|
|
Sňatečnost a rozvodovost v ČR a význam manželství v pojetí české veřejnosti
Hrabáková, Kateřina ; Procházková, Radka (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu vývoje demografických ukazatelů sňatečnosti a rozvodovosti v letech 2000 až 2014. Dále pak na analýzu kvalitativních znaků v souvislosti s řešenou problematikou.
V první polovině práce jsou vysvětleny teoretické pojmy a metodická část práce.
Druhá část práce je potom zaměřena na samotnou analýzu vybraných ukazatelů a na analýzu kvalitativních znaků. Z analýzy vyplývá, že sňatečnost i rozvodovost vykazují ve sledovaném období klesající trend vývoje. V případě sňatečnosti byl nejnižší počet sňatků uzavřen v ČR v roce 2013, nejvíce manželství bylo uzavřeno v roce 2000. Rozvodovost zaznamenala nejvyšší pokles v roce 2012, naopak nejvíce rozvodů bylo v roce 2004. Z kvalitativní analýzy vyplývá, že nejvíce se chtějí ženit a vdávat osoby svobodné. Nejvíce záporných odpovědí bylo evidováno u osob ovdovělých a rozvedených. Nejčastějším důvodem pro uzavření manželství je založení rodiny a děti.
|
|
|
Rozvodovost obyvatelstva České republiky, časový vývoj a prostorová diferencovanost
KŘIKAVOVÁ, Petra
KŘIKAVOVÁ, P. (2016): Rozvodovost obyvatelstva České republiky, časový vývoj a prostorová diferencovanost. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, katedra geografie, 49 s. Bakalářská práce se zabývá rozvodovostí obyvatelstva Česka, konkrétně časovým vývojem a prostorovou diferencovaností tohoto demografického procesu. Prvotním cílem práce je shromáždění statistických údajů o vývoji rozvodovosti, které jsou potřebné pro zpracování hlavní části práce analýzy změn intenzity a časování rozvodovosti. V práci jsou charakterizovány vývojové trendy rozvodovosti obyvatelstva, které souvisí s liberalizací rozvodových legislativ. Součástí práce je analýza vývoje příčin rozvodovosti v České republice. Analýza prostorové diferencovanosti rozvodovosti je zpracována na úrovni krajů a okresů České republiky. Analýzy a získané výsledky jsou prezentovány prostřednictvím statistických tabulek, grafů a map.
|
|
|
Analýza rozvodovosti na území ČR po roce 1989
ŠVARZBERGEROVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá analýzou rozvodovosti na území ČR po roce 1989. První kapitola teoretické části je věnována vymezení základních pojmů. Rozvodem dochází k právnímu zrušení manželství za života manželů. Rozvodovost je sociálním jevem, odrážejícím stabilitu rodiny, dochází k přeměně tradičních vzorců chování, morálních kritérií a ekonomických motivací. V České Republice je rozvodovost od roku 1989 až do současnosti na vysoké úrovni. Druhá kapitola teoretické části je věnována zhodnocení vývoje rozvodovosti a současné situaci v naší zemi. Je rozdělena do tří podkapitol: Ovlivňující faktory rozvodovosti, příčiny rozvodovosti a rozvodovost v Evropě. Cílem diplomové práce je zhodnocením vývoje a příčin rozvodovosti české populace, zachycení specifik vývoje rozvodovosti v nových sociálně - ekonomických podmínkách po roce 1989. S ohledem na cíl diplomové práce jsem si stanovila tři hypotézy. Hypotéza 1: V porovnání s ostatními státy EU přetrvává v ČR po roce 1989 rozvodovost na vysoké úrovni. Hypotéza 2: V ČR se míra rozvodovosti liší v jednotlivých okresech. Nejvyšší je v okresech, procházejících restrukturalizací ekonomiky, s vysokou nezaměstnaností a sociálními problémy. Hypotéza 3: Míra rozvodovosti je vysoká ve velkých městech a naopak nízká v tradičních, převážně venkovských okresech se stabilním obyvatelstvem. V práci jsem prováděla kvantitativní výzkum, a to formou analýzy dat. Hlavním zdrojem dat byl Český statistický úřad a Eurostat. Analyzovala jsem a porovnávala data, vypovídající o rozvodovosti v ČR a státech EU za rok 2011 a vývoji rozvodovosti od roku 1989. Data byla analyzována korelační a prostorovou analýzou, k porovnání dat jsem využila Mann-Whitneyův a Kruskal-Wallisův test. Z výsledků vyplývá, že rozvodovost v České Republice se v porovnání s ostatními státy EU po roce 1989 drží na vysoké úrovni. Hrubá míra rozvodovosti se od roku 1989 pohybuje okolo hodnoty 3,0 rozvody na 1000 obyvatel, což představuje jednu z nejvyšších rozvodovostí mezi státy EU. Rozvodovost v ČR byla jednou z mála demografických procesů, které byly minimálně ovlivněny ekonomickou a společenskou transformací po roce 1989. Dle výsledků analýzy dat za rok 2011 jsem si ověřila, že rozvodovost v České Republice je územně diferenciována, liší se v jednotlivých okresech, ve městech a na venkově. Vysoká hrubá míra rozvodovosti je ve sledovaném roce v okresech, procházejících restrukturalizací ekonomiky. V důsledku toho je zde vysoká míra nezaměstnanosti a objevují se sociální problémy. Nejvyšší míra rozvodovosti v roce 2011 byla v okrese Česká Lípa. Naopak nejnižší hrubá míra rozvodovosti je ve sledovaném roce v málo osídlených okresech, se stabilním obyvatelstvem a vysokým podílem věřících lidí. V roce 2011 byla nejnižší hrubá míra rozvodovosti v okrese Jihlava. Statisticky nejvýznamnější vliv na míru rozvodovosti má ve sledovaném roce víra. V okresech s vyšším podílem věřících lidí je hrubá míra rozvodovosti nižší, než v okresech s nižším podílem věřících.
|
host ::
RSS.