|
|
Informovanost a postoje pedagogických pracovníků na území města Jindřichův Hradec v souvislosti s Koncepcí ochrany obyvatelstva
SKALNÍKOVÁ, Hana
Jelikož se téma bezpečí a ochrany obyvatelstva týká každého občana, je nezbytné, aby tato oblast byla podchycena v rámci vzdělávání. V teoretické části této práce je popsáno, jak celý bezpečnostní systém v České republice funguje a jak se problematika ochrany obyvatelstva dotýká vzdělávání žáků základních a středních škol dle rámcového vzdělávacího programu. Cílem výzkumné části bylo zjistit, jak je na základních a středních školách ve městě Jindřichův Hradec naplněna výuka v souvislosti s Koncepcí ochrany obyvatelstva a zároveň posoudit celkovou informovanost a postoje pedagogů na těchto školách v dané problematice - ochraně člověka za mimořádných událostí. K naplnění cíle a zodpovězení výzkumné otázky byl pedagogům rozeslán elektronický dotazník, který zjišťoval mezi širokým spektrem kantorů zájem a informovanost o danou oblast. Na losem vybraných školách byli osloveni konkrétní pracovníci, kteří na školách vykonávají funkci koordinátora v oblasti ochrany obyvatelstva za mimořádných událostí. Na základě těchto dat byl proveden kvalitativní výzkum.
|
|
|
Připravenost základních škol na území okresu Český Krumlov na vznik mimořádných událostí
DRAHOKOUPILOVÁ, Michaela
Mimořádné události se v současné době stávají častou otázkou managmentu spojeného s ochranou obyvatelstva. Vědomosti žáků jsou pro záchranu života a zdraví člověka velmi důležité i přesto, že školská zařízení jsou místa, kde se žáci staví do pasivní role a budou zcela odkázáni na činnost pedagogů. V teoretické části diplomové práce byly shrnuty základní informace o ochraně obyvatelstva, integrovaném záchranném systému, vzdělávacím systému včetně historie vzdělávání Ochrany člověka za mimořádných událostí. Tato část také zahrnuje témata výuky z oblasti mimořádných událostí dle rámcového vzdělávacího programu, včetně popsaných podpůrných materiálů a pomůcek pro podporu výuky žáků základních škol. Cílem výzkumné část bylo zjistit připravenost žáků základních škol na vznik mimořádné události na území okresu Český Krumlov a zároveň vyhodnotit, zda dívky mají větší znalosti než chlapci. K naplnění cíle a potvrzení či vyvrácení stanovené hypotézy byl použit nestandardizovaný elektronický dotazník, který zjišťoval znalosti žáků devátých tříd vybraných základních škol. Kvantitativní výzkum byl následně vyhodnocen statistickými metodami. Pro potvrzení či vyvrácení hypotézy byl použit dvouvýběrový t-test. Stanovená hypotéza zněla následovně: "Dívky na vybraných základních školách na území okresu Český Krumlov budou mít statisticky významně vyšší znalosti (vědomosti) v oblasti ochrany obyvatelstva v případě vzniku mimořádných událostí než chlapci.". Na základě získaných výsledků byla hypotéza vyvrácena.
