|
|
Vliv nových nástrojových možností na skladatelské myšlení
Krejčík, Jan ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; GUŠTAR, Milan (oponent)
Práce popisuje koncept disklavieru (mechanický klavír) s elektronikou, koncept sampleru s nasamplovaným lidským hlasem pilotovaným rozhraním ondéy (Martenotovy vlny) J. Krejčíka a koncept interaktivního piana J.-C. Risseta. Na příkladech skladeb zkomponovaných na základě těchto konceptů ukazuje, jak koncepty ovlivnily definitivní podobu partitur. Je zamyšlením nad vztahem interpretova gesta a rozhraní nástroje a jeho významem pro hudební percepci a myšlení. Práce je doplněna o stručný přehled historického vývoje mechanického klavíru a Martenotových vln.
|
|
|
Počátky výroby hudebních nástrojů na Chebsku
Kubíková, Vanda ; UNTERMŰLLER, Karel (vedoucí práce) ; MALÝ, Lubomír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výrobou hudebních nástrojů na Chebsku, zejména v bývalém Schőnbachu, v období počátků do začátku První světové války. K tomuto tématu mne inspiroval samotný rodný kraj v Chebu a lubští mistři houslaři, Emil Lupač a Tomáš Skála.
Cílem práce je přiblížit širší odborné veřejnosti tuto méně známou oblast umění, která je , dle mého názoru, opomíjená. Vytvořit čtenářům představu o nelehkých počátcích mistrovství, obraz o tehdejší situaci a poskytnout jim nové informace, o kterých doposud neměli ani zdání.
|
|
| |
|
|
Bicí nástroje v Ázerbajdžánu
Pashayev, Mikhail ; MIKOLÁŠEK, Daniel (vedoucí práce) ; MATOUŠEK, Vlastislav (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou Bicí nástroje v Ázerbajdžánu. Práci rozděluji do tří kapitol. V první kapitole píši o historiografii ázerbájdžánských národních hudebních nástrojů, seznamuji čtenáře s bicími nástroji existujícími v Ázerbájdžánu. Ve druhé kapitole popisuji nejpoužívanější ázerbájdžánské bicí nástroje. Třetí kapitola je věnována formování a rozvoji moderní vědy o ázerbájdžánských lidových nástrojích. Jako přílohu přikládám CD s hudebními ukázkami bicích nástrojů, ázerbajdžánské lidové hudby a fotografiemi bicích nástrojů.
|
|
|
Bicí nástroje ve vojenských hudbách
Vytiska, Miroslav ; MIKOLÁŠEK, Daniel (vedoucí práce) ; VLASÁK, Vladimír (oponent)
Tato práce je zaměřena na úlohu bicích nástrojů ve vojenském dechovém orchestru. První část se zabývá funkcemi a úkoly vojenské hudby. V druhé části je popsána historie vojenské hudby od starověku až do současnosti se zaměřením na středoevropský region. Ve třetí části je potom provedena analýza postavení bicích nástrojů v rámci vojenského dechového orchestru a jsou zde z hlediska bicích nástrojů popsány souvislosti mezi vojenskou hudbou a symfonickými orchestry či populární hudbou. Závěr třetí části tvoří srovnání dvou vyhraněných typů skladeb pro vojenské hudby ? klasického vojenského pochodu Julia Fučíka a moderní kompozice Hudba pro Prahu 1968 od Karla Husy.
|
|
|
Chromatizace žesťových hudebních nástrojů v 1. pol. 19. st., nástroje opatřené klapkovým mechanismem
Rouček, Jaroslav ; REJLEK, Vladimír (vedoucí práce) ; HAVLÍK, Jaromír (oponent)
V mé práci jsem se pokusil popsat proces chromatizace žesťových nástrojů pomocí krytí korpusu rukou a především aplikací klapkového mechanismu. Zabýval jsem se prvními prameny, objevy a experimenty, které předcházely rozšíření klapkových žesťových nástrojů. Podrobně jsem se věnoval osobnostem spojeným s objevem a rozšířením klapkové trubky Antonu Weidingerovi a J. L. Kunerthovi. Formuloval jsem hypotézu o identifikaci ztracených skladeb pro klapkovou trubku od J. N. Hummela včetně rekonstrukce a praktické ukázky kvartetu E dur. Rozebral jsem metodiky hry na klapkovou trubku a shromáždil ohlasy z dobového tisku týkající se použití klapkové trubky v koncertním životě. Vytvořil jsem soupisy podrobných informací o dochovaných klapkových trubkách a jejich literatuře.
|
|
|
Současné trendy užití klasických nástrojů v populární hudbě.
