|
|
Surveillance bakteriální kmenů produkujících širokospektrou beta-laktamázu.
VLASOVÁ, Martina
V úvodní části mé diplomové práce se zaměřuji na zmapování problematiky spojené s antibiotickou terapií a následným rozvojem antibiotické rezistence. Sledování rezistence se zakládá především na sběru dat a vyhodnocování výsledků stanovených citlivostí z celého světa. Antibiotická rezistence je přirozený jev, který se uplatňuje v evoluci mikrobů jako jeden z mechanismů adaptace na nové podmínky v prostředí. Na závěr teoretické části jsem popsala českou i evropskou legislativu a nástroje pro kontrolu výskytu antibiotické rezistence. Pro tuto práce jsem si zvolila výzkumnou otázku, zda se výskyt ESBL kmenů v Nemocnici České Budějovice a.s. v čase zvyšuje a zda jsou tyto hodnoty srovnatelné s hodnotami dosaženými v moravských nemocnicích. Jedná se o Fakultní nemocnici Olomouc, Fakultní nemocnici Ostrava a Krajskou nemocnici T. Bati ve Zlíně. Sběr dat jsem prováděla ve spolupráci s laborantkami a lékaři v laboratoři Bakteriologie Nemocnice České Budějovice a.s. Bakterie testované na průkaz produkce ESBL pocházely z biologických materiálů pacientů Nemocnice České Budějovice a.s. Prvním cílem bylo porovnání výsledků v Nemocnici České Budějovice a.s. v čase, a bylo zaměřeno na období 2007 ? 2012. Pokud se zaměřím na celkový počet ESBL kmenů, které byly izolovány od roku 2007, mají hodnoty vzestupnou tendenci. Zatímco v roce 2007 bylo zjištěno jen 64 kmenů o rok později se počet více než zdvojnásobil. V roce 2010 se hodnoty vyšplhaly na 281 kmenů a ve sledovaném roce 2012 dosáhl počet na 321 kmenů. Výskyt ESBL kmenů se od roku 2007 navýšil asi pětkrát. Kromě zvyšující se tendence lze z dlouhodobého hlediska říci, že se výrazně změnilo spektrum výskytu jednotlivých druhů v produkci ESBL. V roce 2007 to byly kmeny K. pneumoniae, které dominovaly statistikám, ale postupem času se do popředí dostávaly kmeny E. coli. Hodnoty z roku 2012 ale ukazují, že výskyt ESBL kmenů K. pneumoniae je opět téměř srovnatelný s počtem kmenů E. coli. Druhým cílem bylo porovnat výsledky z roku 2012 se studií Prevalence ESBL-pozitivních enterobakterií ve velkých moravských nemocnicích. V celkovém přehledu všech producentů ESBL jsou hodnoty nemocnice České Budějovice (5,23 %) srovnatelné s hodnotami v Ostravě (4,9 %) a ve Zlíně (4,3 %). Počet kmenů v nemocnici v Olomouci je oproti Č. Budějovicím asi dvakrát vyšší (11,8 %). České Budějovice se v tomto porovnání řadí spíše k nemocnicím s nižším výskytem ESBL producentů. Nemocnice České Budějovice a.s. se nachází pod celorepublikovým průměrem, což vychází z jejího propracovaného systému péče o pacienty s kolonizací nebo infekcí ESBL kmeny a ze systému kontroly antibiotické terapie pomocí antibiotického střediska. Tyto výsledky mohou sloužit Nemocnici České Budějovice ke statistickým účelům a také k návrhům na zlepšování péče o pacienty. V diskuzi jsem poukázala na nebezpečí šíření rezistentních kmenů bakterií v komunitě a s tím spojené nebezpečí při závažných nebo hromadných haváriích. V těchto případech může skrz otevřené rány postižených vnikat do těla řada infektů včetně ESBL producentů. Na rozdíl od běžných citlivých bakterií nejsou tyto citlivé k běžně používaným antibiotikům a tím ohrožují životy lidí postižených havárií.
|
|
|
Pomoc lidem v krizových situacích (intervenční týmy)
DUŠKOVÁ, Lenka
V předložené bakalářské práci pojednávám o základních složkách integrovaného záchranného systému (IZS). V krátkosti je charakterizuji. Dále se zmiňuji o koordinaci složek integrovaného záchranného systému a jejich úkolech. O možnosti získání dobrovolníků z řad občanů. O pomoci lidem v krizových situacích. Krátce jsem pojednala o psychosociálních intervenčních týmech, jaké mají cíle, úlohu při neštěstích, katastrofách, jak pracují v terénu. Dále jsem se zabývala připraveností obyvatelstva na krizové stavy. Informovanost obyvatelstva v oblasti krizového řízení jsem se snažila získat formou dotazníků (příloha č. 3). Získané informace, výsledky jsem vyhodnotila a graficky zpracovala. Dále jaká by měla být informovanost obyvatelstva. Možnosti podání informací občanům. Způsob předání informací a jejich rozsah (příloha č.1, 2). Jako příklad koordinace složek integrovaného záchranného systému jsem uvedla dopravní nehodu, která se stala v měsíci březnu tohoto roku na naší velmi známé velkou četností dopravních nehod, dálnici D1. Jaká byla příčina nehody, jaká byla koordinace složek integrovaného záchranného systému, jak se chovali účastníci nehody,{\dots} V diskusi pojednávám o výsledcích z dotazníkového šetření, vyplývající závěry o informovanosti obyvatelstva v oblati krizového řízení. Dále porovnávám koorninaci složek integrovaného záchranného systému při povodních v roce 1997 a při dopravní nehodě na D1.
|
host ::
RSS.