|
|
|
Připravenost vybraných škol města České Budějovice na vznik mimořádné události
BLÁHOVÁ, Kateřina
Připravenost škol na mimořádné události, by mělo být pro všechny zaměstnavatele a zaměstnance těchto zařízení jednou ze základních priorit. Za účelem posouzení připravenosti škol bylo realizováno dotazníkové šetření, kdy byly vytvořeny tři typy dotazníků, a to dotazník pro ředitele škol, pedagogy, žáky a studenty. Teoretická část práce se zabývá legislativním vymezením problematiky mimořádných událostí a terminologiích pojmů jako jsou bezpečnost, mimořádná událost, mimořádná situace, hrozba, záchranné a likvidační práce, krizová situace, integrovaný záchranný systém, ochrana obyvatelstva nebo evakuace. Další kapitolou práce je pojetí výuky problematiky ochrany obyvatelstva, která je rozdělena na období před rokem 1989 a po roce 1989. Do výuky problematiky ochrany obyvatelstva před rokem 1989 můžeme zařadit termíny jako civilní protiletecká ochrana, civilní obrana a branná výchova. Výuka v oblasti přípravy obyvatelstva na mimořádné události v České republice po roce 1989 je rozdělena na předškolní výchovu, základní vzdělání, střední vzdělání a vysokoškolské vzdělání. Dále byla do této kapitoly zahrnuta preventivně výchovná činnost směřující k zadané cílové skupině. Dalšími kapitolami v teoretické části diplomové práce jsou kapitoly Ochrana obyvatelstva a Koncepce ochrany obyvatelstva. Poslední kapitola byla zaměřena na současný stav počtu škol na území České republiky, Jihočeského kraje a města České Budějovice. Ve výzkumné části bylo cílem zhodnotit připravenost vybraných škol na mimořádnou událost. Jak již bylo zmíněno, byly vytvořeny tři typy dotazníků. První dotazník byl určen pro ředitele škol a obsahoval 26 otázek. Otázky měly uzavřené odpovědi. Začátek dotazníku charakterizuje zkoumaný vzorek. Následuje tematický blok, který pojednává o evakuačním plánu a následné evakuaci. Další otázky jsou zaměřené na posouzení připravenosti škol, pedagogů, žáků a studentů na mimořádnou událost. Poslední otázky zjišťují, zda by ředitelé uvítali možnost, proškolení pedagogů v oblasti Ochrana člověka za mimořádné události. Druhý dotazník byl určen pedagogickému personálu. Dotazník pro pedagogy obsahoval 34 otázek, které měly uzavřené odpovědi. Byl rozdělen do 2 tematických bloků. První čtyři otázky sloužily k charakterizování pedagogického personálu. I. BLOK zjišťoval, zda má škola zpracovaný evakuační plán, jak často je prováděn nácvik evakuace, zda škola spolupracuje se složkami Integrovaného záchranného systému, zda jsou žáci seznamováni s doporučenými způsoby chování při vzniku mimořádné události a jakým způsobem, zda se pedagogové účastní školení na úseku ochrany obyvatelstva, nebo jaká forma školení a tematická oblast by jim nejvíce vyhovovala. II. BLOK byl zaměřen na informovanost pedagogů. Třetím dotazníkem byl dotazník pro žáky a studeny, ten obsahoval celkem 28 otázek. První 3 otázky sloužily k získání informací o respondentovi. Následně byl dotazník zaměřen na znalosti žáků v oblastech ochrana obyvatelstva, požární ochrana, první pomoc, únik radioaktivních a chemických látek. Každá oblast obsahovala 4 otázky. Další 3 otázky byly zaměřené na znalost telefonních čísel, které by žáci a studenti měli znát v případě vzniku mimořádné události. Poslední otázky zjišťovaly, zda a jak byli žáci a studenti seznámeni s doporučenými způsoby chování při vzniku mimořádné události. V případě ředitelů škol byla použita metoda kvalitativní ve formě metody PAPI. Metoda PAPI-Paper And Pen Interviewing spočívá v osobním dotazování, při kterém se odpovědi respondentů zaznamenávají do vytištěného, standardizovaného dotazníku. U pedagogů, žáků a studentů byla použita metoda kvantitativní, a to formou dotazníkového šetření. Všechny výsledky byly zaneseny do programu Excel a vyhodnoceny formou grafů.Pro dobrou míru připravenosti škol, byla dle Paretovo principu stanovena hranice 80 % správných odpovědí. Dále bylo provedené statistické zpracování výsledků dotazníkového šetření za účelem testování závislosti odpovědí respondentů na druhu školy.
