Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 165 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vývoj dramatična v německé opeře
Morozová, Tamara ; HAJÓSSYOVÁ, Magdaléna (vedoucí práce) ; VOTAVOVÁ, Yvona (oponent)
Hlavní myšlenkou této práce je přiblížit vývoj německé romantické opery se zaměřením na výrazný rozvoj jejího dramatična, jak po hudební, tak po textové a konečně interpretační stránce. Jména tří mužů, kteří dali světu německou operu, jsou nezpochybnitelná. Výběr z jejich děl (s přihlédnutím k tématu práce) už byl obtížnější a značně subjektivní. Vytvořili mnoho výrazných ženských typů, vybrala jsem z nich tedy pět hrdinek, které mi posloužily jako jednotlivé milníky při cestě dlouhé téměř celé jedno století. Poskytly mi tak vhodnou strukturu k mapování uměleckého zrání a vývoje nové, svébytné a zcela jedinečné operní formy
Tektonika hudby 20. a 21. století z pohledu komplexní analýzy hudební struktury
Krejča, Tomáš ; TICHÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; KVĚCH, Otomar (oponent)
Abstrakt Tato disertační práce se snaží o systematické uchopení málo reflektovaného fenoménu tektoniky. Jejím cílem je zmapovat podobu tektoniky jako dynamického strukturačního procesu se zaměřením na hudební struktury hudby 20. a 21. století. Práce vykresluje tektoniku jako komplexní nástroj artikulace hudebního a obecně zvukového materiálu. Reflektuje dosavadní stav bádání na domácím poli a přináší i dílčí pohledy ze světa, kde však naráží na terminologickou odlišnost a praktickou neexistenci tektoniky jako termínu ani jako hudebněvědního oboru či disciplíny. Tektonika jako systematicky pojatá disciplína reflektující tektoniku jako fenomén je tak do jisté míry českým (československým) specifikem. V rámci vlastní koncepce tektoniky soudobé hudby je v disertaci předloženo tektonické schéma obecného strukturačního procesu. Je vymezena struktura jako systém, definovány a popsány jsou některé tektonické funkce a principy. Práce, ačkoli se o to poctivě snaží, nemá ambici být komplexním, úplným a systematicky precizovaným konceptem tektoniky. Z hlediska variability, proměnlivosti a neustálého vývoje hudebního jazyka, jehož je tektonika organickou součástí, a jenž artikuluje a zkoumá jím být ani nemůže. Přesto věříme, že tato práce bude užitečným vhledem a možným úvodem k bližšímu zkoumání tektoniky jako klíčového fenoménu strukturace hudební látky.
Kouzelná flétna se zaměřením na Papagena
Mazár, Matúš ; JANÁL, Roman (vedoucí práce) ; BÁRTA, Martin (oponent)
Anotace: Cílem této bakalářské práce je představení opery Kouzelná flétna Wolfganga Amadea Mozarta se zaměřením na roli Papagena, její vývoj a popis. Pro uvedení do problematiky se v první části práce seznámíme s operou jako hudebním žánrem a jejím historickým vývojem. Dále zmíním osobu skladatele W. A. Mozarta a jeho další významná díla. V další části se budu věnovat samotné opeře Kouzelná flétna a postavě Papagena. V neposlední řadě se budu zabývat vlastním pohledem na tuto roli, přičemž budu vycházet z vlastní zkušenosti jejího ztvárnění.
G. Verdi - Aida: role Amneris - interpretační studie
Vomáčková, Alžběta ; JANÁL, Roman (vedoucí práce) ; BÁRTA, Martin (oponent)
Tato práce seznamuje čtenáře s mezzosopránovou rolí Amneris z opery Aida od skladatele Giuseppe Verdi. Nejprve se zabývá životem skladatele, obsahem a vznikem opery Aida. Dále se zaměřuje na podrobnější charakteristiku samotné role a porovnání dvou inscenací z Jihočeského divadla a Divadla F . X . Šaldy v Liberci. Poté se podrobněji zabývá duetem Aidy a Amneris z 2 . jednání a porovnává jeho režijní zpracování v obou zmíněných inscenacích. Závěrem práce je individuální názor na interpretaci této role od současných představitelek Amneris.
W.A. Mozart - Klavírní koncert d moll
Pawlowská, Marie ; KAHÁNEK, Ivo (vedoucí práce) ; MALÝ, František (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl analyzovat 1. větu Klavírního koncertu d moll Wolfganga Amadea Mozart a pomocí této analýzy proniknout k základům předmětného instrumentálního díla. Účelem tak není pouze samotný rozbor, nýbrž snaha objevit a popsat charakteristické znaky této skladby, které mohou v interpretační praxi nejen autorky, ale i dalších klavíristů pomoci ke správnému uchopení a následnému provedení koncertu. Po úvodu věnovanému obecným informacím o Mozartově tvorbě a výjimečnosti postavení Klavírního koncertu d moll v jejím rámci následuje obsáhlá analýza jednotlivých hudebních složek, která v závěrečných částech jednotlivých podkapitol na základě metody indukce přináší obecné shrnutí dříve podrobně popsané hudební řeči týkající se dané hudební složky. Následuje rozbor formy 1. věty. Závěrečná část využívá získané poznatky pro jejich aplikaci do interpretační roviny, kdy jako příklady výše popsaného uvádí, porovnává a rozebírá 4 nahrávky světových interpretů. V závěru pak autorka shrnuje získané poznatky jak z teoretického, tak z praktického pohledu, a usnadňuje tak jejich využití.
