|
| |
|
|
Fenomén jménem Pavarotti
Dobešová, Hana ; MÁROVÁ, Libuše (vedoucí práce) ; HAJÓSSYOVÁ, Magdaléna (oponent)
Cílem této práce je přiblížit a blíže vysvětlit jedinečný přínos Luciana Pavarottiho pro popularizaci vážné hudby a operního zpěvu jako takového. Práce je zaměřena na jedinečný aspekt pěvecké kariéry Luciana Pavarottiho, kterým byla syntéza hudby vážné s hudbou lidovou či populární a sloučení sféry klasické hudby (patřící spíše do operních domů k hudebně vzdělanému posluchači) se sférou populární hudby, jež poslouchají miliony lidí bez ohledu na hudební vzdělání. Je zde relativně podrobně rozebrána pěvcova povaha a pro něj typické charakterové vlastnosti, které mu umožnily bezprostřední vystupování na veřejnosti a dopomohly mu k získání ohromného množství fanoušků. Je zde též vyzvednuta velmi důležitá úloha pěvcova agenta Herberta Breslina, jenž velmi úspěšně směroval Pavarottiho kariéru v oblasti populární sféry.
Hlavním přínosem práce je hlubší ponoření do okolností vedoucí k hvězdné kariéře operního pěvce v oblasti populární hudby. Přináší bližší pochopení pěvcovy povahy, jež sehrála pro jeho úspěšnou kariéru nemalou úlohu, a hlubší proniknutí do nevšední problematiky, kterou je prolínání sfér vážné hudby a hudby populární u jednoho z nejslavnějších umělců v oboru vážné hudby a operního zpěvu vůbec.
|
|
|
Osobnost Pierre-Laurenta Aimarda a jeho vliv na poválečnou klavírní interpretaci
Šupák, Michal ; KAHÁNEK, Ivo (vedoucí práce) ; MALÝ, František (oponent)
Tato práce je zaměřena na osobnost Pierre-Laurenta Aimarda - pianisty na vrcholu své mezinárodní kariéry, který patří mezi nejvýznamnější klavírní osobnosti druhé poloviny dvacátého století a je úzce spjat se skladately evropské poválečné avantgardy. Cílem práce je zmapovat jeho umělecký život, přínos jeho myšlenek a názorů pro klavírního interpreta a také přínos jeho úzké spolupráce s předními skladateli poválečného období. Práce je doplňena o analýzu a komparaci jeho vybraných nahrávek skladeb Gyorgy Ligetiho, na jejichž přípravě s ním osobně spolupracoval.
|
|
|
F. Chopin - Scherza a jejich vrcholní in terpreti
Kozák, Marek ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; TOPERCZER, Peter (oponent)
Práce je rozdělena do dvou částí. V první části práce je stručně nastíněn životní osud F. Chopina, o kterém bylo napsáno již mnoho, takže se omezím pouze na základní životopisná fakta a zejména na období, ve kterém zkomponoval právě 4 scherza. Bude následovat pojednání o scherzu jako hudební formě, jejím vzniku a vývoji. V závěru první části práce je kapitola věnovaná scherzům F. Chopina a dalším skladbám, v nichž se hudební forma scherza vyskytuje. Druhá část práce je zaměřena na interpretační problematiku, rozbor několika nahrávek významných interpretů. Obsahuje také jejich stručné profily.
|
|
| |
|
|
Český flétnista Jiří Válek
Zeráková, Jana ; Jarkovská, Jana (vedoucí práce) ; PIVODA, Radomír (oponent)
Cílem této práce bylo vytvořit pokud možno detailní a ucelený portrét osobnosti významného českého flétnisty prof. Jiřího Válka.