|
|
|
Program výchovy a vzdělávání občanů v oblasti ochrany obyvatelstva se zvláštním důrazem na zdravotně postižené osoby
MAZÁK, Tomáš
Cílem práce bylo provést rozbor současného stavu výchovy a vzdělávání na úseku ochrany člověka za mimořádných událostí se zvláštním důrazem na postižené osoby. Za tímto účelem bylo realizováno dotazníkové šetření, kdy byly vytvořeny dva dotazníky, a to dotazník pro pedagogický personál speciálních škol a dotazník pro jejich ředitele na území Jihočeského kraje. Dotazník pro pedagogický personál obsahoval 37 otázek a byl uspořádán do dvou tematických bloků. V dotazníku byla kombinace otevřených a uzavřených otázek. Prvních sedm otázek sloužilo k získání potřebných informací pro charakteristiku zkoumaného souboru. Blok první byl zaměřen na znalost respondentů, otázky byly zaměřené na problematiku integrovaného záchranného systému, ochrany obyvatelstva, otázky první pomoci a vybraných mimořádných událostí (povodeň, radiační havárii, biologické agens), dále pak na znalost doporučených způsobů chování při vzniku vybraných mimořádných událostí. Cílem prvního bloku dotazníku bylo zjistit informovanost pedagogických pracovníků. Blok druhý byl zaměřen na sebevzdělávání v předmětné oblasti a na hodnocení důležitosti výuky této problematiky na školách. Odpovědi pedagogů tohoto tematického bloku sloužily k doplnění názorů, zkušeností či připomínek respondentů vztahujících se k dané problematice. Dotazník pro ředitele obsahoval 19 otázek. V dotazníku byla kombinace otevřených a uzavřených otázek. Prvních 6 otázek sloužilo k získání potřebných informací pro charakteristiku zkoumaného souboru. Druhá část dotazníku byla zaměřena na otázky, které se zabývaly vlastním názorem ředitelů škol na území Jihočeského kraje. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny pomocí programu Excel ze softwarového balíku Microsoft Office. Hlavním cílem práce bylo zjistit informovanost pedagogů. Pro dobrou míru informovanosti jsem si stanovil hranici 75 % správných odpovědí. Výsledky lze zhodnotit, jako velice zarážející. Dozvěděl jsem se, že většina pedagogických pracovníků nemá základní znalosti v problematice ochrana člověka za mimořádných událostí. Z toho důvodu by se chtěli nechat proškolit formou organizovaných školení. Tento zájem projevili i ředitelé, kteří si také myslí, že na jejich škole je dostatek pomůcek pro výuku jak normálních, tak i zdravotně postižených žáků. To nám ale vyvrátily odpovědi pedagogických pracovníků, kteří tvrdí opak. Jako výsledek lze tedy chápat, že současný stav výchovy a vzdělávání na úseku ochrany člověka za mimořádných událostí je velice individuální a záleží pouze na přístupu pedagogického pracovníka. Neexistují totiž speciální výukové materiály nebo jednotný systém, který by všechny školy sjednotil a poskytl jim potřebné pomůcky. Práce poskytuje náhled na problematiku výuky ochrany člověka za mimořádných událostí a vlastní názory pedagogických pracovníků na ní. Mé výsledky mohou být použity jako podklad pro další výzkumné šetření, neboť se domnívám, že by bylo vhodné některé pasáže více rozpracovat. Výkon práce na speciálních školách pro zdravotně postižené s sebou nese řadu psychicky, ale i fyzicky náročných situací. Tyto situace pedagogičtí pracovníci a ředitelé zvládají velice obstojně. V této oblasti existuje mnoho škol, zaměřených speciálně na jedno zdravotní postižení, ale i takové, kde pracují s různě zdravotně postiženými. Školní vzdělávací programy, a tedy i výuka tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí je potřebné přizpůsobit potřebám dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami tak, aby bylo dosahováno souladu mezi vzdělávacími požadavky a skutečnými možnostmi těchto žáků. V současné době školy používají k výuce řadu kompenzačních pomůcek odpovídající speciálním vzdělávacím potřebám žáků, avšak neexistují didaktické pomůcky, speciální učebnice (studijní materiály v Braillově písmu, nahrávky ve znakové řeči) v předmětné oblasti, které by svou formou a obsahem odpovídali potřebám zdravotně postižených osob.
|
host ::
RSS.