Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vodou rozpustná slévárenská pojiva vytvrzovaná dehydratací
Vaverka, Jiří ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vodou rozpustnými slévárenskými pojivy, která se vytvrzují dehydratací. Práce obsahuje obecnou charakteristiku formovacích směsí, popis principu nejčastěji používaných metod pro dehydratační vytvrzování jader a především výčet v současnosti používaných i alternativních pojivových systémů, které řeší ekologické problémy slévárenské výroby. U jednotlivých pojiv jsou uvedeny jejich charakteristické vlastnosti, výhody, nevýhody a jejich vliv na výrobní proces.
Vodou rozpustná slévárenská pojiva vytvrzovaná teplem
Dratnal, Lukáš ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Se stoupajícími požadavky na slévárenství jsme nuceni vyvíjet nové druhy slévárenských pojiv ať už organických či anorganických. Existuje celá řada požadavků na formovací směsi, pro správnou funkci. Formovací směsi musí vykazovat vhodné technologické, ekonomické a navíc ekologické vlastnosti. Mnoho ekologicky závadných odpadů vzniká z organických látek obsažených převážně v pojivech a katalyzátorech používaných pro formovací směsi. Dobrým uplatněním tedy mohou být vodou rozpustná pojiva vytvrzovaná teplem. Tyto pojiva umožňují snadné a rychlé zpracování a obnovitelnost směsí.
Výroba bezrámových slévárenských forem
Křížová, Irena ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je provedení literární rešerše výrobních metod bezrámových slévárenských forem. A celkové zhodnocení výhod a nevýhod oproti formování za pomocí rámů.
Srovnání ekologických a technologických vlastností různých způsobů výroby slévárenských forem a jader
Dlouhá, Monika ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Kořeny slévárenské výroby sahají snad až do roku 2000 př. n. l. Od té doby slévárenská výroba prodělala ve svém vývoji čtyři etapy a u každé z nich došlo ke kvalitativnímu skoku. Od 20. století se ve slévárenství využívá chemizace forem a jader, což je příčinou produkce škodlivých látek, které mají negativní dopad na životní prostředí. Velkým zdrojem škodlivin jsou právě pojiva, tvrdidla a katalyzátory, které jsou potřebné pro pojení formovací směsi. Třetí etapa slévárenství se zabývá fyzikálními procesy, které se v dnešní době nepoužívají, i když jsou nejekologičtější. V dnešní době se nejvíce používají metody Cold-box, Warm-box a Hot-box.
Výroba bezrámových slévárenských forem
Křížová, Irena ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je provedení literární rešerše výrobních metod bezrámových slévárenských forem. A celkové zhodnocení výhod a nevýhod oproti formování za pomocí rámů.
Vodou rozpustná slévárenská pojiva vytvrzovaná dehydratací
Vaverka, Jiří ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vodou rozpustnými slévárenskými pojivy, která se vytvrzují dehydratací. Práce obsahuje obecnou charakteristiku formovacích směsí, popis principu nejčastěji používaných metod pro dehydratační vytvrzování jader a především výčet v současnosti používaných i alternativních pojivových systémů, které řeší ekologické problémy slévárenské výroby. U jednotlivých pojiv jsou uvedeny jejich charakteristické vlastnosti, výhody, nevýhody a jejich vliv na výrobní proces.
Vodou rozpustná slévárenská pojiva vytvrzovaná teplem
Dratnal, Lukáš ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Se stoupajícími požadavky na slévárenství jsme nuceni vyvíjet nové druhy slévárenských pojiv ať už organických či anorganických. Existuje celá řada požadavků na formovací směsi, pro správnou funkci. Formovací směsi musí vykazovat vhodné technologické, ekonomické a navíc ekologické vlastnosti. Mnoho ekologicky závadných odpadů vzniká z organických látek obsažených převážně v pojivech a katalyzátorech používaných pro formovací směsi. Dobrým uplatněním tedy mohou být vodou rozpustná pojiva vytvrzovaná teplem. Tyto pojiva umožňují snadné a rychlé zpracování a obnovitelnost směsí.
Srovnání ekologických a technologických vlastností různých způsobů výroby slévárenských forem a jader
Dlouhá, Monika ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Kořeny slévárenské výroby sahají snad až do roku 2000 př. n. l. Od té doby slévárenská výroba prodělala ve svém vývoji čtyři etapy a u každé z nich došlo ke kvalitativnímu skoku. Od 20. století se ve slévárenství využívá chemizace forem a jader, což je příčinou produkce škodlivých látek, které mají negativní dopad na životní prostředí. Velkým zdrojem škodlivin jsou právě pojiva, tvrdidla a katalyzátory, které jsou potřebné pro pojení formovací směsi. Třetí etapa slévárenství se zabývá fyzikálními procesy, které se v dnešní době nepoužívají, i když jsou nejekologičtější. V dnešní době se nejvíce používají metody Cold-box, Warm-box a Hot-box.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.