Práce se zabývá jeho životem, studiem a uměleckou činností. Věnuje se jeho působení v předních hudebních tělesech, jako je např. České noneto či Česká filharmonie. V práci se nachází poznatky též o Válkově pedagogickém působení na konzervatoři, ale zejména na Akademii múzických umění, jeho nejúspěšnějších žácích a o porotcování na hudebních soutěžích. Část práce je věnována jeho aktivní činnosti v oblasti skladatelské a jazzu.
|
|
|
Pavel Větrovec interpret a pedagog
Mandous, Lubomír ; REJLEK, Vladimír (vedoucí práce) ; ROUČEK, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce zpracovává průběh muzikantské kariéry známého pianisty, skladatele a pedagoga, Pavla Větrovce. Je založena především na osobních rozhovorech s touto významnou osobností české, respektive československé hudební scény, a její text je doplněn bohatou fotografickou přílohou.
Práce zachycuje Větrovcův hudební vývoj od raného dětství až do současnosti, kdy však své pracovní aktivity oproti dřívějším dobám značně omezuje. Samotný text je rozčleněn do celkem šesti chronologicky seřazených podkapitol.
Na první Větrovcovy zkušenosti s orchestrální hrou i tvůrčí činností navazuje vojenská služba a první stálé zaměstnání v Domě kultury v Ústí nad Labem. Následuje velký kariérní posun, a sice stěhování do Prahy a angažmá v divadle Semafor. Po tvrdých začátcích na pražské hudební scéně získává Pavel Větrovec cenné kontakty, zapojuje se do řady hudebních projektů a postupně navazuje spolupráci s celou řadou osobností tuzemské hudební scény. Opomenuto není ani jeho pedagogické působení na Pražské konzervatoři.
|
|
|
Významní harfisté 20. století
Brateljevic, Ana ; BOUŠKOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; Váchalová, Libuše (oponent)
Tato práce se věnuje šesti nejvýznamnějším harfistům 20. století. Každá kapitola je zaměřena na jednoho z nich a ukazuje, jak přispěli rozvoji harfového umění. Poslední kapitola srovnává jejich přínos v skladatelském, pedagogickém a interpretačním oboru.
Marcel Tournier obohatil harfový repertoár a vychoval řadu dalších harfistů; Grandjany a Salzedo rozšířili francouzskou harfovou školu do Spojených států a rozvinuli ji odlišnými směry. Zabaleta, světově známý interpret, seznámil publikum s novým repertoárem, ale také s harfou obecně.
Alberto a Victor Salvi začali kariéru podobně, ale poté Alberto pokračoval jako interpret, zatímco Victor založil jednu z nejvýznamnějších společností pro výrobu harf, která dodnes úspěšně působí.
|
|
|
Violoncellové koncerty Antonína Dvořáka
Jamník, Tomáš ; PETRÁŠ, Miroslav (vedoucí práce) ; BERNÁŠEK, Václav (oponent)
První část práce popisuje všechny dostupné verze Dvořákova Koncertu A dur v provedení s orchestrem. Základem analýzy jsou grafy, které mapují provedené střihy. Šířeji je popsáno dílo Güntera Raphaela a verze Jarmila Burghausera. Druhá část práce analyzuje tempový průběh všech českých nahrávek Dvořákova Koncertu h moll. Vypracované grafy ukazují rozdíly mezi autografním zápisem a jednotlivými interpretacemi.
|
|
|
OSOBNOST A HUDBA AHMADA JAMALA, ANALÝZA JEHO PŘÍSTUPU K JAZZOVÉMU KLAVÍRNÍMU TRIU
Šupák, Michal ; RŮŽIČKA, Karel (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent)
Tato práce je zaměřena na osobnost Ahmada Jamala, jazzového klavíristy, který v padesátých letech dvacátého století svým osobitým minimalistickým stylem a nekonvenčním přístupem k aranžmá položil základy moderního jazzu zejména v oblasti klavírního tria. Z nich pak ve své tvorbě vycházeli mj. Miles Davis, Cannonball Adderley nebo Keith Jarrett. Za pomocí transkripcí a rozboru tří skladeb z legendárního alba Live at The Pershing: But Not For Me z roku 1958 se autor práce snaží čtenáři přiblížit Jamalův styl hry, jeho kompoziční a aranžérské prostředky v rámci klavírního tria a definovat prvky, které učinily jeho dílo zásadní pro pozdější vývoj v této oblasti.
|
host ::
RSS.