Robert Schumann a jeho klavírní sonáta fis moll op. 11 č. 1
Sinkulová, Markéta ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; BILINSKÁ, Kvitoslava (oponent)
Jak už z názvu vyplývá, má diplomová práce se zabývá životem německého skladatele Roberta Schumanna a jeho klavírní sonátou fis moll, přičemž nejrozsáhlejší a nejdůležitější část tvoří rozbor této sonáty a její různé interpretace v podání světových klavíristů. Životu Roberta Schumanna jsem se chtěla věnovat s ohledem zasazení vzniku této sonáty do historických souvislostí.
Otvírání studánek (Bohuslav Martinů)
Charouzová, Lucie ; FRIČOVÁ, Marie (vedoucí práce) ; ELIÁŠOVÁ, Bohumíra (oponent)
Cílem bakalářské práce je seznámení se s vlastním rituálem Otvírání studánek a vytvořit si představu o jeho podobách v proměnách času. V práci budou představeni tvůrci kantáty Otvírání studánek Miloslav Bureš a Bohuslav Martinů a ujasněn zdroj jejich inspirace k dílu. Dalším cílem bylo vytvořit vlastní choreografii na tuto kantátu v Základních uměleckých školách ve dvou různých formách. Nejprve vytvořit choreografii pouze se skupinou dívek v plenéru na reprodukovanou hudbu a následně se skupinou tvořenou profesionálními i dětskými interprety v prostorách kostela za doprovodu sboru. Tuto choreografickou práci jsem se pokusila zaznamenat pomocí videa, fotografií i písemnou formou. Závěrem jsme zhodnotila pozitivní a negativní stránky celého tvůrčího procesu.
Klavírní preludia A.N. Skrjabina
Grešl, Michal ; KASÍK, Martin (vedoucí práce) ; KRAJNÝ, Boris (oponent)
V této práci jsem se zaměřil na popis klavírních preludií A.N.Skrjabina. Skrjabin napsal během svého života 90 preludií, která spadají do tří tvůrčích období: období rané, období střední a období závěrečné. Rozdílnost jednotlivých období vychází z postupné proměny skladatele-myslitele. Jeho postupně rozvíjející se filozofické myšlenky jsem zpracoval v samostatné kapitole „Skladatel-myslitel“. O vlivu F. Chopina na Skrjabinovu ranou tvorbu pojednávám v kapitole č. 2, kde srovnávám jejich cyklus čtyřiadvaceti preludií. O dalším vývoji, z hlediska harmonie a motivické práce, píši v závěrečné kapitole, kde rozebírám poslední Skrjabinovu kompozici – 5 preludií op. 74. Analýza vybraných klavírních preludií A.N.Skrjabina vychází mj. i z mé koncertní zkušenosti, v čemž spatřuji jeden z hlavních přínosů mé práce.
Klavírní koncert Antonína Dvořáka
Grešlová, Alena ; KASÍK, Martin (vedoucí práce) ; KLÁNSKÝ, Ivan (oponent)
Tato diplomová práce má za cíl provést čtenáře seznámením s tímto klavírním dílem české romantické hudební epochy. Text se krátce zabývá jak okolnostmi vzniku, tak i rozborem z hlediska hudební formy. Druhá kapitola je orientována na sólový part klavíru. V této části se řeší klavírní stylizace a technicko-zvuková otázka. Vedle Dvořákova hudebního textu sólového klavíru jsou zde uvedeny i úryvky z přepracované verze Viléma Kurze a jsou vzájemně konfrontovány. Rozdíly mezi nimi jsou na základě podobnosti klasifikovány do čtyř základních skupin. Poslední kapitola obsahuje shrnutí pódiových zkušeností prostřednictvím rozhovorů s pianisty Ivanem Klánským, Martinem Kasíkem a Ivo Kahánkem.
Opera Bouře od Zdeňka Fibicha
Šedivý, Marek ; FARKAČ, Hynek (vedoucí práce) ; PAŘÍK, Ivan (oponent)
Tématem diplomové práce je opera Bouře, op. 40 od Zdeňka Fibicha. Jejím úkolem je objasnit příčiny vzniku díla, jeho genezi, zařazení do kontextu operní tvorby skladatele. Dále zmapování provádění opery Bouře v Čechách a na Slovensku, které je doplněno obrazovou přílohou z vybraných inscenací. Hlavnim těžištěm práce je dramatická analýza opery, kde jsou popsány základní rozdíly mezi Vrchlického libretem a původní předlohou Williama Shakespeara. Práce se zabývá také základní charakteristikou postav a obsahuje seznam příznačných motivů s ukázkami. V závěru diplomové práce nalezneme hudebně-dramatický rozbor třech vybraných míst opery Bouře.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 165 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.