|
|
Role sociálního pracovníka v péči o hospitalizované dítě
DRMOTOVÁ, Adéla
Sociální práce ve zdravotnictví je oblastí, kde se zdravotní péče prolíná s péčí sociální a je nedílnou součástí léčebného a ošetřovatelského procesu. Nebývá jí však přikládána taková pozornost a důležitost, jakou by si zasloužila. Role sociálního pracovníka v péči o hospitalizované dítě není dostatečně zmapována a definována, proto se stala tématem této diplomové práce. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo zmapovat roli sociálního pracovníka v péči o hospitalizované dítě. Pro výzkum byly zvoleny tyto dílčí cíle: 1. Zjistit subjektivní vnímání role sociálního pracovníka v péči o hospitalizované dítě z pohledu samotného sociálního pracovníka. 2. Zjistit, jaký cíl má výkon sociální práce v péči o hospitalizované dítě dosáhnout. 3. Zmapovat, jaké postavení má sociální pracovník v rámci péče o hospitalizované dítě ve zdravotnickém týmu. 4. Zjistit, jaké metody a techniky sociální práce nejčastěji využívá sociální pracovník v péči o hospitalizované dítě. Teoretická část diplomové práce je věnována sociální práci v nemocnici, další kapitoly popisují sociálního pracovníka v nemocnici, včetně jeho přístupu ke klientům a teoretickým vymezením jeho role. Významnou část teorie zaujímají dále kapitoly věnující se dětem v nemocnici, sociální prací s nimi i s celou rodinou. Pro účely diplomové práce byl zvolen kvalitativní výzkum s využitím metody dotazování. Výzkum byl realizován pomocí polořízeného rozhovoru, jenž byl rozdělen do několika oblastí, umožňujících hlubší poznání této specifické profese a přesnější charakteristiku role, kterou sociální pracovník v péči o hospitalizované dítě zastává.Výzkumný soubor tvořily sociální pracovnice nemocnic, které v rámci své působnosti pracují s hospitalizovanými dětmi a jejich rodinami. Výběr výzkumného souboru byl záměrný. Pro účely výzkumu bylo realizováno a sesbíráno 10 rozhovorů se sociálními pracovnicemi. Na základě výsledků výzkumu byly stanoveny následující hypotézy: H 1: Sociální pracovnice v péči o hospitalizované dítě zastává nejčastěji roli poradce. H 2: Postavení sociálního pracovníka ve zdravotnickém týmu není rovnocenné. H 3: Nejvyužívanější technikou sociální práce s dítětem a jeho rodinou je rozhovor. Role sociálního pracovníka v péči o hospitalizované dítě mohla být také díky výpovědím sociálních pracovnic vyjádřena pomocí několika schémat, která slouží pro jasnou a přehlednou orientaci ve výsledcích, jenž tento výzkum přinesl. Výzkum upozorňuje na důležitost role sociálního pracovníka v péči o hospitalizované dítě. Práce má sloužit zejména k otevření diskuse nad rolí sociálního pracovníka v nemocnici, v tomto případě v péči o hospitalizované dítě.
