Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Legitimising the Launch of Humanitarian Intervention - A Case Study of US Politics Towards the Phenomenon of Humanitarian Intervention
Šabatová, Kateřina ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Suchanová, Angelika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem humanitární intervence v kontextu jeho procesu legitimizace zahájení. Konkrétně se pak zaměřuje na vztah americké domácí politiky vůči ospravedlnění zahájení humanitární intervence v zahraničí. Jejím cílem je pomocí třech případových studií zahájení humanitární intervence z oblasti Blízkého východu, vysvětlit a najít odpověď na otázku, jakými způsoby americká politika ovlivňuje vnímání americké společnosti pro ospravedlnění zahájení humanitární intervence v zahraničí. Analyzované případové studie jsou americká intervence v Libanonu 1958, v Iráku 1991 a neuskutečněná intervence v Sýrii. Případy z Blízkého východu jsou zvoleny kvůli panující hrozbě pro civilisty v této oblasti, která má potenciál se rozšířit i do dalších zemí. S využitím třech přístupů humanitarianismu, realpolitik a smíšených motivů, dále s pomocí diskurzivní analýzy vyhodnocuje argumenty a přístupy amerických politiků v daných případových studií a to, jak jimi bylo ovlivněno ospravedlnění dané humanitární intervence. To dává do kontextu s podstatou americké politické kultury a zahraniční politiky USA vůči Blízkému východu. I když téma humanitární intervence bylo zkoumáno mnoha autory, tato práce doplňuje již existují literaturu svým zaměřením na argumenty a postoje domácí americké politiky...
Spontánní dobrovolníci a jejich role v dynamickém humanitárním systému
Smejkal, Richard ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Murgaš, Jaromír (oponent)
Stále častěji zaznívá, že humanitární systém již vyčerpal svůj potenciál a stojí nad propastí. Objem prostředků, počet humanitárních organizací a počet zachráněných osob rok od roku rostou. Přesto se rozdíl mezi potřebami a reálnou humanitární asistencí neustále zvětšuje. Tradiční humanitární aktéři zatím bez úspěchu hledají způsoby, jak opravit systém, který kdysi dobře fungoval. Pokusy o finanční nebo institucionální reformu selhávají, diskuse o humanitárních principech hlavní aktéry znejišťuje. Tato práce ukazuje, že tradiční humanitární systém je pouze částí většího ekosystému humanitární asistence, a analyzuje, s jakými vnějšími vlivy se nedokáže v poslední dekádě vyrovnat a proč drobné korekce a opravy nestačí, a je proto nutná nová architektura celého systému. Autor identifikuje nové humanitární aktéry, se kterými tradiční systém nepočítá a z nich si vybírá spontánní dobrovolníky jako skupinu s dynamickým potenciálem a schopností vytvářet paralelní systémy vůči profesionálnímu krizovému řízení při katastrofách. Jelikož se jedná o podceňovaného a přehlíženého aktéra, autor zpřesňuje definici spontánního dobrovolnictví. S využitím případové studie Cajun Navy a zpovědí ukrajinských zdravotnických záchranářů z doby nepokojů a ozbrojeného konfliktu na Ukrajině dochází autor k závěru, že tradiční...
Spontánní dobrovolníci a jejich role v dynamickém humanitárním systému
Smejkal, Richard ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Murgaš, Jaromír (oponent)
Stále častěji zaznívá, že humanitární systém již vyčerpal svůj potenciál a stojí nad propastí. Objem prostředků, počet humanitárních organizací a počet zachráněných osob rok od roku rostou. Přesto se rozdíl mezi potřebami a reálnou humanitární asistencí neustále zvětšuje. Tradiční humanitární aktéři zatím bez úspěchu hledají způsoby, jak opravit systém, který kdysi dobře fungoval. Pokusy o finanční nebo institucionální reformu selhávají, diskuse o humanitárních principech hlavní aktéry znejišťuje. Tato práce ukazuje, že tradiční humanitární systém je pouze částí většího ekosystému humanitární asistence, a analyzuje, s jakými vnějšími vlivy se nedokáže v poslední dekádě vyrovnat a proč drobné korekce a opravy nestačí, a je proto nutná nová architektura celého systému. Autor identifikuje nové humanitární aktéry, se kterými tradiční systém nepočítá a z nich si vybírá spontánní dobrovolníky jako skupinu s dynamickým potenciálem a schopností vytvářet paralelní systémy vůči profesionálnímu krizovému řízení při katastrofách. Jelikož se jedná o podceňovaného a přehlíženého aktéra, autor zpřesňuje definici spontánního dobrovolnictví. S využitím případové studie Cajun Navy a zpovědí ukrajinských zdravotnických záchranářů z doby nepokojů a ozbrojeného konfliktu na Ukrajině dochází autor k závěru, že tradiční...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.