Pech, Jan ; HOŠEK, Jiří (vedoucí práce) ; HUDEC, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem stylů populární hudby a klasických nástrojů. Pomocí databázového vyhledávání jsou nalezeny výčty hudební stylů, které využívají jednotlivé nástroje symfonického orchestru. Pro zpřehlednění vzájemných závislostí jsou styly příslušné každému nástroji zobrazeny v grafech.
Grafické znázornění je pak provedeno i pro celé nástrojové skupiny. Vždy je provedena krátká analýza výsledů a styly, které představují některý charakteristický způsob využití nástroje jsou blíže popsány.
Třetí kapitola shrnuje pódiové zkušenosti vč. přehledu dostupné techniky a problematiky začlenění akustického nástroje do polulárně orientované hudební produkce.
V závěru hlavního textu je popsán i způsob, jakým lze rozšiřovat artificiální hudbu o prvky charakteristické pro populární styly.
|
|
|
Hudba jinak - výzva nebo spekulace?K alternativní muzikoterapii Vlastimila Marka
HYNKOVÁ, Jitka
Práce je věnována muzikoterapii a alternativní muzikoterapii. První část vymezuje muzikoterapii, mapuje její historii, vývoj muzikoterapie v České republice a ukazuje její současnou podobu. Jsou zde popsány existující druhy muzikoterapie a metody a techniky, které se v praxi používají. Druhá část se zabývá tzv. alternativní muzikoterapií, která vychází z hudby new age (hudby nového věku). Zaměřuji se v ní na muzikoterapii Vlastimila Marka, jeho názory na soudobou komerční i alternativní hudbu a možnosti léčení hudbou. Jsou zde představeny vybrané druhy alternativní hudby: alikvotní zpěv, hra na didžeridu a hra na tibetské zpívající mísy a možnosti jejich využití v současné muzikoterapii.
|
|
|
Užití moderní duchovní hudby v liturgii katolické církve v českých zemích
POLÍVKOVÁ, Milada
Práce se zabývá použitím moderní hudby při liturgickém slavení. První kapitola se zabývá biblickými zmínkami o hudbě, druhá a třetí se zabývá církevními dokumenty o hudbě v liturgii. Čtvrtá kapitola popisuje hudební nástroje a jejich využití. Pátá kapitola přibližuje počátky moderní duchovní hudby v českých zemích až do současnosti. Šestá kapitola popisuje jednotlivé žánry moderní duchovní hudby. Výčet žánrů začíná od počátečních spirituálů a gospel songů. To jsou tradiční duchovní zpěvy, které původem pocházejí z Afriky a Ameriky. Dále pokračuje křesťanským jazzem a rockem. To jsou žánry, které z těchto tradičních zpěvů vycházejí. Pokračuje křesťanským folkem, na něj navazují písně z Taizé. Šestá kapitola končí elektroakustickou duchovní hudbou. Sedmá kapitola popisuje zpěvníky. Zabývá se obdobím od totalitního režimu do současnosti. Práci uzavírá osmá kapitola, která má název Prognózy do budoucna a snaží se nastínit, kudy by se moderní duchovní hudba mohla ubírat.
|
|
|
Hudební výchova jako mimoškolní aktivita
ŠIMOTOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá možnostmi hudebního vzdělávání v domech dětí a mládeže v jižních Čechách. Zaměřili jsme se na nabídku hudebních aktivit, materiální vybavení, formy výuky a možnosti prezentace výsledků práce. Dále se v práci uvádí srovnání se soukromou hudební školou Yamaha, která působí v pěti jihočeských městech a je tedy konkurencí hudební výuce v domech dětí a mládeže. V příloze jsou uvedeny fotografie a jiné další materiály, které dokreslují zpracované téma.
|
host ::
RSS.