštěné látky, dusičnany, fosforečnany, celkový organický uhlík, anorganický uhlík, celkový uhlík a celkový dusík. Mezní hodnoty plynoucí z nařízení vlády č. 401/2015 Sb. nebyly překročeny v horním profilu Váčkového potoka a v profilu Paseckého potoka. U dolního měrného profilu Váčkového potoka však byly překročeny hodnoty celkového dusíku. Jelikož se v povodí dolního profilu Váčkového potoka nachází významná plocha orné půdy na rozdíl od ostatních dvou povodí, byly zde rovněž prokázány zvýšené hodnoty elektrolytické konduktivity, pH, dusičnanů, organického, anorganického a celkového uhlíku. Zásah člověka v horním profilu toku Váčkového potoka i v Paseckém potoce je malý a ekosystémy zde můžeme považovat za stabilní.
|
|
|
Vliv zemědělské činnosti na kvalitu vody ve vodním toku v chráněném přírodním území
NOVOMĚSTSKÁ, Markéta
Náplní diplomové práce bylo zhodnotit vliv zemědělské činnosti na hydrochemické parametry povrchových vod v souvislosti s výskytem zvláště chráněného živočišného druhu v povrchových vodách sledovaného území. Pro vyhodnocení bylo zvoleno modelové území - povodí Bedřichovského potoka, který se nachází v Novohradských horách a je tvořeno dolním a horním subpovodím. V rámci horního subpovodí je uplatňováno lesní hospodaření, v dolním subpovodí pak zemědělské hospodaření na orné půdě, kosených loukách a pastvinách. Sledovanými parametry byly ukazatele eutrofizace povrchových vod, a to: dusičnanový dusík (N-NO3-), fosforečnanový fosfor (P-PO43-), vodivost, nerozpuštěné látky (NL105). Výsledky ukázaly, že zemědělská činnost, a to zejména hospodaření na orné půdě, může zatěžovat půdu nadměrným přísunem živin a následnou erozní činností se mohou tyto látky dostávat do povrchových i podzemních vod. Tato skutečnost se ukázala jako významná mimo jiné i při výrazné srážkové epizodě. V práci je šíře diskutován i vliv hospodaření na zvláště chráněné přírodní území.
|
|
|
Vliv zemědělské činnosti na vybrané fyzikálně chemické parametry povrchových vod
MIKEŠOVÁ, Aneta
Náplní diplomové práce bylo statisticky vyhodnotit vliv způsobu hospodaření a krajinného pokryvu na vybrané hydrochemické parametry povrchových vod říční sítě v Novohradských horách a zjištění možného vlivu zemědělství na hodnoty těchto parametrů. Modelové území je tvořeno horními a dolními subpovodími Paseckého, Bedřichovského a Váčkového potoka. Odběrová místa zahrnovala zemědělsky obdělávané pozemky, ale i lesní ekosystémy. Práce je zaměřena především na tyto parametry: vodivost, dusičnanový dusík (N-NO3-), nerozpuštěné látky (NL105) a fosforečnanový fosfor (P-PO43-), tedy především parametry způsobující eutrofizaci vod. Změny těchto parametrů byly monitorovány v období let 2014 2017. Změny v chemismu mezi horním a dolním odběrovým místem jednoho potoka byly prokázány ve všech tocích u vodivosti a dusičnanového dusíku (N-NO3-). Na základě výsledků lze konstatovat, že povrchové vody v zájmovém území jsou ovlivňovány zemědělskou činností, nejedná se však o intenzivní formu zemědělské činnosti.
|
|
|
Hydrochemické a hydrogeologické hodnocení vody v pramenech západní části Lužických hor a Žitavské pánve
Palkovičová, Veronika ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Kamil, Kamil (oponent)
Tato bakalářská práce vznikla v rámci projektu "Prameny spojují krajiny a státy - environmentální vzdělávání a kooperace v regionu Liberec - Zittau". Studovaná oblast leží v příhraniční oblasti České republiky a Spolkové republiky Německo, v místě bývalých Sudet. Oblast zasahuje do dvou úmoří a čtyř geologických jednotek, takže je z morfologického hlediska velmi pestrá a dává vzniknout různým typům podzemních vod.
Od března do prosince roku 2016 probíhalo terénní měření vody vyvěrající z vybraných pramenů západní části regionu Liberec - Zittau. Přímo v terénu byly měřeny zakladní fyzikálně-chemické parametry (teplota, pH, elektrická konduktivita, redoxní potenciál, rozpuštěný kyslík a vydatnost) a odebrány vzorky vody, jež se dále zpracovávaly v laboratoři. Koncentrace většiny aniontů (SO42-, Cl-, NO3-, PO43-, ...) byla změřena vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (Dionex ICS-1100). Kationty (Ca2+, Na+, Mg2+, Fe3+, Al3+, K+, ...) byly měřeny v závislosti na předpokládané koncentraci pomocí emisní nebo hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES, ICP-MS).
Změřená data byla následně zprůměrována a roztříděna pomocí geologické mapy do čtyř kategorií dle geologického podloží (krystalinikum, křída, kvartérní sedimenty, vulkanity). Dále byla data vyhodnocena pomocí demoverze komerčně dostupného hydrochemického softwaru AquaChem (Piperův a Stiffův diagram) a také ve statistickém programu R. Průměrné koncentrace u většiny pramenů potvrdily příslušnost k danému geologickému podloží, přičemž u některých lze předpokládat výrazné ovlivnění zemědělskou činností. Z grafického zobrazení koncentrace vybraných iontů je také patrné, že kvartérní sedimenty Žitavské pánve byly pravděpodobně sneseny z okolního krystalinika.
|
|
|
Management zemědělské krajiny a jeho vliv na koncentrace iontů v tekoucích vodách
MIKEŠOVÁ, Aneta
Náplní této práce bylo porovnání vybraných chemicko-fyzikálních parametrů povrchových vod říční sítě v Novohradských horách a zjištění možného vlivu zemědělství na hodnoty těchto parametrů. Použita byla data za rok 2015 a 2016. Odběrová místa zahrnovala zemědělsky obdělávané pozemky, ale i lesní ekosystémy. Práce je zaměřena především na tyto parametry: vodivost, pH, alkalita, NO3-N a PO4-P, tedy především parametry způsobující eutrofizaci vod. Rozdíl mezi horními uzávěry toků v lesních ekosystémech a dolními uzávěry toků v blízkosti zemědělsky obdělávaných pozemků byl rozporuplný. Hodnoty vodivosti jednoznačně prokázaly, že zemědělská činnost zhoršuje kvalitu vod, neboť vodivost dolních uzávěrů toků byla někdy i třikrát vyšší, než vody v lesních ekosystémech, ale například hodnoty koncentrace PO4-P byly vyšší na horních uzávěrech toků, tedy v lesních ekosystémech.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.