|
|
|
ošetřovatelská péče u dítěte s trakcí
HEIMLICHOVÁ, Blanka
Práce s názvem Ošetřovatelská péče u dítěte s trakcí se skládá ze dvou částí. První je část teoretická, která je zaměřena na anatomii kostí, specifické zlomeniny u dětí, úrazovost v dětském věku, diagnostiku a léčbu zlomenin, ošetřovatelský proces, nemocniční školy a dobrovolníky na dětských odděleních. Druhá část práce je výzkumná. Pro šetření byly stanoveny dva cíle a čtyři výzkumné otázky. Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u dítěte s trakcí a zjistit možnosti zaměstnávání dítěte s trakcí v nemocnici. Výzkumné otázky byly stanoveny tyto: Má ošetřovatelská péče u dítěte s trakcí svá specifika? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u dítěte s trakcí? Je dítě s trakcí ze strany sester podporováno v sebeobslužných činnostech? Jsou dobrovolníci součástí týmu pečujícího o dítě s trakcí? V práci byla použita kvalitativní forma šetření. Údaje byly zprácovány prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s dětmi na trakci, jejich matkami a sestrami, pečujícími o tyto děti a skrytým pozorováním. Rozhovor obsahoval 30 otázek pro sestry a 20 otázek pro děti a s nimi hospitalizované matky. Ze získaných dat byly vytvořeny kazuistiky a otázky z rozhovorů byly zaznamenány do tabulek, rovněž jako výsledky skrytého pozorování.Na základě zhodnocení výsledků byly stanoveny odpovědi na výkumné otázky:Ošetřovatelská péče u dítěte s trakcí má specifika v péči o pokožku dítěte.Ošetřovatelská péče u dítěte s trakcí má svá specifika v oblasti hygieny.Dítě s trakcí je podporováno v sebeobslužných činnostech ze strany sester.Děti jsou edukovány o vhodných a nevhodných pohybech končetinou.Ošetřovatelská péče u dítěte s trakcí má svá specifika v oblasti rehabilitace.Děti s trakcí jsou zapojeni do školy při nemocnici. Součástí péče o dítě s trakcí je vyplnění volnočasové aktivity dítěte během dne, do které se zapojují dobrovolníci, pedagogové z nemocniční školy a družiny, ale i rodiče dítěte.Dobrovolníci jsou součástí týmu pečujícího o dítě. Ošetřovatelská péče u dítěte s trakcí má svá specifika.Péči o dítě s trakcí zajišťuje multidisciplinární tým, který vedle lékařů a sester, zapojuje do léčebného procesu fyzioterapeuty, sociální pracovníky, psychology, pedagogy z nemocniční školy a družiny, dobrovolníky, herní specialisty či rodiče hospitalizovaného dítěte. Výsledky šetření byly shrnuty do manuálu ošetřovatelské péče u dítěte s trakcí pro rodiče a budou nabídnuty rodičům dětí, aby jim usnadnily pochopení léčby a poskytnutí kvalitní ošetřovatelské péče. Výsledky budou uveřejněny v článku v odborném časopise pro sestry.
|
|
|
Přístup sester k hospitalizovaným dětem z pohledu rodinného příslušníka
CÍZLEROVÁ, Barbora
Nedostatek času, nedostatek personálu, neochota sester, špatná komunikace, spolupráce sester s rodinnými příslušníky, neuspokojení potřeb dítěte představují chyby sester, které ovlivňují jejich přístup k hospitalizovaným dětem. Tyto znepokojivé skutečnosti souvisí s hospitalizací dítěte a samozřejmě mají vliv na to, jak se dítě v nemocnici cítí, jak se na hospitalizaci svého dítěte dívají rodiče, a jak rodiče dítěte vidí přistupování sester k jejich dětem během hospitalizace v nemocnici. Cílem práce bylo, zjistit pohled rodinného příslušníka na přístup sester k hospitalizovaným dětem, zda rodinní příslušníci souhlasí nebo nesouhlasí s přístupem sester. Cíl práce byl splněn. V práci byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza zjišťovala, zda rodinný příslušník hospitalizovaný s dítětem je spokojenější s přístupem sester než rodinný příslušník, který není hospitalizovaný s dítětem. Tato jediná hypotéza nebyla potvrzena. Druhá hypotéza měla potvrdit, že rodinní příslušníci jsou informováni o ošetřovatelské péči u hospitalizovaného dítěte. Tato hypotéza potvrzena byla, i když se ukázalo, že chyby v komunikaci a informovanosti jsou, rodiče jsou častěji iniciativní sami, a proto mají informace, které chtějí znát, a které potřebují. Třetí hypotéza měla ověřit, zda rodinní příslušníci dítěte jsou spokojeni s přístupem sester k hospitalizovanému dítěti. I tato poslední hypotéza byla potvrzena. Data pro výzkum byla sbírána pomocí kvantitativního výzkumu. Rodinní příslušníci získali anonymní dotazník. Výzkumným souborem byli rodinní příslušníci dětí hospitalizovaných v Nemocnici České Budějovice, a.s, Nemocnici Tábor, a.s., v jedné z nemocnic hlavního města Prahy v období února až března 2010. Tato bakalářská práce by mohla vést sestry k zamyšlení a pokusu zlepšit chyby, které se v jejich přístupu k hospitalizovaným dětem objevují. Spolu s dotazníkem spokojenosti ošetřovatelské péče, který využívají ke zpětné vazbě jednotlivá dětská oddělení, může práce sloužit k upozornění na nedostatky a chyby a tím umožnit jejich napravení.
|
host ::
RSS.